a
	a. s. → AG, die zkratka: akciová společnost (obchodní kapitálová společnost)
	abdikace, f → Abdikation, die odstoupení z funkce, vzdání se funkce, např. abdikace na funkci prezidenta
	abecední pořadí, n → alphabetische Reihenfolge, die seřazení podle abecedy
	abnormální, adj. → regelwidrig, abnormal nenormální, proti pravidlu
	abolice, f → Abschaffung, die, Begnadigung, die, Abolition, die jedna z forem amnestie a milosti, znamená právo nařídit, aby se trestní řízení nezahajovalo nebo aby se v nĕm nepokračovalo
	abrogace, f → Abschaffung, die, Aufhebung, die, Abrogation, die zrušení právního předpisu nebo jeho části
	absence, f → Abwesenheit, die, Absenz, die nepřítomnost, nĕkde se nenacházet, chybĕt
	absence ústavního soudu, f → Fehlen eines Verfassungsgerichtes, die ústavní soud není zřízen, chybí
	absolutní, adj. → uneingeschränkt, absolut opak relativního, naprostý (např. absolutní neplatnost právního úkonu, absolutní svoboda názoru, absolutní vĕtšina, absolutní pravda)
	absolutní vĕtšina, f → absolute Mehrheit, die naprostá, nadpoloviční vĕtšina
	absolvent, m → Absolvent, der student, který úspĕšnĕ ukončil studium
	abstinence, f → Enthaltsamkeit, die, Abstinenz, die zdrženlivost, zřeknutí se požitku (např. alkoholu, drog)
	abstrahovat → abstrahieren postup a výsledek myšlenkových operací od jednotlivého k obecnému, zevšeobecňovat
	abstrakce, f → Abstrakion, die zevšeobecnĕní, potlačení detailů
	absurdní, adj. → sinnwidrig, widersinnig, absurd nesmyslný, nevhodný
	accidentalia negotii, pl. → Nebenpunkte des Vertrags, die nahodilé složky právního úkonu, které se vyskytují nepravidelnĕ, jejich absence nemá vliv na vznik a platnost právního úkonu
	acquis communautaire, n → acquis communautaire francouzský termín, který se nepřekládá, označuje souhrn všeho, čeho bylo v rámci Evropských společenství dosaženo v oblasti právní úpravy, a to v nejširším smyslu
	ačkoli → obwohl, obgleich přestože, i když
	adaptabilita, f → Anpassungsfähigkeit, die přizpůsobivost, přizpůsobit se nĕčemu či nĕkomu
	adaptace, f → Anpassung, die, Adaptation, die, Anwendung, die přizpůsobení, přetvoření; úprava, přestavba, např. adaptace bytu (vylepšení či obnovení bytu)
	adaptovaný, adj. → angepasst, bearbeitet, saniert, adaptiert přizpůsobený, vylepšený, obnovený (např. opravený byt)
	adaptovat → anpassen, adaptieren přizpůsobit; upravit
	adekvátní, adj. → angemessen, adäquat odpovídající, přimĕřený
	adhezní řízení, n → Adhäsionsverfahren, das adhezní řízení je součástí trestního řízení, ve kterém se projednává uplatnĕný nárok poškozeného na náhradu škody způsobené spácháním trestného činu
	adjutum, n → Beihilfe, die, Zulage, die, Adjutum, das, Zuschuss, der napomáhání; příplatek, přídavek
	administrativa, f → Verwaltung, die správa, úřady
	administrativní, adj. → administrativ správní, úřední (např. administrativní postup, administrativní úředník)
	adopce, f → Adoption, die osvojení, přijetí cizího dítĕte za vlastní; adoptovat dítĕ
	adoptivní otec, m → Adoptivvater, der, Pflegevater, der muž, který přijal cizí dítĕ za vlastní (toto dítĕ adoptoval) a stal se jeho otcem
	adoptivní rodiče, pl. → Adoptiveltern, die muž a žena, kteří přijali cizí dítĕ za vlastní (adoptovali jej) a stali se tak jeho rodiči
	adresa, f → Adresse, die informace o bydlišti občana, do adresy patří jméno ulice, číslo ulice, poštovní smĕrovací číslo a mĕsto bydlištĕ
	adresář, m → Adressbuch, das soubor informací o adresách, příp. jiných identifikačních údajích různých osob
	adresovaný, adj. → adressatengerichtet, adj. určený konkrétní osobĕ, např. adresovaný právní úkon
	adresován (komu) → gerichtet (an), adressiert (an) od slovesa adresovat, určen konkrétní osobĕ
	advokacie, f → Rechtsanwaltschaft, die, Anwaltschaft, die výkon podnikatelské činnosti spočívající v poskytování právní pomoci advokátem, a to zpravidla za úplatu
	advokát, m → Rechtsanwalt, der, Anwalt, der, Advokat, der osoba (právník), která splnila všechny zákonné předpoklady k výkonu advokacie
	advokátní, adj. → Anwalts- týkající se advokáta, např. advokátní kancelář
	advokátní kancelář, f → Anwaltskanzlei, die, Rechtsanwaltsbüro, das kancelář jednoho nebo nĕkolika advokátů, místo výkonu advokacie advokátem
	advokátní komora, f → Rechtsanwaltskammer, die samosprávná stavovská organizace sdružující všechny advokáty
	advokátní koncipient, m → Anwaltskonzipient, der, Anwaltsassessor, der (österr.) absolvent právnické fakulty, který vykonává praxi v advokátní kanceláři a připravuje se tak na výkon povolání advokáta
	afekt, m → Affekt, der, Zustand einer außergewöhnlichen seelischen Angespanntheit, der neodpovídající přehnaná reakce; jednat v afektu znamená jednat v neovladatelném rozčílení
	agent, m → in staatlichem Auftrag tätiger verdeckter Ermittler, der, Agent, der příslušník Policie ČR plnící úkoly uložené mu řídícím policejním orgánem v trestním řízení pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin
	agentura, f → Agentur, die, Vertretung, die zprostředkovatelna, jednatelství (např. reklamní agentura, zpravodajská agentura)
	agitátor, m → Agitator, der ten, který agituje, tedy získává nebo přesvĕdčuje lidi o nĕčem
	agnoskace, f → Beschau, die, Identifikation, die zjišťování totožnosti, identifikace (např. agnoskace mrtvoly)
	akademická obec, f → akademische Gemeinschaft (Gemeinde), die společenství akademických pracovníků a studentů vysoké školy
	akc. spol., f → AG, die zkratka, akciová společnost
	akce, f → Aktion, die čin, zásah, jednání (např. humanitární akce, podpisová akce, slosovací akce)
	akcept, m → Akzept, das, angenommener Wechsel , der přijetí, uznání, akceptace (akcept smĕnky)
	akceptace, f → Annahme, die, Akzeptanz, die přijetí, uznání, akcept
	akceptační, adj. → annahme- spojený s přijetím, uznáním (např. akceptační lhůta, akceptační prohlášení)
	akceptovat → annehmen, akzeptieren přijímat, souhlasit (např. akceptovat nabídku)
	akcese, f → Beitritt (z.B. eines Staates), der, Akzession, die, přistoupení (ke členství), připojení (zemĕ)
	akcesorický, adj. → akzessorisch vedlejší; přistupující k hlavnímu; např. akcesorický vztah přistupuje ke vztahu hlavnímu, na který je existenčnĕ vázán
	akcie, f → Aktie, die cenný papír, se kterým jsou spojena práva a povinnosti akcionáře jako společníka podílet na řízení akciové společnosti, jejím zisku a na likvidačním zůstatku, akcionář má však i další práva
	akcionář, m → Aktionär, der majitel akcií, který podle svého podílu na celkovém počtu akcií může být minoritní (menšinový) nebo majoritní (vĕtšinový) akcionář; vĕtší množství držených akcií znamená vĕtší možnost ovlivňovat činnost akciové společnosti
	akciová společnost, f → Aktiengesellschaft, die obchodní společnost, která patří mezi kapitálové společnosti; obchodní zákoník ji definuje jako společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotĕ
	akreditiv, m → Zahlungsanweisung, die, Akkreditiv, das platební nástroj, na základĕ smlouvy o otevření akreditivu mezi příkazcem a bankou se banka zavazuje poskytnout oprávnĕné osobĕ určité plnĕní na účet příkazce, jestliže oprávnĕná osoba splní do určité doby stanovené podmínky, např. akreditiv dokumentární, akreditiv neodvolatelný, potvrzený akreditiv
	aktivovat → aktivieren, in Tätigkeit setzen uvádĕt v činnost, povzbuzovat
	akumulace, f → Anhäufung, die, Ansammlung, die hromadĕní
	akumulovat → anhäufen, akkumulieren hromadit, nahromadit (např. akumulovat energii)
	alarmovat → alarmieren učinit poplach (např. alarmovat ambulanci při dopravní nehodĕ, alarmovat hasiče při požáru)
	alibi, n → Alibi, das důkaz neviny založený na tvrzení, že podezřelý se v dobĕ spáchání trestného činu nacházel na jiném místĕ a nemohl se proto účastnit na trestním jednání (např. mít alibi pro dobu vraždy, opatřit si alibi, prokázat alibi)
	alibistický, adj. → alibihaft (alibimäßig) vztahující se k alibismu, unikající před odpovĕdností
	alimentační povinnost, f → Unterhaltspflicht, die povinnost platit alimenty neboli výživné
	alimenty, pl. → Unterhalt, der, Alimente, pl. výživné; nejčastĕji je v praxi k alimentační povinnosti zavázán rozvedený otec, který platí výživné na dítĕ, které zůstalo po rozvodu u matky
	alkoholik, m → Alkoholiker, der človĕk závislý na alkoholu
	alografní závĕť, f → eingenhändiges Testament, das závĕť (testament) napsaná vlastnoručnĕ
	alternativa, f → Alternative, die jiná možnost pro nĕco, vedle jedné vĕci je i jiná vĕc možná
	alternativní, adj. → alternativ alternativní možnosti jsou jiné možnosti vedle stávající možnosti, například alternativní cesta, alternativní strava
	ambulantní, adj. → ambulant poskytovaný při docházce; opakem ambulantního ošetření pacienta je jeho ústavní léčba (v nemocnici)
	amnestie, f → Amnestie, die, Begnadigung, die akt prezidenta republiky, kterým hromadnĕ promíjí nebo zmírňuje tresty uložené určitému okruhu pachatelů trestných činů, anebo nařizuje nezahajovat či zastavit jejich trestní stíhání; např. dílčí amnestie, spadat pod amnestii, udĕlit amnestii, vyhlásit amnestii
	amnestovaný, adj. → amnestiert takový, na který se vztahuje amnestie
	amortizace, f → Tilgung, die, Amortization, die opotřebení; úřední prohlášení listiny za neplatnou (umoření); např. amortizace budov, amortizace kapitálu (postupné splácení kapitálu)
	analyzovat → analysieren nĕco rozložit do podrobností a následnĕ vyhodnotit
	analýza, f → Analyse, die rozložení do podrobností a vyhodnocení podrobností; např. analýza firmy, analýza chemické látky, bilanční analýza, finanční analýza, odborná analýza, provést důkladnou analýzu
	angažmá, n → Engagement, das pracovní úvazek v umĕleckém souboru
	angažovat se → sich engagieren být aktivní v nĕčem; angažovat se pro nĕco, angažovat se pro nĕkoho
	ani → nicht einmal stejnĕ jako ne
	anketa, f → Umfrage, die průzkum názorů na nĕco; např. uspořádat anketu, anketní komise
	anomálie, f → Regelwidrigkeit, die, Anomalie, die, Abweichung, die nepravidelnost, výjimečnost, odchylka, úchylka od normálu
	anomální, adj. → nicht normal, anormal nebĕžný, nepravidelný, odchylující se od normálu; např. anomální vztahy
	anonymita, f → Anonymität, die bezejmennost, neuvedení nebo zatajení jména; např. zachovávat anonymitu
	anonymní, adj. → anonym bezejmenný; nepodepsaný; anonymní človĕk je osoba, která žije v anonymitĕ, není ostatním známa; také telefonát může být anonymní, když není známo, kdo volal
	antisemita, m → Antisemit, der stoupenec antisemitizmu; nepřítel židů
	anuita, f → Annuität, die pravidelná roční splátka při dlouhodobém dluhu
	anulovat → aufheben, auflösen, annulieren zrušit; prohlásit za neplatné
	anulování, n → Annullierung, die zrušení, prohlášení neplatnosti; např. anulování objednávky, příkazu
	aparát, m → Apparat, der přístroj; soustava orgánů se zvláštní funkcí; soustava orgánů veřejné správy; např. policejní aparát
	apel, m → Appell, der výzva; např. Stockholmská mírová výzva, apelovat na lidskost
	apelace, f → Berufung, die, Appellation, die jeden ze systémů opravného řízení, typickým znakem je možnost mĕnit skutkový stav zjištĕný soudem prvního stupnĕ na základĕ vlastního dokazování v přezkumném řízení
	apelovat → sich berufen (auf) dovolávat se nĕčeho, obrátit se na nĕkoho s výzvou; podávat odvolání
	aplikace, f → Anwendung, die, Applikation, die použití, uplatnĕní; např. aplikace nejnovĕjších výsledků vĕdeckého výzkumu, aplikace zákona
	aplikovat → anwenden použít, např. v tomto případĕ se aplikuje § 111 OZ
	apod. → u.ä. (und Ähnliches) a podobnĕ (zkratka)
	apostilační doložka, f → Apostille, die, besonderer Nachweis der Echtheit eines Dokuments in einem vereinfachten Beglaubigungsverfahren, der doložka (klauzule) o ovĕření veřejné listiny, která má být použita v cizím státu, který je smluvním státem XII. Haagské Úmluvy o zrušení požadavku ovĕřování cizích veřejných listin ze dne 6.10.1961
	apriorní, adj. → von vornherein, a priori předem daný, nevyplývající ze zkušenosti; a priori
	aprobace, f → Approbation, die, staatliche Zulassung zur Berufsausübung, die schválení; způsobilost vyučovat určitý předmĕt na určitém druhu školy získaná ukončením předepsaného studia; kvalifikace (odborná způsobilost) - např. aprobace lékařů a farmaceutů
	aprobovaný, adj. → approbiert, genehmigt, zugelassen schválený, odsouhlasený
	aprobovat → approbieren, genehmigen, zulassen schválit, odsouhlasit
	ar, m → Ar (Flächenmaß von 100 m2), das plošná míra, rovná se 100m2
	arbitráž, f → Schiedsgericht, das, Arbitrage, die rozhodování sporu třetí osobou; orgán rozhodující tyto spory (rozhodčí soud); současný nákup a prodej téhož zboží na rúzných burzách za účelem zisku
	arcivévoda, m → Erzherzog, der šlechtický titul
	argument, m → Argument, das důvod, důkaz, výrok uvádĕný k odůvodnĕní nĕjakého tvrzení, např. dobrý argument
	argumentace, f → Argumentation, die dokazování, zdůvodňování
	argumentovat → argumentieren dokazovat, zdůvodňovat
	archiv, m → Archiv, das sbírka listin, dokumentů k úředním a vĕdeckým účelům; budova, kde jsou uložené listiny a dokumenty
	archivní, adj. → archivarisch vztahující se k archivu; starý, cenný
	archivovat → archivieren dávat do archivu
	aristokratický, adj. → aristokratisch šlechtický
	ascendence, f → Aszendenz, die, Verwandtschaft in aufsteigender Linie, die přímé příbuzenství ve vzestupném pokolení
	asistentka, f → Assistentin, die žena, která pomáhá při výkonu nebo jednání
	asistovat → assistieren pomáhat při nĕčem, být přítomen nĕčemu
	asociace, f → Vereinigung, die, Assoziation, die sdružení, sdružování, spolek, organizace
	aspekt, m → Aspekt, der, Gesichtspunkt, der hledisko, stanovisko uplatňované při posuzování nĕčeho, zorný úhel
	atakovat → angreifen, attackieren útočit, pustit se do nĕkoho
	atentát, m → Attentat, das, Anschlag, der, Angriff, der atentát je plánovaný vražedný útok
	atest, m → Attest, das, Berscheinigung, die osvĕdčení, ovĕření, písemné potvrzení, odborné hodnocení
	atomový, adj. → Atom- týkající se atomu, např. atomová elektrárna
	auditor, m → Wirtschaftsprüfer, der, Auditor, der auditor je fyzická osoba, kterou po složení odborné zkoušky Komora auditorů ČR zapsala do seznamu auditorů, auditor se zabývá finanční kontrolou
	auditorium, n → Auditorium, das auditorium je jedním z označení, které je v římském právu spolu s termíny secretarium a tribunal používáno pro soudní dvůr, také ve významu posluchárna
	aukce, f → Auktion, die, Versteigerung, die veřejná dražba, např. konat aukci
	aula, f → Aula, die, Halle, die, Hörsaal, der slavnostní síň, např. univerzitní aula
	autentický, adj. → authentisch původní, pravý, hodnovĕrný, např. autentický text, autentický výklad
	auto, n → Auto, das vozidlo, automobil
	autohavárie, f → Autounfall, der dopravní nehoda, jejímž účastníkem je řidič automobilu
	automat, m → Automat, der přístroj pracující bez lidské obsluhy, zařízení k samočinnému poskytování služeb nebo prodeji zboží, např. bankomat, automat na nápoje
	automatický, adj. → automatisch samočinný, mechanický
	autor, m → Autor, der původce, tvůrce díla literárního, umĕleckého, vĕdeckého nebo jiného
	autorita, f → Autorität, die vliv osoby nebo instituce; vynikající odborník; úcta, vážnost, např. mít autoritu, získat, ztratit autoritu
	autoritativní, adj. → autoritär založený na autoritĕ, vlivný, např. autoritativní povaha človĕka
	autoritářský, adj. → autoritär vztahující se ke slovu autoritářství (přílišné uplatňování, zdůrazňování formální autority), pánovitý, panovačný, despotický
	autorizovat → autorisieren, berechtigen nĕkomu nĕco povolit, schválit
	autorský, adj. → Urheber- týkající se autorství, autora, např. autorské právo
	aval, m → Wechselbürgschaft, die, Aval, der smĕnečný ručitel (zajištĕní závazků ze smĕnky), aval šekový je obdobou avalu smĕnečného
	averze, f → Aversion, die, Abneigung, die nechuť, odpor, např. mít proti nĕčemu averzi
	azyl, m → Asyl, das útočištĕ, útulek; pobyt pro cizího státního příslušníka, který se nemůže nebo nehodlá vrátit do zemĕ své příslušnosti
	azylové právo, n → Asylrecht, das právo, které upravuje právní vztahy týkající se azylu
	á
	ážio, n → Agio, das, Aufgeld, das příplatek, který je povinen uhradit zakládající společník obchodní společnosti mimo vkladovou povinnost, ážio obvykle slouží k úhradĕ nákladů spojených se založením společnosti
	b
	bankomat, m → Bankomat, der, Geldautomat eines Geldinstituts, der automat pro výdej penĕz v hotovosti
	bankovnictví, n → Bankwesen, das určitý výraz pro oblast právního řádu, která se zabývá stanovením a uplatňováním mĕnové politiky a stanovováním rozsahu rezerv, které je třeba spravovat a disponovat s nimi
	bankovní převod, m → Banküberweisung, die bezhotovostní platební styk mezi bankami
	bankovní rada, f → Bankrat, der, Rat einer Bank als deren Organ, der řídící orgán banky
	Bankovní rada České národní banky, f → Bankrat der Tschechischen Nationalbank, der
	bankovní tajemství, n → Bankgeheimnis, das povinnost banky neposkytovat informace o všech obchodních a penĕžních službách svých klientů
	bankrot, m → Bankrott, der úpadek, krizová majetková situace dlužníka, kdy dlužník není schopen platit po delší dobu více vĕřitelům své splatné závazky nebo je předlužen
	bavit se → unterhalten sich, amüsieren sich diskutovat; veselit se (mít zábavu), např. bavili se o vážných vĕcech, na plese se dobře bavili
	bádání, n → Forschung, die přemýšlení nad nĕčím, zkoumání
	básník, m → Dichter, der poeta, tvůrce básní
	bát se → sich fürchten mít strach, mít obavy, např. každý človĕk se bojí neštĕstí
	bázeň, f → Furcht, die, Angst, die strach, např. bezdůvodná bázeň
	bdĕlý, adj. → wachsam, wach probuzený, bdící, ten, kdo je vzhůru, kdo nespí
	bdít → wach sein, wachen, achten být vzhůru, nespat, být probuzený
	bedlivost, f → Wachsamkeit, die, Bedachtsamkeit, die obezřelost, bdĕlost
	bestiální, adj. → bestialisch, grausam zvířecký, brutální nebo surový
	bez → ohne prost nĕčeho, např. být bez penĕz
	bez lhůty → fristlos, ohne Frist na neurčitou dobu, například bydlet v bytĕ na neurčitou dobu, mít pracovní smlouvu na neurčitou dobu
	bez námitek → ohne Einwand, anstandslos bez výtek, protestu, bez dalšího, např. vzít zboží bez námitek
	bez ohledu, m → ohne Rücksicht bez zřetele na, nehledĕ na
	bez omezení → ohne Beschränkung neomezenĕ
	bez průtahů → unverzüglich bez odkladu, bez prodlužování, bez zdržování
	bez souhlasu → ohne Einwilligung, ohne Zustimmung bez svolení, např. bez souhlasu soudu, bez souhlasu rodičů, bez souhlasu pacientky
	bez zbytečného odkladu → ohne unnötigen Verzug bez bezdůvodného prodlužování či zdržování, bez prodlení
	bez zbytečných průtahů → ohne unnötige Verzögerungen, die bez bezdůvodného odkladu, prodlužování, zdržování, neprodlenĕ
	bez zřetele na → ohne Rücksicht auf bez ohledu na
	bezbranný, adj. → wehrlos, unbewaffnet bezmocný, neozbrojený, např. bezbranné dítĕ
	bezdĕčný, adj. → unwillkürlich, spontan, instinktiv spontánní, vycházející z vlastního popudu, živelný, učinit spontánní projev, mimodĕk, mimovolnĕ
	bezdĕtný, adj. → kinderlos bez dĕtí, nemající dĕti, např. bezdĕtní manželé
	bezdlužnost, f → Schuldenfreiheit, die absence dluhů
	bezdomovec, m → Obdachloser, der, Heimatloser, der osoba, která není příslušníkem žádného státu nebo jejíž státní příslušnost nelze stanovit anebo nelze zjistit, kterou státní příslušnost nabyla naposled, človĕk, který nemá domov, nemá střechu nad hlavou
	bezdůvodné obohacení, n → grundlose (ungerechtfertigte) Bereicherung, die prospĕch získaný na stranĕ neoprávnĕného nabyvatele
	bezdůvodnost, f → Unbegründetheit, die vĕc bez důvodu, odůvodnĕní
	bezdůvodný, adj. → grundlos, unbegründet nemající důvod, např. bezdůvodné obohacení
	bezesporu, adv. → unstreitig naprosto jasnĕ, bez pochyb, bez sporu, jednoznačnĕ
	bezhotovostní platební styk, m → bargeldloser Zahlungsverkehr, der převod penĕz z účtu na účet
	bezcharakterní, adj. → charakterlos, ohne Charakter nemající charakter (ve smyslu vlastnosti určité osoby)
	bezchybný, adj. → fehlerfrei, tadellos nemající chybu, vadu, závadu
	bezmezný, adj. → grenzenlos nemající hranice, neohraničený
	bezmocnost, f → Machtlosigkeit, die, Hilflosigkeit, die omezení nebo ztráta sobĕstačnosti občana, s čímž je spojená trvalá potřeba ošetření a obsluhy jinou osobou; bezmocná je také osoba, která nemůže nic podniknout proti nĕčemu
	beznadĕjný, adj. → aussichtslos nemající nadĕji, pozitivní výhled do budoucna, např. beznadĕjný spor, beznadĕjná situace
