a  
 a. s.  AG, die
zkratka: akciová společnost (obchodní kapitálová společnost)
 abdikace, f  Abdikation, die
odstoupení z funkce, vzdání se funkce, např. abdikace na funkci prezidenta
 abecední pořadí, n  alphabetische Reihenfolge, die
seřazení podle abecedy
 abnormální, adj.  regelwidrig, abnormal
nenormální, proti pravidlu
 abolice, f  Abschaffung, die, Begnadigung, die, Abolition, die
jedna z forem amnestie a milosti, znamená právo nařídit, aby se trestní řízení nezahajovalo nebo aby se v nĕm nepokračovalo
 abrogace, f  Abschaffung, die, Aufhebung, die, Abrogation, die
zrušení právního předpisu nebo jeho části
 absence, f  Abwesenheit, die, Absenz, die
nepřítomnost, nĕkde se nenacházet, chybĕt
 absence ústavního soudu, f  Fehlen eines Verfassungsgerichtes, die
ústavní soud není zřízen, chybí
 absolutní, adj.  uneingeschränkt, absolut
opak relativního, naprostý (např. absolutní neplatnost právního úkonu, absolutní svoboda názoru, absolutní vĕtšina, absolutní pravda)
 absolutní vĕtšina, f  absolute Mehrheit, die
naprostá, nadpoloviční vĕtšina
 absolvent, m  Absolvent, der
student, který úspĕšnĕ ukončil studium
 abstinence, f  Enthaltsamkeit, die, Abstinenz, die
zdrženlivost, zřeknutí se požitku (např. alkoholu, drog)
 abstrahovat  abstrahieren
postup a výsledek myšlenkových operací od jednotlivého k obecnému, zevšeobecňovat
 abstrakce, f  Abstrakion, die
zevšeobecnĕní, potlačení detailů
 absurdní, adj.  sinnwidrig, widersinnig, absurd
nesmyslný, nevhodný
 accidentalia negotii, pl.  Nebenpunkte des Vertrags, die
nahodilé složky právního úkonu, které se vyskytují nepravidelnĕ, jejich absence nemá vliv na vznik a platnost právního úkonu
 acquis communautaire, n  acquis communautaire
francouzský termín, který se nepřekládá, označuje souhrn všeho, čeho bylo v rámci Evropských společenství dosaženo v oblasti právní úpravy, a to v nejširším smyslu
 ačkoli  obwohl, obgleich
přestože, i když
 adaptabilita, f  Anpassungsfähigkeit, die
přizpůsobivost, přizpůsobit se nĕčemu či nĕkomu
 adaptace, f  Anpassung, die, Adaptation, die, Anwendung, die
přizpůsobení, přetvoření; úprava, přestavba, např. adaptace bytu (vylepšení či obnovení bytu)
 adaptovaný, adj.  angepasst, bearbeitet, saniert, adaptiert
přizpůsobený, vylepšený, obnovený (např. opravený byt)
 adaptovat  anpassen, adaptieren
přizpůsobit; upravit
 adekvátní, adj.  angemessen, adäquat
odpovídající, přimĕřený
 adhezní řízení, n  Adhäsionsverfahren, das
adhezní řízení je součástí trestního řízení, ve kterém se projednává uplatnĕný nárok poškozeného na náhradu škody způsobené spácháním trestného činu
 adjutum, n  Beihilfe, die, Zulage, die, Adjutum, das, Zuschuss, der
napomáhání; příplatek, přídavek
 administrativa, f  Verwaltung, die
správa, úřady
 administrativní, adj.  administrativ
správní, úřední (např. administrativní postup, administrativní úředník)
 adopce, f  Adoption, die
osvojení, přijetí cizího dítĕte za vlastní; adoptovat dítĕ
 adoptivní otec, m  Adoptivvater, der, Pflegevater, der
muž, který přijal cizí dítĕ za vlastní (toto dítĕ adoptoval) a stal se jeho otcem
 adoptivní rodiče, pl.  Adoptiveltern, die
muž a žena, kteří přijali cizí dítĕ za vlastní (adoptovali jej) a stali se tak jeho rodiči
 adresa, f  Adresse, die
informace o bydlišti občana, do adresy patří jméno ulice, číslo ulice, poštovní smĕrovací číslo a mĕsto bydlištĕ
 adresář, m  Adressbuch, das
soubor informací o adresách, příp. jiných identifikačních údajích různých osob
 adresovaný, adj.  adressatengerichtet, adj.
určený konkrétní osobĕ, např. adresovaný právní úkon
 adresován (komu)  gerichtet (an), adressiert (an)
od slovesa adresovat, určen konkrétní osobĕ
 advokacie, f  Rechtsanwaltschaft, die, Anwaltschaft, die
výkon podnikatelské činnosti spočívající v poskytování právní pomoci advokátem, a to zpravidla za úplatu
 advokát, m  Rechtsanwalt, der, Anwalt, der, Advokat, der
osoba (právník), která splnila všechny zákonné předpoklady k výkonu advokacie
 advokátní, adj.  Anwalts-
týkající se advokáta, např. advokátní kancelář
 advokátní kancelář, f  Anwaltskanzlei, die, Rechtsanwaltsbüro, das
kancelář jednoho nebo nĕkolika advokátů, místo výkonu advokacie advokátem
 advokátní komora, f  Rechtsanwaltskammer, die
samosprávná stavovská organizace sdružující všechny advokáty
 advokátní koncipient, m  Anwaltskonzipient, der, Anwaltsassessor, der (österr.)
absolvent právnické fakulty, který vykonává praxi v advokátní kanceláři a připravuje se tak na výkon povolání advokáta
 afekt, m  Affekt, der, Zustand einer außergewöhnlichen seelischen Angespanntheit, der
neodpovídající přehnaná reakce; jednat v afektu znamená jednat v neovladatelném rozčílení
 agent, m  in staatlichem Auftrag tätiger verdeckter Ermittler, der, Agent, der
příslušník Policie ČR plnící úkoly uložené mu řídícím policejním orgánem v trestním řízení pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin
 agentura, f  Agentur, die, Vertretung, die
zprostředkovatelna, jednatelství (např. reklamní agentura, zpravodajská agentura)
 agitátor, m  Agitator, der
ten, který agituje, tedy získává nebo přesvĕdčuje lidi o nĕčem
 agnoskace, f  Beschau, die, Identifikation, die
zjišťování totožnosti, identifikace (např. agnoskace mrtvoly)
 akademická obec, f  akademische Gemeinschaft (Gemeinde), die
společenství akademických pracovníků a studentů vysoké školy
 akc. spol., f  AG, die
zkratka, akciová společnost
 akce, f  Aktion, die
čin, zásah, jednání (např. humanitární akce, podpisová akce, slosovací akce)
 akcept, m  Akzept, das, angenommener Wechsel , der
přijetí, uznání, akceptace (akcept smĕnky)
 akceptace, f  Annahme, die, Akzeptanz, die
přijetí, uznání, akcept
 akceptační, adj.  annahme-
spojený s přijetím, uznáním (např. akceptační lhůta, akceptační prohlášení)
 akceptovat  annehmen, akzeptieren
přijímat, souhlasit (např. akceptovat nabídku)
 akcese, f  Beitritt (z.B. eines Staates), der, Akzession, die,
přistoupení (ke členství), připojení (zemĕ)
 akcesorický, adj.  akzessorisch
vedlejší; přistupující k hlavnímu; např. akcesorický vztah přistupuje ke vztahu hlavnímu, na který je existenčnĕ vázán
 akcie, f  Aktie, die
cenný papír, se kterým jsou spojena práva a povinnosti akcionáře jako společníka podílet na řízení akciové společnosti, jejím zisku a na likvidačním zůstatku, akcionář má však i další práva
 akcionář, m  Aktionär, der
majitel akcií, který podle svého podílu na celkovém počtu akcií může být minoritní (menšinový) nebo majoritní (vĕtšinový) akcionář; vĕtší množství držených akcií znamená vĕtší možnost ovlivňovat činnost akciové společnosti
 akciová společnost, f  Aktiengesellschaft, die
obchodní společnost, která patří mezi kapitálové společnosti; obchodní zákoník ji definuje jako společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotĕ
 akreditiv, m  Zahlungsanweisung, die, Akkreditiv, das
platební nástroj, na základĕ smlouvy o otevření akreditivu mezi příkazcem a bankou se banka zavazuje poskytnout oprávnĕné osobĕ určité plnĕní na účet příkazce, jestliže oprávnĕná osoba splní do určité doby stanovené podmínky, např. akreditiv dokumentární, akreditiv neodvolatelný, potvrzený akreditiv
 aktivovat  aktivieren, in Tätigkeit setzen
uvádĕt v činnost, povzbuzovat
 akumulace, f  Anhäufung, die, Ansammlung, die
hromadĕní
 akumulovat  anhäufen, akkumulieren
hromadit, nahromadit (např. akumulovat energii)
 alarmovat  alarmieren
učinit poplach (např. alarmovat ambulanci při dopravní nehodĕ, alarmovat hasiče při požáru)
 alibi, n  Alibi, das
důkaz neviny založený na tvrzení, že podezřelý se v dobĕ spáchání trestného činu nacházel na jiném místĕ a nemohl se proto účastnit na trestním jednání (např. mít alibi pro dobu vraždy, opatřit si alibi, prokázat alibi)
 alibistický, adj.  alibihaft (alibimäßig)
vztahující se k alibismu, unikající před odpovĕdností
 alimentační povinnost, f  Unterhaltspflicht, die
povinnost platit alimenty neboli výživné
 alimenty, pl.  Unterhalt, der, Alimente, pl.
výživné; nejčastĕji je v praxi k alimentační povinnosti zavázán rozvedený otec, který platí výživné na dítĕ, které zůstalo po rozvodu u matky
 alkoholik, m  Alkoholiker, der
človĕk závislý na alkoholu
 alografní závĕť, f  eingenhändiges Testament, das
závĕť (testament) napsaná vlastnoručnĕ
 alternativa, f  Alternative, die
jiná možnost pro nĕco, vedle jedné vĕci je i jiná vĕc možná
 alternativní, adj.  alternativ
alternativní možnosti jsou jiné možnosti vedle stávající možnosti, například alternativní cesta, alternativní strava
 ambulantní, adj.  ambulant
poskytovaný při docházce; opakem ambulantního ošetření pacienta je jeho ústavní léčba (v nemocnici)
 amnestie, f  Amnestie, die, Begnadigung, die
akt prezidenta republiky, kterým hromadnĕ promíjí nebo zmírňuje tresty uložené určitému okruhu pachatelů trestných činů, anebo nařizuje nezahajovat či zastavit jejich trestní stíhání; např. dílčí amnestie, spadat pod amnestii, udĕlit amnestii, vyhlásit amnestii
 amnestovaný, adj.  amnestiert
takový, na který se vztahuje amnestie
 amortizace, f  Tilgung, die, Amortization, die
opotřebení; úřední prohlášení listiny za neplatnou (umoření); např. amortizace budov, amortizace kapitálu (postupné splácení kapitálu)
 analyzovat  analysieren
nĕco rozložit do podrobností a následnĕ vyhodnotit
 analýza, f  Analyse, die
rozložení do podrobností a vyhodnocení podrobností; např. analýza firmy, analýza chemické látky, bilanční analýza, finanční analýza, odborná analýza, provést důkladnou analýzu
 angažmá, n  Engagement, das
pracovní úvazek v umĕleckém souboru
 angažovat se  sich engagieren
být aktivní v nĕčem; angažovat se pro nĕco, angažovat se pro nĕkoho
 ani  nicht einmal
stejnĕ jako ne
 anketa, f  Umfrage, die
průzkum názorů na nĕco; např. uspořádat anketu, anketní komise
 anomálie, f  Regelwidrigkeit, die, Anomalie, die, Abweichung, die
nepravidelnost, výjimečnost, odchylka, úchylka od normálu
 anomální, adj.  nicht normal, anormal
nebĕžný, nepravidelný, odchylující se od normálu; např. anomální vztahy
 anonymita, f  Anonymität, die
bezejmennost, neuvedení nebo zatajení jména; např. zachovávat anonymitu
 anonymní, adj.  anonym
bezejmenný; nepodepsaný; anonymní človĕk je osoba, která žije v anonymitĕ, není ostatním známa; také telefonát může být anonymní, když není známo, kdo volal
 antisemita, m  Antisemit, der
stoupenec antisemitizmu; nepřítel židů
 anuita, f  Annuität, die
pravidelná roční splátka při dlouhodobém dluhu
 anulovat  aufheben, auflösen, annulieren
zrušit; prohlásit za neplatné
 anulování, n  Annullierung, die
zrušení, prohlášení neplatnosti; např. anulování objednávky, příkazu
 aparát, m  Apparat, der
přístroj; soustava orgánů se zvláštní funkcí; soustava orgánů veřejné správy; např. policejní aparát
 apel, m  Appell, der
výzva; např. Stockholmská mírová výzva, apelovat na lidskost
 apelace, f  Berufung, die, Appellation, die
jeden ze systémů opravného řízení, typickým znakem je možnost mĕnit skutkový stav zjištĕný soudem prvního stupnĕ na základĕ vlastního dokazování v přezkumném řízení
 apelovat  sich berufen (auf)
dovolávat se nĕčeho, obrátit se na nĕkoho s výzvou; podávat odvolání
 aplikace, f  Anwendung, die, Applikation, die
použití, uplatnĕní; např. aplikace nejnovĕjších výsledků vĕdeckého výzkumu, aplikace zákona
 aplikovat  anwenden
použít, např. v tomto případĕ se aplikuje § 111 OZ
 apod.  u.ä. (und Ähnliches)
a podobnĕ (zkratka)
 apostilační doložka, f  Apostille, die, besonderer Nachweis der Echtheit eines Dokuments in einem vereinfachten Beglaubigungsverfahren, der
doložka (klauzule) o ovĕření veřejné listiny, která má být použita v cizím státu, který je smluvním státem XII. Haagské Úmluvy o zrušení požadavku ovĕřování cizích veřejných listin ze dne 6.10.1961
 apriorní, adj.  von vornherein, a priori
předem daný, nevyplývající ze zkušenosti; a priori
 aprobace, f  Approbation, die, staatliche Zulassung zur Berufsausübung, die
schválení; způsobilost vyučovat určitý předmĕt na určitém druhu školy získaná ukončením předepsaného studia; kvalifikace (odborná způsobilost) - např. aprobace lékařů a farmaceutů
 aprobovaný, adj.  approbiert, genehmigt, zugelassen
schválený, odsouhlasený
 aprobovat  approbieren, genehmigen, zulassen
schválit, odsouhlasit
 ar, m  Ar (Flächenmaß von 100 m2), das
plošná míra, rovná se 100m2
 arbitráž, f  Schiedsgericht, das, Arbitrage, die
rozhodování sporu třetí osobou; orgán rozhodující tyto spory (rozhodčí soud); současný nákup a prodej téhož zboží na rúzných burzách za účelem zisku
 arcivévoda, m  Erzherzog, der
šlechtický titul
 argument, m  Argument, das
důvod, důkaz, výrok uvádĕný k odůvodnĕní nĕjakého tvrzení, např. dobrý argument
 argumentace, f  Argumentation, die
dokazování, zdůvodňování
 argumentovat  argumentieren
dokazovat, zdůvodňovat
 archiv, m  Archiv, das
sbírka listin, dokumentů k úředním a vĕdeckým účelům; budova, kde jsou uložené listiny a dokumenty
 archivní, adj.  archivarisch
vztahující se k archivu; starý, cenný
 archivovat  archivieren
dávat do archivu
 aristokratický, adj.  aristokratisch
šlechtický
 ascendence, f  Aszendenz, die, Verwandtschaft in aufsteigender Linie, die
přímé příbuzenství ve vzestupném pokolení
 asistentka, f  Assistentin, die
žena, která pomáhá při výkonu nebo jednání
 asistovat  assistieren
pomáhat při nĕčem, být přítomen nĕčemu
 asociace, f  Vereinigung, die, Assoziation, die
sdružení, sdružování, spolek, organizace
 aspekt, m  Aspekt, der, Gesichtspunkt, der
hledisko, stanovisko uplatňované při posuzování nĕčeho, zorný úhel
 atakovat  angreifen, attackieren
útočit, pustit se do nĕkoho
 atentát, m  Attentat, das, Anschlag, der, Angriff, der
atentát je plánovaný vražedný útok
 atest, m  Attest, das, Berscheinigung, die
osvĕdčení, ovĕření, písemné potvrzení, odborné hodnocení
 atomový, adj.  Atom-
týkající se atomu, např. atomová elektrárna
 auditor, m  Wirtschaftsprüfer, der, Auditor, der
auditor je fyzická osoba, kterou po složení odborné zkoušky Komora auditorů ČR zapsala do seznamu auditorů, auditor se zabývá finanční kontrolou
 auditorium, n  Auditorium, das
auditorium je jedním z označení, které je v římském právu spolu s termíny secretarium a tribunal používáno pro soudní dvůr, také ve významu posluchárna
 aukce, f  Auktion, die, Versteigerung, die
veřejná dražba, např. konat aukci
 aula, f  Aula, die, Halle, die, Hörsaal, der
slavnostní síň, např. univerzitní aula
 autentický, adj.  authentisch
původní, pravý, hodnovĕrný, např. autentický text, autentický výklad
 auto, n  Auto, das
vozidlo, automobil
 autohavárie, f  Autounfall, der
dopravní nehoda, jejímž účastníkem je řidič automobilu
 automat, m  Automat, der
přístroj pracující bez lidské obsluhy, zařízení k samočinnému poskytování služeb nebo prodeji zboží, např. bankomat, automat na nápoje
 automatický, adj.  automatisch
samočinný, mechanický
 autor, m  Autor, der
původce, tvůrce díla literárního, umĕleckého, vĕdeckého nebo jiného
 autorita, f  Autorität, die
vliv osoby nebo instituce; vynikající odborník; úcta, vážnost, např. mít autoritu, získat, ztratit autoritu
 autoritativní, adj.  autoritär
založený na autoritĕ, vlivný, např. autoritativní povaha človĕka
 autoritářský, adj.  autoritär
vztahující se ke slovu autoritářství (přílišné uplatňování, zdůrazňování formální autority), pánovitý, panovačný, despotický
 autorizovat  autorisieren, berechtigen
nĕkomu nĕco povolit, schválit
 autorský, adj.  Urheber-
týkající se autorství, autora, např. autorské právo
 aval, m  Wechselbürgschaft, die, Aval, der
smĕnečný ručitel (zajištĕní závazků ze smĕnky), aval šekový je obdobou avalu smĕnečného
 averze, f  Aversion, die, Abneigung, die
nechuť, odpor, např. mít proti nĕčemu averzi
 azyl, m  Asyl, das
útočištĕ, útulek; pobyt pro cizího státního příslušníka, který se nemůže nebo nehodlá vrátit do zemĕ své příslušnosti
 azylové právo, n  Asylrecht, das
právo, které upravuje právní vztahy týkající se azylu
 
á  
 ážio, n  Agio, das, Aufgeld, das
příplatek, který je povinen uhradit zakládající společník obchodní společnosti mimo vkladovou povinnost, ážio obvykle slouží k úhradĕ nákladů spojených se založením společnosti
 