	bezobsažný, adj. → gehaltlos postrádající obsah, např. bezobsažná odpovĕď
	bezohlednost, f → Rücksichtslosigkeit, die nebrající ohled, zřetel na nĕco nebo na nĕkoho, např. chovat se bezohlednĕ, být bezohledný vůči nĕkomu
	bezostyšnĕ, adv. → schamlos, unverschämt bez ostychu, např. bezostyšnĕ si vzal mou vĕc
	bezpečnost, f → Sicherheit, die, Gefahrlosigkeit, die stav, který omezuje vznik rizik, např. bezpečnost a ochrana zdraví při práci, bezpečnost státu, bezpečnost výrobků, bezpečnost v silničním provozu
	bezpečnostní, adj. → Sicherheits- vztahující se k bezpečnosti, např. bezpečnostní zámek, bezpečnostní politika státu
	bezplatná právní pomoc, f → kostenlose Rechtshilfe, die pomoc v právní záležitosti, za kterou se nemusí platit
	bezplatnĕ, adv. → unentgeltlich, kostenlos zadarmo
	bezplatný, adj. → unentgeltlich, kostenlos zadarmo, např. získat nĕco bezplatnĕ
	bezpodílové spoluvlastnictví manželů, n → Gesamthandseigentum, das předchůdce dnešního SJM - společné jmĕní manželů, jde o majetkové vztahy vznikající pouze manžely uzavřením sňatku
	bezpodmínečný, adj. → bedingungslos, unbedingt neumožňující stanovení podmínky
	bezpochybný, adj. → zweifellos nevyvolávající pochybnosti, nepochybný, jistý
	bezpráví, n → Unrecht, das křivda, nebýt podle práva
	bezprávnĕ, adv. → ungerechtfertigt protiprávnĕ, nikoliv na základĕ práva
	bezprávní výhrůžka, f → rechtswidrige Drohung, die protiprávní hrozba
	bezprostřednĕ, adv. → unmittelbar, direkt přímo, nikoliv zprostředkovanĕ
	bezprostřední, adj. → unmittelbar, direkt přímý, nikoliv zprostředkovaný
	bezpředmĕtný, adj. → gegenstandslos nemající předmĕt, nemající důležitost
	beztrestnost, f → Straflosigkeit, die nemožnost za určité jednání nĕkoho potrestat, udĕlit mu trest, beztrestnost je výjimkou z působnosti trestního zákona odůvodnĕnou osobním postavením pachatele (exempce)
	beztrestný, adj. → straflos, straffrei nepostihovaný trestem
	bezúčelný, adj. → zwecklos nemající účel, výsledek
	bezúhonnost, f → Unbescholtenheit, die bezúhonnost charakterizuje dosavadní život určité osoby, je posuzována ve vztahu k páchání trestných činů nebo přestupků v minulosti, bezúhonnost je např. jednou ze všeobecných podmínek provozování živnosti
	bezúhonný, adj. → unbescholten vztahující se k bezúhonnosti
	bezúplatnĕ, adv. → unentgeltlich bez protihodnoty, bez poplatku
	bezúplatný, adj. → unentgeltlich opak úplatného, zadarmo
	bezúročný, adj. → unverzinzlich, zinslos nezúročitelný, bez úroků
	bezúspĕšnost, f → Erfolglosigkeit, die nemít úspĕch, výsledek, např. o nĕco se snažit bez úspĕchu, zkouška se nepovedla, byla bez úspĕchu
	bezúspĕšný, adj. → erfolglos bez úspĕchu, výsledku, např. bezúspĕšná zkouška, bezúspĕšná demonstrace, bezúspĕšný soud
	bezvadný, adj. → fehlerfrei, einwandfrei, adj. bez vady, bez chyby, bezchybný, dokonalý
	bezvĕdomí, n → Ohnmacht, die, Bewusstlosigkeit, die mdloba, např. upadnout do bezvĕdomí
	bezvládný, adj. → bewegungslos, lahm nehybný, bez pohybu, např. bezvládné tĕlo
	bezvýslednost, f → Erfolglosigkeit, die, Fruchtlosigkeit, die, Ergebnislosigkeit, die bez úspĕchu, výsledku, např. pátrání po pachateli bylo bezvýsledné, bezvýsledná upomínka, bezvýsledné odvolání
	bezvýznamný, adj. → bedeutungslos, unbedeutend nemající význam, být nedůležitý, nepodstatný
	bĕženec, m → Flüchtling, der uprchlík, nĕkdo, kdo před nĕčím utíká
	bĕžet → laufen utíkat, bĕhat
	bĕžný, adj. → laufend, üblich, gewöhnlich obvyklý, ten, co právĕ probíhá, např. bĕžná situace, bĕžná cena, bĕžný rok, bĕžný účet
	bĕžný účet, m → laufendes Konto, das, laufende Rechnung, die, Kontokorrent, das typický účet, který slouží k přijímání plateb a jejich poukazování, nikoliv určený ke spoření
	bigamie, f → Bigamie, die, Doppelehe, die dvojženství, neplatnost manželství s více partnery vysloví soud i bez návrhu, a to i po zániku takového manželství
	bilance, f → Bilanz, die přehled, výsledek činnosti,soustava ukazatelů, také označení užívané pro rozvahu, která je součástí účetní závĕrky, má povahu účetního výkazu, ve kterém podnikatel zachycuje v penĕžním vyjádření stav svých aktiv a pasiv k určitému časovému okamžiku
	bití, n → Schlagen, das, Prügeln, das mlácení, nĕkoho bít, uhodit, tlouct
	bitka, f → Schlägerei, die, Rauferei, die, Prügelei, die rvačka, potyčka
	bitý, adj. → geschlagen, geprügelt nĕkdo, kdo byl uhozen, zbit, tlučen
	blaho dítĕte → Kindeswohl, das dobro dítĕte, prospĕch dítĕte
	blahobyt, m → Wohlstand, der dobré materiální zabezpečení, mít se velice dobře, mít všechno, co človĕk potřebuje
	blanket, m → Blankett, das nevyplnĕný tiskopis, formulář
	bližší, adj. → näher více blízký
	blízký, adj. → nah, nahe nedaleký; spříznĕný, např. osoba blízká jsou příbuzní v řadĕ přímé
	blíže → näher z vĕtší blízkosti, detailnĕji, např. blíže určit, blíže vysvĕtlit
	blok na pokutu, m → Quittungsblock für Geldstrafe, der pokutový blok, lístek na pokutu, písemný doklad k zaplacení pokuty
	bludný, adj. → irrend, irrgläubig bloudící, zmatený
	bodnout → stechen, stoßen píchnout, např. bodnout nožem
	bodnutí, n → Stich, der, Stoß, der vpich, píchnutí, např. bodnutí nožem, bodnutí komára, bodnutí o trn
	bodný, adj. → Stich- tykající se bodání, např. bodná rána nožem
	boháč, m → Reicher, der človĕk, který má hodnĕ penĕz
	bohoslovecká fakulta, f → theologische Fakultät, die teologická fakulta
	boj, m → Kampf, der zápas, bitva, např. boj o holý život
	bojovat → kämpfen, streiten, fechten válčit, např. bojovat proti nĕčemu, za nĕco
	bojovnost, f → Kampflust, die, Streitbarkeit, die chuť na boj, na bojování, na hádání
	bolestné, n → Schmerzensgeld, das náhrada za újmu nemajetkové povahy vzniklou při škodĕ na zdraví, uvedené plnĕní nemá povahu reparační, nýbrž satisfakční
	bolet → weh tun, schmerzen mít bolest, cítit bolest, rmoutit, např. noha ho po úrazu bolí, bolí mĕ na srdci, když ho vidím
	bonifikace, f → Bonifikation, die, Entschädigung, die, Vergütung, die zvýhodnĕní, odškodné, náhrada, sleva
	bonita, f → Bonität, die, Güte, die stupeň jakosti, hodnota, dobrá povĕst v obchodĕ, např. bonita pole, bonita stavební parcely
	bonitní třída, f → Güteklasse, die jakostní třída
	bouřlivý, adj. → stürmisch prudký, burácející, neklidný, např. bouřlivá diskuze, bouřlivý potlesk
	brannost, f → Wehrhaftigkeit, die branná schopnost
	branný zákon, m → Wehrgesetz, das zákon o obranĕ určitého státu
	branže, f → Branche, die odvĕtví, obor
	bratrovrah, m → Brudermörder, der ten, kdo zavraždí vlastního bratra
	bratrský, adj. → brüderlich jako mezi bratry, např. bratrská pomoc
	bránĕní, n → Wehr, die, Abwehr, die, Verteidigung, die obrana, chránĕní, ochraňování, bránĕní se proti čemu, proti útoku
	bránit → verteidigen, abwehren chránit, ochraňovat před nĕčím, např. bránit své dítĕ
	brát → nehmen, an sich nehmen, sich aneignen, erhalten vzít, např. nĕco si brát pro sebe, vzít si nĕco do ruky
	brát ohled → Acht geben, Rücksicht nehmen, berücksichtigen na nĕco brát zřetel, např. nebral ohled na svoji rodinu a odešel
	brojit → vorgehen gegen etwas, kämpfen bojovat, vzpírat se
	brutální, adj. → brutal surový, např. brutální vražda, brutální človĕk, brutální pachatel
	brutálnost, f → Brutalität, die bestialita, např. byl zavraždĕn s velikou brutálností
	brutto → brutto hrubý, např. brutto příjem, brutto váha
	brzký, adj. → bald, frühzeitig ve velmi blízké dobĕ, brzy, např. brzká konference, brzký soud
	břemeno, n → Last, die zatížení, např. důkazní břemeno, vĕcné břemeno, nést důkazní břemeno
	břemeno tvrzení → Behauptungslast, die, Beweislast, die povinnost tvrzení (tvrdit rozhodné skutečnosti) účastníka řízení
	budit → wecken, erwecken, erregen probudit nĕkoho, činit ho bdĕlým; vyvolávat, např. budit človĕka ze spánku, budit dojem
	budka, f → Hütte, die, Zelle, die malá bouda, telefonní budka
	budoucí, adj. → künftig, angehend vztahující se k budoucnosti, příští, následující, např. budoucí právník
	budova, f → Gebäude, das dům, např. budova soudu
	budovat → bauen, aufbauen, errichten stavĕt, např. budovat dům, budovat společný život
	burza, f → Börse, die, Wertpapierbörse, die stálý trh cenných papírů a nĕkterých druhů zboží; místo smĕnného obchodu, např. burza cenných papírů, devizová burza, pád na burze
	burzovní cena, f → Börsenpreis, der cena burzovních papírů, určitá cena papírů na burze, cena akcie na burze
	bydlištĕ, n → Wohnort, der, Wohnsitz, der adresa osoby, na které se zdržuje
	byl pokutován → jemand wurde bestraft nĕkdo dostal pokutu
	byl přijat jednomyslnĕ → etwas wurde einstimmig angenommen jednomyslnĕ bylo rozhodnuto o nĕčem
	bylo učinĕno → etwas wurde getan, wurde gemacht, wurde getätigt nĕco bylo udĕláno, dokončeno, rozhodnuto a udĕláno
	byrokracie, f → Bürokratie, die vláda úřadů a úředníků; skupina osob vykonávající správu a řízení, zejména politických a ekonomických činností
	byrokrat, m → Bürokrat, der úředník
	byt, m → Wohnung, die prostor určený k bydlení, bytová jednotka se zapisuje do katastru nemovitostí, např. bezplatný byt, družstevní byt, letní byt, služební byt, volný byt
	bytová výstavba, f → Wohnungsbau, der stavĕní nových bytů
	bytové vlastnictví, n → Wohnungseigentum, das vlastnictví bytů, vlastnické právo k bytům
	byť → sei es třebaže
	být dotčen → betroffen sein nĕkoho se nĕco týká; být uražen
	být otřesen → erschüttert sein být šokován, být rozrušen
	být patrno → erkennbar sein být viditelným, jasným, zřejmým
	být podložen → etwas ist belegt mit být doložen, odůvodnĕn, např. podložený nárok
	být přijat → wird aufgenommen být akceptován, odsouhlasen, např. přijetí zákona, přijetí nového člena do rodiny
	být přítomen → anwesend sein zúčastnit se
	být si vĕdom → bewusst sein vĕdĕt
	být srozumĕn → einverstanden sein pojem trestního práva hmotného, nĕco si představit jako možné a pokud to nastane, s tímto souhlasit
	být v šoku → unter Schock stehen být zaskočen, dostat z nĕčeho šok, nĕčeho se velmi polekat
	bývalý, adj. → ehemalig dřívĕjší, byl nĕčím dříve v minulosti, např. bývalý prezident, bývalý spolupracovník už zde nepracuje
	bývalý soudce, m → ausgeschiedener Richter, der osoba, která byla v minulosti soudcem
	c
	cedent, m → Zedent, der postupitel, ten, kdo postupuje pohledávku při postoupení pohledávky jako druhu zmĕny závazku na nového vĕřitele
	cedovat → zedieren, abtreten, überlassen postupovat, cedent postupuje pohledávku na dalšího vĕřitele
	cela, f → Zelle, die místnost pro zadržené, vĕznĕ
	celek, m → Gesamtheit, die všechny části dohromady tvoří jeden celek
	celnice, f → Zollamt, das, Zollhaus, das místo, kde se proclívá zboží, zejména na státních hranicích
	celnictví, n → Zollwesen, das oblast státní správy, v níž se rozhoduje o celním určení zboží v souvislosti s jeho vstupem na celní území nebo výstupem z nĕj, popř. o clu, provádí se celní dohled a projednávají se celní přestupky a celní delikty
	celní, adj. → Zoll- vztahující se ke slovu clo, např. celní dohled, celní osvobození, celní řízení, celní sazba, celní správa, celní unie ES, celní území
	celní úřady, pl. → Zollämter, die správní úřady na úseku cel
	celník, m → Zollbeamter, der, Zöllner, der osoba, která pracuje na celnici a například kontroluje vývoz z celního území
	celotýdenní, adj. → die ganze Woche andauernd trvající celý týden, např. celotýdenní pobyt v cizinĕ
	celý, adj. → ganz, vollständig, gesamt všechen, docela, zcela
	cena, f → Preis, der, Wert, der penĕžní hodnota, např. cena za kus, cena zboží, cena bytu, bĕžná cena, burzovní cena, čistá cena, klesající cena, kupní cena
	cenĕn → (hoch)geschätzt od slovesa cenit (si), být považován
	cenit si → schätzen, hochschätzen, hochachten cenit si nĕčeho nebo nĕkoho, vážit si nĕčeho nebo nĕkoho
	ceník, m → Preisliste, die listina obsahující ceny určitých položek, např. ceník v restauraci, ceník zboží
	cennosti, pl. → Kostbarkeiten, die, wertvollen Gegenstände, die, pl. velmi hodnotné, drahé předmĕty, například drahokameny, starožitnosti
	cenný, adj. → wertvoll, kostbar drahý, důležitý, hodnotný, např. cenný papír, cenná starožitnost, cenná informace
	cenný papír, m → Wertpapier, das ztĕlesňuje určitá práva svého majitele, nejčastĕji vůči tomu, kdo cenný papír vydal (např. právo na výnos, hlasovací právo na valné hromadĕ apod.). Má význam pro uplatnĕní a převod tĕchto práv. Může mít podobu listiny, listinného cenného papíru nebo elektronického záznamu, tzv. zaknihovaného cenného papíru. Cenným papírem je např. akcie.
	cenotvorný, adj. → preisbildend tvořící ceny, např. cenotvorný předpis
	cenový, adj. → Preis-, Wert- vztahující se k cenĕ, např. cenová doložka, cenová kontrola, cenový limit, cenový předpis, cenová tvorba
	ceremoniál, m → Zeremoniell, das obřad, slavnost
	certifikát, m → Zertifikat, das osvĕdčení, ovĕření, průkaz, potvrzení, např. akciový certifikát, investiční certifikát
	certifikovat → bescheinigen, beglaubigen, zertifizieren vystavit certifikát, ovĕřit a potvrdit certifikátem
	cesta, f → Weg, der stezka, trasa, silnice, např. daleká cesta, dlouhá cesta, soukromá cesta, vymáhat soudní cestou
	cestovné, n → Fahrtspesen, die, Reiseentschädigung, die náhrada výdajů vynaložených na dopravu nejčastĕji v souvislosti se služební cestou nebo s dopravou svĕdka k výslechu
	cestovní kancelář, f → Reisebüro, das kancelář, která se zabývá prodejem a zprostředkováním cest a rekreačních pobytů, organizuje cestovní dopravu letadlem, autobusem, vlakem, organizuje pobyty v hotelu
	cestující, m → Reisender, der osoba, která se dopravuje zpravidla pomocí hromadného dopravního prostředku (vlak, autobus) do určitého cíle
	cifra, f → Ziffer, die číslice, číslo, např. vyjádřit momentální situaci podniku v cifrách
	cirka, adv. → etwa, ca., ungefähr kolem, asi, přibližnĕ, zkratka cca nebo ca
	cirkulace, f → Zirkulation, die uzavřený obĕh, kolobĕh, např. cirkulace krve, cirkulace vzduchu v uzavřené místnosti
	citelný, adj. → fühlbar nezanedbatelný, např. citelná újma
	citovat → zitieren doslovnĕ uvést, např. citovat z knihy spisovatele
	civilní právo, n → Zivilrecht, das občanské právo
	civilní právo procesní, n → Zivilprozessrecht, das právní odvĕtví veřejného práva upravující civilní proces
	civilní služba, f → Zivildienst, der služba, kterou občan ze zákonných důvodů vykonává místo vojenské služby nebo vojenských cvičení
	cizina, f → Ausland, das zahraničí, jiná než vlastní zemĕ
	cizinec, m → Ausländer, der cizozemec, z hlediska mezinárodního práva soukromého a procesního se za cizince považuje cizí státní příslušník, ale také osoba bez státní příslušnosti i zahraniční právnická osoba
	cizí, adj. → fremd opak vlastního, např. cizí zemĕ, cizí mezinárodní prvek, cizí mĕna, cizí právo, cizí rozhodnutí, cizí smĕnka
	cizí jazyk, m → Fremdsprache, die nemateřský jazyk, řeč jiného národa
	cizí rukou → durch fremde Hand psané jinou rukou než vlastní
	cizoložit → fremdgehen, ehebrechen podvádĕt manžela či manželku s jinou osobou
	cizozemec → Ausländer, der pojem užívaný devizovými předpisy, osoba, která není tuzemcem, tj. která nemá trvalé bydlištĕ nebo sídlo v České republice
	cizozemský, adj. → fremdländisch týkající se cizozemí, zahraniční, např. cizozemský soud
	cizozemský soud, m → ausländisches Gericht, das soud jiného než vlastního státu, zahraniční soud
	cíl, m → Ziel, das, Bestimmung, die, Endzweck, der místo nebo stav, ke kterému smĕřuje určitá činnost, např. blízký cíl, konečný cíl, jít za svým cílem, jsme u cíle, vytknout si za cíl, cílová stanice
	církev, f → Kirche, die instituce, jejíž prostřednictvím má každá fyzická osoba možnost projevovat své naboženství nebo víru, např. českobratrská církev, evangelická církev, katolická církev, pravoslavná církev, řecko-katolická církev, odluka církve od státu, církevní právo, církevní sňatek
	církevní, adj. → kirchlich adjektivum od slova církev, např. církevní právo, církevní sňatek
	císař, m → Kaiser, der panovnický titul
	cítit → empfinden, fühlen vnímat čichem; pociťovat, vnímat smysly, např. cítit vůni, cítit se ohrožen, cítit odpovĕdnost, cítit se vinným
	clo, n → Zoll, der poplatek spojený s přechodem zboží přes hranice státu, např. dovozní clo, vývozní clo
	co do →  betreffend ohlednĕ, co se týká
	ctĕný, adj. → geehrt, ehrbar, geschätzt vážený, např. ctĕná osoba
	ctihodný, adj. → ehrwürdig, ehrenwert, ehrenhaft ctihodný človĕk je človĕk, který si zasluhuje úcty od ostatních, zpravidla ve spojení s určitou funkcí nebo postavením ve společnosti, např. ctihodný soudce, bĕžnĕ se tento výraz neužívá
	ctižádost, f → Ehrgeiz, der, Ruhmsucht, die silná vůle k dosažení úspĕchu a úcty, např. ctižádost se nĕco naučit, ctižádost nĕco dokončit, ctižádost nĕco začít
	ctít → ehren, verehren, achten, schätzen vážit si nĕkoho
	cvičištĕ, n → Übungsplatz, der prostor, který je určený ke cvičení nĕčeho nebo nĕkoho či k nácviku nĕčeho, např. vojenské cvičištĕ
	cyrilometodĕjský, adj. → an die Heiligen Cyryl und Methodey angelehnt spojený se zvĕrozvĕsty Cyrilem a Metodĕjem
	č
	č. → Nr. (Nummer) číslo (zkratka)
	č. j., n → Aktenzeichen, das, Geschäftsnummer, die, Verhandlungsnummer, die zkratka pro číslo jednací
	čas, m → Zeit, die doba, např. promeškaný čas, čas na rozmyšlenou, v pravý čas, vynaložený čas, náhrada za ztrátu času
	časová odmĕna, f → Zeitvergütung, die, Zeitlohn, der penĕžní ohodnocení (odmĕna) za čas strávený nad zadaným úkolem
	časová působnost, f → zeitliche Geltung (z.B. eines Gesetzes), die, zeitliche Wirksamkeit, die časovou působností se vymezuje účinnost určité normy nebo dokumentu v průbĕhu času, příp. její zpĕtná účinnost
	časový, adj. → zeitlich spojený s časem, např. časový údaj, časový limit
	část, f → Teil, der díl, součást, kus celku, např. po dopravní nehodĕ byly části vozidla roztroušeny po celé vozovce
	částečnĕ, adv. → teilweise zčásti, nikoliv zcela, např. svĕdek řekl pravdu pouze částečnĕ
	částka, f → Betrag, der obnos penĕz, např. vysoká částka
	čekatelská praxe, f → Praxis des Anwärters, die tříletá praxe, kterou musí vykonat absolvent právnické fakulty předtím, než se stane státním zástupcem
	čekatelství, n → Anwartschaft, die, Kandidatur, die uchazečství, kandidatura
	čelit komu → jemandem trotzen vzdorovat nĕkomu, bránit se nĕkomu
	čerpat → schöpfen využívat nĕjakého zdroje
	čerpání, n → Schöpfen, das, Entnahme, die nabírání, např. čerpání nové energie, čerpání penĕz, čerpání státní podpory
	Česká advokátní komora, f → Tschechische Rechtsanwaltskammer, die označení právnické osoby, která představuje samosprávnou organizaci sdružující advokáty v České republice
	Česká národní banka (ČNB), f → Tschechische Nationalbank, die ústřední, centrální banka České Republiky
	Česká národní rada (ČNR), f → Tschechischer Nationalrat, der Česká národní rada byla 1) orgán českého protifašistického odboje v období od 29.4. do 11.5.1945 a 2) nejvyšší orgán státní moci České (socialistické) republiky vykonávající zákonodárnou pravomoc v letech 1968 - 1992
	česká právní úprava, f → tschechische rechtliche Regelung, die právní předpisy České republiky
	Československá socialistická republika (ČSSR), f → Tschechoslowakische Sozialistische Republik, die předchůdce České a Slovenské federativní republiky
	český, adj. → tschechisch, böhmisch vztahující se k Čechám, např. české mĕsto, český soud, český občan, česká hranice, česká zemĕ
	čest, f → Ehre, die, Ehrgefühl, das, Auszeichnung, die úcta, např. pozbýt cti, urážka na cti, vĕc cti
	čestnĕ, adv. → ehrenvoll poctivĕ
	čestný, adj. → ehrenvoll poctivý, např. čestná funkce, čestné prohlášení, čestný titul
	četný, adj. → zahlreich, häufig velmi častý; početný, hojný, např. četné srážky, četné dotazy
	či → oder nebo
	čin, f → Tat, die, Handlung, die, Werk, das, Akt, der, Tatsache, die skutek, jednání, např. trestný čin, dokonaný čin, místo činu
	činĕn → getan, vorgenommen od slovesa činit, konán
	činit → tun, machen, handeln, tätig sein konat, dĕlat, např. činit křivdu, činit nátlak, činit návrh, činit odpovĕdným
	činitel, m → Faktor, der faktor, konatel, např. hlavní činitel, veřejný činitel, urážka veřejného činitele, útok na veřejného činitele
	činnost, f → Tätigkeit, die, Aktivität, die, Wirksamkeit, die konání nĕjaké aktivity, např. dozorčí činnost, hlavní činnost, hospodářská činnost, investiční činnost, obchodní činnost, osvĕtová činnost, podnikatelská činnost, poradenská činnost
	činný, adj. → tätig, aktiv aktivní
	čistá mzda, f → Nettolohn, der, Nettoarbeitslohn, der výše mzdy po odečtení povinných srážek (pojistného, danĕ apod.)
	čistopis, m → Reinschrift, die definitivní podoba dokumentu, text napsaný načisto, např. čistopis dokumentu
	čistota, f → Reinheit, die, Sauberkeit, die opak špíny, nečistoty
	čistý, adj. → rein, netto opak od slova špinavý, hrubý, např. čistý výdĕlek
	čistý zisk, m → Nettogewinn, der, Reingewinn, der zisk získaný po odečtení povinných srážek z hrubého výnosu
	číslo, n → Nummer, die, Zahl, die např. bĕžné číslo, jednací číslo, objednací číslo, orientační číslo domu, podací číslo, číslo popisné, poštovní smĕrovací číslo, číslo akcie, číslo cenného papíru, číslo dokladu, číslo pojistky
	číslování, n → Nummerierung, die udávání číslic v řadĕ za sebou nejčastĕji na vícestránkových listinách, např. číslování příloh, číslování stránek spisu
	čl. → Artikel, der (Art.) článek (zkratka)
	článek, f → Artikel, der stať; součást určitého systému, např. článek v novinách, článek řetĕzce
	člen, m → Mitglied, das osoba, která patří do určité skupiny, organizace, např. člen organizované skupiny, člen zastupitelstva, člen zločinného spolčení, člen družstva, člen vlády
	členský příspĕvek, m → Mitgliedsanteil, der příspĕvek od člena skupinĕ nebo organizaci, do které patří
	členský stát → Mitgliedsstaat, der stát, který je členem nĕjakého spolku či organizace
	členství, n → Mitgliedschaft, die náležení k určité skupinĕ, spolku, organizaci
	čtení, n → Lesung, die např. první, druhé čtení návrhu zákona, předčítal ze svého nejnovĕjšího díla
	čtvrtletí, n → Quartal, das kvartál, 4 čtvrtletí tvoří jeden rok, jedno čtvrtletí jsou tři mĕsíce, leden, únor a březen je první čtvrtletí roku
	čtvrtletní, adj. → vierteljährlich adjektivum od slova čtvrtletí, např. čtvrtletní zkouška
	d
	daktyloskopie, f → Verfahren zur Auswertung von Fingerabdrücken, das, Daktyloskopie, die nauka o otiscích prstů, dlaní a chodidel; snímání otisků a určování totožnosti na jejich základĕ, např. daktyloskopická expertiza (odborné znalecké zkoumání, které se uplatňuje především v kriminalistice při identifikaci osob podezřelých ze spáchání trestného činu)
	další, adj. → weitere, nächste následující, příští
	danĕ nepřímé, pl. → indirekte Steuern, die opak daní přímých, jeden z druhů daní
	danĕ přímé, pl. → direkte Steuern, die opak daní nepřímých, jeden z druhů daní
	daný, adj. → gegeben, erteilen předmĕtné, zmiňovaný, např. v dané chvíli to bylo jasné, v daném případĕ šlo o život
	daň, pl. → Steuer, die platební povinnost, kterou stát stanoví zákonem k získání příjmů pro úhradu celospolečenských potřeb, tj. pro státní rozpočet, aniž přitom poskytuje zdaňovaným subjektům ekvivalentní protiplnĕní, např. daň z nemovitostí, daň z přidané hodnoty, daň z příjmu, darovací daň, daň z převodu nemovitostí, spotřební daň, dĕdická daň
	daň darovací, f → Schenkungssteuer, die daň, která postihuje darované hodnoty
	daň dĕdická, f → Erbschaftsteuer, die daň, která postihuje zdĕdĕný majetek
	daň silniční, f → Straßensteuer, die daň, jejímž předmĕtem jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla užívaná k samostatné výdĕlečné činnosti
	daň z nemovitostí, f → Grundsteuer, die daň, která se platí ze staveb a pozemků
	daň z převodu nemovitostí, f → Grunderwerbsteuer, die daň, která postihuje úplatný převod nebo přechod vlastnického práva k nemovitostem a bezúplatné zřízení vĕcného břemene nebo jiného obdobného plnĕní při nabytí nemovitosti darováním
	daň z přidané hodnoty, f → Mehrwertsteuer, die daň, která byla do české daňové soustavy zavedena s účinnosti k 1. lednu 1993, je typem nepřímé danĕ
	daň z příjmů, f → Einkommensteuer, die daň, která postihuje příjmy fyzických a právnických osob
	daňová úleva, f → Steuermilderung, die, Steuererleichterung, die úleva na daních, daňové zvýhodnĕní, např. stát slibuje zavést daňové úlevy
	daňové břemeno, n → Steuerlast, die zatížení daní
	daňové přiznání, n → Steuererklärung, die, Steueranmeldung, die oznámení finančnímu úřadu o daňové povinnosti včetnĕ udání všech zákonem vyžadovaných údajů
	daňový dluh, m → Steuerschuld, die dluh na dani, nezaplacená daň, dlužná částka na dani, která musí být uhrazena
	dar, m → Geschenk, das bezplatnĕ a dobrovolnĕ vĕnovaná vĕc, např. kvĕtinový dar, svatební dar, vánoční dar, vrátit dar
	darebák, m → Taugenichts, der, Lump, der, Schurke, der padouch, ničema
	darovací listina, f → Schenkungsurkunde, die listina dokládající darování
	darovací smlouva, f → Schenkungsvertrag, der smlouva o darování, je upravena v občanském zákoníku
	darovat → schenken nĕkomu nĕco přenechat bezúplatnĕ, nĕkomu nĕco vĕnovat
	dařit se → gedeihen, prosperieren vést se dobře, když se nĕco podařilo, tak se to povedlo, bylo to úspĕšné
	data, pl. → Daten, pl., Angaben, die soubor údajů, informací, např. zpracování dat, ochrana osobních dat
	datum, n → Datum, das, Zeitangabe, die údaj o dni, mĕsíci a roku, např. datum narození, datum splatnosti, datum úmrtí
	dav, m → Menge, die, Masse, die, Haufen, der shluk mnoha lidí, např. dav lidí se blížil k radnici, davy se hrnuly ulicí
	dále, adv. → weiter kupředu, pokyn pro "vstupte" (po zaklepání na dveře), např. pokračoval dále ve svém proslovu
	dálnice, f → Autobahn, die jedna z druhů silnic uzpůsobená na vyšší rychlosti
	dálniční poplatek, m → Autobahngebühr, die poplatek za používání dálnice
	Dánsko, n → Dänemark, das stát v Evropĕ
	dárce, m → Schenker, der ten, kdo nĕco daruje, např. dárce krve
	dát → geben, übergeben, lassen nĕkomu nĕco přenechat, předat, podat
	dávat na vĕdomí → zu Kenntnis geben informovat o nĕčem
	dává najevo → er gibt zu verstehen nĕkomu nĕco naznačuje, nĕco vyjadřuje
	dávka, f → Menge, die, Abgabe, die zákonem stanovená platební povinnost vůči státnímu rozpočtu, např. penĕžitá dávka, sociální dávka, veřejná dávka, dávka v mateřství, dávka v nezamĕstnanosti
	dbalost, f → Achtsamkeit, die, Sorgsamkeit, die, Sorgfalt, die pečlivost, bedlivost
	dbalý, adj. → achtsam, sorgfältig, sorgsam bedlivý, pečlivý
	dbát → Sorge tragen, achten auf, sich sorgen um, sich bekümmern um, berücksichtigen na nĕco dbát, o nĕco se starat, na nĕco dávat pozor
	dbát na ochranu menšin → auf den Schutz der Minderheiten achten vĕnovat se chranĕ menšin, nezanedbávat ji, neopomíjet ji
	dceřiná společnost, f → Tochtergesellschaft, die obchodní společnost, která je ovládanou osobou jiné společnosti, která ji zpravidla založí
	decentralizace, f → Dezentralisierung, die přenesení moci na nižší celky, např. decentralizace veřejné správy
	decentralizovat → dezentralisieren přenést moc na nižší celky (např. správní úřady)
	definitivní, adj. → definitiv, endgültig konečný, ukončený, např. definitivní rozhodnutí
	definovat → definieren, begrifflich bestimmen vysvĕtlovat, vymezovat pojem, např. definovat slovo "stát"
	degradace, f → Degradierung, die, Herabstufung, die zbavení hodnosti
	dech, m → Atem, der dýchání, např. zadržovat dech
	dekadentní, adj. → dekadent spojený s úpadkem, např. dekadentní smĕr
	deklarativní, adj. → deklaratorisch vysvĕtlující, mající povahu zásadního prohlášení; vnitřnĕ prázdný
	deklaratorní, adj. → rechtsbekundend osvĕdčující právní pomĕry již existující, resp. neexistující, opak konstitutivní
	deklaratorní účinky, pl. → deklaratorische Wirkungen, die účinky, které mají za následek pouze osvĕdčení již existujících právních pomĕrů, opakem jsou konstitutivní účinky
	dekret, m → Dekret, das úřední rozhodnutí, opatření, dokument, např. dekrety prezidenta republiky
	delegace, f → Delegation, die přenesení pravomoci; skupina osob zastupujících určitou organizaci, např. delegace z nĕmecké firmy, delegovaný úřad
	delegovat → delegieren vyslat nĕkoho jako zástupce, zmocnit nĕkoho k nĕčemu, úřednĕ ustanovit
	delikt, m → Delikt, das čin porušující zákonný nebo mravní předpis; protiprávní jednání, kterým vzniká jednotlivci nebo společnosti hmotná nebo mravní újma; trestný čin, přestupek
	deliktní způsobilost, f → Deliktsfähigkeit, die způsobilost k zavinĕným protiprávním úkonům
	demise, f → Demission, die vzdání se funkce nebo úřadu, odstoupení z funkce, např. demise vlády, podat demisi
	demokraticky orientovaný → demokratisch orientiert orientovaný na demokracii, mající demokratické postoje
	demokratický, adj. → demokratisch týkající se demokracie
	demolice, f → Demolierung, die, Abbruch, der zboření, zničení
	demolovat → demolieren zbořit, zničit
	demonstrativnĕ, adv. → beispielhaft opak je "taxativnĕ", příkladmo, pomocí příkladů, pomocí neúplného výčtu
	demonstrativní výčet, m → beispielhafte Aufzählung, die neúplné vyjmenování nĕčeho, příkladmé vyjmenování
	den, m → Tag, der rok má 365 dnů, den má 24 hodin, např. jeden den, dva dny, jednoho dne došlo k nĕčemu
	den zápisu → Tag der Einschreibung, der, Tag der Eintragung, der den, ve kterém se koná např. zápis studentů do prvního nebo dalšího semestru či ročníku na univerzitĕ, den zápisu prvňáčků (dĕtí do prvního ročníku na základní škole), den zápisu společnosti do obchodního rejstříku
	deponovaný, adj. → deponiert, hinterlegt uložený, daný do úschovy, např. deponované peníze
	deponovat → deponieren, hinterlegen uložit, dát do úschovy
	depozitář, m → Hinterlegungsstelle, die, Depositorium, das uschovatel, instituce (banka), která přijímá do úschovy movité vĕci; veřejnosti nepřístupné prostory k ukládání sbírek
	depozitář smlouvy, m → Verwahrer des Vertrags, der, Depositär des Vertrags, der depozitář mezinárodní smlouvy je stát nebo orgán mezinárodní organizace povĕřený smluvnímy stranami chránit originál mnohostranné smlouvy a konat různé úkony důležité pro právní život smlouvy
	depozitum, n → Verwahrung, die uložená vĕc, movitá vĕc svĕřená do úschovy
	deprese, f → Depression, die skleslost, ochablost duševní a tĕlesná; pokles barometrického tlaku, tlaková níže
	depresivní, adj. → depressiv sklíčený, skleslý , např. depresivní nálada
	deputace, m → Abordnung, die, Deputation, die poselstvo, skupina mluvčích, která jménem organizace, skupiny vyřizuje určitou záležitost, vede jednání apod., např. vyslat k nĕkomu deputaci
	deputát, m → zum Gehalt gehörende Sachleistung, die, Deputat, das část mzdy vyplacená v naturáliích
	derivát, m → Derivat, das termínovaná smlouva o budoucím nákupu nebo prodeji daného aktiva (akcie, drahé kovy apod.) za předem sjednaných podmínek, základním rysem termínovaných obchodů je časový nesouhlas mezi uzavřením obchodu a jeho plnĕním, to znamená, že v dobĕ uzavření obchodu jsou sjednány veškeré podmínky obchodu a v dobĕ splatnosti dochází k dodání aktiv a jejich zaplacení, deriváty se používají zejména k zajištĕní proti možným rizikům, především proti pohybu kurzu, mezi deriváty patří futures, opce, swapy, forwardy; organická sloučenina odvozená od nĕjaké základní látky
	detailnĕ uveden → detailliert angeführt podrobnĕ uveden, vyjádřen do detailu
	devalvace, f → Abwertung einer Währung, die, Devalvation, die snížení hodnoty mĕny
	devastace, f → Zerstörung, die zkáza, zhouba, zničení, destrukce, např. byl to obraz zkázy
	deviza, f → Devisen, pl., die úvĕrový a platební dokument vyjádřený v cizí mĕnĕ, užívaný v mezinárodním účtování; krátkodobá penĕžní pohledávka znĕjící na cizí mĕnu a v cizinĕ splatná
	devizový zákon, m → Devisengesetz, das zákon, který obsahuje úpravu devizových hodnot a souvisejících vĕcí
	dĕdĕní, n → Beerbung, die, Vererbung, die právní nástupnictví (sukcese) pro případ smrti fyzické osoby
	dĕdĕní ze zákona, n → gesetzliche Erbfolge, die nabývání dĕdictví dĕdici, jejichž posloupnost je určená zákonem
	dĕdic, m → Erbe, die osoba, která dĕdí majetek (včetnĕ závazků) po zemřelé osobĕ (zůstaviteli), např. neopominutelný dĕdic, dĕdic ze zákona, dĕdic ze závĕti, ustanovit dĕdicem
	dĕdická dohoda, f → Vereinbarung der Erben (zur Auflösung einer Erbengemeinschaft), die je-li k dĕdĕní povoláno více dĕdičů, mohou se o vypořádání dĕdictví mezi sebou dohodnout a uzavřít tzv. dĕdickou dohodu
	dĕdická sukcese, f → Erbfolge, die právní nástupnictví v případĕ dĕdĕní
	dĕdické nároky, pl. → Erbansprüche, die nároky (právní možnost uplatnit svá práva) na podíl na dĕdictví po zůstaviteli
	dĕdické právo, n → Erbrecht, das právo, jehož předmĕtem je dĕdĕní a právní vztahy s tím související
	dĕdické řízení, n → Erbschaftsverfahren, das řízení před okresním soudem, jehož předmĕtem je majetek, který zanechal zůstavitel
	dĕdický, adj. → erblich, erb- adjektivum od dĕdĕní, např. dĕdická dohoda, dĕdická posloupnost, dĕdické řízení
	dĕdictví, n → Erbschaft, die, Erbe, das pozůstalost, souhrn majetkových práv a povinností zůstavitele (zemřelého), která nezanikají jeho smrtí
	dĕdička, f → Erbin, die žena, která je dĕdicem, dĕdí po zůstaviteli
	dĕdit po kom → jemanden beerben nabývat práva a povinnosti po zůstaviteli
	dĕkan, m → Dekan, der nejvyšší představitel fakulty vysoké školy
	dĕkanát, m → Dekanat, das administrativní orgán fakulty vysoké školy v čele s dĕkanem; obvod působnosti nĕkolika katolických farností
	dĕlená pravomoc, f → geteilte Befugnis, die pravomoc, o kterou se dĕlí více orgánů
	dĕlit se → sich teilen rozdĕlovat se, členit se, např. úkony se dĕlí na jednostranné a dvoustranné právní úkony
	dĕlitelný, adj. → teilbar schopný být rozdĕlen na jednotlivé části, které se dĕlením neznehodnotí nebo se nestanou neupotřebitelnými, např. dĕlitelná vĕc
	dĕlitelný, adj. → teilbar způsobilý být dĕlen (ve smyslu početního, matematického úkonu), např. dĕlitelný prvek, dĕlitelný majetek, dĕlitelný dvĕma
	dĕlo, n → Geschütz, das, Kanone, die vojenský bojový prostředek, kanón, např. střílet z dĕla
	dĕtský domov, m → Waisenhaus, das ústavní zařízení pro sirotky, pro dĕti bez rodičů
	diář, m → Tagebuch, das zápisník, do kterého se zapisují důležité schůzky a podobné informace
	dikce, f → Wortlaut, der způsob vyjádřování jednotlivce nebo skupiny lidí, způsob výslovnosti
	diktovat → diktieren hlasitĕ předříkávat text do zápisu; nařizovat, např. diktovat text, diktovat diktát, diktovat si podmínky
	diletant, m → Dilettant, der neodborník, nedouk
	diplomat, m → Diplomat, der formálnĕ a podle příslušných mezinárodních norem jmenovaný zástupce jedné vlády u vlády druhé, a to ve všech nebo jednotlivých oblastech styků; človĕk obratného jednání
	diplomatický, adj. → diplomatisch adjektivum od diplomat, např. diplomatický úřad, diplomatická reakce, zachovat se diplomaticky, diplomatická osoba, diplomatické styky
	direktiva, f → Direktive, die, Weisung, die smĕrnice, návod, pokyn
	diskont, m → Diskont, der rozdíl mezi hodnotou vlastního kapitálu fondu prodej smĕnek úvĕrním ústavem před jejich splatností se srážkou úroků
	diskriminace, f → Diskriminierung, die rozlišování, různé zacházení, vylučování, např. diskriminace žen, diskriminační jednání
	diskriminovat menšiny → Minderheiten diskriminieren zpravidla nezákonnĕ zacházet s menšinami odlišnĕ než s ostatními
	dispenz → jemanden von etwas befreien, dispensieren osvobození od nĕjaké povinnosti, prominutí
	disponovat → disponieren nĕčím volnĕ nakládat, např. disponovat finančními prostředky
	dispozice, f → Verfügung, die, Disposition, die možnost volného použití; náchylnost, sklon k nĕčemu; sklon k určitému jednání; osnova nĕjakého díla, rozvrh nebo plán; smĕrnice, pokyn, např. být k dispozici, dispoziční omezení
	dispoziční, adj. → Verfügungs-, Dispositions- týkající se dispozice
	dispoziční oprávnĕní, n → Verfügungsberechtigung, die oprávnĕní k dispozici s nĕčím, právo s nĕčím volnĕ nakládat, např. dispoziční oprávnĕní k nemovitosti
	dispozitivní norma, f → nachgiebige Norm, die, Dispositivregel, die opak kogentní normy
	divák, m → Zuschauer, der přihlížející osoba, např. diváci filmového představení
	dividenda, pl. → Dividende, die příjem ze zisku společnosti plynoucí ve prospĕch majitele akcií nebo podílových listů, obvykle procento z jmenovité hodnoty kapitálu
	divit se → sich wundern podivovat se, být překvapen, žasnout, např. dítĕ se všemu diví
	díl, m → Teil, der část, např. díl auta, první díl učebnice
	dílo, n → Werk, das výtvor; tvorba, výsledek určité cílevĕdomé činnosti, který má zpravidla hmotnou podobu, může však jít i o výsledek duševní činnosti, např. hotové dílo, neukončené dílo, stavební dílo, dílo úspĕšného autora
	dítĕ, n → Kind, das potomek, hodnĕ mladý človĕk, např. adoptované dítĕ, manželské dítĕ, nemanželské dítĕ
	dlažební kostka, f → Kopfsteinpflaster, das kamenné krychle určené k dláždĕní ulic
	dlouhodobĕ, adv. → langfristig po déle trvající dobu
	dlouhodobý, adj. → langfristig, langandauernd trvající delší časový úsek, např. dlouhodobá nemoc, dlouhodobý úvĕr
	dlouholetý, adj. → langjährig trvající více let, např. dlouholetá záležitost, dlouholetý spor
	dluh, m → Schuld, die dluh je obsahem závazkového právního vztahu představující právní povinnost dlužníka poskytnout určitou hodnotu vĕřiteli, tedy chování dlužníka smĕřující ke splnĕní závazku, např. bankovní dluh, celní dluh, dlouhodobý dluh, nedobytný dluh, splatný dluh
	dluhopis, n → Schuldverschreibung, die zastupitelný cenný papír, s nímž je spojeno právo majitele požadovat splácení dlužné částky ve jmenovité hodnotĕ a vyplácení výnosů z nĕj k určitému datu nebo datům a povinnost emitenta tyto závazky plnit
	dlužit → schulden mít u nĕkoho dluh, např. dlužit nĕkomu určitou částku penĕz
	dlužník, m → Schuldner, der strana závazkového právního vztahu, která je povinna splnit dluh, tj. poskytnout druhé stranĕ příslušné plnĕní
	dlužný, adj. → schuldig být nĕkomu nĕco dlužný znamená mít u nĕj dluh, nĕco mu dlužit
	do budoucna → für die Zukunft, zukünftig, künftighin v budoucnosti, napříštĕ
	doba, f → Zeit, die určitý časový úsek, např. doba odpočinku, doba plnĕní obchodních závazků, doba pojištĕní, doba posuzovaná jako výkon práce, doba provedení úkonu v trestním řízení, doba trvání pracovního pomĕru, pracovní doba v pracovním právu
	dobírka, f → Nachnahme, die druh poštovního doručení, při kterém příjemce platí kupní cenu za zásilku teprve při přebírání doručené vĕci, např. zaslat na dobírku, obdržet na dobírku
	dobrat se → sich durchsetzen, sich durcharbeiten dopracovat se (k nĕčemu), zjistit, např. dobrat se k výsledku
	dobrá povĕst, f → guter Ruf, der dobrý zvuk, dobré jméno, reputace
	dobrá víra, f → Gutgläubigkeit, die, guter Glaube, der v dobré víře není ten, kdo vĕdĕl nebo vĕdĕt mohl, jaký je ve skutečnosti právní stav
	dobré mravy, pl. → gute Sitten, die bonos mores, mravnost, základní zásada soukromého práva
	dobročinný, adj. → wohltätig, Wohltätigkeits- charitativní, vĕnující se společensky dobré a prospĕšné vĕci, např. dobročinný spolek
	dobrodruh, m → Abenteuerer, der, Hochstapler, der osoba, která vyhledává dobrodružství
	dobrodružný, adj. → abenteuerlich adjektivum od dobrodružství, vzrušující spojené s určitým rizikem, např. dobrodružná cesta
	dobropis, m → Gutschrift, die písemný projev vůle vĕřitele, kterým tento snižuje nebo ruší svoji vyúčtovanou pohledávku vůči dlužníkovi, např. vystavit dobropis
	dobrovolnĕ, adv. → freiwillig bez nátlaku, na základĕ vlastního rozhodnutí, např. podepsat smlouvu dobrovolnĕ, spolek dobrovolných hasičů
	dobrovolnost, f → Freiwilligkeit, die nenucenost
	dobrovolný, adj. → freiwillig činĕný bez nátlaku, bez donucení, z vlastní vůle, např. dobrovolné prohlášení, dobrovolná pomoc
	dobrý, adj. → gut pozitivní, kladný, správný, např. dobrý úmysl, dobré mravy
	docílit → erzielen, erreichen nĕčeho dosáhnout, např. docílit diplomu
	dočasnĕ, adv. → vorübergehend na přechodnou dobu, provizornĕ
	dodací lhůta, f → Lieferfrist, die časovĕ určený termín, do kterého musí dodavatel doručit zboží
	dodat → liefern, zustellen; zugeben doručit, předat; doplnit, např. dodat poštou, dodat do vlastních rukou, dodat zboží ihned
	dodatečnĕ, adv. → nachträglich následnĕ, po původním termínu
	dodatečný, adj. → nachträglich následný, učinĕný po původním termínu, např. dodatečná lhůta
	dodatek, m → Zusatz, der, Nachtrag, der, Ergänzung, die písemný nebo ústní projev připojený k původnímu úkonu, např. dodatek smlouvy
	dodatkový, adj. → auf den Nachtrag bezogen, nachträglich připojený následnĕ a doplňující původní prohlášení, např. dodatkový protokol II
	dodavatel, m → Lieferer, der, Lieferant, der, Überbringer, der ten, kdo doručí objednateli dohodnuté plnĕní, např. výhradní dodavatel ovoce
	dodání, n → Lieferung, die, Anlieferung, die doručení, např. dodání zboží
	dodávka, f → Lieferung, die, Zustellung, die to, co bylo doručeno dodavatelem na objednávku
	dodĕlat → fertig stellen, vollenden dokončit, udĕlat do konce
	dodnes → bis heute do dnešního dne, např. dodnes si na to pamatuji
	dodržen → eingehalten od slovesa dodržet, splnĕn, respektován
	dodržení, n → Einhaltung, die splnĕní, zachování, respektování, např. dodržení slibu