b  
 bankomat, m  Bankomat, der, Geldautomat eines Geldinstituts, der
automat pro výdej penĕz v hotovosti
 bankovnictví, n  Bankwesen, das
určitý výraz pro oblast právního řádu, která se zabývá stanovením a uplatňováním mĕnové politiky a stanovováním rozsahu rezerv, které je třeba spravovat a disponovat s nimi
 bankovní převod, m  Banküberweisung, die
bezhotovostní platební styk mezi bankami
 bankovní rada, f  Bankrat, der, Rat einer Bank als deren Organ, der
řídící orgán banky
 Bankovní rada České národní banky, f  Bankrat der Tschechischen Nationalbank, der
 bankovní tajemství, n  Bankgeheimnis, das
povinnost banky neposkytovat informace o všech obchodních a penĕžních službách svých klientů
 bankrot, m  Bankrott, der
úpadek, krizová majetková situace dlužníka, kdy dlužník není schopen platit po delší dobu více vĕřitelům své splatné závazky nebo je předlužen
 bavit se  unterhalten sich, amüsieren sich
diskutovat; veselit se (mít zábavu), např. bavili se o vážných vĕcech, na plese se dobře bavili
 bádání, n  Forschung, die
přemýšlení nad nĕčím, zkoumání
 básník, m  Dichter, der
poeta, tvůrce básní
 bát se  sich fürchten
mít strach, mít obavy, např. každý človĕk se bojí neštĕstí
 bázeň, f  Furcht, die, Angst, die
strach, např. bezdůvodná bázeň
 bdĕlý, adj.  wachsam, wach
probuzený, bdící, ten, kdo je vzhůru, kdo nespí
 bdít  wach sein, wachen, achten
být vzhůru, nespat, být probuzený
 bedlivost, f  Wachsamkeit, die, Bedachtsamkeit, die
obezřelost, bdĕlost
 bestiální, adj.  bestialisch, grausam
zvířecký, brutální nebo surový
 bez  ohne
prost nĕčeho, např. být bez penĕz
 bez lhůty  fristlos, ohne Frist
na neurčitou dobu, například bydlet v bytĕ na neurčitou dobu, mít pracovní smlouvu na neurčitou dobu
 bez námitek  ohne Einwand, anstandslos
bez výtek, protestu, bez dalšího, např. vzít zboží bez námitek
 bez ohledu, m  ohne Rücksicht
bez zřetele na, nehledĕ na
 bez omezení  ohne Beschränkung
neomezenĕ
 bez průtahů  unverzüglich
bez odkladu, bez prodlužování, bez zdržování
 bez souhlasu  ohne Einwilligung, ohne Zustimmung
bez svolení, např. bez souhlasu soudu, bez souhlasu rodičů, bez souhlasu pacientky
 bez zbytečného odkladu  ohne unnötigen Verzug
bez bezdůvodného prodlužování či zdržování, bez prodlení
 bez zbytečných průtahů  ohne unnötige Verzögerungen, die
bez bezdůvodného odkladu, prodlužování, zdržování, neprodlenĕ
 bez zřetele na  ohne Rücksicht auf
bez ohledu na
 bezbranný, adj.  wehrlos, unbewaffnet
bezmocný, neozbrojený, např. bezbranné dítĕ
 bezdĕčný, adj.  unwillkürlich, spontan, instinktiv
spontánní, vycházející z vlastního popudu, živelný, učinit spontánní projev, mimodĕk, mimovolnĕ
 bezdĕtný, adj.  kinderlos
bez dĕtí, nemající dĕti, např. bezdĕtní manželé
 bezdlužnost, f  Schuldenfreiheit, die
absence dluhů
 bezdomovec, m  Obdachloser, der, Heimatloser, der
osoba, která není příslušníkem žádného státu nebo jejíž státní příslušnost nelze stanovit anebo nelze zjistit, kterou státní příslušnost nabyla naposled, človĕk, který nemá domov, nemá střechu nad hlavou
 bezdůvodné obohacení, n  grundlose (ungerechtfertigte) Bereicherung, die
prospĕch získaný na stranĕ neoprávnĕného nabyvatele
 bezdůvodnost, f  Unbegründetheit, die
vĕc bez důvodu, odůvodnĕní
 bezdůvodný, adj.  grundlos, unbegründet
nemající důvod, např. bezdůvodné obohacení
 bezesporu, adv.  unstreitig
naprosto jasnĕ, bez pochyb, bez sporu, jednoznačnĕ
 bezhotovostní platební styk, m  bargeldloser Zahlungsverkehr, der
převod penĕz z účtu na účet
 bezcharakterní, adj.  charakterlos, ohne Charakter
nemající charakter (ve smyslu vlastnosti určité osoby)
 bezchybný, adj.  fehlerfrei, tadellos
nemající chybu, vadu, závadu
 bezmezný, adj.  grenzenlos
nemající hranice, neohraničený
 bezmocnost, f  Machtlosigkeit, die, Hilflosigkeit, die
omezení nebo ztráta sobĕstačnosti občana, s čímž je spojená trvalá potřeba ošetření a obsluhy jinou osobou; bezmocná je také osoba, která nemůže nic podniknout proti nĕčemu
 beznadĕjný, adj.  aussichtslos
nemající nadĕji, pozitivní výhled do budoucna, např. beznadĕjný spor, beznadĕjná situace
 bezobsažný, adj.  gehaltlos
postrádající obsah, např. bezobsažná odpovĕď
 bezohlednost, f  Rücksichtslosigkeit, die
nebrající ohled, zřetel na nĕco nebo na nĕkoho, např. chovat se bezohlednĕ, být bezohledný vůči nĕkomu
 bezostyšnĕ, adv.  schamlos, unverschämt
bez ostychu, např. bezostyšnĕ si vzal mou vĕc
 bezpečnost, f  Sicherheit, die, Gefahrlosigkeit, die
stav, který omezuje vznik rizik, např. bezpečnost a ochrana zdraví při práci, bezpečnost státu, bezpečnost výrobků, bezpečnost v silničním provozu
 bezpečnostní, adj.  Sicherheits-
vztahující se k bezpečnosti, např. bezpečnostní zámek, bezpečnostní politika státu
 bezplatná právní pomoc, f  kostenlose Rechtshilfe, die
pomoc v právní záležitosti, za kterou se nemusí platit
 bezplatnĕ, adv.  unentgeltlich, kostenlos
zadarmo
 bezplatný, adj.  unentgeltlich, kostenlos
zadarmo, např. získat nĕco bezplatnĕ
 bezpodílové spoluvlastnictví manželů, n  Gesamthandseigentum, das
předchůdce dnešního SJM - společné jmĕní manželů, jde o majetkové vztahy vznikající pouze manžely uzavřením sňatku
 bezpodmínečný, adj.  bedingungslos, unbedingt
neumožňující stanovení podmínky
 bezpochybný, adj.  zweifellos
nevyvolávající pochybnosti, nepochybný, jistý
 bezpráví, n  Unrecht, das
křivda, nebýt podle práva
 bezprávnĕ, adv.  ungerechtfertigt
protiprávnĕ, nikoliv na základĕ práva
 bezprávní výhrůžka, f  rechtswidrige Drohung, die
protiprávní hrozba
 bezprostřednĕ, adv.  unmittelbar, direkt
přímo, nikoliv zprostředkovanĕ
 bezprostřední, adj.  unmittelbar, direkt
přímý, nikoliv zprostředkovaný
 bezpředmĕtný, adj.  gegenstandslos
nemající předmĕt, nemající důležitost
 beztrestnost, f  Straflosigkeit, die
nemožnost za určité jednání nĕkoho potrestat, udĕlit mu trest, beztrestnost je výjimkou z působnosti trestního zákona odůvodnĕnou osobním postavením pachatele (exempce)
 beztrestný, adj.  straflos, straffrei
nepostihovaný trestem
 bezúčelný, adj.  zwecklos
nemající účel, výsledek
 bezúhonnost, f  Unbescholtenheit, die
bezúhonnost charakterizuje dosavadní život určité osoby, je posuzována ve vztahu k páchání trestných činů nebo přestupků v minulosti, bezúhonnost je např. jednou ze všeobecných podmínek provozování živnosti
 bezúhonný, adj.  unbescholten
vztahující se k bezúhonnosti
 bezúplatnĕ, adv.  unentgeltlich
bez protihodnoty, bez poplatku
 bezúplatný, adj.  unentgeltlich
opak úplatného, zadarmo
 bezúročný, adj.  unverzinzlich, zinslos
nezúročitelný, bez úroků
 bezúspĕšnost, f  Erfolglosigkeit, die
nemít úspĕch, výsledek, např. o nĕco se snažit bez úspĕchu, zkouška se nepovedla, byla bez úspĕchu
 bezúspĕšný, adj.  erfolglos
bez úspĕchu, výsledku, např. bezúspĕšná zkouška, bezúspĕšná demonstrace, bezúspĕšný soud
 bezvadný, adj.  fehlerfrei, einwandfrei, adj.
bez vady, bez chyby, bezchybný, dokonalý
 bezvĕdomí, n  Ohnmacht, die, Bewusstlosigkeit, die
mdloba, např. upadnout do bezvĕdomí
 bezvládný, adj.  bewegungslos, lahm
nehybný, bez pohybu, např. bezvládné tĕlo
 bezvýslednost, f  Erfolglosigkeit, die, Fruchtlosigkeit, die, Ergebnislosigkeit, die
bez úspĕchu, výsledku, např. pátrání po pachateli bylo bezvýsledné, bezvýsledná upomínka, bezvýsledné odvolání
 bezvýznamný, adj.  bedeutungslos, unbedeutend
nemající význam, být nedůležitý, nepodstatný
 bĕženec, m  Flüchtling, der
uprchlík, nĕkdo, kdo před nĕčím utíká
 bĕžet  laufen
utíkat, bĕhat
 bĕžný, adj.  laufend, üblich, gewöhnlich
obvyklý, ten, co právĕ probíhá, např. bĕžná situace, bĕžná cena, bĕžný rok, bĕžný účet
 bĕžný účet, m  laufendes Konto, das, laufende Rechnung, die, Kontokorrent, das
typický účet, který slouží k přijímání plateb a jejich poukazování, nikoliv určený ke spoření
 bigamie, f  Bigamie, die, Doppelehe, die
dvojženství, neplatnost manželství s více partnery vysloví soud i bez návrhu, a to i po zániku takového manželství
 bilance, f  Bilanz, die
přehled, výsledek činnosti,soustava ukazatelů, také označení užívané pro rozvahu, která je součástí účetní závĕrky, má povahu účetního výkazu, ve kterém podnikatel zachycuje v penĕžním vyjádření stav svých aktiv a pasiv k určitému časovému okamžiku
 bití, n  Schlagen, das, Prügeln, das
mlácení, nĕkoho bít, uhodit, tlouct
 bitka, f  Schlägerei, die, Rauferei, die, Prügelei, die
rvačka, potyčka
 bitý, adj.  geschlagen, geprügelt
nĕkdo, kdo byl uhozen, zbit, tlučen
 blaho dítĕte  Kindeswohl, das
dobro dítĕte, prospĕch dítĕte
 blahobyt, m  Wohlstand, der
dobré materiální zabezpečení, mít se velice dobře, mít všechno, co človĕk potřebuje
 blanket, m  Blankett, das
nevyplnĕný tiskopis, formulář
 bližší, adj.  näher
více blízký
 blízký, adj.  nah, nahe
nedaleký; spříznĕný, např. osoba blízká jsou příbuzní v řadĕ přímé
 blíže  näher
z vĕtší blízkosti, detailnĕji, např. blíže určit, blíže vysvĕtlit
 blok na pokutu, m  Quittungsblock für Geldstrafe, der
pokutový blok, lístek na pokutu, písemný doklad k zaplacení pokuty
 bludný, adj.  irrend, irrgläubig
bloudící, zmatený
 bodnout  stechen, stoßen
píchnout, např. bodnout nožem
 bodnutí, n  Stich, der, Stoß, der
vpich, píchnutí, např. bodnutí nožem, bodnutí komára, bodnutí o trn
 bodný, adj.  Stich-
tykající se bodání, např. bodná rána nožem
 boháč, m  Reicher, der
človĕk, který má hodnĕ penĕz
 bohoslovecká fakulta, f  theologische Fakultät, die
teologická fakulta
 boj, m  Kampf, der
zápas, bitva, např. boj o holý život
 bojovat  kämpfen, streiten, fechten
válčit, např. bojovat proti nĕčemu, za nĕco
 bojovnost, f  Kampflust, die, Streitbarkeit, die
chuť na boj, na bojování, na hádání
 bolestné, n  Schmerzensgeld, das
náhrada za újmu nemajetkové povahy vzniklou při škodĕ na zdraví, uvedené plnĕní nemá povahu reparační, nýbrž satisfakční
 bolet  weh tun, schmerzen
mít bolest, cítit bolest, rmoutit, např. noha ho po úrazu bolí, bolí mĕ na srdci, když ho vidím
 bonifikace, f  Bonifikation, die, Entschädigung, die, Vergütung, die
zvýhodnĕní, odškodné, náhrada, sleva
 bonita, f  Bonität, die, Güte, die
stupeň jakosti, hodnota, dobrá povĕst v obchodĕ, např. bonita pole, bonita stavební parcely
 bonitní třída, f  Güteklasse, die
jakostní třída
 bouřlivý, adj.  stürmisch
prudký, burácející, neklidný, např. bouřlivá diskuze, bouřlivý potlesk
 brannost, f  Wehrhaftigkeit, die
branná schopnost
 branný zákon, m  Wehrgesetz, das
zákon o obranĕ určitého státu
 branže, f  Branche, die
odvĕtví, obor
 bratrovrah, m  Brudermörder, der
ten, kdo zavraždí vlastního bratra
 bratrský, adj.  brüderlich
jako mezi bratry, např. bratrská pomoc
 bránĕní, n  Wehr, die, Abwehr, die, Verteidigung, die
obrana, chránĕní, ochraňování, bránĕní se proti čemu, proti útoku
 bránit  verteidigen, abwehren
chránit, ochraňovat před nĕčím, např. bránit své dítĕ
 brát  nehmen, an sich nehmen, sich aneignen, erhalten
vzít, např. nĕco si brát pro sebe, vzít si nĕco do ruky
 brát ohled  Acht geben, Rücksicht nehmen, berücksichtigen
na nĕco brát zřetel, např. nebral ohled na svoji rodinu a odešel
 brojit  vorgehen gegen etwas, kämpfen
bojovat, vzpírat se
 brutální, adj.  brutal
surový, např. brutální vražda, brutální človĕk, brutální pachatel
 brutálnost, f  Brutalität, die
bestialita, např. byl zavraždĕn s velikou brutálností
 brutto  brutto
hrubý, např. brutto příjem, brutto váha
 brzký, adj.  bald, frühzeitig
ve velmi blízké dobĕ, brzy, např. brzká konference, brzký soud
 břemeno, n  Last, die
zatížení, např. důkazní břemeno, vĕcné břemeno, nést důkazní břemeno
 břemeno tvrzení  Behauptungslast, die, Beweislast, die
povinnost tvrzení (tvrdit rozhodné skutečnosti) účastníka řízení
 budit  wecken, erwecken, erregen
probudit nĕkoho, činit ho bdĕlým; vyvolávat, např. budit človĕka ze spánku, budit dojem
 budka, f  Hütte, die, Zelle, die
malá bouda, telefonní budka
 budoucí, adj.  künftig, angehend
vztahující se k budoucnosti, příští, následující, např. budoucí právník
 budova, f  Gebäude, das
dům, např. budova soudu
 budovat  bauen, aufbauen, errichten
stavĕt, např. budovat dům, budovat společný život
 burza, f  Börse, die, Wertpapierbörse, die
stálý trh cenných papírů a nĕkterých druhů zboží; místo smĕnného obchodu, např. burza cenných papírů, devizová burza, pád na burze
 burzovní cena, f  Börsenpreis, der
cena burzovních papírů, určitá cena papírů na burze, cena akcie na burze
 bydlištĕ, n  Wohnort, der, Wohnsitz, der
adresa osoby, na které se zdržuje
 byl pokutován  jemand wurde bestraft
nĕkdo dostal pokutu
 byl přijat jednomyslnĕ  etwas wurde einstimmig angenommen
jednomyslnĕ bylo rozhodnuto o nĕčem
 bylo učinĕno  etwas wurde getan, wurde gemacht, wurde getätigt
nĕco bylo udĕláno, dokončeno, rozhodnuto a udĕláno
 byrokracie, f  Bürokratie, die
vláda úřadů a úředníků; skupina osob vykonávající správu a řízení, zejména politických a ekonomických činností
 byrokrat, m  Bürokrat, der
úředník
 byt, m  Wohnung, die
prostor určený k bydlení, bytová jednotka se zapisuje do katastru nemovitostí, např. bezplatný byt, družstevní byt, letní byt, služební byt, volný byt
 bytová výstavba, f  Wohnungsbau, der
stavĕní nových bytů
 bytové vlastnictví, n  Wohnungseigentum, das
vlastnictví bytů, vlastnické právo k bytům
 byť  sei es
třebaže
 být dotčen  betroffen sein
nĕkoho se nĕco týká; být uražen
 být otřesen  erschüttert sein
být šokován, být rozrušen
 být patrno  erkennbar sein
být viditelným, jasným, zřejmým
 být podložen  etwas ist belegt mit
být doložen, odůvodnĕn, např. podložený nárok
 být přijat  wird aufgenommen
být akceptován, odsouhlasen, např. přijetí zákona, přijetí nového člena do rodiny
 být přítomen  anwesend sein
zúčastnit se
 být si vĕdom  bewusst sein
vĕdĕt
 být srozumĕn  einverstanden sein
pojem trestního práva hmotného, nĕco si představit jako možné a pokud to nastane, s tímto souhlasit
 být v šoku  unter Schock stehen
být zaskočen, dostat z nĕčeho šok, nĕčeho se velmi polekat
 bývalý, adj.  ehemalig
dřívĕjší, byl nĕčím dříve v minulosti, např. bývalý prezident, bývalý spolupracovník už zde nepracuje
 bývalý soudce, m  ausgeschiedener Richter, der
osoba, která byla v minulosti soudcem
 
c  
 cedent, m  Zedent, der
postupitel, ten, kdo postupuje pohledávku při postoupení pohledávky jako druhu zmĕny závazku na nového vĕřitele
 cedovat  zedieren, abtreten, überlassen
postupovat, cedent postupuje pohledávku na dalšího vĕřitele
 cela, f  Zelle, die
místnost pro zadržené, vĕznĕ
 celek, m  Gesamtheit, die
všechny části dohromady tvoří jeden celek
 celnice, f  Zollamt, das, Zollhaus, das
místo, kde se proclívá zboží, zejména na státních hranicích
 celnictví, n  Zollwesen, das
oblast státní správy, v níž se rozhoduje o celním určení zboží v souvislosti s jeho vstupem na celní území nebo výstupem z nĕj, popř. o clu, provádí se celní dohled a projednávají se celní přestupky a celní delikty
 celní, adj.  Zoll-
vztahující se ke slovu clo, např. celní dohled, celní osvobození, celní řízení, celní sazba, celní správa, celní unie ES, celní území
 celní úřady, pl.  Zollämter, die
správní úřady na úseku cel
 celník, m  Zollbeamter, der, Zöllner, der
osoba, která pracuje na celnici a například kontroluje vývoz z celního území
 celotýdenní, adj.  die ganze Woche andauernd
trvající celý týden, např. celotýdenní pobyt v cizinĕ
 celý, adj.  ganz, vollständig, gesamt
všechen, docela, zcela
 cena, f  Preis, der, Wert, der
penĕžní hodnota, např. cena za kus, cena zboží, cena bytu, bĕžná cena, burzovní cena, čistá cena, klesající cena, kupní cena
 cenĕn  (hoch)geschätzt
od slovesa cenit (si), být považován
 cenit si  schätzen, hochschätzen, hochachten
cenit si nĕčeho nebo nĕkoho, vážit si nĕčeho nebo nĕkoho
 ceník, m  Preisliste, die
listina obsahující ceny určitých položek, např. ceník v restauraci, ceník zboží
 cennosti, pl.  Kostbarkeiten, die, wertvollen Gegenstände, die, pl.
velmi hodnotné, drahé předmĕty, například drahokameny, starožitnosti
 cenný, adj.  wertvoll, kostbar
drahý, důležitý, hodnotný, např. cenný papír, cenná starožitnost, cenná informace
 cenný papír, m  Wertpapier, das
ztĕlesňuje určitá práva svého majitele, nejčastĕji vůči tomu, kdo cenný papír vydal (např. právo na výnos, hlasovací právo na valné hromadĕ apod.). Má význam pro uplatnĕní a převod tĕchto práv. Může mít podobu listiny, listinného cenného papíru nebo elektronického záznamu, tzv. zaknihovaného cenného papíru. Cenným papírem je např. akcie.
 cenotvorný, adj.  preisbildend
tvořící ceny, např. cenotvorný předpis
 cenový, adj.  Preis-, Wert-
vztahující se k cenĕ, např. cenová doložka, cenová kontrola, cenový limit, cenový předpis, cenová tvorba
 ceremoniál, m  Zeremoniell, das
obřad, slavnost
 certifikát, m  Zertifikat, das
osvĕdčení, ovĕření, průkaz, potvrzení, např. akciový certifikát, investiční certifikát
 certifikovat  bescheinigen, beglaubigen, zertifizieren
vystavit certifikát, ovĕřit a potvrdit certifikátem
 cesta, f  Weg, der
stezka, trasa, silnice, např. daleká cesta, dlouhá cesta, soukromá cesta, vymáhat soudní cestou
 cestovné, n  Fahrtspesen, die, Reiseentschädigung, die
náhrada výdajů vynaložených na dopravu nejčastĕji v souvislosti se služební cestou nebo s dopravou svĕdka k výslechu
 cestovní kancelář, f  Reisebüro, das
kancelář, která se zabývá prodejem a zprostředkováním cest a rekreačních pobytů, organizuje cestovní dopravu letadlem, autobusem, vlakem, organizuje pobyty v hotelu
 cestující, m  Reisender, der
osoba, která se dopravuje zpravidla pomocí hromadného dopravního prostředku (vlak, autobus) do určitého cíle
 cifra, f  Ziffer, die
číslice, číslo, např. vyjádřit momentální situaci podniku v cifrách
 cirka, adv.  etwa, ca., ungefähr
kolem, asi, přibližnĕ, zkratka cca nebo ca
 cirkulace, f  Zirkulation, die
uzavřený obĕh, kolobĕh, např. cirkulace krve, cirkulace vzduchu v uzavřené místnosti
 citelný, adj.  fühlbar
nezanedbatelný, např. citelná újma
 citovat  zitieren
doslovnĕ uvést, např. citovat z knihy spisovatele
 civilní právo, n  Zivilrecht, das
občanské právo
 civilní právo procesní, n  Zivilprozessrecht, das
právní odvĕtví veřejného práva upravující civilní proces
 civilní služba, f  Zivildienst, der
služba, kterou občan ze zákonných důvodů vykonává místo vojenské služby nebo vojenských cvičení
 cizina, f  Ausland, das
zahraničí, jiná než vlastní zemĕ
 cizinec, m  Ausländer, der
cizozemec, z hlediska mezinárodního práva soukromého a procesního se za cizince považuje cizí státní příslušník, ale také osoba bez státní příslušnosti i zahraniční právnická osoba
 cizí, adj.  fremd
opak vlastního, např. cizí zemĕ, cizí mezinárodní prvek, cizí mĕna, cizí právo, cizí rozhodnutí, cizí smĕnka
 cizí jazyk, m  Fremdsprache, die
nemateřský jazyk, řeč jiného národa
 cizí rukou  durch fremde Hand
psané jinou rukou než vlastní
 cizoložit  fremdgehen, ehebrechen
podvádĕt manžela či manželku s jinou osobou
 cizozemec  Ausländer, der
pojem užívaný devizovými předpisy, osoba, která není tuzemcem, tj. která nemá trvalé bydlištĕ nebo sídlo v České republice
 cizozemský, adj.  fremdländisch
týkající se cizozemí, zahraniční, např. cizozemský soud
 cizozemský soud, m  ausländisches Gericht, das
soud jiného než vlastního státu, zahraniční soud
 cíl, m  Ziel, das, Bestimmung, die, Endzweck, der
místo nebo stav, ke kterému smĕřuje určitá činnost, např. blízký cíl, konečný cíl, jít za svým cílem, jsme u cíle, vytknout si za cíl, cílová stanice
 církev, f  Kirche, die
instituce, jejíž prostřednictvím má každá fyzická osoba možnost projevovat své naboženství nebo víru, např. českobratrská církev, evangelická církev, katolická církev, pravoslavná církev, řecko-katolická církev, odluka církve od státu, církevní právo, církevní sňatek
 církevní, adj.  kirchlich
adjektivum od slova církev, např. církevní právo, církevní sňatek
 císař, m  Kaiser, der
panovnický titul
 cítit  empfinden, fühlen
vnímat čichem; pociťovat, vnímat smysly, např. cítit vůni, cítit se ohrožen, cítit odpovĕdnost, cítit se vinným
 clo, n  Zoll, der
poplatek spojený s přechodem zboží přes hranice státu, např. dovozní clo, vývozní clo
 co do   betreffend
ohlednĕ, co se týká
 ctĕný, adj.  geehrt, ehrbar, geschätzt
vážený, např. ctĕná osoba
 ctihodný, adj.  ehrwürdig, ehrenwert, ehrenhaft
ctihodný človĕk je človĕk, který si zasluhuje úcty od ostatních, zpravidla ve spojení s určitou funkcí nebo postavením ve společnosti, např. ctihodný soudce, bĕžnĕ se tento výraz neužívá
 ctižádost, f  Ehrgeiz, der, Ruhmsucht, die
silná vůle k dosažení úspĕchu a úcty, např. ctižádost se nĕco naučit, ctižádost nĕco dokončit, ctižádost nĕco začít
 ctít  ehren, verehren, achten, schätzen
vážit si nĕkoho
 cvičištĕ, n  Übungsplatz, der
prostor, který je určený ke cvičení nĕčeho nebo nĕkoho či k nácviku nĕčeho, např. vojenské cvičištĕ
 cyrilometodĕjský, adj.  an die Heiligen Cyryl und Methodey angelehnt
spojený se zvĕrozvĕsty Cyrilem a Metodĕjem
 
č  
 č.  Nr. (Nummer)
číslo (zkratka)
 č. j., n  Aktenzeichen, das, Geschäftsnummer, die, Verhandlungsnummer, die
zkratka pro číslo jednací
 čas, m  Zeit, die
doba, např. promeškaný čas, čas na rozmyšlenou, v pravý čas, vynaložený čas, náhrada za ztrátu času
 časová odmĕna, f  Zeitvergütung, die, Zeitlohn, der
penĕžní ohodnocení (odmĕna) za čas strávený nad zadaným úkolem
 časová působnost, f  zeitliche Geltung (z.B. eines Gesetzes), die, zeitliche Wirksamkeit, die
časovou působností se vymezuje účinnost určité normy nebo dokumentu v průbĕhu času, příp. její zpĕtná účinnost
 časový, adj.  zeitlich
spojený s časem, např. časový údaj, časový limit
 část, f  Teil, der
díl, součást, kus celku, např. po dopravní nehodĕ byly části vozidla roztroušeny po celé vozovce
 částečnĕ, adv.  teilweise
zčásti, nikoliv zcela, např. svĕdek řekl pravdu pouze částečnĕ
 částka, f  Betrag, der
obnos penĕz, např. vysoká částka
 čekatelská praxe, f  Praxis des Anwärters, die
tříletá praxe, kterou musí vykonat absolvent právnické fakulty předtím, než se stane státním zástupcem
 čekatelství, n  Anwartschaft, die, Kandidatur, die
uchazečství, kandidatura
 čelit komu  jemandem trotzen
vzdorovat nĕkomu, bránit se nĕkomu
 čerpat  schöpfen
využívat nĕjakého zdroje
 čerpání, n  Schöpfen, das, Entnahme, die
nabírání, např. čerpání nové energie, čerpání penĕz, čerpání státní podpory
 Česká advokátní komora, f  Tschechische Rechtsanwaltskammer, die
označení právnické osoby, která představuje samosprávnou organizaci sdružující advokáty v České republice
 Česká národní banka (ČNB), f  Tschechische Nationalbank, die
ústřední, centrální banka České Republiky
 Česká národní rada (ČNR), f  Tschechischer Nationalrat, der
Česká národní rada byla 1) orgán českého protifašistického odboje v období od 29.4. do 11.5.1945 a 2) nejvyšší orgán státní moci České (socialistické) republiky vykonávající zákonodárnou pravomoc v letech 1968 - 1992
 česká právní úprava, f  tschechische rechtliche Regelung, die
právní předpisy České republiky
 Československá socialistická republika (ČSSR), f  Tschechoslowakische Sozialistische Republik, die
předchůdce České a Slovenské federativní republiky
 český, adj.  tschechisch, böhmisch
vztahující se k Čechám, např. české mĕsto, český soud, český občan, česká hranice, česká zemĕ
 čest, f  Ehre, die, Ehrgefühl, das, Auszeichnung, die
úcta, např. pozbýt cti, urážka na cti, vĕc cti
 čestnĕ, adv.  ehrenvoll
poctivĕ
 čestný, adj.  ehrenvoll
poctivý, např. čestná funkce, čestné prohlášení, čestný titul
 četný, adj.  zahlreich, häufig
velmi častý; početný, hojný, např. četné srážky, četné dotazy
 či  oder
nebo
 čin, f  Tat, die, Handlung, die, Werk, das, Akt, der, Tatsache, die
skutek, jednání, např. trestný čin, dokonaný čin, místo činu
 činĕn  getan, vorgenommen
od slovesa činit, konán
 činit  tun, machen, handeln, tätig sein
konat, dĕlat, např. činit křivdu, činit nátlak, činit návrh, činit odpovĕdným
 činitel, m  Faktor, der
faktor, konatel, např. hlavní činitel, veřejný činitel, urážka veřejného činitele, útok na veřejného činitele
 činnost, f  Tätigkeit, die, Aktivität, die, Wirksamkeit, die
konání nĕjaké aktivity, např. dozorčí činnost, hlavní činnost, hospodářská činnost, investiční činnost, obchodní činnost, osvĕtová činnost, podnikatelská činnost, poradenská činnost
 činný, adj.  tätig, aktiv
aktivní
 čistá mzda, f  Nettolohn, der, Nettoarbeitslohn, der
výše mzdy po odečtení povinných srážek (pojistného, danĕ apod.)
 čistopis, m  Reinschrift, die
definitivní podoba dokumentu, text napsaný načisto, např. čistopis dokumentu
 čistota, f  Reinheit, die, Sauberkeit, die
opak špíny, nečistoty
 čistý, adj.  rein, netto
opak od slova špinavý, hrubý, např. čistý výdĕlek
 čistý zisk, m  Nettogewinn, der, Reingewinn, der
zisk získaný po odečtení povinných srážek z hrubého výnosu
 číslo, n  Nummer, die, Zahl, die
např. bĕžné číslo, jednací číslo, objednací číslo, orientační číslo domu, podací číslo, číslo popisné, poštovní smĕrovací číslo, číslo akcie, číslo cenného papíru, číslo dokladu, číslo pojistky
 číslování, n  Nummerierung, die
udávání číslic v řadĕ za sebou nejčastĕji na vícestránkových listinách, např. číslování příloh, číslování stránek spisu
 čl.  Artikel, der (Art.)
článek (zkratka)
 článek, f  Artikel, der
stať; součást určitého systému, např. článek v novinách, článek řetĕzce
 člen, m  Mitglied, das
osoba, která patří do určité skupiny, organizace, např. člen organizované skupiny, člen zastupitelstva, člen zločinného spolčení, člen družstva, člen vlády
 členský příspĕvek, m  Mitgliedsanteil, der
příspĕvek od člena skupinĕ nebo organizaci, do které patří
 členský stát  Mitgliedsstaat, der
stát, který je členem nĕjakého spolku či organizace
 členství, n  Mitgliedschaft, die
náležení k určité skupinĕ, spolku, organizaci
 čtení, n  Lesung, die
např. první, druhé čtení návrhu zákona, předčítal ze svého nejnovĕjšího díla
 čtvrtletí, n  Quartal, das
kvartál, 4 čtvrtletí tvoří jeden rok, jedno čtvrtletí jsou tři mĕsíce, leden, únor a březen je první čtvrtletí roku
 čtvrtletní, adj.  vierteljährlich
adjektivum od slova čtvrtletí, např. čtvrtletní zkouška
 