	dodržet → einhalten splnit, např. dodržet lhůtu, dodržet slib, dodržet slovo
	dodržovat → einhalten plnit, respektovat, zachovávat
	dohled, m → Aufsicht, die dozor nad nĕčím nebo nad nĕkým s cílem kontrolovat, zda se nedĕje nĕco nepřípustného; viditelná vzdálenost k určitému místu, např. byl pod dohledem ošetřovatele, náš cíl je již na dohled
	dohledný, adj. → absehbar, ersehbar, sichtbar blízký v časovém nebo místním horizontu, např. v dohledné dobĕ, na dohledném místĕ
	dohlížet → beaufsichtigen nad nĕkým nebo nĕčím vykonávat dohled, nĕco hlídat, např. dohlížet na dítĕ, dohlížet na správný postup při výrobĕ
	dohoda, f → Vereinbarung, die smlouva, ujednání, např. dohoda mezi dvĕmi stranami
	dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů, f → Vereinbarung über die Abtretung von Lohn und anderen Einkommen, die zajišťovací prostředek k uspokojení pohledávky na základĕ dohody mezi vĕřitelem a dlužníkem
	dohodnout se → einigen sich, vereinbaren (sich) domluvit se, učinit dohodu, např. dohodli se na podmínkách smlouvy
	dohromady, adv. → zusammen, ineinander společnĕ, najednou, např. dáme všechny peníze dohromady
	docházet k → kommen zu přicházet, dosahovat, nastávat
	docházka, f → Besuch, der, Frequenz, die, Anwesenheit, die prezence, osobní účast na nĕčem, např. školní docházka
	dojít → ankommen, zukommen nĕkam se dostat, nĕkam být doručen, např. dojít úspĕšnĕ k cíli, zásilka došla, odpovĕď dosud nedošla
	dojít k → kommen zu nastat, přihodit se
	dojít pro koho → jemanden abholen, holen pro nĕkoho nebo nĕco zajít, dojít k nĕmu a přivést ho, např. dojdu pro mou kolegyni, došel pro občerstvení
	dokazatelnost, f → Nachweisbarkeit, die, Beweisbarkeit, die možnost nĕco prokázat na základĕ důkazů
	dokazování, n → Beweisführung, die, Argumentation, die právem stanovený postup soudu (nebo jiného státního orgánu) při získávání poznatků o skutečnostech důležitých pro rozhodnutí
	dokázat → beweisen, nachweisen zvládnout; doložit nĕco důkazy, např. dokázat se ovládnout, dokázal, že má pravdu
	doklad, m → Beleg, der listina, která nĕco potvrzuje, dokládá, např. osobní doklad, účetní doklad, úřední doklad
	dokládat → belegen, erhärten dosvĕdčovat, např. dokládat určitou skutečnost
	dokonalost, f → Vollkommenheit, die bezchybnost, perfekce
	dokonaný, adj. → vollendet, vollbracht, beendet uskutečnĕný, např. dokonaný trestný čin
	dokonat trestný čin → Straftat beenden, die jednáním naplnit všechny znaky trestného činu
	dokonce → sogar ba i, nadto
	dokončení, n → Beendigung, die ukončení, zhotovení, dodĕlání
	dokončit → beendigen, vollenden, abschließen ukončit, dodĕlat, zhotovit, uzavřít
	doktor, m → Doktor, der, Arzt, der označení pro lékaře; titul pro absolventa doktorského studia, např. stát se doktorem, doktor filosofie, poslat pro doktora
	doktorát, m → Doktorat, das vĕdecká hodnost, např. udĕlat doktorát
	doktorát práv, m → Doktorat der Rechtswissenschaften, das doktorská hodnost či doktorské zkoušky v oboru právo
	doktorská zkouška, f → Doktorprüfung, die zkouška pro dosáhnutí doktorského titulu
	doktrína, f → Doktrin, die nauka, soustava pouček určitého oboru; strnulé učení
	dokument, m → Dokument, das, Urkunde, die listina; písemný doklad, osvĕdčení, průkaz, např. vyhotovit ve formĕ písemného dokumentu
	dokumentovat → dokumentieren doložit, osvĕdčit
	dokumentující, adj. → dokumentierend dokládající, osvĕdčující
	doličný předmĕt, m → Beweisgegenstand, der vĕc důležitá pro trestní řízení, předmĕt, který nĕco dokazuje, prokazuje, doličný předmĕt je důkaz trestného činu, skutku
	doložen → belegt, nachgewiesen od slovesa doložit, předložen, prokázán doklady
	doložení, n → Belegen (z.B. eines Antrags mit Tatsachen), das předložení potřebných dokumentů, např. doložení podkladů pro žádost
	doložený, adj. → belegt, nachgewiesen prokázaný doklady
	doložit → belegen svá tvrzení prokázat listinnými dokumenty
	doložka, f → Klausel, die, Zusatz, der ustanovení nĕjakého dokumentu, klauzule, např. mĕnová doložka, notářská ovĕřovací doložka, schvalovací doložka, doložka právní moci, doložka nejvyšších výhod
	doložka vykonatelnosti → Vollstreckungsklausel, die, Vollzugsklausel, die klauzule nebo podmínka ve smlouvĕ, na základĕ které se stanoví, že povinnosti ze smlouvy lze vymáhat přímo v řízení o výkon rozhodnutí
	dolózní, adj. → absichtlich úmyslný
	domácnost, f → Haushalt, der, Hausstand, der domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společnĕ uhrazují náklady na své potřeby, např. společná domácnost
	domáhat se → anstreben, fordern, verlangen, dringen auf etw., in Anspruch nehmen uplatňovat své nároky, usilovat o realizaci svých práv, např. domáhat se zaplacení pohledávky
	domáhat se svých práv → seine Rechte verfolgen, die usilovat o realizaci svých práv
	domáhání, n → Verlangen, das uplatňování, usilování o realizaci
	domek, m → Häuschen, das menší dům, např. rodinný domek
	domĕřit → ausmessen, bemessen následnĕ vymĕřit, co původnĕ bylo opomenuto, např. domĕřit daň
	dominantní, adj. → dominant, vorherrschend převládající, např. dominantní postavení na trhu
	dominující, adj. → dominierend takový, který dominuje, který má převahu, který vyniká, např. dominující prvek v soustavĕ
	domnĕlý, adj. → mutmaßlich, vermutlich, vermeintlich, angeblich zdánlivý, putativní
	domnĕnka, f → Vermutung, die, Mutmaßung, die druh právní skutečnosti, která je předpokládána (presumována), např. nevyvratitelná domnĕnka, právní domnĕnka, vyvratitelná domnĕnka, zákonná domnĕnka
	domnívat se → meinen, vermuten, behaupten, glauben myslet si nĕco
	domov, m → Heimat, die, Heim, das, Domizil, das místo, kde jsem doma, kde bydlím; speciální zařízení ústavního typu pro dĕti nebo staré lidi, např. teplo domova, domov důchodců, dĕtský domov
	domovní, adj. → Haus-, Gebäude- týkající se obydlí, např. domovní prohlídka, domovní řád
	domovní prohlídka, f → Hausdurchsuchung, die domovní prohlídku provádĕjí orgány činné v trestním řízení, pokud existuje důvodné podezření, že v bytĕ nebo v jiné postoře sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim náležejících se nachází vĕc nebo osoba důležitá pro trestní řízení
	domovník, m → Hausmeister, der, Hausverwalter, der osoba, která se stará o údržbu domu, ve kterém je více bytů
	domovský, adj. → Heimat- adjektivum od slova domov, vztahující se k domovu nebo vlasti, např. domovské právo
	donucení, n → Zwang, der, Nötigung, die nátlak (fyzický nebo psychický), např. nepřímé donucení
	donutit → zwingen, nötigen, drängen nátlakem dosáhnout toho, aby nĕkdo nĕco učinil proti své vůli, např. donutit k přiznání
	dopadnout koho → ergreifen, ertappen, erwischen chytit nĕkoho, např. dopadnout zločince
	dopátrat se → erforschen, ausfindig machen pátráním, zkoumáním zjistit příčinu, např. dopátrat se, kdo provedl zločin
	dopis, m → Schreiben, das, Zuschrift, die psaní nĕkomu, písemná zpráva pro nĕkoho, např. dopis byl poslán poštou, dlouhý či krátký dopis
	doplatek, m → Nachzahlung, die následné zaplacení dlužné částky nebo pozdĕji nárokované částky, např. doplatek na dani
	doplácet → nachzahlen, aufzahlen, zusetzen nĕco platit následnĕ, pozdĕji; doplácet na nĕkoho znamená mít újmu kvůli chybĕ nĕkoho jiného nebo kvůli sobĕ samému, např. doplácel na svou lenost, doplatil na chyby svého otce
	doplnĕk, m → Ergänzung, die, Nachtrag, der, Vervollständigung, die dodatek, doplnĕní, např. doplnĕk smlouvy
	doplnĕní dokazování → Ergänzung der Beweisführung, die činĕní dokazování úplnĕjším
	doplňovat → auffüllen, nachfüllen nĕkam nĕco přidávat, aby bylo plné, např. doplňovat vodu
	doplňován → ergänzt, od slovesa doplňovat, přidáván
	doplňující, adj. → ergänzend takový, který nĕco doplňuje, např. doplňující vysvĕtlení
	doporučen → empfohlen od slovesa doporučit, dán jako rada
	doporučenĕ, adv. → einschreiben druh zásilkové služby, při předání zásilky k přepravĕ získám doklad o jeho poslání, např. poslat dopis nebo balíček doporučenĕ
	doporučení, n → Empfehlung, die rada, reference, např. dostal od nĕj kladné doporučení
	doporučit → empfehlen poradit, podat informaci o nĕčem, např. pacientovi bylo doporučeno více sportovat
	doporučovat → empfehlen radit, podávat informaci o nĕčem, např. pacientovi bylo doporučováno více sportovat
	doprava, f → Beförderung, die, Verkehr, der, Transport, der udání smĕru (opak doleva); transport, přeprava, např. automobilová doprava, letecká doprava, dálková doprava, hromadná doprava, kyvadlová doprava, lodní doprava
	dopravit → befördern, transportieren nĕkam nĕco přepravit, transportovat, např. dopravit zboží, osoby na místo
	dopravní, n → beförderungs-, transport-, adj. adjektivum od slova doprava, např. dopravní nehoda, dopravní zácpa
	dopravní prostředek, m → Verkehrsmittel, das, Beförderungsmittel, das, Transportmittel, das prostředek určený k přepravĕ, např. auto, autobus, letadlo
	doprovázen → begleitet od slovesa doprovázet, např. je doprovázena svým maželem až do práce
	doprovodit → begleiten nĕkoho dovést nĕkam, např. doprovodit ženu domů, doprovodit nĕkoho k vlaku, doprovodit dítĕ do školy
	dopustit → zulassen, geschehen lassen připustit, dovolit, umožnit, např. dopustit, aby k tomu došlo
	dopustit se → begehen nĕco spáchat, vykonat, např. dopustit se trestného činu, dopustit se hrubé chyby
	dorazit → anlagen, ankommen nĕkam dojít, např. do cíle dorazili všichni účastníci závodu, konečnĕ všichni dorazili, můžeme tedy začít
	dorozumĕní, n → Abrede, die domluva, např. dorozumĕní na dálku
	doručen → zugestellt od slovesa doručit, předán (poštou), dodán
	doručení, n → Zustellung, die předání zpravidla do rukou, dodání, např. doručení dopisu, balíčku, zboží, náhradní doručení podle občanského soudního řádu
	doručenka, f → Zustellschein, der písemný doklad o doručení písemnosti nebo jiné zásilky adresátovi
	doručený, adj. → zugestellt předaný, dodaný, došlý, např. doručený dopis, doručená zpráva
	doručit → zustellen, überbringen, aushändigen dodat, dopravit
	doručitel, m → Zusteller, der doručovatel, osoba, která doručuje, předává předmĕt doručení adresátovi, např. poštovní doručovatel
	doručitelný, adj. → zustellbar, bestellbar schopný být doručen, např. doručitelný dopis
	doručovat → zustellen, übergeben dodávat, dopravovat
	doručování, n → Zustellung, die dodání, dopravení (vĕtšinou dopisů)
	dosavadní, adj. → bisherig do dnešního dne platná, např. dosavadní situace byla velice uspokojující
	dosažen → erreicht od slovesa dosáhnout, získán
	dosažení, n → Erlangung, die, Erzielung, die získání, např. dosažení titulu, dosažení cíle
	dosažený, adj. → erzielt, erreicht takový, který byl dosažen, např. dosažené výsledky
	dosažitelný, adj. → erreichbar schopný být dosažen, získán, např. dosažitelný cíl, být dosažitelný na telefonu
	dosáhnout → erreichen dojít, dorazit, dospĕt, např. dosáhl vĕku, dosáhl velkého úspĕchu
	doslechnout se → vernehmen nĕkde se nĕco zpravidla náhodnĕ dozvĕdĕt, získat nĕjakou informaci, např. doslechl jsem se, že jsi dal výpovĕď
	doslov, m → Schlusswort, das, Nachwort, das konečné slovo
	doslovnĕ, adv. → wörtlich, wortwörtlich interpretovat pomocí všech slov, žádné nevynechat, např. citoval ho doslovnĕ
	dospĕlí sourozenci, pl. → erwachsene Geschwister, pl. sourozenci, kteří dosáhli minimálnĕ osmnáctého roku vĕku
	dospĕlost, f → Reife, die, Vollkommenheit, die, Mündigkeit, die zralost, plnoletost
	dospĕlý, adj. → erwachsen, reif, mündig zralý, plnoletý (od 18. roku vĕku)
	dospĕt → wachsen, gedeihen, heranwachsen; erreichen dojít; stát se dospĕlým nebo zralým, např. dospĕt k rozhodnutí, dospĕt v muže
	dostatečnĕ, adv. → genügend, ausreichend postačujícím způsobem
	dostatečný, adj. → genügend, ausreichend, reichlich postačující, např. dostatečná příprava
	dostatek, m → Fülle, die, Reichlichkeit, die hojnost, nic nechybí, např. dostatek potravin, dostatek vody, dostatek důkazů
	dostavit se → sich einstellen, sich einfinden nĕkam přijít; nastat, např. dostavit se osobnĕ k soudu, dostavila se únava
	dostupnost, f → Zugänglichkeit, die dosažitelnost, přístupnost, např. pro služby je důležitá jejich dostupnost
	dostupný, adj. → zugänglich, erreichbar, verfügbar přístupný, srozumitelný, např. má vypnutý mobil, je nedostupný, dostupné ceny
	dosud, adv. → bisher doposavad, do dneška
	dotace, f → Zuweisung, die, Dotation, die poskytnuté penĕžní prostředky zpravidla bez právního nároku a nenávratnĕ
	dotaz, m → Anfrage, die otázka, např. mĕl dotaz ohlednĕ ústavního systému
	dotazník, m → Fragebogen, der formulář ve kterém je nutno doplnit odpovĕdi na otázky, např. vyplnit dotazník
	dotazovat se koho → jemanden befragen ptát se nĕkoho na nĕco, policie se dotazovala sousedů, jestli minulou noc nezaslechli nĕco podezřelého
	dotazování, n → Befragung, die, Interpellierung, die pokládání otázek
	dotčen → betroffen od slovesa dotknout, zasažen
	dotčený, adj. → betroffen být nĕčím zasažený, nĕco se nĕkoho týká; uražený, emočnĕ zranĕný, např. Viktor se cítil dotčen, jeho zájmy byly celou situací dotčeny
	dotknout se → berühren mít dotyk, sahat, např. dotkl se jeho ruky, problému se ve své řeči jen dotkl
	dotyčný, adj. → betreffend, betroffen ten určitý (o které se mluví), příslušný, např. dotyčná osoba je podezřelá
	dotýkat se → berühren mít dotyk, sahat, např. nedotýkejte se vĕcí ve výloze
	dovážen → importiert od slovesa dovážet, importován
	dovážet → einführen, importieren importovat
	dovĕdĕt se → erfahren, in Erfahrung bringen nĕco zjistit, získat o nĕčem informaci
	dovĕtek, m → Vermerk, der, Nachtrag, der dodatek, doslov, např. napsat dovĕtek, připojit vlastní dovĕtek
	dovnitř, adv. → nach innen opak ke slovu ven, smĕr do vnitra nĕjakého prostoru, např. jít dovnitř, podívat se dovnitř
	dovodit → herleiten dokázat, odůvodnit
	dovolací důvod, m → Revisionsgrund, der zákonem stanovený důvod k podání dovolání (mimořádný opravný prostředek)
	dovolací řízení, n → Revisionsverfahren, das řízení o dovolání (mimořádném opravném prostředku v trestním i civilním řízení) před Nejvyšším soudem České republiky
	dovolatel, m → Revisionsantragssteller, der osoba, která podává dovolání (mimořádný opravný prostředek)
	dovolatelův → des Revisionsantragsstellers patřící dovolateli
	dovolání, n → Revision, die revize, mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu v případech zákonem výslovnĕ uvedených, např. podat dovolání v trestním řízení
	dovolávat se nĕčeho → sich berufen auf domáhat se nĕčeho, např. dovolávat se svých práv
	dovolen → erlaubt od slovesa dovolit, povolen
	dovolená, f → Urlaub, der dovolená je vyhrazený volný čas pracující osoby, např. dovolená na zotavenou, dovolená za kalendářní rok a její pomĕrná část, dovolená za odpracované dny
	dovolenost, f → Zulässigkeit, die povolenost, opak nepřípustnosti
	dovolený, adj. → erlaubt, gestattet, statthaft, zulässig povolený, nezakázaný, např. je dovolené se zde koupat
	dovolovat → erlauben povolovat, schvalovat
	dovoz, m → Einfuhr, die, Import, der, Zufuhr, die import, např. dovoz zboží do republiky
	dovozce, m → Importeur, der osoba, která nĕco dováží, opakem je vývozce
	dovozený, adj. → hergeleitet zjištĕný, odvozený, např. pravidlo dovozené z praxe
	dovozní, adj. → Einfuhr- adjektivum od slova dovoz, např. dovozní clo
	dovozován → hergeleitet od slovesa dovozovat, dokazován, odůvodnĕn
	dovršen → vollendet od slovesa dovršit, dosažen
	dovršení, n → Vollendung, die dosažení, např. dovršení určitého vĕku
	dovršit → vollenden dokončit, završit
	dozírat → hinsehen, beaufsichtigen na nĕco dávat pozor, nĕco nebo nĕkoho sledovat, např. dozírat na dodržování pravidel
	doznání obvinĕného, n → Geständnis, das, Bekenntnis, das spočívá v takové výpovĕdi obvinĕného, v níž potvrzuje, že se dopustil toho, co se mu v rámci trestního stíhání klade za vinu
	dozor, m → Aufsicht, die kontrola, např. dozor v bance, dozor na křižovatce
	dozorce, m → Aufseher, der ten kdo vykonává dozor nad nĕkým nad nĕčím, kdo kontroluje, např. dozorce ve vĕznici
	dozorčí rada, f → Aufsichtsrat, der kontrolní orgán (např. v obchodních společnostech)
	dozvĕdĕt se → erfahren získat informaci, např. dozvĕdĕt se čistou pravdu
	dozvídat se → erfahren, Kenntnis erhalten dovídat se, získávat informace, např. postupnĕ se dozvídal pravdu
	dožadovat se → ersuchen nĕco žádat, naléhavĕ nĕco požadovat, nĕčeho se domáhat, např. dítĕ se dožadovalo pozornosti
	dožadující stát, m → ersuchender Staat, der stát, který o nĕco žádá (např. právní pomoc)
	dožádaný stát, m → ersuchter Staat, der stát, od kterého se nĕco žádá (právní pomoc)
	dožádání, n → Ersuchen, das žádost o provedení úkonů jiným orgánem mimo obvod jinak příslušného orgánu k rozhodování, např. dožádání jiného okresního soudu k provedení výslechu
	dožití, n → Erleben, das žít v dobĕ určité skutečnosti, např. dožití se vnoučat
	doživotí, n → fürs ganze Leben, ein Leben lang, Lebenszeit, die po zbytek celého života, do smrti, např. odnĕtí svobody na doživotí
	dramatický pokles příjmu, m → dramatische Einkommenseinbuße, die velmi ryhlý pokles příjmu, příjem se rychle zmenšuje
	dražba, f → Versteigerung, die, Auktion, die prodej, při nĕmž se určitá movitá nebo nemovitá vĕc nabízí ke koupi neurčitému počtu zájemců a prodá se udĕlením příklepu tomu, kdo nabídne nejvyšší cenu, např. nucená dražba, soudní dražba, místo dražby, předmĕt dražby
	dražebník → Versteigerer, der, Auktionator, der osoba, která organizuje dražbu
	dražitel, m → Versteigerer, der, Auktionator, der zájemce na dražbĕ o vĕci, které jsou předmĕtem dražby
	druh, m → Art, die, Gattung, die; Gefährte, der typ; osoba společnĕ žijící se svojí družkou ve svazku připomínajícím manželský svazek, aniž by uzavřeli manželství, nevzniká mezi nimi ani vzájemná vyživovací povinnost ani společné jmĕní manželů, např. druh zvířete, druh a družka
	druhovĕ, adv. → gattungsmäßig podle druhu, genericky, nikoliv individálnĕ, např. druhovĕ určená vĕc
	družka, f → Gefährtin, die osoba (žena) společnĕ žijící se svým partnerem (druhem) ve svazku připomínajícím manželský svazek, aniž by uzavřeli manželství, nevzniká mezi nimi ani vzájemná vyživovací povinnost ani společné jmĕní manželů
	družstvo, n → Genossenschaft, die společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů, např. bytové družstvo
	držba, f → Besitz, der držba je jednak součástí obsahu vlastnického práva, tj. vlastnické triády, coby právo vlastníka vĕc držet, jednak je držba pojmem samostatným, kdy jejím subjektem je osoba odlišná od vlastníka (tzv. držitel), od držby je třeba odlišovat detenci
	držení, n → Haltung, die, Besitz, der mít vĕc fakticky u sebe nebo na ni bezprostřednĕ působit
	držet krok s dobou → mit der Zeit Schritt halten být moderní
	držitel, m → Besitzer, der držitel je osoba, která není vlastníkem vĕci, ale která s vĕcí nakládá jako s vlastní
	dříve → früher předtím, v minulosti
	dřívĕjší, adj. → früher, vorig, vorherig tehdejší, vztahující se na dobu v minulosti, např. dřívĕjší doba, dřívĕjší pomĕry
	duchovní, m → Geistliche, der pracovník církve, jehož úkolem je kázat, konat pastorační činnost
	duplikát, m → Duplikat, das, Zweitschrift, die druhý exemplář se stejnou cenou nebo platností jako originál, např. duplikát listiny
	duševní, adj. → geistig psychický, např. duševní stav, duševní nemoc
	duševní porucha, f → geistige Störung, die vada, nemoc psychiky, normálního psychického stavu človĕka
	duševní tvořivá činnost, f → geistig-schöpferische Tätigkeit, die duševní vlastnictví včetnĕ průmyslového vlastnictví
	duševní vlastnictví, n → geistiges Eigentum, das nehmotný majetek
	důchod, m → Rente, die penze; dávky v penzi; ve smyslu občanského zákoníku opakovanĕ poskytované penĕžité plnĕní z titulu náhrady škody způsobené na zdraví; dávky sociálního systému jako např. invalidní důchod, sirotčí důchod, starobní důchod, vdovecký důchod
	důchodce, m → Rentner, der muž v důchodĕ, v penzi
	důchodkynĕ, f → Rentnerin, die žena v důchodĕ, na penzi
	důchodové pojištĕní, n → Rentenversicherung, die jedna ze součástí sociálního zabezpečení, obsahuje soubor právních předpisů, které upravují dávky důchodového pojištĕní jako dávky dlouhodobého charakteru, neboť jimi lze nejlépe řešit dané sociální situace
	důkaz, m → Beweis, der přímý poznatek o předmĕtu důkazu z důkazního prostředku při procesním dokazování, jde o výsledek dokazování
	důkazní břemeno, n → Beweislast, die povinnost v soudním řízení dokazovat určité okolnosti s tím, že nesplnĕní této povinnosti může mít za následek nepříznivé rozhodnutí pro toho, kdo má tuto povinnost (došlo by k tzv. neunesení důkazního břemene)
	důkazní povinnost, f → Beweispflicht, die povinnost předložit důkazy v soudním řízení
	důl, m → Bergwerk, das jáma na tĕžení hornin, např. doly na tĕžbu uhlí
	důležitost, f → Wichtigkeit, die významnost, např. důležitost dopisu, důležitost konference
	důležitý, adj. → wichtig významný, podstatný
	dům, m → Haus, das objekt k bydlení; legislativní zkratka pro dům s byty a nebytovými prostory
	důraz, m → Betonung, die, Hervorhebung, die zvýraznĕní, zdůraznĕní, např. při učení jazyka je nutno dát důraz na gramatiku
	důsledek, m → Folge, die následek nĕjaké vĕci, např. důsledkem tohoto postupu je neúspĕch u klientů
	důslednĕ, adv. → gründlich řádnĕ, pečlivĕ, přesnĕ, např. postupoval důslednĕ podle zákona
	důstojnost, f → Würde, die vážnost, vznešenost
	důstojnost vystupování, f → würdiges Auftreten, das rozvážné a slušné chování navenek
	důstojný, adj. → würdig týkající se důstojnosti, vážný, vznešený, např. důstojný vzhled, důstojné chování
	důvĕra, f → Vertrauen, das, Glaube, der, Zuversicht, die pocit možnosti se spolehnout na nĕkoho jiného, např. mám v Tebe důvĕru
	důvĕrná informace, f → vertrauliche Information, die intimní, privátní, tajná informace
	důvĕrník, m → Vertrauensperson, die blízká osoba, které je možno svĕřit informace osobního rázu
	důvĕryhodnost, f → Vertrauenswürdigkeit, die spolehlivost, hodnovĕrnost
	důvod, m → Ursache, die, Grund, der příčina, např. důvodem pro vznik závazku je existence smlouvy
	důvodnĕ, adv. → mit Grund mající důvod, opak slova bezdůvodnĕ, oprávnĕnĕ
	důvodnost, f → Begründetheit, die stav existence důvodu, odůvodnĕnost
	dvojče, n → Zwilling, der jeden z dvojčat, dvojčata se narodila ve stejný den jedné matce, např. jednovaječná dvojče
	dvojsmyslný, f → Doppelsinnigkeit, die mající dva významy, tentýž výraz může být použit v různých významech, např. dvojsmyslná vĕta
	dvoustranný, adj. → zweiseitig dvoustranný, vztahující se ke dvĕma stranám, např. dvoustranná smlouva
	dvůr, m → Hof, der dvorní sídlo, statek, nádvoří
	ď
	ďábel, m → Teufel, der lucifer, čert
	e
	edice, f → Kundmachung, die, Ausgabe, die, Edition, die vydání knihy, hudebniny nebo jiné publikace; sbírka nebo soubor jednotnĕ vydávaných publikací
	edikt, adj. → die Anordnung betreffend, das Edikt betreffend, edikts- úřední vyhláška nebo nařízení; úřední příkaz, výzva nebo oznámení
	efekt, m → Wirkung, die účinek, výsledek, dojem, úspĕch; jev, např. efekt byl nulový
	efektivní, adj. → effektiv účelný, účinný, např. výuka byla efektivní
	EHS, n → EWG, die zkratka pro Evropské hospodářské společenství
	ekologický, adv. → Umwelt- adjektivum od slova ekologie; to, co je v souladu s přirozenými životními podmínkami, co respektuje přírodní zákonitosti, vztahující se k životnímu prostředí
	ekonom, m → Wirtschaftswissenschaftler, der, Ökonom, der osoba, která se zabývá ekonomií, např. podnikový ekonom
	ekonomický, adj. → ökonomisch související s ekonomií; hospodárný, úsporný, vysoká škola ekonomická, ekonomické řešení
	ekonomie, f → Wirtschaftswissenschaft, die, Ökonomie, die vĕda zkoumající zákonitosti společenské výroby a rozdĕlování materiálních statků; hospodárnost, ekonomičnost
	ekvivalent, m → Äquivalent, das rovnocenná veličina, hodnota; protihodnota, náhrada
	ekvivalentní, adj. → äquivalent, gleichwertig rovnocenný
	elaborát, m → Ausarbeitung, die, Elaborat, das písemné vypracování návrhu, úkolu; vypracovaný spis
	elektrárenský, adj. → Kraftwerk- týkající se elektrárny, např. elektrárenský podnik
	elektronická podoba, f → elektronische Form, die elektronická podoba, např. v podobĕ emailu
	elektrotechnika, adj. → elektrotechnisch odvĕtví zabývající se výrobou a využitím elektrické energie, konstrukcí sdĕlovacích a zabezpečovacích zařízení
	element, m → Element, das základní složka, součást, základ, přírodní živel; prvek
	elementární, adj. → elementar, grundlegend základní, nejjednodušší, např. elementární znalosti
	eliminace, f → Beseitigung, die, Entfernung, die, Elimination, die vyloučení, vyřazení
	eliminovat → beseitigen, entfernen, eliminieren vyloučit, vyřadit; postupnĕ vyřazovat jednotlivé jevy nebo vlastnosti až k objasnĕní nejdůležitĕjších nebo nejtypičtĕjších jevů
	emancipace, f → Emanzipation, die osvobození, vyproštĕní, vymanĕní, zrovnoprávnĕní, získání nezávislosti, např. emancipace žen
	embargo, n → Embargo, das druh represálií; zákaz obchodování s nĕkterou zemí, např. vyhlásit embargo
	emigrace, f → Emigration, die dobrovolné nebo nucené přestĕhování z vlasti do ciziny; vyhnanství, pobyt v cizinĕ, vystĕhovalectví, např. žít v emigraci
	emigrant, m → Emigrant, der vystĕhovalec; vyhnanec; vyhoštĕnec
	emigrovat → emigrieren, auswandern vystĕhovat se do ciziny
	emise, f → Emission, die vydání, vyslání; úhrnná energie; vydávání a uvádĕní penĕz, cenných papírů apod. do obĕhu; znečišťování ovzduší
	emisní banka, f → Emissionsbank, die banka, která vydala do obĕhu peníze, cenné papíry apod., k emisi bankovek a mincí má výhradní právo Česká národní banka
	emisní kurs, m → Emissionskurs, der, Emissionspreis, der, Ausgabekurs, der částka, za níž se vydává cenný papír
	emitent, m → Emittent, der osoba mající právo vystavovat a vydávat cenné papíry
	emitovat → emittieren, ausgeben vydávat, vysílat, např. emitovat bankovky
	erár, adj. → Staatsvermögen, das státní pokladna, státní správa
	erb, m → Wappen, das znak rodový, mĕstský, zemský nebo jiný, např. šlechtický erb
	esenbák, m → Angehöriger der SNB (Nationale Staatssicherheit), der příslušník SNB (státní národní bezpečnost), SNB byla policejní složka státu před rokem 1989
	eskorta, f → Geleit, das, Eskorte, die ozbrojený doprovod vĕzňů, zajatců apod.
	essentialia negotii, pl. → wesentliche Vertragspunkte, die podstatné složky právního úkonu, který v případĕ jejich absence nevznikne
	Estonsko, n → Estland, das stát u Baltského moře
	etablovat (se) → sich etablieren, gründen zařídit (si), zřídit (si), usadit (se)
	etapa, f → Etappe, die úsek, období, vývojový stupeň; samostatný úsek sportovního závodu, např. první etapa závodu
	etatizace, f → Etat, der, Voranschlag, der, Zustand, der, Status, der zestátnĕní, převod nestátního majetku do vlastnictví státu
	europoslanec, m → EU-Abgeordneter, der, Europaabgeordneter, der poslanec Evropského parlamentu (parlamentu Evropské unie)
	eurozatykač, m → EU-Haftbefehl, der evropský zatýkací rozkaz vznikl na základĕ mezinárodní spolupráce zemí Evropské unie v potírání závažné trestné činnosti, na jeho základĕ je mimo jiné možné, aby stát vydal svého občana jinému státu v případĕ spáchání určité trestné činnosti tímto občanem
	eutanazie, f → Euthanasie, die, Erleichterung des Ablebens, die usmrcení na žádost nemocného
	evakuovat → evakuieren vyklidit, vyprázdnit, vystĕhovat, např. evakuovat obyvatelstvo před nebezpečím z ohroženého území
	eventualita, f → Möglichkeit, die možnost
	eventuální, adj. → eventuell, möglich možný; za určitých podmínek, např. eventuální řešení
	evidence, f → Evidenz, die, Verzeichnis, das vedení záznamů, přehled o nĕčem, např. evidence nemovitostí, evidence obyvatelstva, vést v evidenci, výpis z evidence
	evidenční, adj. → Evidenz- vztahující se k evidenci, např. evidenční číslo (přiřazené číslo v rámci nĕjaké evidence)
	evidentní, adj. → evident, offensichtlich zřejmý, patrný, samozřejmý, nepochybný; zjištĕný přímým názorem, nevyžadující důkazů, např. to je evidentní na první pohled
	evidovat → registrieren, erfassen registrovat, vést seznam
	Evropa, f → Europa, das svĕtadíl, např. celá Evropa, po celé Evropĕ
	Evropské atomové společenství, n → Europäische Atomgemeinschaft, die jedno z původních tří Evropských společenství, jehož cílem je přispĕt k rychlému růstu jaderného průmyslu v členských státech
	Evropské hospodářské společenství, n → Europäische Wirtschaftsgemeinschaft dřívĕjší označení současného Evropského společenství
	Evropské společenství, n → Europäische Gemeinschaft, die označení bývalého Evropského hospodářského společenství
	Evropské společenství uhlí a oceli, n → Europäische Gemeinschaft für Kohle und Stahl, die jedno ze tří Evropských společenství, které vzniklo v roce 1951
	evropský, adj. → europäisch vztahující se k Evropĕ, např. evropský standart, evropské státy, evropské jazyky, evropská úmluva, Evropská unie, Evropský soudní dvůr
	Evropský parlament, m → Europäisches Parlament, das orgán Evropských společenství
	Evropský soudní dvůr, m → Europäisches Gerichtshof, der soudní orgán Evropských společenství
	Evropský účetní dvůr, m → Europäischer Rechnungshof, der orgán Evropských společenství
	exaktní, adj. → exakt vĕdecky přesný, založený na matematických výpočtech nebo metodách, např. exaktní vĕda
	excerpt, m → Exzerpt, das, Auszug, der výpisek
	exces, m → Exzeß, der, Ausschreitung, die výstřelek, nemírnost, výtržnost; vybočení ze zákonných mezí krajní nouze nebo nutné obrany
	exekuce, f → Exekution, die, Vollstreckung, die výkon, provedení; výkon státní pravomoci proti osobĕ, která odmítá plnit úřední příkaz; není-li subjektivní právo přiznané rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, splnĕno dobrovolnĕ, může být nařízena exekuce, jako nucená realizace plnĕní provádĕná oprávnĕnými orgány, a to v rámci exekučního řízení
	exekuční, adj. → Exekutions-, exekutiv vztahující se k exekuci, např. exekuční řízení, exekuční příkaz, exekuční titul
	exekuční řízení, n → Exekutionsverfahren, das, Vollstreckungsverfahren, das soudní proces, v rámci kterého se provádí nucená realizace plnĕní k tomu oprávnĕnými orgány
	exekuční titul, m → Vollstreckungstitel, der právní titul, který je nutným předpokladem k výkonu rozhodnutí
	exekutiva, f → Exekutivgewalt, die, Exekutive, die výkonná moc
	exekutivní, adj. → exekutiv, ausübend, vollstreckend výkonný, vykonávající, např. exekutivní moc ve státĕ
	exekutor, m → Vollzieher, der, Vollstreckunsgbeamter, der soudní exekutor je fyzická osoba, kterou stát povĕřil exekutorským úřadem k provádĕní nuceného výkonu exekučních titulů za úplatu, exekutoři jsou členy Exekutorské komory ČR
	exekutorský, adj. → Vollstreckungs-, exekutorisch vztahující se k exekutorovi, např. exekutorské zkoušky, exekutorská praxe, exekutorský koncipient, Exekutorská komora ČR
	exemplární, adj. → exemplarisch, beispielhaft vzorný, příkladný; výstražný, např. jeho poprava byla exemplárním příkladem
	exemplář, m → Exemplar, das, Ausfertigung, die jednotlivý kus, jednotlivá kopie, např. na celém svĕtĕ existuje pouze jeden exemplář této knihy
	exhumace, f → Exhumierung, die vyzdvižení mrtvého tĕla z hrobu
	exhumovat → exhumieren, ausgraben vyzdvihnout mrtvé tĕlo z hrobu
	exil, m → Exil, das vyhnanství, být v exilu
	exilový, adj. → Exil- vztahujucí se k exilu, např. exilová vláda
	existence, f → Existenz, die jsoucnost, bytí, trvání; živobytí, životní postavení, např. existence smlouvy, moje životní existence je ohrožena
	exkluzivní, adj. → exklusiv, ausschließlich výhradní, výlučný, mimořádný, např. exkluzivní byt, exkluzivní zastoupení
	exkomunikace, f → Exkommunikation, die vyloučení z církve
	exkulpace, f → Exkulpation, die, Entlastung, die zbavení viny, vyvinĕní, ospravedlnĕní, např. exkulpace z odpovĕnosti za škodu
	expedice, f → Expedition, die, Entdeckungsfahrt, die vypravení, odeslání; výprava, tažení; v instituci oddĕlení rozesílající zásilky
	expert, m → Experte, der, Sachverständiger, der odborník, znalec
	expertiza, f → Expertise, die, Gutachten, das znalecký posudek
	explicite, adv. → explizit, ausdrücklich výslovnĕ, jasnĕ, přímo
	exponent, m → Exponent, der, Vertreter, der zmocnĕnec, zástupce; mocnitel
	export, m → Export, der vývoz; převádĕní elektronicky uložených dat z aktuálního kódu (programu) do jiného
	exportér, m → Exporteur, der vývozce
	exportovat → exportieren, ausführen vyvážet, např. vyvážet zboží do mnoha zemí
	expozé, n → Exposé, das, Darlegung, die prohlášení, úřední zpráva, výklad, např. expozé ministra
	expozitura, f → Expositur, die, Filiale, die, Zweigstelle, die pobočka, filiálka, např. expozitura banky
	expropriace, f → Enteignung, die vyvlastnĕní; úřední odnĕtí majetku
	expropriovat → enteignen vyvlastnit; úřednĕ odejmout majetek
	extenzivnĕ, adv. → extensiv široce, např. vyložit zákonné pravidlo extenzivnĕ
	extenzivní, adj. → extensiv jdoucí do šířky, rozšiřující, rozpínavý, např. extenzivní výklad právních norem
	exteritorialita, f → Exteritorialität, die vynĕtí z účinnosti práva, výsadní postavení, obvykle imunita diplomatických zástupců a hlav států
	externí, adj. → extern vnĕjší, zevní; mimořádný, např. externí úvazek, externí spolupracovník
	extradice, f → Auslieferung, die vydání pachatele z jednoho státu druhému státu k potrestání
	extremista, m → Extremist, der výstřední človĕk; krajní radikál
	extrém, m → Extrem, das krajnost, výstřelek, výstřednost, krajní mez; vĕci nebo vztahy na opačných koncích, např. upadat z extrému do extrému
	extrémní, adj. → extrem přepjatý, přemrštĕný, krajní, přílišný, krajní či mezní hodnoty, krajní levice
	exulant, m → Exulant, der vyhnanec, vyhoštĕnec z vlasti
	é
	éra, f → Ära, die období, časový úsek, např. za éry prezidenta Václava Havla
	éter, m → Äther, der bezbarvá hořlavá kapalina narkotických vlastností, vypustit nĕco do éteru znamená vypustit nĕco do vzduchu, na veřejnost
	f
	facility, pl. → Möglichkeit zur Kreditaufnahme, die platební prostředky, které lze získat jako úvĕr
	facka, f → Ohrfeige, die rána do tváře, např. dát nĕkomu facku
	fackovat → ohrfeigen nĕkomu dávat facky
	fakt, m → Tatsache, die, Ereignis, das událost, skutečnost, ovĕřený, bezpečnĕ zjištĕný případ, údaj
	faktický, adj. → tatsächlich, faktisch skutečný, opravdový; vĕcný
	faktor, m → Faktor, der činitel uplatňující se v nĕjakém procesu, např. penĕžní faktor, rozhodující faktor, výrobní faktor
	faktura, f → Rechnung, die písemný doklad vyjadřující penĕžní nárok dodavatele vůči odbĕrateli za prodávané zboží, vykonanou práci, služby; účet, např. promlčená faktura, nedoplatek faktury, vystavit fakturu
	fakturace, f → Berechung, die, Ausstellung einer Rechnung, die vystavení účtu, vystavení faktury
	fakturovat → berechnen, in Rechnung stellen vyúčtovat, vystavit účet
	fakulta, f → Fakultät, die specializovaná část vysoké školy v čele s dĕkanem; budova této školy, např. právnická fakulta
	fakultativní, adj. → fakultativ, dem eigenen Ermessen überlassen, freigestellt, wahlfrei nezávazný, nepovinný, výbĕrový, dobrovolný, např. fakultativní předmĕt, fakultativní výlet
	falešný, adj. → falsch, unecht, nachgeahmt nepravý, např. falešné bankovky, falešný hráč, falešné svĕdectví
	falzifikace, f → Fälschung, die falšování, padĕlání, napodobení; vyvrácení hypotézy nebo teorie
	falzifikát, m → Falsifikat, das, gefälschter Gegenstand, der padĕlek, např. falzifikát dokumentu
	falzifikovat → fälschen, falsifizieren nĕco falšovat, padĕlat, napodobovat
	fáze, f → Phase, die časový úsek, vývojové období, stadium, etapa, např. rozhodující fáze závodu
	federace, f → Bundesstaat, der, Föderation, die svaz, svazek, sdružení sportovních, politických a jiných organizací; spojení dvou či více států v jeden společný stát na základĕ společné ústavy
	fikce, f → Fiktion, die výmysl, představa, zdání, smyšlenka, myšlenková konstrukce dĕje nebo stavu, který ve skutečnosti neexistuje, např. právní fikce doručení
	fiktivní, adj. → fiktiv smyšlený, neexistujícíc, vymyšlený, zdánlivý, neskutečný
	filiálka, f → Filiale, die pobočka, např. filiálka banky, filiální závod
	financovat → finanzieren platit, hradit náklady, např. financovat celou přestavbu domu
	financování, n → Finanzierung, die placení, hrazení nákladů na nĕco, např. financování provozu nebo podniku
	finanční právo, n → Finanzrecht, das souhrn právních norem, které upravují vztahy vznikající v procesu tvorby, rozdĕlování a používání penĕžní masy a jejich částí
	firma, f → Firma, die podnik; označení obchodu nebo podniku; obchodní název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku
	fixní, adj. → fix, feststehend, beständig pevný, stálý, jistý, např. fixní plat
	flákač, m → Tagedieb, der hovorovĕ osoba, která se fláká, tedy zahálí a nevyvíjí činnost, povaleč
	fluktuace, f → Fluktuation, die vlnĕní, kolísání, stálý pohyb, zmĕna; místní kolísání veličin kolem rovnovážného stavu, např. fluktuace pracovníků
	folklor, m → Folklore, die, Volkskunst, die lidová kultura
	folkloristický, adj. → volkskundlich, folkloristisch týkající se folkloristiky
	fond, m → Fonds, der soubor hmotných a penĕžitých prostředků sloužících k určitému účelu; duševní a tĕlesná zdatnost, schopnost, nadání; základ, např. státní fond
	forma, f → Form, die útvar, podoba, vzhled; způsob jednání, vnĕjší projev; míra výkonnosti ve sportu
	formalistický, adj. → formalistisch zdůrazňující spíše formu než obsah
	formalita, f → Formalität, die vnĕjší způsob určitého úředního výkonu, např. je nutno vyřídit ještĕ pár formalit
	formalizace, f → Formalisierung, die metoda pronikání k obsahu pomocí formy, utváření formy
	formální, adj. → formell, formal týkající se formy, nikoli obsahu; podle předpisu, právních požadavků; obřadný, vnĕjškový, neopravdový, odmĕřený
	formálnost, f → Förmlichkeit, die souladnost s právními předpisy, právními požadavky na formu; obřadnost
	formát, m → Format, das plošný rozmĕr, velikost; mĕřítko; úroveň znalostí nebo schopností
	formulace, f → Formulierung, die způsob slovního vyjádření myšlenky nebo zámĕru
	formulář, m → Formular, das tiskopis s předtištĕnými rubrikami; dotazník, blanket, např. vyplnit formulář
	formule, f → Formel, die ustálený způsob vyjádření myšlenky; ustálený slovní obrat; automobilový závod
	formulovat → formulieren slovnĕ nĕco vyjádřit, dát myšlence slovní formu; vyslovit, stanovit, vytvářet
	fotokopie, f → Fotokopie, die kopie nĕčeho, ofocený dokument
	fórum, n → Forum, das shromáždĕní odborníků vĕnované určitému tématu
	frakce, f → Fraktion, die skupina poslanců jedné politické strany v parlamentu nebo jiném zastupitelském orgánu
	frankovat → frankieren vyplácet poštovné; vylepovat poštovní známky na zásilku, např. frankovat dopis
	fundace, f → Stiftung, die zvláštní fond pro obecnĕ užitečný účel, nadace
	fungovat → fungieren, funktionieren být činný, zastávat funkci; mít platnost nĕčeho; být v dobrém stavu, v dobrém chodu
	funkce, f → Funktion, die činnost, úkol, úkon; výkon služby nebo úřadu; služební nebo jiná veřejná povinnost, např. vykonávat veřejnou funkci
	funkcionář, m → Funktionär, der ten, kdo zastává nĕjakou veřejnou funkci
	funkční období, n → Amtszeit, die časový úsek, po který je nĕkdo ve své funkci
	funkční požitky, pl. → Funktionsbezügen, die příjmy získané na základĕ výkonu nĕjakých funkcí
	fúze, f → Fusion, die, Verschmelzung, die sloučení a splynutí obchodních společností se současným přenesením všech práv a závazků zrušených společností na novĕ vzniklý útvar
	fyzická osoba, f → natürliche Person, die jeden ze dvou typů právních subjektů, na rozdíl od právnické osoby jde o tzv. přirozenou osobu, kterou je každý človĕk
	g
	gang, m → Gang, die, Bande, die tlupa, parta; zločinecká organizace
	gangster, m → Gangster, der bandita, zločinec
	garance, f → Garantie, die záruka, jistota; převzetí nebo poskytnutí záruky
	garanční listina, f → Garantieschein, der listina, která obsahuje garanci
	garant, m → Bürge, der ručitel
	garantovaný, adj. → garantiert, gewährleistet zaručený, jistý
	garantovat → garantieren, gewährleisten ručit za nĕco
	garantován → garantiert, gewährleistet zaručen
	garáž, f → Garage, die uzavíratelný prostor k umístĕní motorového vozidla
	gauner, m → Gauner, der darebák, lumo, ničema, podvodník
	gáže, f → Gehalt, das pevný plat, služné
	generace, f → Generation, die pokolení; potomci jedné dvojice rodičů; skupina osob narozených a žijících v témže časovém rozmezí; skupina potomků všech stejnĕ starých rodičů, např. mladá generace, generace mých rodičů
	generalizace, f → Verallgemeinerung, die, Generalisierung, die zevšeobecnĕní; obecné, všeobecné tvrzení; získání obecných pojmů a zákonitostí vyloučením společných znaků z jednotlivých případů
	generalizovat → verallgemeinern zevšeobecňovat
	generálie, pl. → Personalangaben základní osobní data, udávaná např. při soudním nebo jiném výslechu
	generální, adj. → general- všeobecný, povšechný, úplný, důkladný, hlavní, např. generální ředitelství, generální oprava, generální prevence
	generální advokát, m → Generalanwalt, der osoba činná při Evropském soudním dvoru, která nezávisle a nestrannĕ hodnotí právní případy řešené před tímto soudem
	genitálie, pl. → Genitalien, pl. Geschlechtsteile, die pohlavní ústrojí
	geometr, m → Geometer, der zemĕmĕřič
	geometrický plán, m → geometrischer Plan, der výsledek zemĕmĕřičských činností, který se zhotovuje pro zmĕnu hranice katastrálního území a hranice územní správní jednotky, rozdĕlení pozemku apod.