d  
 daktyloskopie, f  Verfahren zur Auswertung von Fingerabdrücken, das, Daktyloskopie, die
nauka o otiscích prstů, dlaní a chodidel; snímání otisků a určování totožnosti na jejich základĕ, např. daktyloskopická expertiza (odborné znalecké zkoumání, které se uplatňuje především v kriminalistice při identifikaci osob podezřelých ze spáchání trestného činu)
 další, adj.  weitere, nächste
následující, příští
 danĕ nepřímé, pl.  indirekte Steuern, die
opak daní přímých, jeden z druhů daní
 danĕ přímé, pl.  direkte Steuern, die
opak daní nepřímých, jeden z druhů daní
 daný, adj.  gegeben, erteilen
předmĕtné, zmiňovaný, např. v dané chvíli to bylo jasné, v daném případĕ šlo o život
 daň, pl.  Steuer, die
platební povinnost, kterou stát stanoví zákonem k získání příjmů pro úhradu celospolečenských potřeb, tj. pro státní rozpočet, aniž přitom poskytuje zdaňovaným subjektům ekvivalentní protiplnĕní, např. daň z nemovitostí, daň z přidané hodnoty, daň z příjmu, darovací daň, daň z převodu nemovitostí, spotřební daň, dĕdická daň
 daň darovací, f  Schenkungssteuer, die
daň, která postihuje darované hodnoty
 daň dĕdická, f  Erbschaftsteuer, die
daň, která postihuje zdĕdĕný majetek
 daň silniční, f  Straßensteuer, die
daň, jejímž předmĕtem jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla užívaná k samostatné výdĕlečné činnosti
 daň z nemovitostí, f  Grundsteuer, die
daň, která se platí ze staveb a pozemků
 daň z převodu nemovitostí, f  Grunderwerbsteuer, die
daň, která postihuje úplatný převod nebo přechod vlastnického práva k nemovitostem a bezúplatné zřízení vĕcného břemene nebo jiného obdobného plnĕní při nabytí nemovitosti darováním
 daň z přidané hodnoty, f  Mehrwertsteuer, die
daň, která byla do české daňové soustavy zavedena s účinnosti k 1. lednu 1993, je typem nepřímé danĕ
 daň z příjmů, f  Einkommensteuer, die
daň, která postihuje příjmy fyzických a právnických osob
 daňová úleva, f  Steuermilderung, die, Steuererleichterung, die
úleva na daních, daňové zvýhodnĕní, např. stát slibuje zavést daňové úlevy
 daňové břemeno, n  Steuerlast, die
zatížení daní
 daňové přiznání, n  Steuererklärung, die, Steueranmeldung, die
oznámení finančnímu úřadu o daňové povinnosti včetnĕ udání všech zákonem vyžadovaných údajů
 daňový dluh, m  Steuerschuld, die
dluh na dani, nezaplacená daň, dlužná částka na dani, která musí být uhrazena
 dar, m  Geschenk, das
bezplatnĕ a dobrovolnĕ vĕnovaná vĕc, např. kvĕtinový dar, svatební dar, vánoční dar, vrátit dar
 darebák, m  Taugenichts, der, Lump, der, Schurke, der
padouch, ničema
 darovací listina, f  Schenkungsurkunde, die
listina dokládající darování
 darovací smlouva, f  Schenkungsvertrag, der
smlouva o darování, je upravena v občanském zákoníku
 darovat  schenken
nĕkomu nĕco přenechat bezúplatnĕ, nĕkomu nĕco vĕnovat
 dařit se  gedeihen, prosperieren
vést se dobře, když se nĕco podařilo, tak se to povedlo, bylo to úspĕšné
 data, pl.  Daten, pl., Angaben, die
soubor údajů, informací, např. zpracování dat, ochrana osobních dat
 datum, n  Datum, das, Zeitangabe, die
údaj o dni, mĕsíci a roku, např. datum narození, datum splatnosti, datum úmrtí
 dav, m  Menge, die, Masse, die, Haufen, der
shluk mnoha lidí, např. dav lidí se blížil k radnici, davy se hrnuly ulicí
 dále, adv.  weiter
kupředu, pokyn pro "vstupte" (po zaklepání na dveře), např. pokračoval dále ve svém proslovu
 dálnice, f  Autobahn, die
jedna z druhů silnic uzpůsobená na vyšší rychlosti
 dálniční poplatek, m  Autobahngebühr, die
poplatek za používání dálnice
 Dánsko, n  Dänemark, das
stát v Evropĕ
 dárce, m  Schenker, der
ten, kdo nĕco daruje, např. dárce krve
 dát  geben, übergeben, lassen
nĕkomu nĕco přenechat, předat, podat
 dávat na vĕdomí  zu Kenntnis geben
informovat o nĕčem
 dává najevo  er gibt zu verstehen
nĕkomu nĕco naznačuje, nĕco vyjadřuje
 dávka, f  Menge, die, Abgabe, die
zákonem stanovená platební povinnost vůči státnímu rozpočtu, např. penĕžitá dávka, sociální dávka, veřejná dávka, dávka v mateřství, dávka v nezamĕstnanosti
 dbalost, f  Achtsamkeit, die, Sorgsamkeit, die, Sorgfalt, die
pečlivost, bedlivost
 dbalý, adj.  achtsam, sorgfältig, sorgsam
bedlivý, pečlivý
 dbát  Sorge tragen, achten auf, sich sorgen um, sich bekümmern um, berücksichtigen
na nĕco dbát, o nĕco se starat, na nĕco dávat pozor
 dbát na ochranu menšin  auf den Schutz der Minderheiten achten
vĕnovat se chranĕ menšin, nezanedbávat ji, neopomíjet ji
 dceřiná společnost, f  Tochtergesellschaft, die
obchodní společnost, která je ovládanou osobou jiné společnosti, která ji zpravidla založí
 decentralizace, f  Dezentralisierung, die
přenesení moci na nižší celky, např. decentralizace veřejné správy
 decentralizovat  dezentralisieren
přenést moc na nižší celky (např. správní úřady)
 definitivní, adj.  definitiv, endgültig
konečný, ukončený, např. definitivní rozhodnutí
 definovat  definieren, begrifflich bestimmen
vysvĕtlovat, vymezovat pojem, např. definovat slovo "stát"
 degradace, f  Degradierung, die, Herabstufung, die
zbavení hodnosti
 dech, m  Atem, der
dýchání, např. zadržovat dech
 dekadentní, adj.  dekadent
spojený s úpadkem, např. dekadentní smĕr
 deklarativní, adj.  deklaratorisch
vysvĕtlující, mající povahu zásadního prohlášení; vnitřnĕ prázdný
 deklaratorní, adj.  rechtsbekundend
osvĕdčující právní pomĕry již existující, resp. neexistující, opak konstitutivní
 deklaratorní účinky, pl.  deklaratorische Wirkungen, die
účinky, které mají za následek pouze osvĕdčení již existujících právních pomĕrů, opakem jsou konstitutivní účinky
 dekret, m  Dekret, das
úřední rozhodnutí, opatření, dokument, např. dekrety prezidenta republiky
 delegace, f  Delegation, die
přenesení pravomoci; skupina osob zastupujících určitou organizaci, např. delegace z nĕmecké firmy, delegovaný úřad
 delegovat  delegieren
vyslat nĕkoho jako zástupce, zmocnit nĕkoho k nĕčemu, úřednĕ ustanovit
 delikt, m  Delikt, das
čin porušující zákonný nebo mravní předpis; protiprávní jednání, kterým vzniká jednotlivci nebo společnosti hmotná nebo mravní újma; trestný čin, přestupek
 deliktní způsobilost, f  Deliktsfähigkeit, die
způsobilost k zavinĕným protiprávním úkonům
 demise, f  Demission, die
vzdání se funkce nebo úřadu, odstoupení z funkce, např. demise vlády, podat demisi
 demokraticky orientovaný  demokratisch orientiert
orientovaný na demokracii, mající demokratické postoje
 demokratický, adj.  demokratisch
týkající se demokracie
 demolice, f  Demolierung, die, Abbruch, der
zboření, zničení
 demolovat  demolieren
zbořit, zničit
 demonstrativnĕ, adv.  beispielhaft
opak je "taxativnĕ", příkladmo, pomocí příkladů, pomocí neúplného výčtu
 demonstrativní výčet, m  beispielhafte Aufzählung, die
neúplné vyjmenování nĕčeho, příkladmé vyjmenování
 den, m  Tag, der
rok má 365 dnů, den má 24 hodin, např. jeden den, dva dny, jednoho dne došlo k nĕčemu
 den zápisu  Tag der Einschreibung, der, Tag der Eintragung, der
den, ve kterém se koná např. zápis studentů do prvního nebo dalšího semestru či ročníku na univerzitĕ, den zápisu prvňáčků (dĕtí do prvního ročníku na základní škole), den zápisu společnosti do obchodního rejstříku
 deponovaný, adj.  deponiert, hinterlegt
uložený, daný do úschovy, např. deponované peníze
 deponovat  deponieren, hinterlegen
uložit, dát do úschovy
 depozitář, m  Hinterlegungsstelle, die, Depositorium, das
uschovatel, instituce (banka), která přijímá do úschovy movité vĕci; veřejnosti nepřístupné prostory k ukládání sbírek
 depozitář smlouvy, m  Verwahrer des Vertrags, der, Depositär des Vertrags, der
depozitář mezinárodní smlouvy je stát nebo orgán mezinárodní organizace povĕřený smluvnímy stranami chránit originál mnohostranné smlouvy a konat různé úkony důležité pro právní život smlouvy
 depozitum, n  Verwahrung, die
uložená vĕc, movitá vĕc svĕřená do úschovy
 deprese, f  Depression, die
skleslost, ochablost duševní a tĕlesná; pokles barometrického tlaku, tlaková níže
 depresivní, adj.  depressiv
sklíčený, skleslý , např. depresivní nálada
 deputace, m  Abordnung, die, Deputation, die
poselstvo, skupina mluvčích, která jménem organizace, skupiny vyřizuje určitou záležitost, vede jednání apod., např. vyslat k nĕkomu deputaci
 deputát, m  zum Gehalt gehörende Sachleistung, die, Deputat, das
část mzdy vyplacená v naturáliích
 derivát, m  Derivat, das
termínovaná smlouva o budoucím nákupu nebo prodeji daného aktiva (akcie, drahé kovy apod.) za předem sjednaných podmínek, základním rysem termínovaných obchodů je časový nesouhlas mezi uzavřením obchodu a jeho plnĕním, to znamená, že v dobĕ uzavření obchodu jsou sjednány veškeré podmínky obchodu a v dobĕ splatnosti dochází k dodání aktiv a jejich zaplacení, deriváty se používají zejména k zajištĕní proti možným rizikům, především proti pohybu kurzu, mezi deriváty patří futures, opce, swapy, forwardy; organická sloučenina odvozená od nĕjaké základní látky
 detailnĕ uveden  detailliert angeführt
podrobnĕ uveden, vyjádřen do detailu
 devalvace, f  Abwertung einer Währung, die, Devalvation, die
snížení hodnoty mĕny
 devastace, f  Zerstörung, die
zkáza, zhouba, zničení, destrukce, např. byl to obraz zkázy
 deviza, f  Devisen, pl., die
úvĕrový a platební dokument vyjádřený v cizí mĕnĕ, užívaný v mezinárodním účtování; krátkodobá penĕžní pohledávka znĕjící na cizí mĕnu a v cizinĕ splatná
 devizový zákon, m  Devisengesetz, das
zákon, který obsahuje úpravu devizových hodnot a souvisejících vĕcí
 dĕdĕní, n  Beerbung, die, Vererbung, die
právní nástupnictví (sukcese) pro případ smrti fyzické osoby
 dĕdĕní ze zákona, n  gesetzliche Erbfolge, die
nabývání dĕdictví dĕdici, jejichž posloupnost je určená zákonem
 dĕdic, m  Erbe, die
osoba, která dĕdí majetek (včetnĕ závazků) po zemřelé osobĕ (zůstaviteli), např. neopominutelný dĕdic, dĕdic ze zákona, dĕdic ze závĕti, ustanovit dĕdicem
 dĕdická dohoda, f  Vereinbarung der Erben (zur Auflösung einer Erbengemeinschaft), die
je-li k dĕdĕní povoláno více dĕdičů, mohou se o vypořádání dĕdictví mezi sebou dohodnout a uzavřít tzv. dĕdickou dohodu
 dĕdická sukcese, f  Erbfolge, die
právní nástupnictví v případĕ dĕdĕní
 dĕdické nároky, pl.  Erbansprüche, die
nároky (právní možnost uplatnit svá práva) na podíl na dĕdictví po zůstaviteli
 dĕdické právo, n  Erbrecht, das
právo, jehož předmĕtem je dĕdĕní a právní vztahy s tím související
 dĕdické řízení, n  Erbschaftsverfahren, das
řízení před okresním soudem, jehož předmĕtem je majetek, který zanechal zůstavitel
 dĕdický, adj.  erblich, erb-
adjektivum od dĕdĕní, např. dĕdická dohoda, dĕdická posloupnost, dĕdické řízení
 dĕdictví, n  Erbschaft, die, Erbe, das
pozůstalost, souhrn majetkových práv a povinností zůstavitele (zemřelého), která nezanikají jeho smrtí
 dĕdička, f  Erbin, die
žena, která je dĕdicem, dĕdí po zůstaviteli
 dĕdit po kom  jemanden beerben
nabývat práva a povinnosti po zůstaviteli
 dĕkan, m  Dekan, der
nejvyšší představitel fakulty vysoké školy
 dĕkanát, m  Dekanat, das
administrativní orgán fakulty vysoké školy v čele s dĕkanem; obvod působnosti nĕkolika katolických farností
 dĕlená pravomoc, f  geteilte Befugnis, die
pravomoc, o kterou se dĕlí více orgánů
 dĕlit se  sich teilen
rozdĕlovat se, členit se, např. úkony se dĕlí na jednostranné a dvoustranné právní úkony
 dĕlitelný, adj.  teilbar
schopný být rozdĕlen na jednotlivé části, které se dĕlením neznehodnotí nebo se nestanou neupotřebitelnými, např. dĕlitelná vĕc
 dĕlitelný, adj.  teilbar
způsobilý být dĕlen (ve smyslu početního, matematického úkonu), např. dĕlitelný prvek, dĕlitelný majetek, dĕlitelný dvĕma
 dĕlo, n  Geschütz, das, Kanone, die
vojenský bojový prostředek, kanón, např. střílet z dĕla
 dĕtský domov, m  Waisenhaus, das
ústavní zařízení pro sirotky, pro dĕti bez rodičů
 diář, m  Tagebuch, das
zápisník, do kterého se zapisují důležité schůzky a podobné informace
 dikce, f  Wortlaut, der
způsob vyjádřování jednotlivce nebo skupiny lidí, způsob výslovnosti
 diktovat  diktieren
hlasitĕ předříkávat text do zápisu; nařizovat, např. diktovat text, diktovat diktát, diktovat si podmínky
 diletant, m  Dilettant, der
neodborník, nedouk
 diplomat, m  Diplomat, der
formálnĕ a podle příslušných mezinárodních norem jmenovaný zástupce jedné vlády u vlády druhé, a to ve všech nebo jednotlivých oblastech styků; človĕk obratného jednání
 diplomatický, adj.  diplomatisch
adjektivum od diplomat, např. diplomatický úřad, diplomatická reakce, zachovat se diplomaticky, diplomatická osoba, diplomatické styky
 direktiva, f  Direktive, die, Weisung, die
smĕrnice, návod, pokyn
 diskont, m  Diskont, der
rozdíl mezi hodnotou vlastního kapitálu fondu prodej smĕnek úvĕrním ústavem před jejich splatností se srážkou úroků
 diskriminace, f  Diskriminierung, die
rozlišování, různé zacházení, vylučování, např. diskriminace žen, diskriminační jednání
 diskriminovat menšiny  Minderheiten diskriminieren
zpravidla nezákonnĕ zacházet s menšinami odlišnĕ než s ostatními
 dispenz  jemanden von etwas befreien, dispensieren
osvobození od nĕjaké povinnosti, prominutí
 disponovat  disponieren
nĕčím volnĕ nakládat, např. disponovat finančními prostředky
 dispozice, f  Verfügung, die, Disposition, die
možnost volného použití; náchylnost, sklon k nĕčemu; sklon k určitému jednání; osnova nĕjakého díla, rozvrh nebo plán; smĕrnice, pokyn, např. být k dispozici, dispoziční omezení
 dispoziční, adj.  Verfügungs-, Dispositions-
týkající se dispozice
 dispoziční oprávnĕní, n  Verfügungsberechtigung, die
oprávnĕní k dispozici s nĕčím, právo s nĕčím volnĕ nakládat, např. dispoziční oprávnĕní k nemovitosti
 dispozitivní norma, f  nachgiebige Norm, die, Dispositivregel, die
opak kogentní normy
 divák, m  Zuschauer, der
přihlížející osoba, např. diváci filmového představení
 dividenda, pl.  Dividende, die
příjem ze zisku společnosti plynoucí ve prospĕch majitele akcií nebo podílových listů, obvykle procento z jmenovité hodnoty kapitálu
 divit se  sich wundern
podivovat se, být překvapen, žasnout, např. dítĕ se všemu diví
 díl, m  Teil, der
část, např. díl auta, první díl učebnice
 dílo, n  Werk, das
výtvor; tvorba, výsledek určité cílevĕdomé činnosti, který má zpravidla hmotnou podobu, může však jít i o výsledek duševní činnosti, např. hotové dílo, neukončené dílo, stavební dílo, dílo úspĕšného autora
 dítĕ, n  Kind, das
potomek, hodnĕ mladý človĕk, např. adoptované dítĕ, manželské dítĕ, nemanželské dítĕ
 dlažební kostka, f  Kopfsteinpflaster, das
kamenné krychle určené k dláždĕní ulic
 dlouhodobĕ, adv.  langfristig
po déle trvající dobu
 dlouhodobý, adj.  langfristig, langandauernd
trvající delší časový úsek, např. dlouhodobá nemoc, dlouhodobý úvĕr
 dlouholetý, adj.  langjährig
trvající více let, např. dlouholetá záležitost, dlouholetý spor
 dluh, m  Schuld, die
dluh je obsahem závazkového právního vztahu představující právní povinnost dlužníka poskytnout určitou hodnotu vĕřiteli, tedy chování dlužníka smĕřující ke splnĕní závazku, např. bankovní dluh, celní dluh, dlouhodobý dluh, nedobytný dluh, splatný dluh
 dluhopis, n  Schuldverschreibung, die
zastupitelný cenný papír, s nímž je spojeno právo majitele požadovat splácení dlužné částky ve jmenovité hodnotĕ a vyplácení výnosů z nĕj k určitému datu nebo datům a povinnost emitenta tyto závazky plnit
 dlužit  schulden
mít u nĕkoho dluh, např. dlužit nĕkomu určitou částku penĕz
 dlužník, m  Schuldner, der
strana závazkového právního vztahu, která je povinna splnit dluh, tj. poskytnout druhé stranĕ příslušné plnĕní
 dlužný, adj.  schuldig
být nĕkomu nĕco dlužný znamená mít u nĕj dluh, nĕco mu dlužit
 do budoucna  für die Zukunft, zukünftig, künftighin
v budoucnosti, napříštĕ
 doba, f  Zeit, die
určitý časový úsek, např. doba odpočinku, doba plnĕní obchodních závazků, doba pojištĕní, doba posuzovaná jako výkon práce, doba provedení úkonu v trestním řízení, doba trvání pracovního pomĕru, pracovní doba v pracovním právu
 dobírka, f  Nachnahme, die
druh poštovního doručení, při kterém příjemce platí kupní cenu za zásilku teprve při přebírání doručené vĕci, např. zaslat na dobírku, obdržet na dobírku
 dobrat se  sich durchsetzen, sich durcharbeiten
dopracovat se (k nĕčemu), zjistit, např. dobrat se k výsledku
 dobrá povĕst, f  guter Ruf, der
dobrý zvuk, dobré jméno, reputace
 dobrá víra, f  Gutgläubigkeit, die, guter Glaube, der
v dobré víře není ten, kdo vĕdĕl nebo vĕdĕt mohl, jaký je ve skutečnosti právní stav
 dobré mravy, pl.  gute Sitten, die
bonos mores, mravnost, základní zásada soukromého práva
 dobročinný, adj.  wohltätig, Wohltätigkeits-
charitativní, vĕnující se společensky dobré a prospĕšné vĕci, např. dobročinný spolek
 dobrodruh, m  Abenteuerer, der, Hochstapler, der
osoba, která vyhledává dobrodružství
 dobrodružný, adj.  abenteuerlich
adjektivum od dobrodružství, vzrušující spojené s určitým rizikem, např. dobrodružná cesta
 dobropis, m  Gutschrift, die
písemný projev vůle vĕřitele, kterým tento snižuje nebo ruší svoji vyúčtovanou pohledávku vůči dlužníkovi, např. vystavit dobropis
 dobrovolnĕ, adv.  freiwillig
bez nátlaku, na základĕ vlastního rozhodnutí, např. podepsat smlouvu dobrovolnĕ, spolek dobrovolných hasičů
 dobrovolnost, f  Freiwilligkeit, die
nenucenost
 dobrovolný, adj.  freiwillig
činĕný bez nátlaku, bez donucení, z vlastní vůle, např. dobrovolné prohlášení, dobrovolná pomoc
 dobrý, adj.  gut
pozitivní, kladný, správný, např. dobrý úmysl, dobré mravy
 docílit  erzielen, erreichen
nĕčeho dosáhnout, např. docílit diplomu
 dočasnĕ, adv.  vorübergehend
na přechodnou dobu, provizornĕ
 dodací lhůta, f  Lieferfrist, die
časovĕ určený termín, do kterého musí dodavatel doručit zboží
 dodat  liefern, zustellen; zugeben
doručit, předat; doplnit, např. dodat poštou, dodat do vlastních rukou, dodat zboží ihned
 dodatečnĕ, adv.  nachträglich
následnĕ, po původním termínu
 dodatečný, adj.  nachträglich
následný, učinĕný po původním termínu, např. dodatečná lhůta
 dodatek, m  Zusatz, der, Nachtrag, der, Ergänzung, die
písemný nebo ústní projev připojený k původnímu úkonu, např. dodatek smlouvy
 dodatkový, adj.  auf den Nachtrag bezogen, nachträglich
připojený následnĕ a doplňující původní prohlášení, např. dodatkový protokol II
 dodavatel, m  Lieferer, der, Lieferant, der, Überbringer, der
ten, kdo doručí objednateli dohodnuté plnĕní, např. výhradní dodavatel ovoce
 dodání, n  Lieferung, die, Anlieferung, die
doručení, např. dodání zboží
 dodávka, f  Lieferung, die, Zustellung, die
to, co bylo doručeno dodavatelem na objednávku
 dodĕlat  fertig stellen, vollenden
dokončit, udĕlat do konce
 dodnes  bis heute
do dnešního dne, např. dodnes si na to pamatuji
 dodržen  eingehalten
od slovesa dodržet, splnĕn, respektován
 dodržení, n  Einhaltung, die
splnĕní, zachování, respektování, např. dodržení slibu
 dodržet  einhalten
splnit, např. dodržet lhůtu, dodržet slib, dodržet slovo
 dodržovat  einhalten
plnit, respektovat, zachovávat
 dohled, m  Aufsicht, die
dozor nad nĕčím nebo nad nĕkým s cílem kontrolovat, zda se nedĕje nĕco nepřípustného; viditelná vzdálenost k určitému místu, např. byl pod dohledem ošetřovatele, náš cíl je již na dohled
 dohledný, adj.  absehbar, ersehbar, sichtbar
blízký v časovém nebo místním horizontu, např. v dohledné dobĕ, na dohledném místĕ
 dohlížet  beaufsichtigen
nad nĕkým nebo nĕčím vykonávat dohled, nĕco hlídat, např. dohlížet na dítĕ, dohlížet na správný postup při výrobĕ
 dohoda, f  Vereinbarung, die
smlouva, ujednání, např. dohoda mezi dvĕmi stranami
 dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů, f  Vereinbarung über die Abtretung von Lohn und anderen Einkommen, die
zajišťovací prostředek k uspokojení pohledávky na základĕ dohody mezi vĕřitelem a dlužníkem
 dohodnout se  einigen sich, vereinbaren (sich)
domluvit se, učinit dohodu, např. dohodli se na podmínkách smlouvy
 dohromady, adv.  zusammen, ineinander
společnĕ, najednou, např. dáme všechny peníze dohromady
 docházet k  kommen zu
přicházet, dosahovat, nastávat
 docházka, f  Besuch, der, Frequenz, die, Anwesenheit, die
prezence, osobní účast na nĕčem, např. školní docházka
 dojít  ankommen, zukommen
nĕkam se dostat, nĕkam být doručen, např. dojít úspĕšnĕ k cíli, zásilka došla, odpovĕď dosud nedošla
 dojít k  kommen zu
nastat, přihodit se
 dojít pro koho  jemanden abholen, holen
pro nĕkoho nebo nĕco zajít, dojít k nĕmu a přivést ho, např. dojdu pro mou kolegyni, došel pro občerstvení
 dokazatelnost, f  Nachweisbarkeit, die, Beweisbarkeit, die
možnost nĕco prokázat na základĕ důkazů
 dokazování, n  Beweisführung, die, Argumentation, die