	globální, adj. → global celkový, celostní, úhrný, souborný; úplný, povšechný, všeobecný, vztahující se na celou zemĕkouli
	glosa, f → Kurzkommentar, der, Stellungnahme, die, Glosse, die poznámka nebo vysvĕtlivka, stručný výklad, vysvĕtlující poznámka např. okraji starého cizojazyčného textu, odmítavá poznámka, rýmovaný epigram
	glosátor, m → Glossator, der autor stručných poznámek, glos, komentátor nĕjakého díla, kritik časových pomĕrů
	glosovat → erläutern, mit Randbemerkungen versehen, glossieren opatřovat text glosami, stručnĕ nĕco vysvĕtlovat, poznamenávat
	gramotnost, f → Kenntnis des Lesens und des Schreibens, die znalost čtení a psaní, vzdĕlanost
	gramotný, adj. → schreib- und lesekundig adjektivum od gramotnost, ovládající čtení a psaní
	gratifikace, f → Gratifikation, die dobrovolné odškodné, mimořádná odmĕna, dar, ocenĕní
	guvernér, m → Gouverneur, der vysoký správní úředník; nĕkdy titul pro ředitele ústřední banky
	gymnázium, n → Gymnasium, das typ střední školy, studium se ukončuje maturitní zkouškou
	gynekolog, m → Gynäkologe, der ženský lékař
	gynekologie, f → Gynäkologie, die ženské lékařství, porodnictví
	h
	hanba, f → Schande, die ostuda
	hanba, f → Schande, die, Scham, die ostuda, stud, např. hanba mluvit
	handicapovaný, adj. → benachteiligt; behindert znevýhodnĕný; tĕlesnĕ postižený
	hanebný, adj. → schändlich podlý, zavrženíhodný, např. hanebný čin, hanebný skutek
	hangár, m → Hangar, der velká budova, např. uskladnit nĕco v hangáru
	hanlivý výraz, m → schmähvoller Ausdruck, der vulgární výraz, nehezký výraz, neslušný výraz
	hanobení, n → Schändung, die, Entehrung, die zneuctĕní, např. hanobení mrtvol, hanobení republiky
	hanobitel, m → Beschimpfer, der, Verunglimpfer, der človĕk, který nĕco nebo nĕkoho hanobí (zneucťuje)
	harmonizace, f → Harmonisierung, die uvedení v soulad, rovnováhu, např. harmonizace českých právních norem s evropským právem
	hasič, m → Feuerwehrmann, der člen záchranného požárního sboru, ten, kdo hasí oheň
	haštĕřivost, f → Streitsucht, die svárlivost, hádavost
	haštĕřivý, adj. → streitsüchtig svárlivý, hádavý
	havarijní pojištĕní, n → Unfallversicherung, die pojištĕní pro případ dopravní nehody motorového vozidla
	havarovat s autem → einen Autounfall erleiden mít dopravní autonehodu
	havárie, f → Unfall, der nehoda, při níž dochází k poškození vozidla, zboží nebo vĕcí
	hazard, m → Glücksspiel, das, Hasard, der, Wagnis, das neuvážené jednání počítající se šťastnou náhodou; odvážná, riskantní hra, jejíž výsledek závisí výlučnĕ na náhodĕ (např. ruleta)
	hazardér, m → Hasardeur, der, verantwortungslos Handelnder, der ten, kdo si počíná neuváženĕ; kdo bez rozmyslu riskuje osobní nebo hnotný zájem
	hádat se s kým → mit jemandem streiten mít s nĕkým hádku, rozepři, s nĕkým si ostře vymĕňovat názory
	hádavý, adj. → streitsüchtig svárlivý, např. hádavá osoba
	hádka, f → Streit, der rozepře, spor, např. mít s nĕkým hádku
	hájení, n → Verteidigung, die, Wahrung, die bránĕní, ochraňování, např. hájení zájmů klienta
	hájit koho, co → jemanden/etwas verteidigen, verfechten, beschützen nĕkoho nebo nĕco obhajovat
	hájit své zájmy → seine Interessen wahren, verteidigen střežit, ochraňovat, obhajovat své zájmy
	hemžit se → wimmeln, bevölkern rychle se pohybovat, např. lidmi se to tu jen hemží
	heslo, n → Losung, die, Kennwort, das moto, klíčové slovo, např. tajné heslo, heslo dne
	hierarchie, f → Hierarchie, die, Rangordnung, die posloupnost, stupnice hodnot, hodností, např. společenská hierarchie
	hlad, m → Hunger, der opak pocitu sytosti, např. mít hlad, dostat hlad, hlad a žízeň
	hladina, f → Niveau, das povrch kapaliny; úroveň, např. hladina řeky, hladina cukru v krvi
	hladomor, m → Hungersnot, die kritický nedostatek jídla vedoucí k smrti lidí, např. v zemi nastal hladomor
	hladovka, f → Hungerstreik, der zámĕrné odmítání potravy, vĕtšinou na protest vůči nĕčemu, např. na protest proti globalizaci drželi hladovku
	hlas, m → Stimme, die zvuk, který vydávají hlasivky človĕka; prostředek k hlasování o nĕjaké otázce, např. vysoký hlas, hluboký hlas, mužský hlas, ženský hlas, tichý hlas, ztratit hlas, neplatný či platný hlas, rozhodující hlas, menšina nebo vĕtšina hlasů
	hlasovat → abstimmen, stimmen, die Stimme abgeben vyjádřit souhlas nebo nesouhlas v rámci kolektivního rozhodování určité otázky nejčastĕji zvednutím ruky nebo stisknutím hlasovacího přístroje, např. hlasovat v Parlamentu
	hlasování, n → Abstimmung, die, Stimmabgabe, die odevzdání hlasu pro nebo proti, např. dnešní hlasování v Poslanecké snĕmovnĕ
	hlasující, adj. → Abstimmender, der človĕk, který hlasuje pro nĕkoho nebo pro nĕco, čímž vyjadřuje svůj souhlas nebo nesouhlas
	hlava, f → Kopf, der, Haupt, das, Kapitel, das část tĕla; vedoucí určité skupiny; označení části právního předpisu, např. bolí mĕ hlava, hlava rodiny, hlava IV zákona o rodinĕ
	hlava státu, f → Staatsoberhaupt, das oficiální představitel státu (prezident)
	hlavní líčení, n → Hauptverhandlung, die jedna z forem soudního zasedání v trestním řízení a zároveň i nejdůležitĕjším stadiem trestního řízení, neboť se v nĕm rozhoduje o hlavní otázce trestního řízení, a to o vinĕ obžalovaného a o trestu
	hlásit → melden, ansagen, durchsagen oznamovat, nahlašovat, např. hlásit zmĕny na příslušném úřadĕ
	hlásit se o slovo → sich zu Worte melden upozorňovat, že chci nĕco říct, nejčastĕji zvednutím ruky
	hlášení, n → Meldung, die zpráva, oznámení
	hledisko, n → Gesichtspunkt, der úhel pohledu, např. z hlediska rozpočtu jde o zanedbatelný obnos
	hlídač, m → Wächter, der, Hüter, der, Wärter, der osoba, která nĕco hlídá, střeží, dává pozor na nĕco nebo na nĕkoho, např. hlídač objektu
	hlídat → bewachen, hüten nĕco střežit, dávat pozor na nĕco nebo na nĕkoho, starat se o nĕkoho, o nĕco
	hlídka, f → Wache, die, Wachposten, der stráž, např. vojáci jsou na hlídce, vojáci mají hlídku
	hluboký, adj. → tief, tiefgreifend opak ke slovu mĕlký, např. hluboká rána osudu, hluboká studna, hluboká řeka
	hluchota, f → Taubheit, die hluchotou trpí človĕk, který neslyší, nemá sluch
	hluchý, adj. → taub neslyšící, človĕk, který neslyší
	hluk, m → Lärm, der rámus, nežádoucí zvuky obtĕžující človĕka a zvířata a působící negativnĕ na jejich psychiku
	hmotná nouze, f → materielle Notlage, die nedostatek finančních prostředků
	hmotné zabezpečení, n → materielle Absicherung, die finanční podpora (v nezamĕstnanosti)
	hmotnĕprávní, adj. → materiellrechtlich týkající se hmotného práva
	hmotnĕprávní exempce, f → materiellrechtliche Nichtanwendbarkeit, die vynĕtí z působnosti hmotného (nikoliv procesního) práva
	hmotný, adj. → materiell adjektivum od hmoty, materiální, např. hmotná odpovĕdnost, hmotné právo
	hnát koho před soud → jemanden vor Gericht belangen podat na nĕkoho u soudu žalobu
	hned → sogleich ihned, hnedka, rázem, okamžitĕ
	hnutí, n → Bewegung, die spolek vytvořený pro dosažení určitého cíle; posun z místa, např. revoluční hnutí, hnutí mysli
	hodina, f → Stunde, die časová jednotka mající 60 minut, např. jedna hodiny, ve dvĕ hodiny, jednání trvalo půl hodiny
	hodlat → beabsichtigen, vorhaben, gedenken chystat se, zamýšlet, např. student se hodlá dostavit na zkoušku
	hodnocení, n → Bewertung, die, Wertung, die ocenĕní, posouzení z hlediska kvality, např. hodnocení práce
	hodnost, f → Rang, der stupeň, řád, např. akademická hodnost, hodnost kapitána
	hodnota, f → Wert, der cena nĕčeho, např. bilanční hodnota, částečná hodnota, jmenovitá hodnota, kalorická hodnota, hodnota vyjádřená v penĕzích
	hodnotit → bewerten, beurteilen oceňovat, posuzovat, klasifikovat, např. hodnotit výsledky provedené práce
	hodnovĕrný, adj. → glaubwürdig zasluhující si důvĕry, např. hodnovĕrný svĕdek
	hodný, adj. → wert, würdig, brav, gut dobrý, poslušný, např. hodný človĕk, hodné dítĕ
	holding → Holding, die právní forma subjektu, který ovládá a kontroluje jiné firmy
	homosexualita, f → Homosexualität, die opak heterosexuality, pohlavní náklonnost k osobĕ téhož pohlaví
	homosexuální, adj. → homosexuell adjektivum od slova homosexualita, např. homosexuální orientace
	hon → Jagd, die lov, pronásledování, např. hon na zajíce, hon na čarodĕjnice
	honební, adj. → Jagd- vztahující se k honu, lovu, např. honební právo
	honorář, m → Honorar, das odmĕna za tvůrčí vĕdeckou nebo umĕleckou práci nebo činnost; příjem autora vĕdeckého nebo umĕleckého díla, např. honorář zpĕváka
	hornictví, n → Bergbau, der obor zabývající se tĕžbou a dobýváním nerostných surovin
	horní, adj. → obere opak slova dolní, např. horní snĕmovna parlamentu
	hořet → brennen nĕco je v plamenech, v ohni, např. hoří dům při požáru
	hořlavina, f → Brennstoff, der, feuergefährlicher Stoff, der látka, která hoří, např. alkohol je hořlavina
	hospodaření, n → Wirtschaften, das spravování majetku, např. hospodaření se surovinami, hospodaření na statku
	hospodařit → wirtschaften spravovat majetek, např. hospodařit s penĕzi
	hospodárnost, f → Sparsamkeit, die šetrnost, spořivost, ekonomičnost
	hospodárný, adj. → sparsam šetrný, spořivý, ekonomický, např. hospodárný človĕk, hospodárné řešení
	Hospodářská a mĕnová unie (EMU), f → Wirtschafts- und Währungsunion, die
	hospodářská soutĕž, f → Wirtschaftswettbewerb, der spočívá v rozvíjení soutĕžní činnosti v zájmu dosažení hospodářského prospĕchu
	hospodářský, adj. → wirtschaftlich vztahující se k ekonomice, k hospodářství, např. hospodářská budova, hospodářská činnost, hospodářská kriminalita, hospodářská krize, ministerstvo hospodářství
	hospodářský růst, m → Wirtschaftswachstum, das zlepšující se ekonomika
	hospodářství, n → Wirtschaft, die ekonomika, např. národní hospodářství
	hostinec, m → Gasthaus, das hospoda s možností ubytování
	hotovĕ platit → in bar zahlen platit bankovkami a mincemi, nikoliv bezhotovostnĕ
	hotovost, f → Bargeld, das peníze ve formĕ bankovek a mincí, nikoliv na účtu, např. pokladní hotovost, platit v hotovosti
	hotový, adj. → fertig ukončený, dokončený, např. hotový projekt, hotové jídlo
	hovorné, n → Telefongebühr, die poplatek za telefonní rozhovor
	hovoří se → spricht man mluví se, pojednává se
	hra, f → Spiel, das soutĕž, forma zábavy, např. hazardní hra, riskantní hra, dlužný obnos ze hry
	hrací automat, m → Spielautomat, der přístroj sloužící ke hraní her s možností výhry penĕz
	hradit → begleichen, bezahlen platit, např. hradit škodu, hradit dluhy
	hranice, f → Grenze, die, Limit, das dĕlící čára, rozmezí, limit, např. státní hranice, nĕmecko-česká hranice
	hraniční kontrola, f → Grenzkontrolle, die kontrola příslušných orgánů (policisté, celníci) na státních hranicích, např. podrobit se hraniční kontrole
	hrazen → bezahlt, entrichtet, gedeckt (Kosten) od slovesa hradit, placen
	hráč, m → Spieler, der ten, kdo se účastní nĕjaké hry, např. fotbalový hráč, závislá hráč na automatech
	hrob, m → Grab, das místo, kde je uložen zemřelý, např. hrob neznámého vojáka, vykopat hrob, mlčet jako hrob, být jednou nohou v hrobĕ
	hrobka, f → Gruft, die krypta, např. rodinná hrobka, pochovat koho do rodinné hrobky
	hromada, f → Versammlung, die, Menge, die, Masse, die kupa; shromáždĕní, např. hromada brambor, valná hromada akciové společnosti, mimořádná valná hromada, řádná valná hromada, ustavující valná hromada, svolat valnou hromadu
	hromadĕní, n → Anhäufung, die seskupování na jedno místo, např. hromadĕní problémů
	hromadit → häufen, anhäufen kupit, shromažďovat, např. hromadit peníze, problémy
	hromadný, adj. → massenhaft, kollektiv, kumulativ společný, např. hromadné pojištĕní, hromadné propuštĕní, hromadná přeprava
	hrozba, f → Drohung, die výhrůžka, např. hrozba trestem, hrozba propuštĕním, hrozba násilím
	hrozit → sich nähern; dohen blížit se; vyhrožovat, např. hrozilo velké nebezpečí, hrozil mu pĕstí
	hrozící, adj. → drohend vyhrožující; nĕco negativního, co může brzy nastat, např. človĕk hrozící pĕstí, hrozící trest
	hrozící nebezpečí → drohende Gefahr, die nebezpečí, které může vzniknout
	hrubý, adj. → grob, roh, brutto drsný; závažný, např. hrubý človĕk, hrubá nedbalost, hrubý příjem
	hrubý domáci produkt (HDP), m → Bruttoinlandsprodukt, das celková penĕžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území, ukazatel pro výkonnost ekonomiky
	hrůza, f → Schrecken, der, Entsetzen, das dĕs, např. lid byl zachvácen hrůzou
	hřešit → sündigen provinit se vůči nĕjakým pravidlům, rouhat se, dopouštĕt se hříchů
	hřích, m → Sünde, die provinĕní vůči pravidlům uznávaných vĕřícími, např. dopustit se hříchu
	hříšník, m → Sünder, der človĕk, který se dopustil hříchu, provinĕní, chyby, např. nepolepšitelný hříšník
	humanismus, m → Humanismus, der uznání hodnot človĕka a lidskosti; kulturnĕhistorický smĕr renezance v 14. - 16. století
	humanista, m → Humanist, der lidumil, humánní človĕk; odborník v humanitních vĕdách
	humanita, f → Humanität, die lidskost, mravní ideál založený na úctĕ k človĕku
	humanitní, adj. → humanitär lidumilný, humánní, humanitární, dobročinný; vztahující se k literatuře, jazykům a jiným společenským vĕdám, např. gymnázium s humanitním zamĕřením
	humánní, adj. → human lidský, projevující lidskost, lásku k človĕku, laskavý, lidumilný, humánní
	humánnost, f → Menschlichkeit, die lidskost
	hvízdot, m → Pfeifen, das hvízdání, pískání, např. hvízdot lokomotivy
	hygiena, f → Hygiene, die očista; nauka o správném způsobu života jedince i společnosti ze zdravotního hlediska; dodržování společensky a osobnĕ nutné míry zdravotních předpisů, např. dodržovat osobní hygienu
	hygienický, adj. → hygienisch splňující pravidla hygieny, nezávadný z hlediska čistoty, např. hygienické potřeby
	hygienik, m → Hygieniker, der osoba, která se zabývá hygienou, např. hlavní hygienik mĕsta Prahy
	hypoteční dlužník, m → Hypothekenschuldner, der dlužník, jehož dluh je zajištĕn zástavou nemovitosti
	hypotéka, n → Hypothek, die zástava nemovitostí, dluh nebo pohledávka váznoucí na nemovitosti
	hypotéza, f → Hypothese, die domnĕnka, předpoklad; pravdĕpodobný výklad jevů, o jejichž správnosti se zatím nelze vĕdeckými prostředky přesvĕdčit, např. vyslovit hypotézu
	hysterický, adj. → hysterisch stižený nemocí, nazývající se hysterie; popudlivý, předráždĕný, např. hysterický človĕk, hysterický záchvat
	ch
	chalupa, f → Landhaus, das rekreační domek nejčastĕji na venkovĕ
	charakter, m → Charakter, der osobní povaha; souhrn typických vlastností a znaků bytosti nebo vĕci; ráz, povaha
	charakteristický, adj. → charakteristisch typický, příznačný, např. charakteristický znak, charakteristický průbĕh nemoci
	charakteristika, f → Charakteristik, die výčet příznačných vlastností nebo znaků nĕkoho nebo nĕčeho, např. charakteristika pachatele
	charakterizovat → charakterisieren uvádĕt podstatné vlastnosti nebo znaky, např. charakterizovat podstatu motivů trestních jednání
	charitativní, adj. → wohltätig dobročinný, např. charitativní organizace, charitativní činnost
	charta, f → Charta, die listina závažného státnĕpolitického významu; dekret, např. Charta organizace spojených národů
	charter, m → Charter, der smlouva o provozu dopravního prostředku, nájemná letecká a lodní doprava
	chatrný důkaz, m → nicht stichhaltiger Beweis, der slabý důkaz, důkaz bez podstatnĕjšího významu v soudním řízení
	chápat → begreifen, verstehen rozumĕt nĕčemu, mít pro nĕco pochopení
	chápavost, f → Auffassungsvermögen, das schopnost nĕco pochopit, vnímat rozumem
	chápán → verstanden, begriffen od slovesa chápat, vnímán rozumem
	chápání, n → Auffassung, die, Verständnis, das vnímání rozumem; pojetí, např. rychlé chápání, chápání tohoto pojmu
	chirurg, m → Chirurg, der lékař operativního lékařství, který operuje pacienty mechanickými výkony pomocí rukou nebo nástrojů a přístrojů
	chirurgický, adj. → chirurgisch adjektivum od slova chirurgie, např. chirurgický zákrok
	chladnokrevnost, f → Kaltblütigkeit, die bezcitnost
	chladnokrevný, adj. → kaltblütig adjektivum od chladnokrevnosti, např. chladnokrevný vrah
	chléb, m → Brot, das potravina z tĕsta
	chlípník, m → geiler Mensch, Wollüstling, der sexuálnĕ nadržený človĕk
	chlípnost, f → sexuelle Begierde, die sexuální žádost, touha, žádostivost
	chlouba, f → Stolz, der, Prahlen, das nĕco nebo nĕkdo zasluhující si hrdost, úctu
	chlubit se → prahlen, sich rühmen pyšnit se, honosit se, např. chlubit se cizím peřím, chlubit se svými úspĕchy
	chmurnĕ, adv. → nächtlich zasmušile, ponuře, např. tvářil se chmurnĕ
	chod, m → Gang, der plynutí, posun; jedna z etap jídelního obřadu, např. chod událostí, jídlo má nĕkolik chodů
	chodec, m → Fußgänger, der človĕk, který v rámci silničního provozu nepoužívá žádný dopravní prostředek, ale jde pĕšky
	chodník, m → Gehsteig, der vyhrazený prostor pro chodce, chodník je pararelnĕ se silnicí, automobil nesmí parkovat na chodníku
	choroba, f → Krankheit, die nemoc, onemocnĕní, např. tĕzká choroba, lehká choroba, duševní choroba, pohlavní choroba, vrozená choroba
	chorobomyslný, adj. → geisteskrank, irrsinnig, wahnsinnig duševnĕ nemocný človĕk
	chorobopis, m → Kranheitsbild, das, Anamnese, die lékařský spis o nemocech pacienta
	choť, m → Gatte, der, Gemahl, der, Ehemann, der manžel/ka
	choulostivý, adj. → heikel velice křehký, náchylný na nemoce, reaguje extrémnĕ na teploty nebo psychický stres, lehce ho napadne nemoc, nebo nesnese kritiku
	chov, m → Zucht, die chování zvířat, anpř. chov papoušků, chov psů a koček, chov koní
	chovanec, m → Zögling, der nĕkdo, kdo je vychováván v ústavu, např. chovanec ústavu pro mládež
	chovat se → sich verhalten, sich benehmen vystupovat, projevovat se, např. chovat se slušnĕ
	chovatel, m → Züchter, der ten, kdo chová zvířata, např. úspĕšný chovatel papoušků
	chování, n → Benehmen, das, Auftreten, das vystupování, jednání; chov zvířat, např. chování vzbuzující pohoršení, pravidla chování při soudním jednání
	chránĕn → geschützt od slovesa chránit, střežen, ochraňován
	chránĕné území, n → Schutzgebiet, das vymezené území, oblast, pro kterou platí zvláštní, přísnĕjší pravidla, obvykle s ohledem na ochranu přírody, např. v chránĕném území se nesmí stanovat nebo rozdĕlávat oheň
	chránĕný, adj. → geschützt mající ochranu, např. chránĕné území, chránĕné zvíře, chránĕné rostliny, chránĕný památník, chránĕný zákonem
	chránĕný zájem, m → geschütztes Interesse, das zájem, který je chránĕn
	chránit → schützen, abschirmen bránit, ochraňovat, např. chránit zvĕř, chránit dítĕ, chránit budovu před požárem, chránit přírodu
	chronologický, adj. → chronologisch v časovém sledu seřazený podle časového průbĕhu; jdoucí za sebou podle času, např. chronologický pořádek
	chtĕní, n → Wollen, das mít zájem o nĕco, nĕco chtít
	chtíč, m → Trieb, der, Gier, die, Begierde, die neovladatelná touha, např. ukojit chtíč
	chudoba, f → Armut, die nedostatek penĕz, např. trpĕt chudobou
	chudobný, adj. → ärmlich nemající dostatek penĕz
	chuligán, m → Rowdy, der, Hooligan, der človĕk okázale nedbalého zevnĕjšku, s výtržnickým chováním, žijící asociálním způsobem
	chuligánska banda, f → Rowdygang, die skupina, gang chuligánů
	chyba, f → Fehler, der vada, nedostatek, např. v diktátu udĕlal velké gramatické chyby, každý človĕk dĕlá v životĕ chyby, odudová chyba, malá nebo velká chyba
	chybĕjící částka, f → Fehlbetrag, der obnos, který chybí, nedostává se, např. chybĕjící částka do konečného splacení dluhu
	chybĕt → fehlen, mangeln, abwesend sein nebýt přítomen, neúčastnit se nĕčeho; nedostávat se nĕčeho, např. student dnes chybí ve škole, chybí mi podklady
	chybný, adj. → fehlerhaft vadný, např. chybný stroj nefunguje, chybné součástky nemohou být použity, chybný postup při řešení právní kauzy
	chybný rozsudek, m → Fehlurteil, das špatný, trpící vadami rozsudek, rozhodnutí soudu
	chytit → ergreifen, fassen, ertappen lapit, např. chytit zlodĕje při činu, chytit lupiče, chytit zvíře, chytit míč
	i
	idea, f → Idee, die základní myšlenka, nápad; odraz skutečnosti v představĕ, pojem, cíl, úmysl, např. dobrá idea
	ideál, m → Ideal, das obraz dokonalosti, vzor, příklad, např. tento muž je můj ideál
	ideální, adj. → ideal dokonalý, vzorný, příkladný, nedostižný, nedosažitelný; vysnĕný, neskutečný, pomyslný, např. ideální podmínky pro podnikání, žije ve svém ideálním svĕtĕ
	identický, adj. → identisch totožný, naprosto stejný, ten samý
	identifikace, f → Identifikation, die zjištĕní totožnosti; ztotožnĕní, zjištĕní naprostého souladu mezi více pojmy, předmĕty, představami, např. identifikace vraha, identifikace obĕti, identifikace fotografie
	identifikační číslo, n → Identifikationsnummer, die číslo přidĕlené k určité vĕci, podle identifikačního čísla je možno rozeznat jednu vĕc od jiné, např. identifikační číslo průkazu
	identifikovat → identifizieren zjistit totožnost, např. identifikovat vraha, identifikovat osobu
	identita, f → Identität, die totožnost, naprostá shoda, úplný soulad, stejnost, rovnost tvarů a funkcí, např. zmĕnit identitu, identita osoby je nesporná
	ignorace, f → Ignoranz, die úmyslná nevšímavost; nevzdĕlanost, např. ignorace problému
	ignorant, m → Ignorant, der nevĕdomý, neznalý človĕk, nevzdĕlanec, hlupák
	ignorovat → ignorieren úmyslnĕ si nevšímat, nechat přejít bez povšimnutí, nevzít na vĕdomí nĕčí existenci nebo přítomnost, nechtít o nĕkom vĕdĕt, nĕkoho nebo nĕčeho nedbat
	ilegalita, f → Illegalität, die, Gesetzeswidrigkeit, die, Ungesetzlichkeit, die nezákonnost; tajný úkryt, např. žít v ilegalitĕ
	ilegálnĕ, adv. → illegal nezákonnĕ; tajnĕ, např. ilegálnĕ dražené zbranĕ, ilegálnĕ koupené zboží
	ilegální, adj. → illegal nezákonný; tajný, skrytý, např. ilegální zboží, ilegální čin
	imatrikulační slib, m → Immatrikulationseid, der slib, který dává přijatý uchazeč na vysokou školu a stává se tak studentem, slib se skládá při slavnostní imatrikulaci
	imigrace, f → Immigration, die, Einwanderung, die přistĕhování, přistĕhovalectví; dovoz kapitálu
	imigrovat → immigrieren, einwandern přistĕhovat se do jiného státu
	imisní limit, m → Immissionsgrenze, die hodnota nejvýše přípustné úrovnĕ znečistĕní ovzduší vyjádřená v jednotkách hmotnosti na jednotku objemu při normální teplotĕ a tlaku
	imobilní, adj. → unbeweglich, immobil nehybný, neschopný pohybu, neschopný zásahu (armáda apod.), tĕžko použitelný, např. imobilní vĕc
	import, m → Einfuhr, die, Import, der dovoz, opak exportu, vývozu, např. import zboží
	importovat → importieren, einführen dovážet, např. importovat zboží z Asie
	impotence, f → Impotenz, die neschopnost, bezmocnost, neschopnost soulože u muže, neschopnost rodit dĕti u ženy, nemohoucnost, neplodnost, např. umĕlecká
	imunita, f → Immunität, die vynĕtí osob nebo majetku z moci obecnĕ platných trestních nebo jiných přespisů, z moci zákona, zvláštní ochrana členů zákonodárných sborů, trestní nedotknutelnost; odolnost organismu proti choroboplodným mikroorganismům, např. poslanecká imunita, imunita diplomatických zástupců, imunita soudce, imunita proti infekci
	imunitní, adj. → Immunitäts- zabývající se imunitou, související s odolností organismu, např. imunitní výbor poslanecké snĕmovny
	imunní, adj. → immun odolný; nedotknutelný; požívající imunity; odolný vůči nákazám
	index, m → Index, der, Kennziffer, die ukazatel, rejstřík, seznam, mĕřítko; číselný údaj, listina; výkaz vysokoškolského studenta, např. burzovní index, cenový index, mĕnový index, jmenný index, vĕcný index, vysokoškolský index, index akcií, index nájemného, index obligací, index životních nákladů
	indicie, f → Indiz, das znak, náznak, okolnost budící podezření; skutečnost, ze které lze vyvodit další skutečnosti; nepřímý důkaz, podezřelá okolnost, např. pouhé indicie nestačí k usvĕdčení pachatele
	individuální, adj. → individuell svérázný, osobitý, jednotlivý, zvláštní, rozdĕlený, např. individuální právo, individuální výbĕr, individuální rozhodnutí
	individuální trestní odpovĕdnost, f → individuelle strafrechtliche Verantwortlichkeit, die trestní odpovĕdnost jedince, opak kolektivní trestní odpovĕdnosti
	individuum, n → Individuum, das jednotlivec, jednotlivý človĕk ve vztahu ke kolektivu; podezřelý, podivný človĕk
	indosament, m → Indossament, das písemný převod vlastnictví cenného papíru, rubopis, písemný projev vůle umístĕný na cenném papíru nebo jeho přívĕšku, kterým dosavadní majitel projevuje vůli převést cenný papír na jiného
	indosant, m → derjenige, der die Rechte aus einem Wechsel auf einen anderen überträgt, Indossant, der převodce rubopisu, původní vlastník cenného papíru
	indosatář, m → Wechselübernehmer, der, Indossator, der indosát, nabyvatel, na kterého indosant převádí rubopisem cenný papír
	indosovat → indossieren převádĕt cenný papír na nĕkoho rubopisem
	ineligibilní, adj. → unwählbar nevolitelný
	infámní, adj. → infam, schändlich, ehrlos hanebný, bezectný, ostudný, podlý
	inflace, f → Inflation, die proces znehodnocovat penĕz v důsledku nadmĕrného rozmnožení obĕživa a s tím spojeného stoupání cen, např. nabídková inflace, poptávková inflace, míra inflace
	inflační vývoj, m → Inflationsentwicklung, die vývoj inflace, postup inflace
	informace, f → Auskunft, die, Information, die zpráva, údaj, sdĕlení; objasnĕní, vysvĕtlení, poučení, např. bankovní informace, informace o výsledku soudního sporu, informace z obchodního rejstříku, podávat informaci
	informatika, f → Informatik, die teorie informace, teorie vzniku, přenosu i zpracování informace
	informátor, m → Informant, der osoba, která podává informace, zprávy, donašeč
	informovanost, f → Informiertheit, die poučenost, znalost, obeznámenost
	informovaný, adj. → informiert poučený, znalý, mající informace o nĕčem, např. být informovaný o politické situaci
	informovat → informieren, belehren, benachrichtigen nĕkomu dávat informace o nĕčem, nĕkomu nĕco sdĕlit
	informovat se → sich informieren, sich erkundigen informovat se o nĕčem, získat informace, nechat si sdĕlit informace, např. klient se informoval u advokáta
	infrastruktura, f → Infrastruktur, die soubor odvĕtví zajišťujících ekonomické a sociální systémové funkce, např. infrastruktura letištĕ, infrastruktura mĕsta
	iniciativa, f → Initiative, die podnĕt, popud; počáteční impulz, první zahajovací krok k nĕjakému jednání nebo rozhodnutí; podnĕtnost, podnikavost, samostatnost v rozhodování, např. podporovat initiativu, vytvářet iniciativu
	iniciativní, adj. → initiativ aktivní, pdnĕcující nĕco, např. být iniciativní, dĕlat nĕco z vlastní iniciativy
	iniciátor, m → Initiator, der původce, podnĕcovatel
	inkaso, n → Inkasso, das, Geldeinziehung, die vybírání nebo příjem penĕz; poplatek, např. platit inkaso
	inkasovat → inkassieren přijímat peníze
	inkognito → inkognito zatajení jména a původu; použití krycího jména; krycí jméno; tajnĕ, pod cizím jménem, na zapřenou
	inkompetentní, adj. → inkompetent, unzuständig, unbefugt, adj. nekompetentní, nepříslušný, nepovolaný
	inkorporovaný, adj. → inkorporiert přičlenĕný; vtĕlený
	inkriminovaný, adj. → inkriminiert vztahující se k tomu, z čeho je nĕkdo obviňován (čin, výrok )
	inovace, f → Erneuerung, die, Innovation, die obnovení, obnova, zavedení nĕčeho nového
	inovovat → erneuern, innovieren obnovovat
	insolvence, f → Zahlungsunfähigkeit, die platební neschopnost, jedna z forem úpadku, druhou formou je předlužení
	insolventní, adj. → zahlungsunfähig neschopný platit, např. insolventní firma nemůže vyplatit platy svým zamĕstnancům
	inspekce, f → Inspektion, die prohlídka, dozor, dohled; kontrola; výkon dozoru, např. provádĕt inspekci
	inspektor, m → Inspektor, der človĕk, který provádí inspekci, prohlídku
	inspektorát, m → Inspektorat, das dozorčí úřad, policejní úřad, např. dopravní inspektorát
	instance, f → Instanz, die, Rechtszug, der příslušný nebo určitou vĕcí se zabývající úřad nebo orgán; stupeň řízení, např. vyšší instance, vyhrát proces u vyšší instance
	instituce, f → Institution, die zařízení, ústav; soubor společenských vztahů; orgán, např. státní, národní, kulturní instituce
	institut, m → Institut, das ústav, vĕdecké nebo školské zařízení vyššího typu, např. výchovný, vzdĕlávací institut
	instrukce, f → Anweisung, die poučení, pokyn, návod; předpis, např. dostat instrukce
	instruktor, m → Ausbilder, der, Instruktor, der učitel, vychovatel, poradce, vojenský cvičitel
	instruovat → instruieren, unterrichten, anleiten vyučovat, radit, vychovat, vycvičit
	intabulace, f → Eintragung, die vklad do katastru nemovitostí (dříve do pozemkové knihy)
	integrace, f → Intergration, die ucelení, scelení, sjednocení, doplnĕní, spojení částí celku, smíšení; výpočet integrálu, např. hospodářská integrace
	integrovat → integrieren scelovat, vytvářet celek, jednotu, stanovit integrál nĕjaké funkce v matematice
	intercese, f → Einstehen für die Schuld eines anderen, das převzetí dluhu
	internovat → internieren, einweisen omezit svobodu pohybu; vĕznit pod policejním rozhodnutím
	interpelace, f → Interpellation, die veřejný dotaz poslance v parlamentu, obvykle vznesený členu vlády, např. podat interpelaci
	interpelovat → interpellieren, anfragen interpelovat koho, vznášet dotaz, dotázat, dotazovat se koho nač
	interpretace, f → Interpretation, die výklad, vysvĕtlení, tlumočení, např. interpretace právního ustanovení
	interrupce, f → Unterbrechung, die umĕlé přerušení tĕhotenství
	intervence, f → Intervention, die zásah, zákrok, zprostředkování, přímluva, vmĕšování nĕkterého státu do vĕcí státu jiného, přijetí; zaplacení smĕnky za jiného
	intervenovat → intervenieren zakročit v čem, zasáhnout, vmĕšovat se do čeho, přimlouvat se u koho, zač
	invalida, m → Invalide, der človĕk neschopný plnĕ nebo zčásti normálního pracovního výkonu v důsledku úrazu nebo nemoci
	invalidita, f → Invalidität, die trvalá nebo dočasná, úplná nebo částečná pracovní neschopnost, zmrzačenost
	invalidní, adj. → invalide, körperbehindert zmrzačený, neschopný práce, neschopný vojenské služby
	invaze, f → Invasion, die ozbrojený vpád na území druhého státu
	invazní → Invasions- týkající se invaze
	inventarizace, f → Inventarisation, die kontrola účtů; vyhotovení inventáře
	inventář, m → Inventar, das, Bestandsverzeichnis, das soupis majetku, seznam majetkových částí a předmĕtů nacházejících se v určitém místĕ; movité vĕci uložené v bytĕ, skladĕ, obchodĕ apod., zvláštĕ nábytek, nářadí a kancelářské nástroje, např. živý invnetář (zvířata), mrtvý inventář (vĕci)
	inventura, f → Inventur, die provedení soupisu zboží nebo předmĕtů v obchodĕ, podniku, kanceláři atd.