právem stanovený postup soudu (nebo jiného státního orgánu) při získávání poznatků o skutečnostech důležitých pro rozhodnutí
 dokázat  beweisen, nachweisen
zvládnout; doložit nĕco důkazy, např. dokázat se ovládnout, dokázal, že má pravdu
 doklad, m  Beleg, der
listina, která nĕco potvrzuje, dokládá, např. osobní doklad, účetní doklad, úřední doklad
 dokládat  belegen, erhärten
dosvĕdčovat, např. dokládat určitou skutečnost
 dokonalost, f  Vollkommenheit, die
bezchybnost, perfekce
 dokonaný, adj.  vollendet, vollbracht, beendet
uskutečnĕný, např. dokonaný trestný čin
 dokonat trestný čin  Straftat beenden, die
jednáním naplnit všechny znaky trestného činu
 dokonce  sogar
ba i, nadto
 dokončení, n  Beendigung, die
ukončení, zhotovení, dodĕlání
 dokončit  beendigen, vollenden, abschließen
ukončit, dodĕlat, zhotovit, uzavřít
 doktor, m  Doktor, der, Arzt, der
označení pro lékaře; titul pro absolventa doktorského studia, např. stát se doktorem, doktor filosofie, poslat pro doktora
 doktorát, m  Doktorat, das
vĕdecká hodnost, např. udĕlat doktorát
 doktorát práv, m  Doktorat der Rechtswissenschaften, das
doktorská hodnost či doktorské zkoušky v oboru právo
 doktorská zkouška, f  Doktorprüfung, die
zkouška pro dosáhnutí doktorského titulu
 doktrína, f  Doktrin, die
nauka, soustava pouček určitého oboru; strnulé učení
 dokument, m  Dokument, das, Urkunde, die
listina; písemný doklad, osvĕdčení, průkaz, např. vyhotovit ve formĕ písemného dokumentu
 dokumentovat  dokumentieren
doložit, osvĕdčit
 dokumentující, adj.  dokumentierend
dokládající, osvĕdčující
 doličný předmĕt, m  Beweisgegenstand, der
vĕc důležitá pro trestní řízení, předmĕt, který nĕco dokazuje, prokazuje, doličný předmĕt je důkaz trestného činu, skutku
 doložen  belegt, nachgewiesen
od slovesa doložit, předložen, prokázán doklady
 doložení, n  Belegen (z.B. eines Antrags mit Tatsachen), das
předložení potřebných dokumentů, např. doložení podkladů pro žádost
 doložený, adj.  belegt, nachgewiesen
prokázaný doklady
 doložit  belegen
svá tvrzení prokázat listinnými dokumenty
 doložka, f  Klausel, die, Zusatz, der
ustanovení nĕjakého dokumentu, klauzule, např. mĕnová doložka, notářská ovĕřovací doložka, schvalovací doložka, doložka právní moci, doložka nejvyšších výhod
 doložka vykonatelnosti  Vollstreckungsklausel, die, Vollzugsklausel, die
klauzule nebo podmínka ve smlouvĕ, na základĕ které se stanoví, že povinnosti ze smlouvy lze vymáhat přímo v řízení o výkon rozhodnutí
 dolózní, adj.  absichtlich
úmyslný
 domácnost, f  Haushalt, der, Hausstand, der
domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společnĕ uhrazují náklady na své potřeby, např. společná domácnost
 domáhat se  anstreben, fordern, verlangen, dringen auf etw., in Anspruch nehmen
uplatňovat své nároky, usilovat o realizaci svých práv, např. domáhat se zaplacení pohledávky
 domáhat se svých práv  seine Rechte verfolgen, die
usilovat o realizaci svých práv
 domáhání, n  Verlangen, das
uplatňování, usilování o realizaci
 domek, m  Häuschen, das
menší dům, např. rodinný domek
 domĕřit  ausmessen, bemessen
následnĕ vymĕřit, co původnĕ bylo opomenuto, např. domĕřit daň
 dominantní, adj.  dominant, vorherrschend
převládající, např. dominantní postavení na trhu
 dominující, adj.  dominierend
takový, který dominuje, který má převahu, který vyniká, např. dominující prvek v soustavĕ
 domnĕlý, adj.  mutmaßlich, vermutlich, vermeintlich, angeblich
zdánlivý, putativní
 domnĕnka, f  Vermutung, die, Mutmaßung, die
druh právní skutečnosti, která je předpokládána (presumována), např. nevyvratitelná domnĕnka, právní domnĕnka, vyvratitelná domnĕnka, zákonná domnĕnka
 domnívat se  meinen, vermuten, behaupten, glauben
myslet si nĕco
 domov, m  Heimat, die, Heim, das, Domizil, das
místo, kde jsem doma, kde bydlím; speciální zařízení ústavního typu pro dĕti nebo staré lidi, např. teplo domova, domov důchodců, dĕtský domov
 domovní, adj.  Haus-, Gebäude-
týkající se obydlí, např. domovní prohlídka, domovní řád
 domovní prohlídka, f  Hausdurchsuchung, die
domovní prohlídku provádĕjí orgány činné v trestním řízení, pokud existuje důvodné podezření, že v bytĕ nebo v jiné postoře sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim náležejících se nachází vĕc nebo osoba důležitá pro trestní řízení
 domovník, m  Hausmeister, der, Hausverwalter, der
osoba, která se stará o údržbu domu, ve kterém je více bytů
 domovský, adj.  Heimat-
adjektivum od slova domov, vztahující se k domovu nebo vlasti, např. domovské právo
 donucení, n  Zwang, der, Nötigung, die
nátlak (fyzický nebo psychický), např. nepřímé donucení
 donutit  zwingen, nötigen, drängen
nátlakem dosáhnout toho, aby nĕkdo nĕco učinil proti své vůli, např. donutit k přiznání
 dopadnout koho  ergreifen, ertappen, erwischen
chytit nĕkoho, např. dopadnout zločince
 dopátrat se  erforschen, ausfindig machen
pátráním, zkoumáním zjistit příčinu, např. dopátrat se, kdo provedl zločin
 dopis, m  Schreiben, das, Zuschrift, die
psaní nĕkomu, písemná zpráva pro nĕkoho, např. dopis byl poslán poštou, dlouhý či krátký dopis
 doplatek, m  Nachzahlung, die
následné zaplacení dlužné částky nebo pozdĕji nárokované částky, např. doplatek na dani
 doplácet  nachzahlen, aufzahlen, zusetzen
nĕco platit následnĕ, pozdĕji; doplácet na nĕkoho znamená mít újmu kvůli chybĕ nĕkoho jiného nebo kvůli sobĕ samému, např. doplácel na svou lenost, doplatil na chyby svého otce
 doplnĕk, m  Ergänzung, die, Nachtrag, der, Vervollständigung, die
dodatek, doplnĕní, např. doplnĕk smlouvy
 doplnĕní dokazování  Ergänzung der Beweisführung, die
činĕní dokazování úplnĕjším
 doplňovat  auffüllen, nachfüllen
nĕkam nĕco přidávat, aby bylo plné, např. doplňovat vodu
 doplňován  ergänzt,
od slovesa doplňovat, přidáván
 doplňující, adj.  ergänzend
takový, který nĕco doplňuje, např. doplňující vysvĕtlení
 doporučen  empfohlen
od slovesa doporučit, dán jako rada
 doporučenĕ, adv.  einschreiben
druh zásilkové služby, při předání zásilky k přepravĕ získám doklad o jeho poslání, např. poslat dopis nebo balíček doporučenĕ
 doporučení, n  Empfehlung, die
rada, reference, např. dostal od nĕj kladné doporučení
 doporučit  empfehlen
poradit, podat informaci o nĕčem, např. pacientovi bylo doporučeno více sportovat
 doporučovat  empfehlen
radit, podávat informaci o nĕčem, např. pacientovi bylo doporučováno více sportovat
 doprava, f  Beförderung, die, Verkehr, der, Transport, der
udání smĕru (opak doleva); transport, přeprava, např. automobilová doprava, letecká doprava, dálková doprava, hromadná doprava, kyvadlová doprava, lodní doprava
 dopravit  befördern, transportieren
nĕkam nĕco přepravit, transportovat, např. dopravit zboží, osoby na místo
 dopravní, n  beförderungs-, transport-, adj.
adjektivum od slova doprava, např. dopravní nehoda, dopravní zácpa
 dopravní prostředek, m  Verkehrsmittel, das, Beförderungsmittel, das, Transportmittel, das
prostředek určený k přepravĕ, např. auto, autobus, letadlo
 doprovázen  begleitet
od slovesa doprovázet, např. je doprovázena svým maželem až do práce
 doprovodit  begleiten
nĕkoho dovést nĕkam, např. doprovodit ženu domů, doprovodit nĕkoho k vlaku, doprovodit dítĕ do školy
 dopustit  zulassen, geschehen lassen
připustit, dovolit, umožnit, např. dopustit, aby k tomu došlo
 dopustit se  begehen
nĕco spáchat, vykonat, např. dopustit se trestného činu, dopustit se hrubé chyby
 dorazit  anlagen, ankommen
nĕkam dojít, např. do cíle dorazili všichni účastníci závodu, konečnĕ všichni dorazili, můžeme tedy začít
 dorozumĕní, n  Abrede, die
domluva, např. dorozumĕní na dálku
 doručen  zugestellt
od slovesa doručit, předán (poštou), dodán
 doručení, n  Zustellung, die
předání zpravidla do rukou, dodání, např. doručení dopisu, balíčku, zboží, náhradní doručení podle občanského soudního řádu
 doručenka, f  Zustellschein, der
písemný doklad o doručení písemnosti nebo jiné zásilky adresátovi
 doručený, adj.  zugestellt
předaný, dodaný, došlý, např. doručený dopis, doručená zpráva
 doručit  zustellen, überbringen, aushändigen
dodat, dopravit
 doručitel, m  Zusteller, der
doručovatel, osoba, která doručuje, předává předmĕt doručení adresátovi, např. poštovní doručovatel
 doručitelný, adj.  zustellbar, bestellbar
schopný být doručen, např. doručitelný dopis
 doručovat  zustellen, übergeben
dodávat, dopravovat
 doručování, n  Zustellung, die
dodání, dopravení (vĕtšinou dopisů)
 dosavadní, adj.  bisherig
do dnešního dne platná, např. dosavadní situace byla velice uspokojující
 dosažen  erreicht
od slovesa dosáhnout, získán
 dosažení, n  Erlangung, die, Erzielung, die
získání, např. dosažení titulu, dosažení cíle
 dosažený, adj.  erzielt, erreicht
takový, který byl dosažen, např. dosažené výsledky
 dosažitelný, adj.  erreichbar
schopný být dosažen, získán, např. dosažitelný cíl, být dosažitelný na telefonu
 dosáhnout  erreichen
dojít, dorazit, dospĕt, např. dosáhl vĕku, dosáhl velkého úspĕchu
 doslechnout se  vernehmen
nĕkde se nĕco zpravidla náhodnĕ dozvĕdĕt, získat nĕjakou informaci, např. doslechl jsem se, že jsi dal výpovĕď
 doslov, m  Schlusswort, das, Nachwort, das
konečné slovo
 doslovnĕ, adv.  wörtlich, wortwörtlich
interpretovat pomocí všech slov, žádné nevynechat, např. citoval ho doslovnĕ
 dospĕlí sourozenci, pl.  erwachsene Geschwister, pl.
sourozenci, kteří dosáhli minimálnĕ osmnáctého roku vĕku
 dospĕlost, f  Reife, die, Vollkommenheit, die, Mündigkeit, die
zralost, plnoletost
 dospĕlý, adj.  erwachsen, reif, mündig
zralý, plnoletý (od 18. roku vĕku)
 dospĕt  wachsen, gedeihen, heranwachsen; erreichen
dojít; stát se dospĕlým nebo zralým, např. dospĕt k rozhodnutí, dospĕt v muže
 dostatečnĕ, adv.  genügend, ausreichend
postačujícím způsobem
 dostatečný, adj.  genügend, ausreichend, reichlich
postačující, např. dostatečná příprava
 dostatek, m  Fülle, die, Reichlichkeit, die
hojnost, nic nechybí, např. dostatek potravin, dostatek vody, dostatek důkazů
 dostavit se  sich einstellen, sich einfinden
nĕkam přijít; nastat, např. dostavit se osobnĕ k soudu, dostavila se únava
 dostupnost, f  Zugänglichkeit, die
dosažitelnost, přístupnost, např. pro služby je důležitá jejich dostupnost
 dostupný, adj.  zugänglich, erreichbar, verfügbar
přístupný, srozumitelný, např. má vypnutý mobil, je nedostupný, dostupné ceny
 dosud, adv.  bisher
doposavad, do dneška
 dotace, f  Zuweisung, die, Dotation, die
poskytnuté penĕžní prostředky zpravidla bez právního nároku a nenávratnĕ
 dotaz, m  Anfrage, die
otázka, např. mĕl dotaz ohlednĕ ústavního systému
 dotazník, m  Fragebogen, der
formulář ve kterém je nutno doplnit odpovĕdi na otázky, např. vyplnit dotazník
 dotazovat se koho  jemanden befragen
ptát se nĕkoho na nĕco, policie se dotazovala sousedů, jestli minulou noc nezaslechli nĕco podezřelého
 dotazování, n  Befragung, die, Interpellierung, die
pokládání otázek
 dotčen  betroffen
od slovesa dotknout, zasažen
 dotčený, adj.  betroffen
být nĕčím zasažený, nĕco se nĕkoho týká; uražený, emočnĕ zranĕný, např. Viktor se cítil dotčen, jeho zájmy byly celou situací dotčeny
 dotknout se  berühren
mít dotyk, sahat, např. dotkl se jeho ruky, problému se ve své řeči jen dotkl
 dotyčný, adj.  betreffend, betroffen
ten určitý (o které se mluví), příslušný, např. dotyčná osoba je podezřelá
 dotýkat se  berühren
mít dotyk, sahat, např. nedotýkejte se vĕcí ve výloze
 dovážen  importiert
od slovesa dovážet, importován
 dovážet  einführen, importieren
importovat
 dovĕdĕt se  erfahren, in Erfahrung bringen
nĕco zjistit, získat o nĕčem informaci
 dovĕtek, m  Vermerk, der, Nachtrag, der
dodatek, doslov, např. napsat dovĕtek, připojit vlastní dovĕtek
 dovnitř, adv.  nach innen
opak ke slovu ven, smĕr do vnitra nĕjakého prostoru, např. jít dovnitř, podívat se dovnitř
 dovodit  herleiten
dokázat, odůvodnit
 dovolací důvod, m  Revisionsgrund, der
zákonem stanovený důvod k podání dovolání (mimořádný opravný prostředek)
 dovolací řízení, n  Revisionsverfahren, das
řízení o dovolání (mimořádném opravném prostředku v trestním i civilním řízení) před Nejvyšším soudem České republiky
 dovolatel, m  Revisionsantragssteller, der
osoba, která podává dovolání (mimořádný opravný prostředek)
 dovolatelův  des Revisionsantragsstellers
patřící dovolateli
 dovolání, n  Revision, die
revize, mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu v případech zákonem výslovnĕ uvedených, např. podat dovolání v trestním řízení
 dovolávat se nĕčeho  sich berufen auf
domáhat se nĕčeho, např. dovolávat se svých práv
 dovolen  erlaubt
od slovesa dovolit, povolen
 dovolená, f  Urlaub, der
dovolená je vyhrazený volný čas pracující osoby, např. dovolená na zotavenou, dovolená za kalendářní rok a její pomĕrná část, dovolená za odpracované dny
 dovolenost, f  Zulässigkeit, die
povolenost, opak nepřípustnosti
 dovolený, adj.  erlaubt, gestattet, statthaft, zulässig
povolený, nezakázaný, např. je dovolené se zde koupat
 dovolovat  erlauben
povolovat, schvalovat
 dovoz, m  Einfuhr, die, Import, der, Zufuhr, die
import, např. dovoz zboží do republiky
 dovozce, m  Importeur, der
osoba, která nĕco dováží, opakem je vývozce
 dovozený, adj.  hergeleitet
zjištĕný, odvozený, např. pravidlo dovozené z praxe
 dovozní, adj.  Einfuhr-
adjektivum od slova dovoz, např. dovozní clo
 dovozován  hergeleitet
od slovesa dovozovat, dokazován, odůvodnĕn
 dovršen  vollendet
od slovesa dovršit, dosažen
 dovršení, n  Vollendung, die
dosažení, např. dovršení určitého vĕku
 dovršit  vollenden
dokončit, završit
 dozírat  hinsehen, beaufsichtigen
na nĕco dávat pozor, nĕco nebo nĕkoho sledovat, např. dozírat na dodržování pravidel
 doznání obvinĕného, n  Geständnis, das, Bekenntnis, das
spočívá v takové výpovĕdi obvinĕného, v níž potvrzuje, že se dopustil toho, co se mu v rámci trestního stíhání klade za vinu
 dozor, m  Aufsicht, die
kontrola, např. dozor v bance, dozor na křižovatce
 dozorce, m  Aufseher, der
ten kdo vykonává dozor nad nĕkým nad nĕčím, kdo kontroluje, např. dozorce ve vĕznici
 dozorčí rada, f  Aufsichtsrat, der
kontrolní orgán (např. v obchodních společnostech)
 dozvĕdĕt se  erfahren
získat informaci, např. dozvĕdĕt se čistou pravdu
 dozvídat se  erfahren, Kenntnis erhalten
dovídat se, získávat informace, např. postupnĕ se dozvídal pravdu
 dožadovat se  ersuchen
nĕco žádat, naléhavĕ nĕco požadovat, nĕčeho se domáhat, např. dítĕ se dožadovalo pozornosti
 dožadující stát, m  ersuchender Staat, der
stát, který o nĕco žádá (např. právní pomoc)
 dožádaný stát, m  ersuchter Staat, der
stát, od kterého se nĕco žádá (právní pomoc)
 dožádání, n  Ersuchen, das
žádost o provedení úkonů jiným orgánem mimo obvod jinak příslušného orgánu k rozhodování, např. dožádání jiného okresního soudu k provedení výslechu
 dožití, n  Erleben, das
žít v dobĕ určité skutečnosti, např. dožití se vnoučat
 doživotí, n  fürs ganze Leben, ein Leben lang, Lebenszeit, die
po zbytek celého života, do smrti, např. odnĕtí svobody na doživotí
 dramatický pokles příjmu, m  dramatische Einkommenseinbuße, die
velmi ryhlý pokles příjmu, příjem se rychle zmenšuje
 dražba, f  Versteigerung, die, Auktion, die
prodej, při nĕmž se určitá movitá nebo nemovitá vĕc nabízí ke koupi neurčitému počtu zájemců a prodá se udĕlením příklepu tomu, kdo nabídne nejvyšší cenu, např. nucená dražba, soudní dražba, místo dražby, předmĕt dražby
 dražebník  Versteigerer, der, Auktionator, der
osoba, která organizuje dražbu
 dražitel, m  Versteigerer, der, Auktionator, der
zájemce na dražbĕ o vĕci, které jsou předmĕtem dražby
 druh, m  Art, die, Gattung, die; Gefährte, der
typ; osoba společnĕ žijící se svojí družkou ve svazku připomínajícím manželský svazek, aniž by uzavřeli manželství, nevzniká mezi nimi ani vzájemná vyživovací povinnost ani společné jmĕní manželů, např. druh zvířete, druh a družka
 druhovĕ, adv.  gattungsmäßig
podle druhu, genericky, nikoliv individálnĕ, např. druhovĕ určená vĕc
 družka, f  Gefährtin, die
osoba (žena) společnĕ žijící se svým partnerem (druhem) ve svazku připomínajícím manželský svazek, aniž by uzavřeli manželství, nevzniká mezi nimi ani vzájemná vyživovací povinnost ani společné jmĕní manželů
 družstvo, n  Genossenschaft, die
společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů, např. bytové družstvo
 držba, f  Besitz, der
držba je jednak součástí obsahu vlastnického práva, tj. vlastnické triády, coby právo vlastníka vĕc držet, jednak je držba pojmem samostatným, kdy jejím subjektem je osoba odlišná od vlastníka (tzv. držitel), od držby je třeba odlišovat detenci
 držení, n  Haltung, die, Besitz, der
mít vĕc fakticky u sebe nebo na ni bezprostřednĕ působit
 držet krok s dobou  mit der Zeit Schritt halten
být moderní
 držitel, m  Besitzer, der
držitel je osoba, která není vlastníkem vĕci, ale která s vĕcí nakládá jako s vlastní
 dříve  früher
předtím, v minulosti
 dřívĕjší, adj.  früher, vorig, vorherig
tehdejší, vztahující se na dobu v minulosti, např. dřívĕjší doba, dřívĕjší pomĕry
 duchovní, m  Geistliche, der
pracovník církve, jehož úkolem je kázat, konat pastorační činnost
 duplikát, m  Duplikat, das, Zweitschrift, die
druhý exemplář se stejnou cenou nebo platností jako originál, např. duplikát listiny
 duševní, adj.  geistig
psychický, např. duševní stav, duševní nemoc
 duševní porucha, f  geistige Störung, die
vada, nemoc psychiky, normálního psychického stavu človĕka
 duševní tvořivá činnost, f  geistig-schöpferische Tätigkeit, die
duševní vlastnictví včetnĕ průmyslového vlastnictví
 duševní vlastnictví, n  geistiges Eigentum, das
nehmotný majetek
 důchod, m  Rente, die
penze; dávky v penzi; ve smyslu občanského zákoníku opakovanĕ poskytované penĕžité plnĕní z titulu náhrady škody způsobené na zdraví; dávky sociálního systému jako např. invalidní důchod, sirotčí důchod, starobní důchod, vdovecký důchod
 důchodce, m  Rentner, der
muž v důchodĕ, v penzi
 důchodkynĕ, f  Rentnerin, die
žena v důchodĕ, na penzi
 důchodové pojištĕní, n  Rentenversicherung, die
jedna ze součástí sociálního zabezpečení, obsahuje soubor právních předpisů, které upravují dávky důchodového pojištĕní jako dávky dlouhodobého charakteru, neboť jimi lze nejlépe řešit dané sociální situace
 důkaz, m  Beweis, der
přímý poznatek o předmĕtu důkazu z důkazního prostředku při procesním dokazování, jde o výsledek dokazování
 důkazní břemeno, n  Beweislast, die
povinnost v soudním řízení dokazovat určité okolnosti s tím, že nesplnĕní této povinnosti může mít za následek nepříznivé rozhodnutí pro toho, kdo má tuto povinnost (došlo by k tzv. neunesení důkazního břemene)
 důkazní povinnost, f  Beweispflicht, die
povinnost předložit důkazy v soudním řízení
 důl, m  Bergwerk, das
jáma na tĕžení hornin, např. doly na tĕžbu uhlí
 důležitost, f  Wichtigkeit, die
významnost, např. důležitost dopisu, důležitost konference
 důležitý, adj.  wichtig
významný, podstatný
 dům, m  Haus, das
objekt k bydlení; legislativní zkratka pro dům s byty a nebytovými prostory
 důraz, m  Betonung, die, Hervorhebung, die
zvýraznĕní, zdůraznĕní, např. při učení jazyka je nutno dát důraz na gramatiku
 důsledek, m  Folge, die
následek nĕjaké vĕci, např. důsledkem tohoto postupu je neúspĕch u klientů
 důslednĕ, adv.  gründlich
řádnĕ, pečlivĕ, přesnĕ, např. postupoval důslednĕ podle zákona
 důstojnost, f  Würde, die
vážnost, vznešenost
 důstojnost vystupování, f  würdiges Auftreten, das
rozvážné a slušné chování navenek
 důstojný, adj.  würdig
týkající se důstojnosti, vážný, vznešený, např. důstojný vzhled, důstojné chování
 důvĕra, f  Vertrauen, das, Glaube, der, Zuversicht, die
pocit možnosti se spolehnout na nĕkoho jiného, např. mám v Tebe důvĕru
 důvĕrná informace, f  vertrauliche Information, die
intimní, privátní, tajná informace
 důvĕrník, m  Vertrauensperson, die
blízká osoba, které je možno svĕřit informace osobního rázu
 důvĕryhodnost, f  Vertrauenswürdigkeit, die
spolehlivost, hodnovĕrnost
 důvod, m  Ursache, die, Grund, der
příčina, např. důvodem pro vznik závazku je existence smlouvy
 důvodnĕ, adv.  mit Grund
mající důvod, opak slova bezdůvodnĕ, oprávnĕnĕ
 důvodnost, f  Begründetheit, die
stav existence důvodu, odůvodnĕnost
 dvojče, n  Zwilling, der
jeden z dvojčat, dvojčata se narodila ve stejný den jedné matce, např. jednovaječná dvojče
 dvojsmyslný, f  Doppelsinnigkeit, die
mající dva významy, tentýž výraz může být použit v různých významech, např. dvojsmyslná vĕta
 dvoustranný, adj.  zweiseitig
dvoustranný, vztahující se ke dvĕma stranám, např. dvoustranná smlouva
 dvůr, m  Hof, der
dvorní sídlo, statek, nádvoří
 
ď  
 ďábel, m  Teufel, der
lucifer, čert
 
e  
 edice, f  Kundmachung, die, Ausgabe, die, Edition, die
vydání knihy, hudebniny nebo jiné publikace; sbírka nebo soubor jednotnĕ vydávaných publikací
 edikt, adj.  die Anordnung betreffend, das Edikt betreffend, edikts-
úřední vyhláška nebo nařízení; úřední příkaz, výzva nebo oznámení
 efekt, m  Wirkung, die
účinek, výsledek, dojem, úspĕch; jev, např. efekt byl nulový
 efektivní, adj.  effektiv
účelný, účinný, např. výuka byla efektivní
 EHS, n  EWG, die
zkratka pro Evropské hospodářské společenství
 ekologický, adv.  Umwelt-
adjektivum od slova ekologie; to, co je v souladu s přirozenými životními podmínkami, co respektuje přírodní zákonitosti, vztahující se k životnímu prostředí
 ekonom, m  Wirtschaftswissenschaftler, der, Ökonom, der
osoba, která se zabývá ekonomií, např. podnikový ekonom
 ekonomický, adj.  ökonomisch
související s ekonomií; hospodárný, úsporný, vysoká škola ekonomická, ekonomické řešení
 ekonomie, f  Wirtschaftswissenschaft, die, Ökonomie, die
vĕda zkoumající zákonitosti společenské výroby a rozdĕlování materiálních statků; hospodárnost, ekonomičnost
 ekvivalent, m  Äquivalent, das
rovnocenná veličina, hodnota; protihodnota, náhrada
 ekvivalentní, adj.  äquivalent, gleichwertig
rovnocenný
 elaborát, m  Ausarbeitung, die, Elaborat, das
písemné vypracování návrhu, úkolu; vypracovaný spis
 elektrárenský, adj.  Kraftwerk-
týkající se elektrárny, např. elektrárenský podnik
 elektronická podoba, f  elektronische Form, die
elektronická podoba, např. v podobĕ emailu
 elektrotechnika, adj.  elektrotechnisch
odvĕtví zabývající se výrobou a využitím elektrické energie, konstrukcí sdĕlovacích a zabezpečovacích zařízení
 element, m  Element, das
základní složka, součást, základ, přírodní živel; prvek
 elementární, adj.  elementar, grundlegend
základní, nejjednodušší, např. elementární znalosti
 eliminace, f  Beseitigung, die, Entfernung, die, Elimination, die
vyloučení, vyřazení
 eliminovat  beseitigen, entfernen, eliminieren
vyloučit, vyřadit; postupnĕ vyřazovat jednotlivé jevy nebo vlastnosti až k objasnĕní nejdůležitĕjších nebo nejtypičtĕjších jevů
 emancipace, f  Emanzipation, die
osvobození, vyproštĕní, vymanĕní, zrovnoprávnĕní, získání nezávislosti, např. emancipace žen
 embargo, n  Embargo, das
druh represálií; zákaz obchodování s nĕkterou zemí, např. vyhlásit embargo
 emigrace, f  Emigration, die
dobrovolné nebo nucené přestĕhování z vlasti do ciziny; vyhnanství, pobyt v cizinĕ, vystĕhovalectví, např. žít v emigraci
 emigrant, m  Emigrant, der
vystĕhovalec; vyhnanec; vyhoštĕnec
 emigrovat  emigrieren, auswandern
vystĕhovat se do ciziny
 emise, f  Emission, die
vydání, vyslání; úhrnná energie; vydávání a uvádĕní penĕz, cenných papírů apod. do obĕhu; znečišťování ovzduší
 emisní banka, f  Emissionsbank, die
banka, která vydala do obĕhu peníze, cenné papíry apod., k emisi bankovek a mincí má výhradní právo Česká národní banka
 emisní kurs, m  Emissionskurs, der, Emissionspreis, der, Ausgabekurs, der
částka, za níž se vydává cenný papír
 emitent, m  Emittent, der
osoba mající právo vystavovat a vydávat cenné papíry
 emitovat  emittieren, ausgeben
vydávat, vysílat, např. emitovat bankovky
 erár, adj.  Staatsvermögen, das
státní pokladna, státní správa
 erb, m  Wappen, das
znak rodový, mĕstský, zemský nebo jiný, např. šlechtický erb
 esenbák, m  Angehöriger der SNB (Nationale Staatssicherheit), der
příslušník SNB (státní národní bezpečnost), SNB byla policejní složka státu před rokem 1989
 eskorta, f  Geleit, das, Eskorte, die
ozbrojený doprovod vĕzňů, zajatců apod.
 essentialia negotii, pl.  wesentliche Vertragspunkte, die
podstatné složky právního úkonu, který v případĕ jejich absence nevznikne
 Estonsko, n  Estland, das
stát u Baltského moře
 etablovat (se)  sich etablieren, gründen
zařídit (si), zřídit (si), usadit (se)
 etapa, f  Etappe, die
úsek, období, vývojový stupeň; samostatný úsek sportovního závodu, např. první etapa závodu
 etatizace, f  Etat, der, Voranschlag, der, Zustand, der, Status, der
zestátnĕní, převod nestátního majetku do vlastnictví státu
 europoslanec, m  EU-Abgeordneter, der, Europaabgeordneter, der
poslanec Evropského parlamentu (parlamentu Evropské unie)
 eurozatykač, m  EU-Haftbefehl, der
evropský zatýkací rozkaz vznikl na základĕ mezinárodní spolupráce zemí Evropské unie v potírání závažné trestné činnosti, na jeho základĕ je mimo jiné možné, aby stát vydal svého občana jinému státu v případĕ spáchání určité trestné činnosti tímto občanem
 eutanazie, f  Euthanasie, die, Erleichterung des Ablebens, die
usmrcení na žádost nemocného
 evakuovat  evakuieren
vyklidit, vyprázdnit, vystĕhovat, např. evakuovat obyvatelstvo před nebezpečím z ohroženého území
 eventualita, f  Möglichkeit, die
možnost
 eventuální, adj.  eventuell, möglich
možný; za určitých podmínek, např. eventuální řešení
 evidence, f  Evidenz, die, Verzeichnis, das
vedení záznamů, přehled o nĕčem, např. evidence nemovitostí, evidence obyvatelstva, vést v evidenci, výpis z evidence
 evidenční, adj.  Evidenz-
vztahující se k evidenci, např. evidenční číslo (přiřazené číslo v rámci nĕjaké evidence)
 evidentní, adj.  evident, offensichtlich
zřejmý, patrný, samozřejmý, nepochybný; zjištĕný přímým názorem, nevyžadující důkazů, např. to je evidentní na první pohled
 evidovat  registrieren, erfassen
registrovat, vést seznam
 Evropa, f  Europa, das
svĕtadíl, např. celá Evropa, po celé Evropĕ
 Evropské atomové společenství, n  Europäische Atomgemeinschaft, die
jedno z původních tří Evropských společenství, jehož cílem je přispĕt k rychlému růstu jaderného průmyslu v členských státech
 Evropské hospodářské společenství, n  Europäische Wirtschaftsgemeinschaft
dřívĕjší označení současného Evropského společenství
 Evropské společenství, n  Europäische Gemeinschaft, die
označení bývalého Evropského hospodářského společenství
 Evropské společenství uhlí a oceli, n  Europäische Gemeinschaft für Kohle und Stahl, die
jedno ze tří Evropských společenství, které vzniklo v roce 1951
 evropský, adj.  europäisch
vztahující se k Evropĕ, např. evropský standart, evropské státy, evropské jazyky, evropská úmluva, Evropská unie, Evropský soudní dvůr
 Evropský parlament, m  Europäisches Parlament, das
orgán Evropských společenství
 Evropský soudní dvůr, m  Europäisches Gerichtshof, der
soudní orgán Evropských společenství
 Evropský účetní dvůr, m  Europäischer Rechnungshof, der
orgán Evropských společenství
 exaktní, adj.  exakt
vĕdecky přesný, založený na matematických výpočtech nebo metodách, např. exaktní vĕda
 excerpt, m  Exzerpt, das, Auszug, der
výpisek
 exces, m  Exzeß, der, Ausschreitung, die
výstřelek, nemírnost, výtržnost; vybočení ze zákonných mezí krajní nouze nebo nutné obrany
 exekuce, f  Exekution, die, Vollstreckung, die
výkon, provedení; výkon státní pravomoci proti osobĕ, která odmítá plnit úřední příkaz; není-li subjektivní právo přiznané rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, splnĕno dobrovolnĕ, může být nařízena exekuce, jako nucená realizace plnĕní provádĕná oprávnĕnými orgány, a to v rámci exekučního řízení
 exekuční, adj.  Exekutions-, exekutiv
vztahující se k exekuci, např. exekuční řízení, exekuční příkaz, exekuční titul
 exekuční řízení, n  Exekutionsverfahren, das, Vollstreckungsverfahren, das
soudní proces, v rámci kterého se provádí nucená realizace plnĕní k tomu oprávnĕnými orgány
 exekuční titul, m  Vollstreckungstitel, der
právní titul, který je nutným předpokladem k výkonu rozhodnutí
 exekutiva, f  Exekutivgewalt, die, Exekutive, die
výkonná moc
 exekutivní, adj.  exekutiv, ausübend, vollstreckend
výkonný, vykonávající, např. exekutivní moc ve státĕ
 exekutor, m  Vollzieher, der, Vollstreckunsgbeamter, der
soudní exekutor je fyzická osoba, kterou stát povĕřil exekutorským úřadem k provádĕní nuceného výkonu exekučních titulů za úplatu, exekutoři jsou členy Exekutorské komory ČR
 exekutorský, adj.  Vollstreckungs-, exekutorisch
vztahující se k exekutorovi, např. exekutorské zkoušky, exekutorská praxe, exekutorský koncipient, Exekutorská komora ČR
 exemplární, adj.  exemplarisch, beispielhaft
vzorný, příkladný; výstražný, např. jeho poprava byla exemplárním příkladem
 exemplář, m  Exemplar, das, Ausfertigung, die
jednotlivý kus, jednotlivá kopie, např. na celém svĕtĕ existuje pouze jeden exemplář této knihy
 exhumace, f  Exhumierung, die
vyzdvižení mrtvého tĕla z hrobu
 exhumovat  exhumieren, ausgraben
vyzdvihnout mrtvé tĕlo z hrobu
 exil, m  Exil, das
vyhnanství, být v exilu
 exilový, adj.  Exil-
vztahujucí se k exilu, např. exilová vláda
 existence, f  Existenz, die
jsoucnost, bytí, trvání; živobytí, životní postavení, např. existence smlouvy, moje životní existence je ohrožena
 exkluzivní, adj.  exklusiv, ausschließlich
výhradní, výlučný, mimořádný, např. exkluzivní byt, exkluzivní zastoupení
 exkomunikace, f  Exkommunikation, die
vyloučení z církve
 exkulpace, f  Exkulpation, die, Entlastung, die
zbavení viny, vyvinĕní, ospravedlnĕní, např. exkulpace z odpovĕnosti za škodu
 expedice, f  Expedition, die, Entdeckungsfahrt, die
vypravení, odeslání; výprava, tažení; v instituci oddĕlení rozesílající zásilky
 expert, m  Experte, der, Sachverständiger, der
odborník, znalec
 expertiza, f  Expertise, die, Gutachten, das
znalecký posudek
 explicite, adv.  explizit, ausdrücklich
výslovnĕ, jasnĕ, přímo
 exponent, m  Exponent, der, Vertreter, der
zmocnĕnec, zástupce; mocnitel
 export, m  Export, der
vývoz; převádĕní elektronicky uložených dat z aktuálního kódu (programu) do jiného
 exportér, m  Exporteur, der
vývozce
 exportovat  exportieren, ausführen
vyvážet, např. vyvážet zboží do mnoha zemí
 expozé, n  Exposé, das, Darlegung, die
prohlášení, úřední zpráva, výklad, např. expozé ministra
 expozitura, f  Expositur, die, Filiale, die, Zweigstelle, die
pobočka, filiálka, např. expozitura banky
 expropriace, f  Enteignung, die
vyvlastnĕní; úřední odnĕtí majetku
 expropriovat  enteignen
vyvlastnit; úřednĕ odejmout majetek
 extenzivnĕ, adv.  extensiv
široce, např. vyložit zákonné pravidlo extenzivnĕ
 extenzivní, adj.  extensiv
jdoucí do šířky, rozšiřující, rozpínavý, např. extenzivní výklad právních norem
 exteritorialita, f  Exteritorialität, die
vynĕtí z účinnosti práva, výsadní postavení, obvykle imunita diplomatických zástupců a hlav států
 externí, adj.  extern
vnĕjší, zevní; mimořádný, např. externí úvazek, externí spolupracovník
 extradice, f  Auslieferung, die
vydání pachatele z jednoho státu druhému státu k potrestání
 extremista, m  Extremist, der
výstřední človĕk; krajní radikál
 extrém, m  Extrem, das
krajnost, výstřelek, výstřednost, krajní mez; vĕci nebo vztahy na opačných koncích, např. upadat z extrému do extrému
 extrémní, adj.  extrem
přepjatý, přemrštĕný, krajní, přílišný, krajní či mezní hodnoty, krajní levice
 exulant, m  Exulant, der
vyhnanec, vyhoštĕnec z vlasti
 
é  
 éra, f  Ära, die
období, časový úsek, např. za éry prezidenta Václava Havla
 éter, m  Äther, der
bezbarvá hořlavá kapalina narkotických vlastností, vypustit nĕco do éteru znamená vypustit nĕco do vzduchu, na veřejnost
 
f  
 facility, pl.  Möglichkeit zur Kreditaufnahme, die
platební prostředky, které lze získat jako úvĕr
 facka, f  Ohrfeige, die
rána do tváře, např. dát nĕkomu facku
 fackovat  ohrfeigen
nĕkomu dávat facky
 fakt, m  Tatsache, die, Ereignis, das
událost, skutečnost, ovĕřený, bezpečnĕ zjištĕný případ, údaj
 faktický, adj.  tatsächlich, faktisch
skutečný, opravdový; vĕcný
 faktor, m  Faktor, der
činitel uplatňující se v nĕjakém procesu, např. penĕžní faktor, rozhodující faktor, výrobní faktor
 faktura, f  Rechnung, die
písemný doklad vyjadřující penĕžní nárok dodavatele vůči odbĕrateli za prodávané zboží, vykonanou práci, služby; účet, např. promlčená faktura, nedoplatek faktury, vystavit fakturu
 fakturace, f  Berechung, die, Ausstellung einer Rechnung, die
vystavení účtu, vystavení faktury
 fakturovat  berechnen, in Rechnung stellen
vyúčtovat, vystavit účet
 fakulta, f  Fakultät, die
specializovaná část vysoké školy v čele s dĕkanem; budova této školy, např. právnická fakulta
 fakultativní, adj.  fakultativ, dem eigenen Ermessen überlassen, freigestellt, wahlfrei
nezávazný, nepovinný, výbĕrový, dobrovolný, např. fakultativní předmĕt, fakultativní výlet
 falešný, adj.  falsch, unecht, nachgeahmt
nepravý, např. falešné bankovky, falešný hráč, falešné svĕdectví
 falzifikace, f  Fälschung, die
falšování, padĕlání, napodobení; vyvrácení hypotézy nebo teorie
 falzifikát, m  Falsifikat, das, gefälschter Gegenstand, der
padĕlek, např. falzifikát dokumentu
 falzifikovat  fälschen, falsifizieren
nĕco falšovat, padĕlat, napodobovat
 fáze, f  Phase, die
časový úsek, vývojové období, stadium, etapa, např. rozhodující fáze závodu
 federace, f  Bundesstaat, der, Föderation, die
svaz, svazek, sdružení sportovních, politických a jiných organizací; spojení dvou či více států v jeden společný stát na základĕ společné ústavy
 fikce, f  Fiktion, die
výmysl, představa, zdání, smyšlenka, myšlenková konstrukce dĕje nebo stavu, který ve skutečnosti neexistuje, např. právní fikce doručení
 fiktivní, adj.  fiktiv
smyšlený, neexistujícíc, vymyšlený, zdánlivý, neskutečný
 filiálka, f  Filiale, die
pobočka, např. filiálka banky, filiální závod
 financovat  finanzieren
platit, hradit náklady, např. financovat celou přestavbu domu
 financování, n  Finanzierung, die
placení, hrazení nákladů na nĕco, např. financování provozu nebo podniku
 finanční právo, n  Finanzrecht, das
souhrn právních norem, které upravují vztahy vznikající v procesu tvorby, rozdĕlování a používání penĕžní masy a jejich částí
 firma, f  Firma, die
podnik; označení obchodu nebo podniku; obchodní název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku
 fixní, adj.  fix, feststehend, beständig
pevný, stálý, jistý, např. fixní plat
 flákač, m  Tagedieb, der
hovorovĕ osoba, která se fláká, tedy zahálí a nevyvíjí činnost, povaleč
 fluktuace, f  Fluktuation, die
vlnĕní, kolísání, stálý pohyb, zmĕna; místní kolísání veličin kolem rovnovážného stavu, např. fluktuace pracovníků
 folklor, m  Folklore, die, Volkskunst, die
lidová kultura
 folkloristický, adj.  volkskundlich, folkloristisch
týkající se folkloristiky
 fond, m  Fonds, der
soubor hmotných a penĕžitých prostředků sloužících k určitému účelu; duševní a tĕlesná zdatnost, schopnost, nadání; základ, např. státní fond
 forma, f  Form, die
útvar, podoba, vzhled; způsob jednání, vnĕjší projev; míra výkonnosti ve sportu
 formalistický, adj.  formalistisch
zdůrazňující spíše formu než obsah
 formalita, f  Formalität, die
vnĕjší způsob určitého úředního výkonu, např. je nutno vyřídit ještĕ pár formalit
 formalizace, f  Formalisierung, die
metoda pronikání k obsahu pomocí formy, utváření formy
 formální, adj.  formell, formal
týkající se formy, nikoli obsahu; podle předpisu, právních požadavků; obřadný, vnĕjškový, neopravdový, odmĕřený
 formálnost, f  Förmlichkeit, die
souladnost s právními předpisy, právními požadavky na formu; obřadnost
 formát, m  Format, das
plošný rozmĕr, velikost; mĕřítko; úroveň znalostí nebo schopností
 formulace, f  Formulierung, die
způsob slovního vyjádření myšlenky nebo zámĕru
 formulář, m  Formular, das
tiskopis s předtištĕnými rubrikami; dotazník, blanket, např. vyplnit formulář
 formule, f  Formel, die
ustálený způsob vyjádření myšlenky; ustálený slovní obrat; automobilový závod
 formulovat  formulieren
slovnĕ nĕco vyjádřit, dát myšlence slovní formu; vyslovit, stanovit, vytvářet
 fotokopie, f  Fotokopie, die
kopie nĕčeho, ofocený dokument
 fórum, n  Forum, das
shromáždĕní odborníků vĕnované určitému tématu
 frakce, f  Fraktion, die
skupina poslanců jedné politické strany v parlamentu nebo jiném zastupitelském orgánu
 frankovat  frankieren
vyplácet poštovné; vylepovat poštovní známky na zásilku, např. frankovat dopis
 fundace, f  Stiftung, die
zvláštní fond pro obecnĕ užitečný účel, nadace
 fungovat  fungieren, funktionieren
být činný, zastávat funkci; mít platnost nĕčeho; být v dobrém stavu, v dobrém chodu
 funkce, f  Funktion, die
činnost, úkol, úkon; výkon služby nebo úřadu; služební nebo jiná veřejná povinnost, např. vykonávat veřejnou funkci
 funkcionář, m  Funktionär, der
ten, kdo zastává nĕjakou veřejnou funkci
 funkční období, n  Amtszeit, die
časový úsek, po který je nĕkdo ve své funkci
 funkční požitky, pl.  Funktionsbezügen, die
příjmy získané na základĕ výkonu nĕjakých funkcí
 fúze, f  Fusion, die, Verschmelzung, die
sloučení a splynutí obchodních společností se současným přenesením všech práv a závazků zrušených společností na novĕ vzniklý útvar
 fyzická osoba, f  natürliche Person, die
jeden ze dvou typů právních subjektů, na rozdíl od právnické osoby jde o tzv. přirozenou osobu, kterou je každý človĕk
 
g  
 gang, m  Gang, die, Bande, die
tlupa, parta; zločinecká organizace
 gangster, m  Gangster, der
bandita, zločinec
 garance, f  Garantie, die
záruka, jistota; převzetí nebo poskytnutí záruky
 garanční listina, f  Garantieschein, der
listina, která obsahuje garanci
 garant, m  Bürge, der
ručitel
 garantovaný, adj.  garantiert, gewährleistet
zaručený, jistý
 garantovat  garantieren, gewährleisten
ručit za nĕco
 garantován  garantiert, gewährleistet
zaručen
 garáž, f  Garage, die
uzavíratelný prostor k umístĕní motorového vozidla
 gauner, m  Gauner, der
darebák, lumo, ničema, podvodník
 gáže, f  Gehalt, das
pevný plat, služné
 generace, f  Generation, die
pokolení; potomci jedné dvojice rodičů; skupina osob narozených a žijících v témže časovém rozmezí; skupina potomků všech stejnĕ starých rodičů, např. mladá generace, generace mých rodičů
 generalizace, f  Verallgemeinerung, die, Generalisierung, die
zevšeobecnĕní; obecné, všeobecné tvrzení; získání obecných pojmů a zákonitostí vyloučením společných znaků z jednotlivých případů
 generalizovat  verallgemeinern
zevšeobecňovat
 generálie, pl.  Personalangaben
základní osobní data, udávaná např. při soudním nebo jiném výslechu
 generální, adj.  general-
všeobecný, povšechný, úplný, důkladný, hlavní, např. generální ředitelství, generální oprava, generální prevence
 generální advokát, m  Generalanwalt, der
osoba činná při Evropském soudním dvoru, která nezávisle a nestrannĕ hodnotí právní případy řešené před tímto soudem
 genitálie, pl.  Genitalien, pl. Geschlechtsteile, die
pohlavní ústrojí
 geometr, m  Geometer, der
zemĕmĕřič
 geometrický plán, m  geometrischer Plan, der
výsledek zemĕmĕřičských činností, který se zhotovuje pro zmĕnu hranice katastrálního území a hranice územní správní jednotky, rozdĕlení pozemku apod.
 globální, adj.  global
celkový, celostní, úhrný, souborný; úplný, povšechný, všeobecný, vztahující se na celou zemĕkouli
 glosa, f  Kurzkommentar, der, Stellungnahme, die, Glosse, die
poznámka nebo vysvĕtlivka, stručný výklad, vysvĕtlující poznámka např. okraji starého cizojazyčného textu, odmítavá poznámka, rýmovaný epigram
 glosátor, m  Glossator, der
autor stručných poznámek, glos, komentátor nĕjakého díla, kritik časových pomĕrů
 glosovat  erläutern, mit Randbemerkungen versehen, glossieren
opatřovat text glosami, stručnĕ nĕco vysvĕtlovat, poznamenávat
 gramotnost, f  Kenntnis des Lesens und des Schreibens, die
znalost čtení a psaní, vzdĕlanost
 gramotný, adj.  schreib- und lesekundig
adjektivum od gramotnost, ovládající čtení a psaní
 gratifikace, f  Gratifikation, die
dobrovolné odškodné, mimořádná odmĕna, dar, ocenĕní
 guvernér, m  Gouverneur, der
vysoký správní úředník; nĕkdy titul pro ředitele ústřední banky
 gymnázium, n  Gymnasium, das
typ střední školy, studium se ukončuje maturitní zkouškou
 gynekolog, m  Gynäkologe, der
ženský lékař
 gynekologie, f  Gynäkologie, die
ženské lékařství, porodnictví
 