	investice, f → Investition, die náklady na stavbu nových základních výrobních i nevýrobních prostředků i na obnovení a rozšiřování prostředků dosavadních, např. dlouhodobá investice, dobrá investice, nákladná investice
	investiční fond, m → Investitionsfonds, der akciová společnost, jejímž výhradním předmĕtem podnikání je kolektivní investování
	investor, m → Investor, der právnická nebo fyzická osoba, která plánuje a realizuje invetiční výstavbu
	inzerát, m → Anzeige, die, Inserat, das, Annonce, die placené oznámení v tisku, rozhlase, televizi
	inzerovat → inserieren, anzeigen oznamovat nĕco v tisku, rozhlase nebo televizi
	inženýr, m → Ingenieur, der absolvent vysoké školy technického, zemĕdĕlského a ekonomického smĕru, zkratka ing., např. stavební inženýr, inženýr ekonomie
	iránský, adj. → iranisch vztahující se k Iránu, např. iránské právo
	irelevantní, adj. → irrelevant, unerheblich, belanglos nedůležitý, bezvýznamný, vedlejší, nerozhodný, nepodstatný, např. irelevantní záležitost
	irelevantnost, f → Irrelevanz, die, Unerheblichkeit, die nedůležitost, bezvýznamnost
	ISIN → Wertpapiernummer, die identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů, ISIN přidĕluje na žádost emitenta zastupitelných cenných papírů Komise cenných papírů ( např. CZ0005003232)
	izolace, f → Isolierung, die osamocenost, odloučenost, oddĕlení od ostatních jedinců nebo skupiny od styku s okolním svĕtem, separace, např. být v izolaci
	j
	jakmile → sobald hned jak, jak
	jako vystřižený → wie ausgeschnitten jako převzatý, jako okopírovaný, např. je jako vystřižený ze starých časů
	jakost, f → Qualität, die, Güte, die, Beschaffenheit, die kvalita, např. první nebo druhá jakost, zboží nejlepší jakosti
	jakostní, adj. → qualitativ, qualitäts-, beschaffenheits-, adj. kvalitní, např. jakostní zboží
	jakožto → als tak, jako
	jakýkoli, adj. → beliebig libovolný, kterýkoli, každý, např. vyberte si jakýkoli postup
	jasnĕ, adv. → klar, deutlich zřetelnĕ, evidentnĕ; srozumitelnĕ, např. jasnĕ prohlásit, jasnĕ se vyjádřit
	jazyk, m → Zunge, die, Sprache, die prostředek doruzumĕní mezi lidmi; část tĕla; část boty, např. cizí jazyk, hovorový jazyk, jednací jazyk, mateřský jazyk, vyučovací jazyk, živý jazyk
	jazykový, adj. → sprachlich, Sprachen- vztahující se k jazyku, např. jazyková rovnoprávnost, jazyková škola
	jazykozpytec, m → Sprachwissenschaftler, der starší název pro osobu zabývající se jazykem, lingvista
	je-li → falls ist, wenn ist pokud je, v případĕ, že je, jestliže je
	je limitováno podmínkami obsaženými → ist limitiert durch die Bedingungen, die enthalten sind in nĕco je omezeno určitými požadavky
	je nutno → ist notwendig, ist nötig je nutné, je zapotřebí, je třeba
	je nutno odlišovat → es ist zu unterscheiden je potřeba od sebe rozeznávat
	je oprávnĕn → ist berechtigt má k nĕčemu oprávnĕní či právo, např. každý je oprávnĕn užívat své jméno
	je oprávnĕn požadovat → berechtigt sein zu fordern nĕkdo může (má právo) nĕco žádat, nĕčeho se domáhat
	je pojato → wird aufgefasst je bráno, vztato, vnímáno jako
	je postaveno na zásadĕ → basiert auf dem Prinzip vycházet ze zásady, odvíjet se ze zásady, základ tvoří zásada
	je vynaloženo na ostatní majetek → ist auf das restliche Eigentum aufgewendet worden co se platí za jiný majetek, co se hradí na náklady na ostatní majetek
	je založen → basiert jeho podstatou je nĕco; dát vzniknout nĕčemu
	jed, m → Gift, das smrtelnĕ nebezpečná látka, např. jed na krysy, dát nĕkomu jed do jídla, zemřel na otravu jedem
	jeden z manželů nabyl dĕdĕním bez ohledu na osobu zůstavitele → der Ehepartner, der etwas durch Erbschaft erworben hat, ohne Rücksicht darauf, wer der Erblasser war manžel nebo manželka získal majetek po zůstaviteli bez zřetele na to, kdo byl zůstavitelem
	jediný, adj. → einzig pouze jeden, např. jediný vnuk, jediný dĕdic, jediný plátce, jediný společník ve společnosti s ručením omezeným, jediný výrobce
	jednací protokol, m → Geschäftsprotokoll, das zápis o průbĕhu jednání, např. sepisovat jednací protokol, ovĕřit jednací protokol
	jednací řád, m → Geschäftsordnung, die soubor pravidel pro určité jednání, proces, např. jednací řád okresního soudu
	jednací sál, m → Sitzungssaal, der, Verhandlungssaal, der místnost určená pro konference, jednání
	jednak, jednak → einerseits - andererseits na jedné stranĕ - na druhé stranĕ
	jednat → handeln, verhandeln chovat se; být činný, konat nĕco; vést dialog s protistranou nebo partnerem, např. jednat na vlastní nebezpečí, jednat o vĕci, jednat podle zákona, jednat proti zákazu, jednat se stranami, jednat svévolnĕ
	jednat se → gehen (um), handlen sich (um) jít o nĕco, např. nejedná se o složitý problém
	jednatel, m → Geschäftsführer, der statutární orgán společnosti s ručením omezeným; ten, kdo jedná
	jednatelství, n → Agentur,die, Geschäftsstelle,die, Geschäftsführung, die agentura, obchodní místo; jednatelství bez příkazu je obstarání cizí vĕci, aniž mĕl jednatel k tomuto jednání příkaz nebo byl k nĕmu jinak oprávnĕn
	jedná se o to → es handelt sich um jde o to, týká se to toho, např. jedná se o to, že vrah unikl z vĕzení
	jednání, n → Handlung, die, Handeln, das, Verhandlung, die pohovor s protistranou nebo např. obchodním partnerem; konání nĕjaké činnosti; projednávání vĕci před soudem, např. bezvýsledné jednání, neokladné jednání, odvolací jednání, neveřejné soudní jednání, nezákonné jednání, právní jednání
	jednání jménem → das Handeln im Namen konání nĕjaké činnosti za jinou osobu jejím jménem, jako by to konal sám zastoupený
	jednočinný soubĕh, m → Handlungseinheit, die pojem z trestního práva, ideální konkurence, jedním skutkem bylo spácháno více trestných činů
	jednoduchý, adj. → einfach, einmalig prostý, nekomplikovaný, např. jednoduchá situace, jednoduchý človĕk
	jednomĕsíční, adj. → einmonatig trvající jeden mĕsíc, např. jednomĕsíční zájezd
	jednomyslný, adj. → einmütig, einstimmig, einig, adj. svorný, souhlasný, dohodnout se jednomyslnĕ
	jednorázový, adj. → einmalig působit jen jednou, naráz, např. jednorázovĕ zaplatit celý dluh
	jednostopý, adj. → einspurig mající jednu stopu, např. jednostopé vozidlo
	jednostranné zrušení smlouvy, n → einseitige Auflösung des Vertrages, die zrušení smlouvy na základĕ úkonu pouze jedné smluvní strany
	jednostrannĕ, adv. → einseitig se zamĕřením pouze na jednu stranu, jedním smĕrem
	jednostrannost, f → Einseitigkeit, die zamĕření se pouze určitým smĕrem, nebo na jednu stranu, např. jednostrannost dohody
	jednostranný, adj. → einseitig zamĕřený na jednu stranu nebo na jedním smĕrem, např. jednostranná strava, jednostranná smlouva
	jednota, f → Einheit, die, Einheitlichkeit, die, Vereinigung, die, Verband, der soudržnost, jednotnost, např. v jednotĕ je síla
	jednotka, f → Einheit, die veličina; složka, útvar, např. mĕrná jednotka, bytová jednotka
	jednotlivec, m → Einzelne, der individuum
	jednotlivĕ, adv. → einzeln po jednom, např. postupujte jednotlivĕ
	jednotlivost, f → Einzelheit, die detail, konkrétní vĕc
	jednotlivý, adj. → einzeln každý zvláštní, jeden, konkrétní, např. jednotlivý případ
	jednotný, adj. → einheitlich, Einheits- soudržný, ucelený, např. jednotná skupina, jednotné vedení
	jednoznačná výhoda, f → eindeutiger Vorteil, der evidentní prospĕch, výhoda
	jednoznačnĕ, adv. → eindeutig bezpochybnĕ
	jednoznačný, adj. → eindeutig mající jen jeden význam, bezpochybný, např. jeho odpovĕď byla jednoznačná
	jedovatý, adj. → giftig, gifthaltig mající v sobĕ jed, způsobující otravu, např. jedovatý had, jedovatý nápoj, jedovatý šíp
	jelikož → weil, da protože
	jev, m → Erscheinung, die událost, stav, skutečnost, např. zatmĕní slunce patří mezi neobvyklé jevy
	jevištní, adj. → Bühnen- týkající se jevištĕ, např. jevištní technik
	jevit se → sich zeigen, erscheinen, sich offenbaren ukazovat se, ukázat se
	jinak, adv. → anders jiným způsobem
	jinde → an einem anderem Ort, anderswo na jiném místĕ
	jistina, f → Kapital, das, Stamm, der základní penĕžní částka (např. při úvĕru, vkladu, půjčce), k níž jsou připisovány úroky
	jistota, f → Sicherheit, die, Sicherstellung, die, Kaution, die jistota vyjadřuje míru garance, že pohledávka vĕřitele bude splnĕna prostřednictvím zajišťovacích prostředků
	jistý, adj. → sicher, gewiss určitý, spolehlivý, např. je jisté, že dnes bude svítit slunce, je jisté, že dostane vysoký trest
	jízdenka, f → Fahrkarte, die, Fahrschein, der lístek opravňující k použití přepravného prostředku, např. vlaková jízdenka, jízdenka na metro, ztratit, nezaplatit jízdenku
	jízdné, n → Fahrgeld, das, Fahrpreis, der penĕžní částka hrazená za přepravu (např. vlakem)
	jmenovací, adj. → Ernennungs-, Bestellungs-, Anstellungs- vztahující se k jmenování, např. jmenovací dekret, jmenovací listina
	jmenovaný, adj. → genannt, benannt, angeführt, besagt ustanovený do funkce jmenováním; zmínĕný, např. níže jmenovaný, výše jmenovaný
	jmenovat → ernennen, nennen, benennen, anführen ustanovit koho do funkce, uvádĕt, označit, např. jmenovat nĕkoho ředitelem, jmenoval všechny svoje koníčky
	jmenovat do funkce → in eine Funktion ernennen ustanovit nĕkoho, povĕřit nĕkoho nĕjakou funkcí, např. jmenovat do funkce ředitele
	jmenován → genannt, benannt, angeführt, be od slovesa jmenovat, ustanoven do funkce jmenováním; zmínĕn
	jmenování, n → Ernennung, die, Anstellung, die, Benennung, die, Bestellung, die ustanovení koho do funkce; uvádĕní nĕčeho nebo nĕkoho pomocí výčtu
	jmenování nové vlády, n → Ernennung einer neuen Regierung, die určení, ustanovení, vybrání nové vlády, ustanovení členů nové vlády
	jmenovitá hodnota, f → Nennwert, der vlastní, nominální hodnota
	jménem → im Namen pod cizím jménem, např. mluvím jménem svého klienta
	jméno, n → Name, der označení bytosti, např. jméno človĕka, jméno zvířete, jméno vraha, jméno obĕti, ženské jméno, mužské jméno
	jmĕní, n → Vemögen, das, Habe, die soubot majetkových práv a závazků, jejichž subjektem je tatáž osoba
	jmĕní zaniká zánikem manželství, n → Eigentum erlischt mit dem Untergang der Ehe, das společné jmĕní manželů zániká v případech stanovených zákonem, vždy však v případĕ zániku manželství
	jsou povinni → sind verpflichtet nĕkolik osob má určitou povinnost
	judikatura, f → Judikatur, die nalézání práva soudem, soudní praxe, soudnictví; soubor zásadních soudních rozhodnutí, např. ustálená judikatura, podle konstantní judikatury
	judikát, m → Urteil, das, Judikat, das rozsudek, právní nález soudu
	jurisdikce, f → Jurisdiktion, die, Gerichtsbarkeit, die, Rechtsprechung, die výkon soudní moci; okruh pravomoci příslušející soudním orgánům
	jurisprudence, f → Jurisprudenz, die právní vĕda
	jurista, m → Jurist, der právník, odbornĕ vzdĕlaný znalec práva; posluchač právnické fakulty
	justice, f → Justiz, die výkon spravedlnosti soudním aparátem; soudní orgány a jejich činnost
	justiční, adj. → Justiz- soudní, např. justiční skandál, justiční správa, justiční čekatel, justiční zkouška
	justiční čekatel, m → Gerichtsreferendar, der fyzická osoba připravující se na výkon funkce soudce
	justiční orgán, m → Justizorgan, das soudní orgán, např. soud
	justiční stráž, f → Justizwache, die ozbrojený sbor, který je součástí Vĕzeňské služby, zajišťuje bezpečnost a pořádek v budovĕ soudu a při výkonu pravomoci soudu
	k
	k. s. → KG, die zkratka, komanditní společnost
	kacíř, m → Kätzer, der, Häretiker, der kacířský, sektářský, heretický človĕk
	kajícník, m → Büßer, der človĕk, který za nĕco pyká, pyká za svůj hřích
	kalamita, f → Schaden, der, Kalamität, die neštĕstí, pohroma, nehoda
	kalendární rok, m → Kalenderjahr, das kalendářní rok trvá od mĕsíce ledna do prosince
	kalendář, m → Kalender, der přehled dnů a mĕsíců jednoho roku
	kalkulace, f → Kalkulation, die výpočet, rozpočet; stanovení ceny; předpoklad, úvaha, např. bankovní kalkulace, cenová kalkulace, dílčí kalkulace, nabídková kalkulace, následná kalkulace, normální nebo standardní kalkulace, odbytová kalkulace, operativní kalkulace, podniková kalkulace, průbĕžná kalkulace
	kalkulační omyl, m → Kalkulationsirrtum, der chyba v kalkulaci
	kalkulovat → kalkulieren vypočítávat, rozpočítávat; uvažovat, např. kalkuloval náklady
	kampaň, f → Kampagne, die politická, propagandistická nebo obchodní akce; úsilí o nĕco nebo proti nĕčemu, např. reklamní kampaň, volební kampaň
	kancelář, f → Büro, das, Kanzlei, die místnost, kde se nejčastĕji provozuje administrativní práce nebo se poskytují intelektuální služby, např. advokátní kancelář, cestovní kancelář, dopravní kancelář, informační kancelář
	kancelářský nábytek, n → Büromöbel, die nábytek, který patří do kanceláře, například stůl na počítač
	kancléř, m → Kanzler, der vysoký státní úřeník; titul vedoucího kanceláře; v nĕkterých státech předseda vlády, např. spolkový kancléř
	kancléřství, n → Kanzleramt, das úřad kancléře, např. kancléřství v Spolkové republice Nĕmecko
	kandidát, m → Kandidat, der uchazeč o místo nebo funkci, čekatel; vĕdecká hodnost, např. kandidátní listina, notářský kandidát
	kandidátka, f → Kandidatin, die uchazečka o místo nebo funkci, čekatelka; seznam osob navrhovanýách na funkci
	kandidátní listina, n → Kandidatenliste, die dokument obsahující jména kandidátů
	kandidovat → kandidieren o nĕco se ucházet, např. ucházet se jako kanditát o místo v parlamentĕ
	kanditatura, f → Kandidatur, die čekatelství, přijmout nebo odmítnout kandidaturu
	kanonický, adj. → kanonisch normativní; odpovídající církevním přdpisům, např. kanonické právo
	kanovník, m → Domherr, der knĕz vykonávající v metropolitním, katedrálním nebo kolegiátním kostele slavnostní liturgické funkce
	kanton, m → Kanton, der územnĕsprávní jednotka ve Švýcarsku
	kapacita, f → Kapazität, die schopnost nĕco pojmout, obsáhnout nebo vázat; stupeň výkonnosti, výkonnost; nosnost; výrobní možnosti; vynikající odborník, např. duševní kapacita, ubytovací kapacita, výrobní kapacita, vytížená kapacita
	kapesné, n → Taschengeld, das penĕžní částka určená na útratu podle vlastního uvážení, např. rodiče dali svým dĕtem kapesné
	kapesní krádež, f → Taschendiebstahl, der drobné krádeže z kapes nebo příručních zavazadel apod.
	kapitalizace, f → Kapitalisation, die zhodnocení, zužitkování
	kapitalizovat → kapitalisieren zhodnocovat, zužitkovat, promĕnit majetek v kapitál, připisovat úrok ke kapitálu
	kapitál, m → Kapital, das finanční, hmotná nebo duchovní aktiva; značné jmĕní; výrobní faktor; úhrn všech kapitálovĕ silných podniků jedné zemĕ, např. cizí kapitál, fiktivní kapitál, finanční kapitál, fixní kapitál, základní kapitál obchodní společnosti
	kapitálová společnost, f → Kapitalgesellschaft, die kapitálové společnosti charakterizuje majetková účast všech společníků na jejich podnikání či jiné činnosti, společníci nemají povinnost osobní účasti na činnosti společnosti, ale mají povinnost účasti majetkové, ryzí kapitálovou společností je akciová společnost
	kapitálový majetek, m → Kapitalvermögen, das majetek získaný z kapitálu, např. dividendy, úroky
	kapitola, f → Kapitel, das oddíl knihy nebo spisu; v zákonech označení částí; oddíl, část života, dĕje
	kapsář, m → Taschendieb, der človĕk, který krade vĕci lidem z kapes nebo příručních zavazadel apod.
	karanténa, f → Quarantäne, die dočasná izolace; zařízení určené pro izolaci, např. hygienik nařídil karanténu z důvodu rozšíření nakažlivé choroby
	kariéra, f → Karriere, die, Laufbahn, die rychlý postup v zamĕstnání; vzestupná úspĕšná životní dráha; dosažený úspĕch
	karta, f → Karte, die malý obdélníkový list zpravidla z plastu opatřený magnetickým proužkem, čárkovým kódem pro záznam dat; čipová karta slouží jako doplňkové zařízení k počítači, např. kreditní karta, osobní karta, šeková karta, telefonní karta, úvĕrová karta
	kartel, m → Kartell, das monopolní sdružení na základĕ dohody samostatných podniků o jednotných prodejních podmínkách, cenách apod., např. cenový kartel, dovozní kartel, nákupní kartel, odbytový kartel
	kartotéka, f → Kartei, die lístkovnice; evidence seřazených údajů; místnost nebo skříň k jejímu uložení, např. kartotéka dodavatelů, kartotéka odbĕratelů, založit do kartotéky, zařadit do kartotéky
	kasace, f → Kassation, die vedle revize a apelace jedním z opravných systémů v rámci přezkumu soudního rozhodnutí, kasace je zamĕřena na přezkum rozhodnutí po právní stránce, nikoli skutkové; zrušení listiny; zbavení úřadu nebo hodnosti; v barokní hudbĕ instrumentální skladba
	kasační, adj. → Kassations- vztahující se ke kasaci, např. kasační princip opravného řízení
	kasárny, kasárna → Kasernen, die, Kaserne, die vojenský objekt pro vojáky
	kastrace, f → Kastration, die chirurgické odstranĕní pohlavních žláz; vykleštĕní, např. kastrace býka, hřebce
	kastrovat → kastrieren chirurgicky odstraňovat pohlavní žlázy; vyklešťovat, např. kastrovat býka, kastrovat hřebce, kastrovat kocoura
	kat, m → Henker, der, Scharfrichter, der mistr popravčí, např. odevzdat zlodĕje katu
	katalog, m → Katalog, der systematický seznam nebo soupis knih, umĕleckých dĕl, sbírek; prezentační nebo propagační publikace, např. autorský katalog, dražební katalog, heslový katalog, mzdový katalog
	katastr, m → Kataster, das zakreslení a soupis pozemkového majetku, např. katastr nemovitostí, výpis z katastru, zapsat zmĕnu v katastru
	katastr nemovitostí, m → Liegenschaftskataster, der soubor údajů o nemovitostech v České republice zahrnující jejich soupis a popis a jejich geometrické a polohové určení
	katastrální, adj. → Kataster- vztahující se ke katastru, např. katastrální mapa, katastrální operát, katastrální úřad, katastrální území, katastrální zákon
	katastrální území, n → Katastergebiet, das soubor nemovitostí, který je místopisnĕ uzavřený a evidovaný v katastru nemovitostí
	katastrofa, f → Katastrophe, die velké neštĕstí; pohroma; krize
	katastrofální, adj. → katastrophal vztahující se ke katastrofĕ, např. katastrofální případ, katastrofální podmínky, katastrofální chování
	katedra, f → Lehrstuhl, der učitelský stůl ve třídĕ; pracovištĕ vysoké školy, např. katedra občanského práva, převzít katedru správního práva
	katedra občanského práva, f → Lehrstuhl für Zivilrecht, der pracovištĕ vysoké školy, v jehož čele je profesor občanského práva
	katedrála, f → Dom, der, Kathedrale, die hlavní kostel diecéze, sídelní kostel biskupa
	kategorie, f → Ketegorie, die soubor (lidí, vĕcí, jevů) se společným znakem, třídící hledisko; základní vĕdní pojem, např. hodnotová kategorie, platová kategorie
	kauce, f → Kaution, die penĕžitá záruka, jistota
	kauza, f → Sache, die, Angelegenheit, die právní případ; případ sledovaný sdĕlovacími prostředky; důvod
	kauzalita, f → Kausalität, die příčinná souvislost, příčinnost, podmínĕnost, např. příčinná souvislost mezi jednáním a vznikem škody
	kauzální, adj. → kausal příčinný, např. kauzální souvislost
	kauzální nexus, m → Kausalzusammenhang, der příčinná souvislost
	každoročnĕ → alljährlich každý rok, každým rokem
	kárná komise, f → Disziplinarkommission, die disciplinární komise
	kárná komora, f → Disziplinarkammer, die disciplinární komora
	kárné řízení, n → Disziplinarverfahren, das disciplinární řízení
	kárný, adj. → Disziplinar-, Zucht-, disziplinär od slovesa kárat, napomínat, disciplinární, např. kárné právo, kárná pravomoc, kárný soud, kárná komise
	kázeň, f → Disziplin, die disciplína
	kázeňské řízení, n → Disziplinarverfahren, das disciplinární řízení o porušení nĕčí káznĕ, kárné řízení
	kdykoliv → jederzeit, wann immer v kteroukoli dobu, v libovolný čas
	kladeny na → gestellt werden an dávány, např. na soudce jsou kladeny vysoké požadavky
	kladný, adj. → bejahend, positiv pozitivní, souhlasný, např. kladná odpovĕď, kladné rozhodnutí
	klam, m → Täuschung, die, Schein, der, Illusion, die omyl, nĕkoho oklamat, šálení, zrakový, optický klam, přelud
	klamat → täuschen, betrügen šálit, uvádĕt v omyl, podvádĕt, např. zdání často klame
	klamavý, adj. → täuschend, trügerisch uvádĕjící v omyl, šálivý, zdá se být jiný než ve skutečnosti je, např. klamavá reklama
	klasifikace, f → Klassifikation, die třídĕní; hodnocení, posuzování; známkování znalostí žáků ve škole, např. klasifikace dokladů, přísná klasifikace
	klasifikovat → klassifizieren třídit; hodnotit, posuzovat, známkovat
	klatba, f → Bann, der dát nĕkoho do kladby
	klausura, f → Klausur, die písemná zkouška ve škole nebo na univerzitĕ; uzavřené volnĕ nepřístupné místo
	klauzule, f → Klausel, die doložka, omezující podmínka ve smlouvĕ; rytmické zakončení verše, např. dodatečná klauzule, generální klauzule, mĕnová klauzule, tajná klauzule
	klauzurní práce, f → Klausurarbeit, die písemná práce na vysokých školách na stanovené téma
	klást → legen, stellen, leisten dávat; pokládat, např. klást na nĕkoho nároky, klást odpor, klást otázky, klást podmínky, klást požadavky
	klást odpor → Widerstand leisten, den odporovat, např. rodiče nemají rádi, když jim dĕti kladou odpor
	klást za vinu → zur Last legen nĕkomu dát za vinu nĕco, nĕkomu dávat vinu
	klenot, m → Juwel, der, Kleinod, das drahokam, šperk, skvost
	kleptoman, m → Kleptomane, der človĕk, který má chorobný sklon ke krádeži bez zištného úmyslu
	klesat → sinken, fallen padat, pohybovat se smĕrem dolů, např. hladina vody klesá, teplota klesá
	klesání, n → Absenkung, die, Fallen, das padání, pohyb smĕrem dolů, např. klesání hladiny vody
	klid, m → Ruhe, die, Stille, die, Ruhen, das pokoj; ticho, v dramatické situaci zachovat klid
	klidnĕ, adv. → ruhig pokojnĕ, tiše, mírnĕ
	klidný, adj. → ruhig pokojný, tichý, bez hluku a pohybu, např. klidná voda, klidná osoba
	klient, m → Klient, der zákazník, svĕřenec, chránĕnec; človĕk zastupovaný právníkem; pacient lékaře
	klientela, f → Klientel, die okruh zákazníků, např. tento advokát má velkou klientelu
	klientka, f → Mandantin, die zákaznice, chránĕnkynĕ; žena zastupovaná advokátem; pacientka lékaře
	klíč, m → Schlüssel, der prostředek k odemykání a zamykání dveří, skříní apod., klíč se strká do zámku, např. malý klíč, klíč od auta
	klíčová role, f → Schlüsselrolle, die zásadní role, hlavní role
	kmen, m → Stamm, der, Volksstamm, der rodinný kmen, kmen stromu
	kmenová akcie, f → Stammaktie, die základní akcie
	kmenový, adj. → Stamm- vztahující se ke kmenu, např. kmenová akcie, kmenové jmĕní, kmenový kapitál
	knĕžský seminář, m → Priesterseminar, das internátní církevní ústav pro knĕze
	kniha, f → Buch, das psané dílo spisovatele; sešit určený k zapisování urč