h  
 hanba, f  Schande, die
ostuda
 hanba, f  Schande, die, Scham, die
ostuda, stud, např. hanba mluvit
 handicapovaný, adj.  benachteiligt; behindert
znevýhodnĕný; tĕlesnĕ postižený
 hanebný, adj.  schändlich
podlý, zavrženíhodný, např. hanebný čin, hanebný skutek
 hangár, m  Hangar, der
velká budova, např. uskladnit nĕco v hangáru
 hanlivý výraz, m  schmähvoller Ausdruck, der
vulgární výraz, nehezký výraz, neslušný výraz
 hanobení, n  Schändung, die, Entehrung, die
zneuctĕní, např. hanobení mrtvol, hanobení republiky
 hanobitel, m  Beschimpfer, der, Verunglimpfer, der
človĕk, který nĕco nebo nĕkoho hanobí (zneucťuje)
 harmonizace, f  Harmonisierung, die
uvedení v soulad, rovnováhu, např. harmonizace českých právních norem s evropským právem
 hasič, m  Feuerwehrmann, der
člen záchranného požárního sboru, ten, kdo hasí oheň
 haštĕřivost, f  Streitsucht, die
svárlivost, hádavost
 haštĕřivý, adj.  streitsüchtig
svárlivý, hádavý
 havarijní pojištĕní, n  Unfallversicherung, die
pojištĕní pro případ dopravní nehody motorového vozidla
 havarovat s autem  einen Autounfall erleiden
mít dopravní autonehodu
 havárie, f  Unfall, der
nehoda, při níž dochází k poškození vozidla, zboží nebo vĕcí
 hazard, m  Glücksspiel, das, Hasard, der, Wagnis, das
neuvážené jednání počítající se šťastnou náhodou; odvážná, riskantní hra, jejíž výsledek závisí výlučnĕ na náhodĕ (např. ruleta)
 hazardér, m  Hasardeur, der, verantwortungslos Handelnder, der
ten, kdo si počíná neuváženĕ; kdo bez rozmyslu riskuje osobní nebo hnotný zájem
 hádat se s kým  mit jemandem streiten
mít s nĕkým hádku, rozepři, s nĕkým si ostře vymĕňovat názory
 hádavý, adj.  streitsüchtig
svárlivý, např. hádavá osoba
 hádka, f  Streit, der
rozepře, spor, např. mít s nĕkým hádku
 hájení, n  Verteidigung, die, Wahrung, die
bránĕní, ochraňování, např. hájení zájmů klienta
 hájit koho, co  jemanden/etwas verteidigen, verfechten, beschützen
nĕkoho nebo nĕco obhajovat
 hájit své zájmy  seine Interessen wahren, verteidigen
střežit, ochraňovat, obhajovat své zájmy
 hemžit se  wimmeln, bevölkern
rychle se pohybovat, např. lidmi se to tu jen hemží
 heslo, n  Losung, die, Kennwort, das
moto, klíčové slovo, např. tajné heslo, heslo dne
 hierarchie, f  Hierarchie, die, Rangordnung, die
posloupnost, stupnice hodnot, hodností, např. společenská hierarchie
 hlad, m  Hunger, der
opak pocitu sytosti, např. mít hlad, dostat hlad, hlad a žízeň
 hladina, f  Niveau, das
povrch kapaliny; úroveň, např. hladina řeky, hladina cukru v krvi
 hladomor, m  Hungersnot, die
kritický nedostatek jídla vedoucí k smrti lidí, např. v zemi nastal hladomor
 hladovka, f  Hungerstreik, der
zámĕrné odmítání potravy, vĕtšinou na protest vůči nĕčemu, např. na protest proti globalizaci drželi hladovku
 hlas, m  Stimme, die
zvuk, který vydávají hlasivky človĕka; prostředek k hlasování o nĕjaké otázce, např. vysoký hlas, hluboký hlas, mužský hlas, ženský hlas, tichý hlas, ztratit hlas, neplatný či platný hlas, rozhodující hlas, menšina nebo vĕtšina hlasů
 hlasovat  abstimmen, stimmen, die Stimme abgeben
vyjádřit souhlas nebo nesouhlas v rámci kolektivního rozhodování určité otázky nejčastĕji zvednutím ruky nebo stisknutím hlasovacího přístroje, např. hlasovat v Parlamentu
 hlasování, n  Abstimmung, die, Stimmabgabe, die
odevzdání hlasu pro nebo proti, např. dnešní hlasování v Poslanecké snĕmovnĕ
 hlasující, adj.  Abstimmender, der
človĕk, který hlasuje pro nĕkoho nebo pro nĕco, čímž vyjadřuje svůj souhlas nebo nesouhlas
 hlava, f  Kopf, der, Haupt, das, Kapitel, das
část tĕla; vedoucí určité skupiny; označení části právního předpisu, např. bolí mĕ hlava, hlava rodiny, hlava IV zákona o rodinĕ
 hlava státu, f  Staatsoberhaupt, das
oficiální představitel státu (prezident)
 hlavní líčení, n  Hauptverhandlung, die
jedna z forem soudního zasedání v trestním řízení a zároveň i nejdůležitĕjším stadiem trestního řízení, neboť se v nĕm rozhoduje o hlavní otázce trestního řízení, a to o vinĕ obžalovaného a o trestu
 hlásit  melden, ansagen, durchsagen
oznamovat, nahlašovat, např. hlásit zmĕny na příslušném úřadĕ
 hlásit se o slovo  sich zu Worte melden
upozorňovat, že chci nĕco říct, nejčastĕji zvednutím ruky
 hlášení, n  Meldung, die
zpráva, oznámení
 hledisko, n  Gesichtspunkt, der
úhel pohledu, např. z hlediska rozpočtu jde o zanedbatelný obnos
 hlídač, m  Wächter, der, Hüter, der, Wärter, der
osoba, která nĕco hlídá, střeží, dává pozor na nĕco nebo na nĕkoho, např. hlídač objektu
 hlídat  bewachen, hüten
nĕco střežit, dávat pozor na nĕco nebo na nĕkoho, starat se o nĕkoho, o nĕco
 hlídka, f  Wache, die, Wachposten, der
stráž, např. vojáci jsou na hlídce, vojáci mají hlídku
 hluboký, adj.  tief, tiefgreifend
opak ke slovu mĕlký, např. hluboká rána osudu, hluboká studna, hluboká řeka
 hluchota, f  Taubheit, die
hluchotou trpí človĕk, který neslyší, nemá sluch
 hluchý, adj.  taub
neslyšící, človĕk, který neslyší
 hluk, m  Lärm, der
rámus, nežádoucí zvuky obtĕžující človĕka a zvířata a působící negativnĕ na jejich psychiku
 hmotná nouze, f  materielle Notlage, die
nedostatek finančních prostředků
 hmotné zabezpečení, n  materielle Absicherung, die
finanční podpora (v nezamĕstnanosti)
 hmotnĕprávní, adj.  materiellrechtlich
týkající se hmotného práva
 hmotnĕprávní exempce, f  materiellrechtliche Nichtanwendbarkeit, die
vynĕtí z působnosti hmotného (nikoliv procesního) práva
 hmotný, adj.  materiell
adjektivum od hmoty, materiální, např. hmotná odpovĕdnost, hmotné právo
 hnát koho před soud  jemanden vor Gericht belangen
podat na nĕkoho u soudu žalobu
 hned  sogleich
ihned, hnedka, rázem, okamžitĕ
 hnutí, n  Bewegung, die
spolek vytvořený pro dosažení určitého cíle; posun z místa, např. revoluční hnutí, hnutí mysli
 hodina, f  Stunde, die
časová jednotka mající 60 minut, např. jedna hodiny, ve dvĕ hodiny, jednání trvalo půl hodiny
 hodlat  beabsichtigen, vorhaben, gedenken
chystat se, zamýšlet, např. student se hodlá dostavit na zkoušku
 hodnocení, n  Bewertung, die, Wertung, die
ocenĕní, posouzení z hlediska kvality, např. hodnocení práce
 hodnost, f  Rang, der
stupeň, řád, např. akademická hodnost, hodnost kapitána
 hodnota, f  Wert, der
cena nĕčeho, např. bilanční hodnota, částečná hodnota, jmenovitá hodnota, kalorická hodnota, hodnota vyjádřená v penĕzích
 hodnotit  bewerten, beurteilen
oceňovat, posuzovat, klasifikovat, např. hodnotit výsledky provedené práce
 hodnovĕrný, adj.  glaubwürdig
zasluhující si důvĕry, např. hodnovĕrný svĕdek
 hodný, adj.  wert, würdig, brav, gut
dobrý, poslušný, např. hodný človĕk, hodné dítĕ
 holding  Holding, die
právní forma subjektu, který ovládá a kontroluje jiné firmy
 homosexualita, f  Homosexualität, die
opak heterosexuality, pohlavní náklonnost k osobĕ téhož pohlaví
 homosexuální, adj.  homosexuell
adjektivum od slova homosexualita, např. homosexuální orientace
 hon  Jagd, die
lov, pronásledování, např. hon na zajíce, hon na čarodĕjnice
 honební, adj.  Jagd-
vztahující se k honu, lovu, např. honební právo
 honorář, m  Honorar, das
odmĕna za tvůrčí vĕdeckou nebo umĕleckou práci nebo činnost; příjem autora vĕdeckého nebo umĕleckého díla, např. honorář zpĕváka
 hornictví, n  Bergbau, der
obor zabývající se tĕžbou a dobýváním nerostných surovin
 horní, adj.  obere
opak slova dolní, např. horní snĕmovna parlamentu
 hořet  brennen
nĕco je v plamenech, v ohni, např. hoří dům při požáru
 hořlavina, f  Brennstoff, der, feuergefährlicher Stoff, der
látka, která hoří, např. alkohol je hořlavina
 hospodaření, n  Wirtschaften, das
spravování majetku, např. hospodaření se surovinami, hospodaření na statku
 hospodařit  wirtschaften
spravovat majetek, např. hospodařit s penĕzi
 hospodárnost, f  Sparsamkeit, die
šetrnost, spořivost, ekonomičnost
 hospodárný, adj.  sparsam
šetrný, spořivý, ekonomický, např. hospodárný človĕk, hospodárné řešení
 Hospodářská a mĕnová unie (EMU), f  Wirtschafts- und Währungsunion, die
 hospodářská soutĕž, f  Wirtschaftswettbewerb, der
spočívá v rozvíjení soutĕžní činnosti v zájmu dosažení hospodářského prospĕchu
 hospodářský, adj.  wirtschaftlich
vztahující se k ekonomice, k hospodářství, např. hospodářská budova, hospodářská činnost, hospodářská kriminalita, hospodářská krize, ministerstvo hospodářství
 hospodářský růst, m  Wirtschaftswachstum, das
zlepšující se ekonomika
 hospodářství, n  Wirtschaft, die
ekonomika, např. národní hospodářství
 hostinec, m  Gasthaus, das
hospoda s možností ubytování
 hotovĕ platit  in bar zahlen
platit bankovkami a mincemi, nikoliv bezhotovostnĕ
 hotovost, f  Bargeld, das
peníze ve formĕ bankovek a mincí, nikoliv na účtu, např. pokladní hotovost, platit v hotovosti
 hotový, adj.  fertig
ukončený, dokončený, např. hotový projekt, hotové jídlo
 hovorné, n  Telefongebühr, die
poplatek za telefonní rozhovor
 hovoří se  spricht man
mluví se, pojednává se
 hra, f  Spiel, das
soutĕž, forma zábavy, např. hazardní hra, riskantní hra, dlužný obnos ze hry
 hrací automat, m  Spielautomat, der
přístroj sloužící ke hraní her s možností výhry penĕz
 hradit  begleichen, bezahlen
platit, např. hradit škodu, hradit dluhy
 hranice, f  Grenze, die, Limit, das
dĕlící čára, rozmezí, limit, např. státní hranice, nĕmecko-česká hranice
 hraniční kontrola, f  Grenzkontrolle, die
kontrola příslušných orgánů (policisté, celníci) na státních hranicích, např. podrobit se hraniční kontrole
 hrazen  bezahlt, entrichtet, gedeckt (Kosten)
od slovesa hradit, placen
 hráč, m  Spieler, der
ten, kdo se účastní nĕjaké hry, např. fotbalový hráč, závislá hráč na automatech
 hrob, m  Grab, das
místo, kde je uložen zemřelý, např. hrob neznámého vojáka, vykopat hrob, mlčet jako hrob, být jednou nohou v hrobĕ
 hrobka, f  Gruft, die
krypta, např. rodinná hrobka, pochovat koho do rodinné hrobky
 hromada, f  Versammlung, die, Menge, die, Masse, die
kupa; shromáždĕní, např. hromada brambor, valná hromada akciové společnosti, mimořádná valná hromada, řádná valná hromada, ustavující valná hromada, svolat valnou hromadu
 hromadĕní, n  Anhäufung, die
seskupování na jedno místo, např. hromadĕní problémů
 hromadit  häufen, anhäufen
kupit, shromažďovat, např. hromadit peníze, problémy
 hromadný, adj.  massenhaft, kollektiv, kumulativ
společný, např. hromadné pojištĕní, hromadné propuštĕní, hromadná přeprava
 hrozba, f  Drohung, die
výhrůžka, např. hrozba trestem, hrozba propuštĕním, hrozba násilím
 hrozit  sich nähern; dohen
blížit se; vyhrožovat, např. hrozilo velké nebezpečí, hrozil mu pĕstí
 hrozící, adj.  drohend
vyhrožující; nĕco negativního, co může brzy nastat, např. človĕk hrozící pĕstí, hrozící trest
 hrozící nebezpečí  drohende Gefahr, die
nebezpečí, které může vzniknout
 hrubý, adj.  grob, roh, brutto
drsný; závažný, např. hrubý človĕk, hrubá nedbalost, hrubý příjem
 hrubý domáci produkt (HDP), m  Bruttoinlandsprodukt, das
celková penĕžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území, ukazatel pro výkonnost ekonomiky
 hrůza, f  Schrecken, der, Entsetzen, das
dĕs, např. lid byl zachvácen hrůzou
 hřešit  sündigen
provinit se vůči nĕjakým pravidlům, rouhat se, dopouštĕt se hříchů
 hřích, m  Sünde, die
provinĕní vůči pravidlům uznávaných vĕřícími, např. dopustit se hříchu
 hříšník, m  Sünder, der
človĕk, který se dopustil hříchu, provinĕní, chyby, např. nepolepšitelný hříšník
 humanismus, m  Humanismus, der
uznání hodnot človĕka a lidskosti; kulturnĕhistorický smĕr renezance v 14. - 16. století
 humanista, m  Humanist, der
lidumil, humánní človĕk; odborník v humanitních vĕdách
 humanita, f  Humanität, die
lidskost, mravní ideál založený na úctĕ k človĕku
 humanitní, adj.  humanitär
lidumilný, humánní, humanitární, dobročinný; vztahující se k literatuře, jazykům a jiným společenským vĕdám, např. gymnázium s humanitním zamĕřením
 humánní, adj.  human
lidský, projevující lidskost, lásku k človĕku, laskavý, lidumilný, humánní
 humánnost, f  Menschlichkeit, die
lidskost
 hvízdot, m  Pfeifen, das
hvízdání, pískání, např. hvízdot lokomotivy
 hygiena, f  Hygiene, die
očista; nauka o správném způsobu života jedince i společnosti ze zdravotního hlediska; dodržování společensky a osobnĕ nutné míry zdravotních předpisů, např. dodržovat osobní hygienu
 hygienický, adj.  hygienisch
splňující pravidla hygieny, nezávadný z hlediska čistoty, např. hygienické potřeby
 hygienik, m  Hygieniker, der
osoba, která se zabývá hygienou, např. hlavní hygienik mĕsta Prahy
 hypoteční dlužník, m  Hypothekenschuldner, der
dlužník, jehož dluh je zajištĕn zástavou nemovitosti
 hypotéka, n  Hypothek, die
zástava nemovitostí, dluh nebo pohledávka váznoucí na nemovitosti
 hypotéza, f  Hypothese, die
domnĕnka, předpoklad; pravdĕpodobný výklad jevů, o jejichž správnosti se zatím nelze vĕdeckými prostředky přesvĕdčit, např. vyslovit hypotézu
 hysterický, adj.  hysterisch
stižený nemocí, nazývající se hysterie; popudlivý, předráždĕný, např. hysterický človĕk, hysterický záchvat
 
ch  
 chalupa, f  Landhaus, das
rekreační domek nejčastĕji na venkovĕ
 charakter, m  Charakter, der
osobní povaha; souhrn typických vlastností a znaků bytosti nebo vĕci; ráz, povaha
 charakteristický, adj.  charakteristisch
typický, příznačný, např. charakteristický znak, charakteristický průbĕh nemoci
 charakteristika, f  Charakteristik, die
výčet příznačných vlastností nebo znaků nĕkoho nebo nĕčeho, např. charakteristika pachatele
 charakterizovat  charakterisieren
uvádĕt podstatné vlastnosti nebo znaky, např. charakterizovat podstatu motivů trestních jednání
 charitativní, adj.  wohltätig
dobročinný, např. charitativní organizace, charitativní činnost
 charta, f  Charta, die
listina závažného státnĕpolitického významu; dekret, např. Charta organizace spojených národů
 charter, m  Charter, der
smlouva o provozu dopravního prostředku, nájemná letecká a lodní doprava
 chatrný důkaz, m  nicht stichhaltiger Beweis, der
slabý důkaz, důkaz bez podstatnĕjšího významu v soudním řízení
 chápat  begreifen, verstehen
rozumĕt nĕčemu, mít pro nĕco pochopení
 chápavost, f  Auffassungsvermögen, das
schopnost nĕco pochopit, vnímat rozumem
 chápán  verstanden, begriffen
od slovesa chápat, vnímán rozumem
 chápání, n  Auffassung, die, Verständnis, das
vnímání rozumem; pojetí, např. rychlé chápání, chápání tohoto pojmu
 chirurg, m  Chirurg, der
lékař operativního lékařství, který operuje pacienty mechanickými výkony pomocí rukou nebo nástrojů a přístrojů
 chirurgický, adj.  chirurgisch
adjektivum od slova chirurgie, např. chirurgický zákrok
 chladnokrevnost, f  Kaltblütigkeit, die
bezcitnost
 chladnokrevný, adj.  kaltblütig
adjektivum od chladnokrevnosti, např. chladnokrevný vrah
 chléb, m  Brot, das
potravina z tĕsta
 chlípník, m  geiler Mensch, Wollüstling, der
sexuálnĕ nadržený človĕk
 chlípnost, f  sexuelle Begierde, die
sexuální žádost, touha, žádostivost
 chlouba, f  Stolz, der, Prahlen, das
nĕco nebo nĕkdo zasluhující si hrdost, úctu
 chlubit se  prahlen, sich rühmen
pyšnit se, honosit se, např. chlubit se cizím peřím, chlubit se svými úspĕchy
 chmurnĕ, adv.  nächtlich
zasmušile, ponuře, např. tvářil se chmurnĕ
 chod, m  Gang, der
plynutí, posun; jedna z etap jídelního obřadu, např. chod událostí, jídlo má nĕkolik chodů
 chodec, m  Fußgänger, der
človĕk, který v rámci silničního provozu nepoužívá žádný dopravní prostředek, ale jde pĕšky
 chodník, m  Gehsteig, der
vyhrazený prostor pro chodce, chodník je pararelnĕ se silnicí, automobil nesmí parkovat na chodníku
 choroba, f  Krankheit, die
nemoc, onemocnĕní, např. tĕzká choroba, lehká choroba, duševní choroba, pohlavní choroba, vrozená choroba
 chorobomyslný, adj.  geisteskrank, irrsinnig, wahnsinnig
duševnĕ nemocný človĕk
 chorobopis, m  Kranheitsbild, das, Anamnese, die
lékařský spis o nemocech pacienta
 choť, m  Gatte, der, Gemahl, der, Ehemann, der
manžel/ka
 choulostivý, adj.  heikel
velice křehký, náchylný na nemoce, reaguje extrémnĕ na teploty nebo psychický stres, lehce ho napadne nemoc, nebo nesnese kritiku
 chov, m  Zucht, die
chování zvířat, anpř. chov papoušků, chov psů a koček, chov koní
 chovanec, m  Zögling, der
nĕkdo, kdo je vychováván v ústavu, např. chovanec ústavu pro mládež
 chovat se  sich verhalten, sich benehmen
vystupovat, projevovat se, např. chovat se slušnĕ
 chovatel, m  Züchter, der
ten, kdo chová zvířata, např. úspĕšný chovatel papoušků
 chování, n  Benehmen, das, Auftreten, das
vystupování, jednání; chov zvířat, např. chování vzbuzující pohoršení, pravidla chování při soudním jednání
 chránĕn  geschützt
od slovesa chránit, střežen, ochraňován
 chránĕné území, n  Schutzgebiet, das
vymezené území, oblast, pro kterou platí zvláštní, přísnĕjší pravidla, obvykle s ohledem na ochranu přírody, např. v chránĕném území se nesmí stanovat nebo rozdĕlávat oheň
 chránĕný, adj.  geschützt
mající ochranu, např. chránĕné území, chránĕné zvíře, chránĕné rostliny, chránĕný památník, chránĕný zákonem
 chránĕný zájem, m  geschütztes Interesse, das
zájem, který je chránĕn
 chránit  schützen, abschirmen
bránit, ochraňovat, např. chránit zvĕř, chránit dítĕ, chránit budovu před požárem, chránit přírodu
 chronologický, adj.  chronologisch
v časovém sledu seřazený podle časového průbĕhu; jdoucí za sebou podle času, např. chronologický pořádek
 chtĕní, n  Wollen, das
mít zájem o nĕco, nĕco chtít
 chtíč, m  Trieb, der, Gier, die, Begierde, die
neovladatelná touha, např. ukojit chtíč
 chudoba, f  Armut, die
nedostatek penĕz, např. trpĕt chudobou
 chudobný, adj.  ärmlich
nemající dostatek penĕz
 chuligán, m  Rowdy, der, Hooligan, der
človĕk okázale nedbalého zevnĕjšku, s výtržnickým chováním, žijící asociálním způsobem
 chuligánska banda, f  Rowdygang, die
skupina, gang chuligánů
 chyba, f  Fehler, der
vada, nedostatek, např. v diktátu udĕlal velké gramatické chyby, každý človĕk dĕlá v životĕ chyby, odudová chyba, malá nebo velká chyba
 chybĕjící částka, f  Fehlbetrag, der
obnos, který chybí, nedostává se, např. chybĕjící částka do konečného splacení dluhu
 chybĕt  fehlen, mangeln, abwesend sein
nebýt přítomen, neúčastnit se nĕčeho; nedostávat se nĕčeho, např. student dnes chybí ve škole, chybí mi podklady
 chybný, adj.  fehlerhaft
vadný, např. chybný stroj nefunguje, chybné součástky nemohou být použity, chybný postup při řešení právní kauzy
 chybný rozsudek, m  Fehlurteil, das
špatný, trpící vadami rozsudek, rozhodnutí soudu
 chytit  ergreifen, fassen, ertappen
lapit, např. chytit zlodĕje při činu, chytit lupiče, chytit zvíře, chytit míč
 
i  
 idea, f  Idee, die
základní myšlenka, nápad; odraz skutečnosti v představĕ, pojem, cíl, úmysl, např. dobrá idea
 ideál, m  Ideal, das
obraz dokonalosti, vzor, příklad, např. tento muž je můj ideál
 ideální, adj.  ideal
dokonalý, vzorný, příkladný, nedostižný, nedosažitelný; vysnĕný, neskutečný, pomyslný, např. ideální podmínky pro podnikání, žije ve svém ideálním svĕtĕ
 identický, adj.  identisch
totožný, naprosto stejný, ten samý
 identifikace, f  Identifikation, die
zjištĕní totožnosti; ztotožnĕní, zjištĕní naprostého souladu mezi více pojmy, předmĕty, představami, např. identifikace vraha, identifikace obĕti, identifikace fotografie
 identifikační číslo, n  Identifikationsnummer, die
číslo přidĕlené k určité vĕci, podle identifikačního čísla je možno rozeznat jednu vĕc od jiné, např. identifikační číslo průkazu
 identifikovat  identifizieren
zjistit totožnost, např. identifikovat vraha, identifikovat osobu
 identita, f  Identität, die
totožnost, naprostá shoda, úplný soulad, stejnost, rovnost tvarů a funkcí, např. zmĕnit identitu, identita osoby je nesporná
 ignorace, f  Ignoranz, die
úmyslná nevšímavost; nevzdĕlanost, např. ignorace problému
 ignorant, m  Ignorant, der
nevĕdomý, neznalý človĕk, nevzdĕlanec, hlupák
 ignorovat  ignorieren
úmyslnĕ si nevšímat, nechat přejít bez povšimnutí, nevzít na vĕdomí nĕčí existenci nebo přítomnost, nechtít o nĕkom vĕdĕt, nĕkoho nebo nĕčeho nedbat
 ilegalita, f  Illegalität, die, Gesetzeswidrigkeit, die, Ungesetzlichkeit, die
nezákonnost; tajný úkryt, např. žít v ilegalitĕ
 ilegálnĕ, adv.  illegal
nezákonnĕ; tajnĕ, např. ilegálnĕ dražené zbranĕ, ilegálnĕ koupené zboží
 ilegální, adj.  illegal
nezákonný; tajný, skrytý, např. ilegální zboží, ilegální čin
 imatrikulační slib, m  Immatrikulationseid, der
slib, který dává přijatý uchazeč na vysokou školu a stává se tak studentem, slib se skládá při slavnostní imatrikulaci
 imigrace, f  Immigration, die, Einwanderung, die
přistĕhování, přistĕhovalectví; dovoz kapitálu
 imigrovat  immigrieren, einwandern
přistĕhovat se do jiného státu
 imisní limit, m  Immissionsgrenze, die
hodnota nejvýše přípustné úrovnĕ znečistĕní ovzduší vyjádřená v jednotkách hmotnosti na jednotku objemu při normální teplotĕ a tlaku
 imobilní, adj.  unbeweglich, immobil
nehybný, neschopný pohybu, neschopný zásahu (armáda apod.), tĕžko použitelný, např. imobilní vĕc
 import, m  Einfuhr, die, Import, der
dovoz, opak exportu, vývozu, např. import zboží
 importovat  importieren, einführen
dovážet, např. importovat zboží z Asie
 impotence, f  Impotenz, die
neschopnost, bezmocnost, neschopnost soulože u muže, neschopnost rodit dĕti u ženy, nemohoucnost, neplodnost, např. umĕlecká
 imunita, f  Immunität, die
vynĕtí osob nebo majetku z moci obecnĕ platných trestních nebo jiných přespisů, z moci zákona, zvláštní ochrana členů zákonodárných sborů, trestní nedotknutelnost; odolnost organismu proti choroboplodným mikroorganismům, např. poslanecká imunita, imunita diplomatických zástupců, imunita soudce, imunita proti infekci
 imunitní, adj.  Immunitäts-
zabývající se imunitou, související s odolností organismu, např. imunitní výbor poslanecké snĕmovny
 imunní, adj.  immun
odolný; nedotknutelný; požívající imunity; odolný vůči nákazám
 index, m  Index, der, Kennziffer, die
ukazatel, rejstřík, seznam, mĕřítko; číselný údaj, listina; výkaz vysokoškolského studenta, např. burzovní index, cenový index, mĕnový index, jmenný index, vĕcný index, vysokoškolský index, index akcií, index nájemného, index obligací, index životních nákladů
 indicie, f  Indiz, das
znak, náznak, okolnost budící podezření; skutečnost, ze které lze vyvodit další skutečnosti; nepřímý důkaz, podezřelá okolnost, např. pouhé indicie nestačí k usvĕdčení pachatele
 individuální, adj.  individuell
svérázný, osobitý, jednotlivý, zvláštní, rozdĕlený, např. individuální právo, individuální výbĕr, individuální rozhodnutí
 individuální trestní odpovĕdnost, f  individuelle strafrechtliche Verantwortlichkeit, die
trestní odpovĕdnost jedince, opak kolektivní trestní odpovĕdnosti
 individuum, n  Individuum, das
jednotlivec, jednotlivý človĕk ve vztahu ke kolektivu; podezřelý, podivný človĕk
 indosament, m  Indossament, das
písemný převod vlastnictví cenného papíru, rubopis, písemný projev vůle umístĕný na cenném papíru nebo jeho přívĕšku, kterým dosavadní majitel projevuje vůli převést cenný papír na jiného
 indosant, m  derjenige, der die Rechte aus einem Wechsel auf einen anderen überträgt, Indossant, der
převodce rubopisu, původní vlastník cenného papíru
 indosatář, m  Wechselübernehmer, der, Indossator, der
indosát, nabyvatel, na kterého indosant převádí rubopisem cenný papír
 indosovat  indossieren
převádĕt cenný papír na nĕkoho rubopisem
 ineligibilní, adj.  unwählbar
nevolitelný
 infámní, adj.  infam, schändlich, ehrlos
hanebný, bezectný, ostudný, podlý
 inflace, f  Inflation, die
proces znehodnocovat penĕz v důsledku nadmĕrného rozmnožení obĕživa a s tím spojeného stoupání cen, např. nabídková inflace, poptávková inflace, míra inflace
 inflační vývoj, m  Inflationsentwicklung, die
vývoj inflace, postup inflace
 informace, f  Auskunft, die, Information, die
zpráva, údaj, sdĕlení; objasnĕní, vysvĕtlení, poučení, např. bankovní informace, informace o výsledku soudního sporu, informace z obchodního rejstříku, podávat informaci
 informatika, f  Informatik, die
teorie informace, teorie vzniku, přenosu i zpracování informace
 informátor, m  Informant, der
osoba, která podává informace, zprávy, donašeč
 informovanost, f  Informiertheit, die
poučenost, znalost, obeznámenost
 informovaný, adj.  informiert
poučený, znalý, mající informace o nĕčem, např. být informovaný o politické situaci
 informovat  informieren, belehren, benachrichtigen
nĕkomu dávat informace o nĕčem, nĕkomu nĕco sdĕlit
 informovat se  sich informieren, sich erkundigen
informovat se o nĕčem, získat informace, nechat si sdĕlit informace, např. klient se informoval u advokáta
 infrastruktura, f  Infrastruktur, die
soubor odvĕtví zajišťujících ekonomické a sociální systémové funkce, např. infrastruktura letištĕ, infrastruktura mĕsta
 iniciativa, f  Initiative, die
podnĕt, popud; počáteční impulz, první zahajovací krok k nĕjakému jednání nebo rozhodnutí; podnĕtnost, podnikavost, samostatnost v rozhodování, např. podporovat initiativu, vytvářet iniciativu
 iniciativní, adj.  initiativ
aktivní, pdnĕcující nĕco, např. být iniciativní, dĕlat nĕco z vlastní iniciativy
 iniciátor, m  Initiator, der
původce, podnĕcovatel
 inkaso, n  Inkasso, das, Geldeinziehung, die
vybírání nebo příjem penĕz; poplatek, např. platit inkaso
 inkasovat  inkassieren
přijímat peníze
 inkognito  inkognito
zatajení jména a původu; použití krycího jména; krycí jméno; tajnĕ, pod cizím jménem, na zapřenou
 inkompetentní, adj.  inkompetent, unzuständig, unbefugt, adj.
nekompetentní, nepříslušný, nepovolaný
 inkorporovaný, adj.  inkorporiert
přičlenĕný; vtĕlený
 inkriminovaný, adj.  inkriminiert
vztahující se k tomu, z čeho je nĕkdo obviňován (čin, výrok )
 inovace, f  Erneuerung, die, Innovation, die
obnovení, obnova, zavedení nĕčeho nového
 inovovat  erneuern, innovieren
obnovovat
 insolvence, f  Zahlungsunfähigkeit, die
platební neschopnost, jedna z forem úpadku, druhou formou je předlužení
 insolventní, adj.  zahlungsunfähig
neschopný platit, např. insolventní firma nemůže vyplatit platy svým zamĕstnancům
 inspekce, f  Inspektion, die
prohlídka, dozor, dohled; kontrola; výkon dozoru, např. provádĕt inspekci
 inspektor, m  Inspektor, der
človĕk, který provádí inspekci, prohlídku
 inspektorát, m  Inspektorat, das
dozorčí úřad, policejní úřad, např. dopravní inspektorát
 instance, f  Instanz, die, Rechtszug, der
příslušný nebo určitou vĕcí se zabývající úřad nebo orgán; stupeň řízení, např. vyšší instance, vyhrát proces u vyšší instance
 instituce, f  Institution, die
zařízení, ústav; soubor společenských vztahů; orgán, např. státní, národní, kulturní instituce
 institut, m  Institut, das
ústav, vĕdecké nebo školské zařízení vyššího typu, např. výchovný, vzdĕlávací institut
 instrukce, f  Anweisung, die
poučení, pokyn, návod; předpis, např. dostat instrukce
 instruktor, m  Ausbilder, der, Instruktor, der
učitel, vychovatel, poradce, vojenský cvičitel
 instruovat  instruieren, unterrichten, anleiten
vyučovat, radit, vychovat, vycvičit
 intabulace, f  Eintragung, die
vklad do katastru nemovitostí (dříve do pozemkové knihy)
 integrace, f  Intergration, die
ucelení, scelení, sjednocení, doplnĕní, spojení částí celku, smíšení; výpočet integrálu, např. hospodářská integrace
 integrovat  integrieren
scelovat, vytvářet celek, jednotu, stanovit integrál nĕjaké funkce v matematice
 intercese, f  Einstehen für die Schuld eines anderen, das
převzetí dluhu
 internovat  internieren, einweisen
omezit svobodu pohybu; vĕznit pod policejním rozhodnutím
 interpelace, f  Interpellation, die
veřejný dotaz poslance v parlamentu, obvykle vznesený členu vlády, např. podat interpelaci
 interpelovat  interpellieren, anfragen
interpelovat koho, vznášet dotaz, dotázat, dotazovat se koho nač
 interpretace, f  Interpretation, die
výklad, vysvĕtlení, tlumočení, např. interpretace právního ustanovení
 interrupce, f  Unterbrechung, die
umĕlé přerušení tĕhotenství
 intervence, f  Intervention, die
zásah, zákrok, zprostředkování, přímluva, vmĕšování nĕkterého státu do vĕcí státu jiného, přijetí; zaplacení smĕnky za jiného
 intervenovat  intervenieren
zakročit v čem, zasáhnout, vmĕšovat se do čeho, přimlouvat se u koho, zač
 invalida, m  Invalide, der
človĕk neschopný plnĕ nebo zčásti normálního pracovního výkonu v důsledku úrazu nebo nemoci
 invalidita, f  Invalidität, die
trvalá nebo dočasná, úplná nebo částečná pracovní neschopnost, zmrzačenost
 invalidní, adj.  invalide, körperbehindert
zmrzačený, neschopný práce, neschopný vojenské služby
 invaze, f  Invasion, die
ozbrojený vpád na území druhého státu
 invazní  Invasions-
týkající se invaze
 inventarizace, f  Inventarisation, die
kontrola účtů; vyhotovení inventáře
 inventář, m  Inventar, das, Bestandsverzeichnis, das
soupis majetku, seznam majetkových částí a předmĕtů nacházejících se v určitém místĕ; movité vĕci uložené v bytĕ, skladĕ, obchodĕ apod., zvláštĕ nábytek, nářadí a kancelářské nástroje, např. živý invnetář (zvířata), mrtvý inventář (vĕci)
 inventura, f  Inventur, die
provedení soupisu zboží nebo předmĕtů v obchodĕ, podniku, kanceláři atd.
 investice, f  Investition, die
náklady na stavbu nových základních výrobních i nevýrobních prostředků i na obnovení a rozšiřování prostředků dosavadních, např. dlouhodobá investice, dobrá investice, nákladná investice
 investiční fond, m  Investitionsfonds, der
akciová společnost, jejímž výhradním předmĕtem podnikání je kolektivní investování
 investor, m  Investor, der
právnická nebo fyzická osoba, která plánuje a realizuje invetiční výstavbu
 inzerát, m  Anzeige, die, Inserat, das, Annonce, die
placené oznámení v tisku, rozhlase, televizi
 inzerovat  inserieren, anzeigen
oznamovat nĕco v tisku, rozhlase nebo televizi
 inženýr, m  Ingenieur, der
absolvent vysoké školy technického, zemĕdĕlského a ekonomického smĕru, zkratka ing., např. stavební inženýr, inženýr ekonomie
 iránský, adj.  iranisch
vztahující se k Iránu, např. iránské právo
 irelevantní, adj.  irrelevant, unerheblich, belanglos
nedůležitý, bezvýznamný, vedlejší, nerozhodný, nepodstatný, např. irelevantní záležitost
 irelevantnost, f  Irrelevanz, die, Unerheblichkeit, die
nedůležitost, bezvýznamnost
 ISIN  Wertpapiernummer, die
identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů, ISIN přidĕluje na žádost emitenta zastupitelných cenných papírů Komise cenných papírů ( např. CZ0005003232)
 izolace, f  Isolierung, die
osamocenost, odloučenost, oddĕlení od ostatních jedinců nebo skupiny od styku s okolním svĕtem, separace, např. být v izolaci
 
j  
 jakmile  sobald
hned jak, jak
 jako vystřižený  wie ausgeschnitten
jako převzatý, jako okopírovaný, např. je jako vystřižený ze starých časů
 jakost, f  Qualität, die, Güte, die, Beschaffenheit, die
kvalita, např. první nebo druhá jakost, zboží nejlepší jakosti
 jakostní, adj.  qualitativ, qualitäts-, beschaffenheits-, adj.
kvalitní, např. jakostní zboží
 jakožto  als
tak, jako
 jakýkoli, adj.  beliebig
libovolný, kterýkoli, každý, např. vyberte si jakýkoli postup
 jasnĕ, adv.  klar, deutlich
zřetelnĕ, evidentnĕ; srozumitelnĕ, např. jasnĕ prohlásit, jasnĕ se vyjádřit
 jazyk, m  Zunge, die, Sprache, die
prostředek doruzumĕní mezi lidmi; část tĕla; část boty, např. cizí jazyk, hovorový jazyk, jednací jazyk, mateřský jazyk, vyučovací jazyk, živý jazyk
 jazykový, adj.  sprachlich, Sprachen-
vztahující se k jazyku, např. jazyková rovnoprávnost, jazyková škola
 jazykozpytec, m  Sprachwissenschaftler, der
starší název pro osobu zabývající se jazykem, lingvista
 je-li  falls ist, wenn ist
pokud je, v případĕ, že je, jestliže je
 je limitováno podmínkami obsaženými  ist limitiert durch die Bedingungen, die enthalten sind in
nĕco je omezeno určitými požadavky
 je nutno  ist notwendig, ist nötig
je nutné, je zapotřebí, je třeba
 je nutno odlišovat  es ist zu unterscheiden
je potřeba od sebe rozeznávat
 je oprávnĕn  ist berechtigt
má k nĕčemu oprávnĕní či právo, např. každý je oprávnĕn užívat své jméno
 je oprávnĕn požadovat  berechtigt sein zu fordern
nĕkdo může (má právo) nĕco žádat, nĕčeho se domáhat
 je pojato  wird aufgefasst
je bráno, vztato, vnímáno jako
 je postaveno na zásadĕ  basiert auf dem Prinzip
vycházet ze zásady, odvíjet se ze zásady, základ tvoří zásada
 je vynaloženo na ostatní majetek  ist auf das restliche Eigentum aufgewendet worden
co se platí za jiný majetek, co se hradí na náklady na ostatní majetek
 je založen  basiert
jeho podstatou je nĕco; dát vzniknout nĕčemu
 jed, m  Gift, das
smrtelnĕ nebezpečná látka, např. jed na krysy, dát nĕkomu jed do jídla, zemřel na otravu jedem
 jeden z manželů nabyl dĕdĕním bez ohledu na osobu zůstavitele  der Ehepartner, der etwas durch Erbschaft erworben hat, ohne Rücksicht darauf, wer der Erblasser war
manžel nebo manželka získal majetek po zůstaviteli bez zřetele na to, kdo byl zůstavitelem
 jediný, adj.  einzig
pouze jeden, např. jediný vnuk, jediný dĕdic, jediný plátce, jediný společník ve společnosti s ručením omezeným, jediný výrobce
 jednací protokol, m  Geschäftsprotokoll, das
zápis o průbĕhu jednání, např. sepisovat jednací protokol, ovĕřit jednací protokol
 jednací řád, m  Geschäftsordnung, die
soubor pravidel pro určité jednání, proces, např. jednací řád okresního soudu
 jednací sál, m  Sitzungssaal, der, Verhandlungssaal, der
místnost určená pro konference, jednání
 jednak, jednak  einerseits - andererseits
na jedné stranĕ - na druhé stranĕ
 jednat  handeln, verhandeln
chovat se; být činný, konat nĕco; vést dialog s protistranou nebo partnerem, např. jednat na vlastní nebezpečí, jednat o vĕci, jednat podle zákona, jednat proti zákazu, jednat se stranami, jednat svévolnĕ
 jednat se  gehen (um), handlen sich (um)
jít o nĕco, např. nejedná se o složitý problém
 jednatel, m  Geschäftsführer, der
statutární orgán společnosti s ručením omezeným; ten, kdo jedná
 jednatelství, n  Agentur,die, Geschäftsstelle,die, Geschäftsführung, die
agentura, obchodní místo; jednatelství bez příkazu je obstarání cizí vĕci, aniž mĕl jednatel k tomuto jednání příkaz nebo byl k nĕmu jinak oprávnĕn
 jedná se o to  es handelt sich um
jde o to, týká se to toho, např. jedná se o to, že vrah unikl z vĕzení
 jednání, n  Handlung, die, Handeln, das, Verhandlung, die
pohovor s protistranou nebo např. obchodním partnerem; konání nĕjaké činnosti; projednávání vĕci před soudem, např. bezvýsledné jednání, neokladné jednání, odvolací jednání, neveřejné soudní jednání, nezákonné jednání, právní jednání
 jednání jménem  das Handeln im Namen
konání nĕjaké činnosti za jinou osobu jejím jménem, jako by to konal sám zastoupený
 jednočinný soubĕh, m  Handlungseinheit, die
pojem z trestního práva, ideální konkurence, jedním skutkem bylo spácháno více trestných činů
 jednoduchý, adj.  einfach, einmalig
prostý, nekomplikovaný, např. jednoduchá situace, jednoduchý človĕk
 jednomĕsíční, adj.  einmonatig
trvající jeden mĕsíc, např. jednomĕsíční zájezd
 jednomyslný, adj.  einmütig, einstimmig, einig, adj.
svorný, souhlasný, dohodnout se jednomyslnĕ
 jednorázový, adj.  einmalig
působit jen jednou, naráz, např. jednorázovĕ zaplatit celý dluh
 jednostopý, adj.  einspurig
mající jednu stopu, např. jednostopé vozidlo
 jednostranné zrušení smlouvy, n  einseitige Auflösung des Vertrages, die
zrušení smlouvy na základĕ úkonu pouze jedné smluvní strany
 jednostrannĕ, adv.  einseitig
se zamĕřením pouze na jednu stranu, jedním smĕrem
 jednostrannost, f  Einseitigkeit, die
zamĕření se pouze určitým smĕrem, nebo na jednu stranu, např. jednostrannost dohody
 jednostranný, adj.  einseitig
zamĕřený na jednu stranu nebo na jedním smĕrem, např. jednostranná strava, jednostranná smlouva
 jednota, f  Einheit, die, Einheitlichkeit, die, Vereinigung, die, Verband, der
soudržnost, jednotnost, např. v jednotĕ je síla
 jednotka, f  Einheit, die
veličina; složka, útvar, např. mĕrná jednotka, bytová jednotka
 jednotlivec, m  Einzelne, der
individuum
 jednotlivĕ, adv.  einzeln
po jednom, např. postupujte jednotlivĕ
 jednotlivost, f  Einzelheit, die
detail, konkrétní vĕc
 jednotlivý, adj.  einzeln
každý zvláštní, jeden, konkrétní, např. jednotlivý případ
 jednotný, adj.  einheitlich, Einheits-
soudržný, ucelený, např. jednotná skupina, jednotné vedení
 jednoznačná výhoda, f  eindeutiger Vorteil, der
evidentní prospĕch, výhoda
 jednoznačnĕ, adv.  eindeutig
bezpochybnĕ
 jednoznačný, adj.  eindeutig
mající jen jeden význam, bezpochybný, např. jeho odpovĕď byla jednoznačná
 jedovatý, adj.  giftig, gifthaltig
mající v sobĕ jed, způsobující otravu, např. jedovatý had, jedovatý nápoj, jedovatý šíp
 jelikož  weil, da
protože
 jev, m  Erscheinung, die
událost, stav, skutečnost, např. zatmĕní slunce patří mezi neobvyklé jevy
 jevištní, adj.  Bühnen-
týkající se jevištĕ, např. jevištní technik
 jevit se  sich zeigen, erscheinen, sich offenbaren
ukazovat se, ukázat se
 jinak, adv.  anders
jiným způsobem
 jinde  an einem anderem Ort, anderswo
na jiném místĕ
 jistina, f  Kapital, das, Stamm, der
základní penĕžní částka (např. při úvĕru, vkladu, půjčce), k níž jsou připisovány úroky
 jistota, f  Sicherheit, die, Sicherstellung, die, Kaution, die
jistota vyjadřuje míru garance, že pohledávka vĕřitele bude splnĕna prostřednictvím zajišťovacích prostředků
 jistý, adj.  sicher, gewiss
určitý, spolehlivý, např. je jisté, že dnes bude svítit slunce, je jisté, že dostane vysoký trest
 jízdenka, f  Fahrkarte, die, Fahrschein, der
lístek opravňující k použití přepravného prostředku, např. vlaková jízdenka, jízdenka na metro, ztratit, nezaplatit jízdenku
 jízdné, n  Fahrgeld, das, Fahrpreis, der
penĕžní částka hrazená za přepravu (např. vlakem)
 jmenovací, adj.  Ernennungs-, Bestellungs-, Anstellungs-
vztahující se k jmenování, např. jmenovací dekret, jmenovací listina
 jmenovaný, adj.  genannt, benannt, angeführt, besagt
ustanovený do funkce jmenováním; zmínĕný, např. níže jmenovaný, výše jmenovaný
 jmenovat  ernennen, nennen, benennen, anführen
ustanovit koho do funkce, uvádĕt, označit, např. jmenovat nĕkoho ředitelem, jmenoval všechny svoje koníčky
 jmenovat do funkce  in eine Funktion ernennen
ustanovit nĕkoho, povĕřit nĕkoho nĕjakou funkcí, např. jmenovat do funkce ředitele
 jmenován  genannt, benannt, angeführt, be
od slovesa jmenovat, ustanoven do funkce jmenováním; zmínĕn
 jmenování, n  Ernennung, die, Anstellung, die, Benennung, die, Bestellung, die
ustanovení koho do funkce; uvádĕní nĕčeho nebo nĕkoho pomocí výčtu
 jmenování nové vlády, n  Ernennung einer neuen Regierung, die
určení, ustanovení, vybrání nové vlády, ustanovení členů nové vlády
 jmenovitá hodnota, f  Nennwert, der
vlastní, nominální hodnota
 jménem  im Namen
pod cizím jménem, např. mluvím jménem svého klienta
 jméno, n  Name, der
označení bytosti, např. jméno človĕka, jméno zvířete, jméno vraha, jméno obĕti, ženské jméno, mužské jméno
 jmĕní, n  Vemögen, das, Habe, die
soubot majetkových práv a závazků, jejichž subjektem je tatáž osoba
 jmĕní zaniká zánikem manželství, n  Eigentum erlischt mit dem Untergang der Ehe, das
společné jmĕní manželů zániká v případech stanovených zákonem, vždy však v případĕ zániku manželství
 jsou povinni  sind verpflichtet
nĕkolik osob má určitou povinnost
 judikatura, f  Judikatur, die
nalézání práva soudem, soudní praxe, soudnictví; soubor zásadních soudních rozhodnutí, např. ustálená judikatura, podle konstantní judikatury
 judikát, m  Urteil, das, Judikat, das
rozsudek, právní nález soudu
 jurisdikce, f  Jurisdiktion, die, Gerichtsbarkeit, die, Rechtsprechung, die
výkon soudní moci; okruh pravomoci příslušející soudním orgánům
 jurisprudence, f  Jurisprudenz, die
právní vĕda
 jurista, m  Jurist, der
právník, odbornĕ vzdĕlaný znalec práva; posluchač právnické fakulty
 justice, f  Justiz, die
výkon spravedlnosti soudním aparátem; soudní orgány a jejich činnost
 justiční, adj.  Justiz-
soudní, např. justiční skandál, justiční správa, justiční čekatel, justiční zkouška
 justiční čekatel, m  Gerichtsreferendar, der
fyzická osoba připravující se na výkon funkce soudce
 justiční orgán, m  Justizorgan, das
soudní orgán, např. soud
 justiční stráž, f  Justizwache, die
ozbrojený sbor, který je součástí Vĕzeňské služby, zajišťuje bezpečnost a pořádek v budovĕ soudu a při výkonu pravomoci soudu
 
k  
 k. s.  KG, die
zkratka, komanditní společnost
 kacíř, m  Kätzer, der, Häretiker, der
kacířský, sektářský, heretický človĕk
 kajícník, m  Büßer, der
človĕk, který za nĕco pyká, pyká za svůj hřích
 kalamita, f  Schaden, der, Kalamität, die
neštĕstí, pohroma, nehoda
 kalendární rok, m  Kalenderjahr, das
kalendářní rok trvá od mĕsíce ledna do prosince
 kalendář, m  Kalender, der
přehled dnů a mĕsíců jednoho roku
 kalkulace, f  Kalkulation, die
výpočet, rozpočet; stanovení ceny; předpoklad, úvaha, např. bankovní kalkulace, cenová kalkulace, dílčí kalkulace, nabídková kalkulace, následná kalkulace, normální nebo standardní kalkulace, odbytová kalkulace, operativní kalkulace, podniková kalkulace, průbĕžná kalkulace
 kalkulační omyl, m  Kalkulationsirrtum, der
chyba v kalkulaci
 kalkulovat  kalkulieren
vypočítávat, rozpočítávat; uvažovat, např. kalkuloval náklady
 kampaň, f  Kampagne, die
politická, propagandistická nebo obchodní akce; úsilí o nĕco nebo proti nĕčemu, např. reklamní kampaň, volební kampaň
 kancelář, f  Büro, das, Kanzlei, die
místnost, kde se nejčastĕji provozuje administrativní práce nebo se poskytují intelektuální služby, např. advokátní kancelář, cestovní kancelář, dopravní kancelář, informační kancelář
 kancelářský nábytek, n  Büromöbel, die
nábytek, který patří do kanceláře, například stůl na počítač
 kancléř, m  Kanzler, der
vysoký státní úřeník; titul vedoucího kanceláře; v nĕkterých státech předseda vlády, např. spolkový kancléř
 kancléřství, n  Kanzleramt, das
úřad kancléře, např. kancléřství v Spolkové republice Nĕmecko
 kandidát, m  Kandidat, der
uchazeč o místo nebo funkci, čekatel; vĕdecká hodnost, např. kandidátní listina, notářský kandidát
 kandidátka, f  Kandidatin, die
uchazečka o místo nebo funkci, čekatelka; seznam osob navrhovanýách na funkci
 kandidátní listina, n  Kandidatenliste, die
dokument obsahující jména kandidátů
 kandidovat  kandidieren
o nĕco se ucházet, např. ucházet se jako kanditát o místo v parlamentĕ
 kanditatura, f  Kandidatur, die
čekatelství, přijmout nebo odmítnout kandidaturu
 kanonický, adj.  kanonisch
normativní; odpovídající církevním přdpisům, např. kanonické právo
 kanovník, m  Domherr, der
knĕz vykonávající v metropolitním, katedrálním nebo kolegiátním kostele slavnostní liturgické funkce
 kanton, m  Kanton, der
územnĕsprávní jednotka ve Švýcarsku
 kapacita, f  Kapazität, die
schopnost nĕco pojmout, obsáhnout nebo vázat; stupeň výkonnosti, výkonnost; nosnost; výrobní možnosti; vynikající odborník, např. duševní kapacita, ubytovací kapacita, výrobní kapacita, vytížená kapacita
 kapesné, n  Taschengeld, das
penĕžní částka určená na útratu podle vlastního uvážení, např. rodiče dali svým dĕtem kapesné
 kapesní krádež, f  Taschendiebstahl, der
drobné krádeže z kapes nebo příručních zavazadel apod.
 kapitalizace, f  Kapitalisation, die
zhodnocení, zužitkování
 kapitalizovat  kapitalisieren
zhodnocovat, zužitkovat, promĕnit majetek v kapitál, připisovat úrok ke kapitálu
 kapitál, m  Kapital, das
finanční, hmotná nebo duchovní aktiva; značné jmĕní; výrobní faktor; úhrn všech kapitálovĕ silných podniků jedné zemĕ, např. cizí kapitál, fiktivní kapitál, finanční kapitál, fixní kapitál, základní kapitál obchodní společnosti
 kapitálová společnost, f  Kapitalgesellschaft, die
kapitálové společnosti charakterizuje majetková účast všech společníků na jejich podnikání či jiné činnosti, společníci nemají povinnost osobní účasti na činnosti společnosti, ale mají povinnost účasti majetkové, ryzí kapitálovou společností je akciová společnost
 kapitálový majetek, m  Kapitalvermögen, das
majetek získaný z kapitálu, např. dividendy, úroky
 kapitola, f  Kapitel, das
oddíl knihy nebo spisu; v zákonech označení částí; oddíl, část života, dĕje
 kapsář, m  Taschendieb, der
človĕk, který krade vĕci lidem z kapes nebo příručních zavazadel apod.
 karanténa, f  Quarantäne, die
dočasná izolace; zařízení určené pro izolaci, např. hygienik nařídil karanténu z důvodu rozšíření nakažlivé choroby
 kariéra, f  Karriere, die, Laufbahn, die
rychlý postup v zamĕstnání; vzestupná úspĕšná životní dráha; dosažený úspĕch
 karta, f  Karte, die
malý obdélníkový list zpravidla z plastu opatřený magnetickým proužkem, čárkovým kódem pro záznam dat; čipová karta slouží jako doplňkové zařízení k počítači, např. kreditní karta, osobní karta, šeková karta, telefonní karta, úvĕrová karta
 kartel, m  Kartell, das
monopolní sdružení na základĕ dohody samostatných podniků o jednotných prodejních podmínkách, cenách apod., např. cenový kartel, dovozní kartel, nákupní kartel, odbytový kartel
 kartotéka, f  Kartei, die
lístkovnice; evidence seřazených údajů; místnost nebo skříň k jejímu uložení, např. kartotéka dodavatelů, kartotéka odbĕratelů, založit do kartotéky, zařadit do kartotéky
 kasace, f  Kassation, die
vedle revize a apelace jedním z opravných systémů v rámci přezkumu soudního rozhodnutí, kasace je zamĕřena na přezkum rozhodnutí po právní stránce, nikoli skutkové; zrušení listiny; zbavení úřadu nebo hodnosti; v barokní hudbĕ instrumentální skladba
 kasační, adj.  Kassations-
vztahující se ke kasaci, např. kasační princip opravného řízení
 kasárny, kasárna  Kasernen, die, Kaserne, die
vojenský objekt pro vojáky
 kastrace, f  Kastration, die
chirurgické odstranĕní pohlavních žláz; vykleštĕní, např. kastrace býka, hřebce
 kastrovat  kastrieren
chirurgicky odstraňovat pohlavní žlázy; vyklešťovat, např. kastrovat býka, kastrovat hřebce, kastrovat kocoura
 kat, m  Henker, der, Scharfrichter, der
mistr popravčí, např. odevzdat zlodĕje katu
 katalog, m  Katalog, der
systematický seznam nebo soupis knih, umĕleckých dĕl, sbírek; prezentační nebo propagační publikace, např. autorský katalog, dražební katalog, heslový katalog, mzdový katalog
 katastr, m  Kataster, das
zakreslení a soupis pozemkového majetku, např. katastr nemovitostí, výpis z katastru, zapsat zmĕnu v katastru
 katastr nemovitostí, m  Liegenschaftskataster, der
soubor údajů o nemovitostech v České republice zahrnující jejich soupis a popis a jejich geometrické a polohové určení
 katastrální, adj.  Kataster-
vztahující se ke katastru, např. katastrální mapa, katastrální operát, katastrální úřad, katastrální území, katastrální zákon
 katastrální území, n  Katastergebiet, das
soubor nemovitostí, který je místopisnĕ uzavřený a evidovaný v katastru nemovitostí
 katastrofa, f  Katastrophe, die
velké neštĕstí; pohroma; krize
 katastrofální, adj.  katastrophal
vztahující se ke katastrofĕ, např. katastrofální případ, katastrofální podmínky, katastrofální chování
 katedra, f  Lehrstuhl, der
učitelský stůl ve třídĕ; pracovištĕ vysoké školy, např. katedra občanského práva, převzít katedru správního práva
 katedra občanského práva, f  Lehrstuhl für Zivilrecht, der
pracovištĕ vysoké školy, v jehož čele je profesor občanského práva
 katedrála, f  Dom, der, Kathedrale, die
hlavní kostel diecéze, sídelní kostel biskupa
 kategorie, f  Ketegorie, die
soubor (lidí, vĕcí, jevů) se společným znakem, třídící hledisko; základní vĕdní pojem, např. hodnotová kategorie, platová kategorie
 kauce, f  Kaution, die
penĕžitá záruka, jistota
 kauza, f  Sache, die, Angelegenheit, die
právní případ; případ sledovaný sdĕlovacími prostředky; důvod
 kauzalita, f  Kausalität, die
příčinná souvislost, příčinnost, podmínĕnost, např. příčinná souvislost mezi jednáním a vznikem škody
 kauzální, adj.  kausal
příčinný, např. kauzální souvislost
 kauzální nexus, m  Kausalzusammenhang, der
příčinná souvislost
 každoročnĕ  alljährlich
každý rok, každým rokem
 kárná komise, f  Disziplinarkommission, die
disciplinární komise
 kárná komora, f  Disziplinarkammer, die
disciplinární komora
 kárné řízení, n  Disziplinarverfahren, das
disciplinární řízení
 kárný, adj.  Disziplinar-, Zucht-, disziplinär
od slovesa kárat, napomínat, disciplinární, např. kárné právo, kárná pravomoc, kárný soud, kárná komise
 kázeň, f  Disziplin, die
disciplína
 kázeňské řízení, n  Disziplinarverfahren, das
disciplinární řízení o porušení nĕčí káznĕ, kárné řízení
 kdykoliv  jederzeit, wann immer
v kteroukoli dobu, v libovolný čas
 kladeny na  gestellt werden an
dávány, např. na soudce jsou kladeny vysoké požadavky
 kladný, adj.  bejahend, positiv
pozitivní, souhlasný, např. kladná odpovĕď, kladné rozhodnutí
 klam, m  Täuschung, die, Schein, der, Illusion, die
omyl, nĕkoho oklamat, šálení, zrakový, optický klam, přelud
 klamat  täuschen, betrügen
šálit, uvádĕt v omyl, podvádĕt, např. zdání často klame
 klamavý, adj.  täuschend, trügerisch
uvádĕjící v omyl, šálivý, zdá se být jiný než ve skutečnosti je, např. klamavá reklama
 klasifikace, f  Klassifikation, die
třídĕní; hodnocení, posuzování; známkování znalostí žáků ve škole, např. klasifikace dokladů, přísná klasifikace
 klasifikovat  klassifizieren
třídit; hodnotit, posuzovat, známkovat
 klatba, f  Bann, der
dát nĕkoho do kladby
 klausura, f  Klausur, die
písemná zkouška ve škole nebo na univerzitĕ; uzavřené volnĕ nepřístupné místo
 klauzule, f  Klausel, die
doložka, omezující podmínka ve smlouvĕ; rytmické zakončení verše, např. dodatečná klauzule, generální klauzule, mĕnová klauzule, tajná klauzule
 klauzurní práce, f  Klausurarbeit, die
písemná práce na vysokých školách na stanovené téma
 klást  legen, stellen, leisten
dávat; pokládat, např. klást na nĕkoho nároky, klást odpor, klást otázky, klást podmínky, klást požadavky
 klást odpor  Widerstand leisten, den
odporovat, např. rodiče nemají rádi, když jim dĕti kladou odpor
 klást za vinu  zur Last legen
nĕkomu dát za vinu nĕco, nĕkomu dávat vinu
 klenot, m  Juwel, der, Kleinod, das
drahokam, šperk, skvost
 kleptoman, m  Kleptomane, der
človĕk, který má chorobný sklon ke krádeži bez zištného úmyslu
 klesat  sinken, fallen
padat, pohybovat se smĕrem dolů, např. hladina vody klesá, teplota klesá
 klesání, n  Absenkung, die, Fallen, das
padání, pohyb smĕrem dolů, např. klesání hladiny vody
 klid, m  Ruhe, die, Stille, die, Ruhen, das
pokoj; ticho, v dramatické situaci zachovat klid
 klidnĕ, adv.  ruhig
pokojnĕ, tiše, mírnĕ
 klidný, adj.  ruhig
pokojný, tichý, bez hluku a pohybu, např. klidná voda, klidná osoba
 klient, m  Klient, der
zákazník, svĕřenec, chránĕnec; človĕk zastupovaný právníkem; pacient lékaře
 klientela, f  Klientel, die
okruh zákazníků, např. tento advokát má velkou klientelu
 klientka, f  Mandantin, die
zákaznice, chránĕnkynĕ; žena zastupovaná advokátem; pacientka lékaře
 klíč, m  Schlüssel, der
prostředek k odemykání a zamykání dveří, skříní apod., klíč se strká do zámku, např. malý klíč, klíč od auta
 klíčová role, f  Schlüsselrolle, die
zásadní role, hlavní role
 kmen, m  Stamm, der, Volksstamm, der
rodinný kmen, kmen stromu
 kmenová akcie, f  Stammaktie, die
základní akcie
 kmenový, adj.  Stamm-
vztahující se ke kmenu, např. kmenová akcie, kmenové jmĕní, kmenový kapitál
 knĕžský seminář, m  Priesterseminar, das
internátní církevní ústav pro knĕze
 kniha, f  Buch, das
psané dílo spisovatele; sešit určený k zapisování určitých údajů, např. kniha přání a stížností
 knihkupec, m  Buchhändler, der
podnikatel, který obchoduje s knihami
 knihovní, adj.  Buch-
vztahující se ke knihovnĕ, např. knihovní poznámka, knihovní úřad, knihovní vložka, knihovní zápis, knihovní vklad
 kníže, n  Fürst, der
označení panovníka, šlechtický titul
 knížka, f  Buch, das
malá kniha, hovorovĕ kniha, např. knížka pro dĕti
 koalice, f  Koalition, die
účelové sdružování, spojenectví; spojování politických stran; spojenectví států, např. vládní koalice
 koaliční strana, f  Koalitionspartei, die
(politická) strana patřící do koalice nĕkolika stran
 kocour, m  Kater, der
mužský zástupce kočky
 kodex, m  Kodex, der, Gesetzbuch, das
zákoník, soubor norem, sbírka dokumentů, např. občanský kodex, církevní kodex
 kodifikace, f  Kodifikation, die
sjednocení a upravení právních norem nebo pomĕrů formou zákona; stanovení jazykové normy, např. kodifikace občanského práva
 kodifikační práce, f  Kodifizierungsarbeit, die
práce na vytvoření kodexu
 kodifikovat  kodifiezieren
vytvořit kodex, upravit zákonem, uzákonit
 koedukace, f  Koedukation, die, Gemeinschaftserziehung, die
společná školní výuka chlapců a dĕvčat
 koeficient, m  Koeffizient, die
součinitel; nepromĕnná veličina, stálá veličina; označení bezrozmĕrného statistického výrazu
 kogentní, adj.  zwingend, unabdingbar
nařizující, přikazující, donucující, kogentní norma je právní ustanovení, od kterého se nemohou strany odchýlit, např. kogentní právo, kogentní předpis
 kojenec, m  Säugling, der
novorozenĕ, které je kojeno matkou
 kolaterální, adj.  kollateral
vedlejší, postranní, stojící na téže stranĕ, dotýkající se z jedné strany; náležející k vedlejší vĕtvi rodiny
 kolaudace, f  Bauabnahme, die
schválení; odevzdání a převzetí dokončené stavby; udĕlení povolení k užívání stavby
 kolaudační, adj.  Bauabnahme-
vztahující se ke kolaudaci, např. kolaudační komise, kolaudační protokol, kolaudační žádost
 kolaudační rozhodnutí, n  Kollaudierungsentscheidung, die, Bauabnahmeentscheidung, die
rozhodnutí příslušného stavebního úřadu o kolaudaci
 kolega, m  Kollege, der
spolupracovník, např. kolega v práci
 kolej, f  Kolleg, das, Studentenwohnheim, das
kovové zařízení, po kterém jezdí vlaky, tramvaje; ubytovna pro studenty, např. studentská kolej
 kolek, m  Stempel, der, Gebührenmarke, die
poštovní kolek, nalepit kolek, návrh je podrobený známky určité hodnoty sloužící nejčastĕji k prokázání zaplacení určitého poplatku, např. správního nebo soudního poplatku, která se vylepuje na daný dokument či žádost
 kolektiv, m  Kollektiv, das, Gemeinschaft, die
skupina osob společného pracovního zařazení nebo se společnými cíli a zájmy; druh čočky v optické soustavĕ, např. pracovní kolektiv
 kolektivní, adj.  kollektiv, gemeinschaftlich
vztahující se ke kolektivu, společný, hromadný, např. kolektivní podepisování za společnost, kolektivní práce, kolektivní smlouva, kolektivní vina
 kolektivní odpovĕdnost, f  kollektive Verantwortlichkeit, die
odpovĕdnost všech, všichni, kteří patří do kolektivu mají odpovĕdnost
 kolektívní investování, n  kollektive Investition, die
podnikání, jehož předmĕtem je shromažďování penĕžních prostředků od investorů a jejich investování za podmínek stanovených zákonem
 kolektívní orgán, m  Kollektivorgan, das
orgán, který tvoří více členů než jeden, např. kolektivní orgán obchodní společnosti
 kolidovat  kollidieren
časovĕ být v nesouladu nebo vĕcnĕ se křížit; odporovat si, překážet si, např. termíny si kolidovaly
 kolize, f  Kollision, die
srážka, rozpor, nesrovnalost, střetnutí, např. kolize letadel, kolize práv
 kolísat  schwanken, schweben
pohybovat se dolů a nahoru nerovnomĕrnĕ, nepředvídatelnĕ, např. tlak, teplota kolísá
 kolísání, n  Schwankung, die
pomĕrnĕ časté zmĕny smĕrem dolů a nahoru zapřičiňující nestabilitu a nepředvídatelnost, např. kolísání tlaku, kolísání teploty
 kolkovat  stempeln
opatřovat kolky, např. kolkovat žádost
 kolona, f  Kolonne, die
dlouhá řada; organizovaná skupina lidí s určitým úkolem, např. vojenská kolona, kolona aut na dálnici
 kolonka, f  Feld, das, Spalte, die
sloupec tabulky, např. vyplňte všechny kolonky v dotazníku
 kolovat  (her)umgehen, zirkulieren
obíhat, šířit se, cirkulovat, např. nechám prezenční listinu kolovat po lavicích, aby se na ní mohli všichni podepsat, mĕstem kolují strašné zvĕsti
 kolportáž, f  Bericht, der auf Gerüchten beruht, Kolportage, die
rozšiřování, roznáška, přímý prodej tisku; ústní rozšiřování zpráv obvykle senzačních
 kolportovat  Gerüchte verbreiten, kolpotrieren
roznášet, rozšiřovat, prodávat tiskoviny v pouličním, podomním prodeji, rozšiřovat nejisté zprávy
 koluze, f  Kollusion, die
tajné dorozumívání za účelem ztĕžování nĕčeho, maření spravedlnosti, např. koluze je jedním z důvodů vazby v trestním řízení a spočívá v tom, že je tu konkrétními skutečnostmi odůvodnĕná obava, že obvinĕný bude působit na dosud nevyslechnuté svĕdky nebo spoluobvinĕné nebo jinak mařit objasňování skutečností významných pro trestní stíhání
 koluzní, adj.  Kollusions-
vztahující se ke koluzi, např. koluzní vazba
 kom. spol.  KG, die
zkratka, komanditní společnost
 komanditista, m  Kommanditist, der
společník komanditní obchodní společnosti ručící jen do výše svého nesplaceného vkladu
 komanditní společnost, f  Kommanditgesellschaft, die
osobní obchodní společnost, v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku (komanditisté) a jeden nebo více společníků celým svým majetkem (komplementáři)
 komasace, f  Flurbereinigung, die
scelování, slučování, sjednocování (např. půdy, pozemků)
 kombinace, f  Kombination, die
spojení, seřazení, seskupení, složení, sestavení, sestava, srovnání; domnĕnka, úsudek, závĕr; kód
 kombinovat  kombinieren
spojit, seřadit, seskupit, složit, sestavit, srovnávat, usuzovat
 komentář, m  Kommentar, das
poznámky, výklad, vysvĕtlivky, vysvĕtlení, např. komentář občanského zákoníku
 komentátor, m  Kommentator, der
novinář podávající výklad nĕjakého jevu nebo události; průvodce pořadem
 komentovat  kommentieren
vysvĕtlovat, rozebírat, refelektovat, kritizovat
 komerční, adj.  kommerziell
obchodní, např. komerční chování, komerční banka
 komisař, m  Kommissar, der
funkční hodnost ve správním a bezpečnostním aparátu; osoba povĕřená zvláštními úkoly, člen komise, např. policejní komisař
 komise, f  Kommission, die
volený nebo jmenovaný orgán povĕřený určitými úkoly; svĕření vĕcí do prodeje, např. soutĕžní komise, prodej v komisi
 komisionář, m  Kommissionär, der
zprostředkovatel; jednatel
 komisionářská smlouva, f  Kommissionsvertag, der
zprostředkovatelská smlouva
 komisivní delikt, m  Handlungsdelikt, das
trestný čin, přestupek spáchaný určitým jednáním pachatele nikoliv opomenutím
 komitent, m  Kommitent, der
zprostředkovatel obchodní záležitosti; smluvní strana komisionářského obchodu
 komora, f  Kammer, die
místnost, uzavřený prostor; profesní sdružení; část zákonodárného orgánu; např. Česká advokátní komora
 kompenzace, f  Kompensation, die
vzájemné vyrovnání, náhrada, odškodnĕní
 kompenzovaný, adj.  kompensiert, ausgeglichen
vyrovnávaný, nahrazovaný, např. kompenzovaný deficit
 kompenzovat  kompensieren, ausgleichen
vyrovnávat, nahrazovat, např. kompenzovat chyby, kompenzovat škodu
 kompetence, f  Kompetenz, die
oblast nebo rozsah působnosti; vĕcná příslušnost
 kompetenční spor, m  Kompetenzstreit, der
spor o kompetenci, o tom, kdo je příslušný, kdo má oprávnĕní
 komplementář, m  Komplementär, der
společník, který není povinen vložit do komanditní společnosti vklad, ale ručí za závazky společnosti svým celým majetkem
 komplexní, adj.  komplex, umfassend
souhrnný, souborný, úplný, složený, obsahující, všechny složky, např. komplexní služby
 komplikace, f  Komplikation, die
zápletka, obtíž, ztížení, složitost, nesnáz; při léčbĕ přidružení další nemoci, např. u pacienta nastaly komplikace
 komplikovat  komplizieren
dĕlat nĕco složitým, ztĕžovat, např. tento problém mi komplikuje život
 kompromis, m  Kompromiss, der
dohoda dosažená vzájemnými ústupky, např. udĕlat kompromis, uzavřít kompromis
 kompromisní návrh, m  Vergleichsvorschlag, der, Vergleichsantrag, der
návrh, který obsahuje ústupek ze strany jeho navrhovatele, ale který je stále ve prospĕch obou stran
 kompromitovat  kompromittieren, belasten
znevažovat, zostuzovat, poškozovat nĕkoho, např. článek v novinách ho zkompromitoval
 kompromitující, adj.  kompromittierend
znevažující, zustuzující, poškozující nĕkoho, např. kompromitující poznámka
 komunikativní, adj.  kommunikativ
sdĕlný, se schopností snadno se domluvit, např. komunikativní človĕk
 komunitární, adj.  Gemeinschafts-
vztahující se k (Evropským) společenstvím
 komunitární právo, n  Gemeinschaftsrecht, das
právo Evropských společenství
 konat  tun, machen, handeln
dĕlat, uskutečňovat; probíhat, např. dnes se koná soudní jednání
 konání, n  Handeln, das
provádĕní, uskutečňování; uskutečnĕní
 koncedovat  zugestehen, einräumen, konzedieren
ustoupit, ustupovat, svolit, dovolit, dovolovat, připustit, připouštĕt, umožnit, umožňovat
 koncentrace, f  Konzentration, die
soustředĕní; zhuštĕní, hustota; soustředĕní se, např. zásada koncentrace řízení
 koncentrační, adj.  konzentriert
soustřeďovací, soustřeďující; izolovaný s nuceným pobytem, např. koncentrační tábor
 koncentrovat (se)  (sich) konzentrieren
soustředit (se) na nĕco, soustředit nĕco na jedno místo, např. koncentrovat se na jednání, koncentrovat sílu na jeden úkol
 koncepce, f  Konzeption, die
způsob pojetí, chápání rozvoje; plán přípravy a provedení nĕjakého úkolu; myšlenková osnova; početí, oplodnĕní, např. celková koncepce výstavby ve mĕstĕ
 koncept, m  Konzept, das
první návrh textu nebo díla; náčrt, pojetí, zámĕr, např. koncept magisterské práce
 koncern, m  Konzern, der
spojení nĕkolika právnĕ samostatných hospodářských podniků pod jedním vedením
 koncese, f  Konzession, die, Genehmigung, die
ústupek, úřední povolení, poskytnutí; oprávnĕní k provozování činnosti; ostoupení nĕkterých práv zemĕ ve prospĕch jiné zemĕ, např. dostat, udĕlit, odepřít koncesi pro živnostenské podnikání
 koncesionář, m  Konzessionär, der, Konzessionsinhaber, der
držitel koncese
 koncesní listina, f  Konzessionsurkunde, die
osvĕdčení o tom, že rozhodnutí o udĕlení koncese k provozování koncesované živnosti nabylo právní moci
 koncesovaný, adj.  konzessionspflichtig, konzessioniert
úřednĕ povolený, např. koncesovaná živnost
 konciliantní, adj.  freundlich, umgänglich, konziliant
smířlivý, snášenlivý, povolný
 koncipient, m  Referendar, der, Konzipient, der
pomocník notáře nebo advokáta s právnickým vzdĕláním, čekatel na tuto funkci, např. advokátní koncipient, notářský koncipient
 koncipovaný, adj  konzipiert
formulovaný, stylizovaný, navrhovaný, např. koncipovaný plán
 koncipovat  konzipieren, abfassen
formulovat, stylizovat, navrhovat, připravovat zámĕry, např. koncipovat nové plány
 koncizní, adj.  bündig, kurz
stručný, krátký, stĕsnaný, zhuštĕný, např. koncizní vyjadřování
 končit  enden, ablaufen, schließen
blížit se ke konci, dodĕlávat nĕco, např. končit se svou prací
 kondolence, f  Kondolenz, die
projev soustrasti, soustrast, soucítĕní
 konec, m  Ende, das, Schluss, der
závĕr, finální etapa, např. konec práce, konec filmu, konec života, konec svĕta
 konečný, adj.  endgültig
závĕrečný, poslední, např. konečná zpráva o účetnictví, konečná stanice metra
 konečný spotřebitel, m  Endverbraucher, der
spotřebitel, který je posledním, který nabude výrobek a stane se jeho uživatelem
 konfederace, f  Staatenbund, der
volné sdružení států při zachování jejich suverenity a volnosti jednání; spolkový stát; spolek, sdružení, např. konfederace dvou států, konfederace českých strojvůdců
 konference, f  Konferenz, die
porada, schůze, shromáždĕní, sjezd, např. uspořádat konferenci, konference odborníků z celého svĕta
 konfident, m  Vertrauter, der, Polizeispitzel, der
tajný spolupracovník policie; udavač, donašeč
 konfiskace, f  Konfiskation, die, Einziehung, die, Beschlagnahme, die
úřední zabavení majetku bez náhrady ve prospĕch státu
 konflikt, m  Konflikt, der
ostrý spor, rozpor, neshoda, svár, hádka, roztržka; ozbrojené střetnutí, válka
 konkludentnĕ, adv.  konkludent
nevýslovným způsobem
 konfrontace, f  Konfrontation, die
vzájemné porovnání, srovnání; současný výslech obvinĕných nebo svĕdků tváří v tvář; roztržka, srážka, střetnutí
 konfrontovat  konfrontieren
vzájemnĕ porovnat, porovnávat
 kongres, m  Kongreß, der
sjezd, shromáždĕní; parlament; politická strana
 konjunktura, f  Konjunktur, die
příznivá situace, okolnosti, vývoj; fáze ekonomického rozmachu, např. hospodářská konjuktura
 konkludentní, adj.  konkludent
vysvĕtlující určitý projev vůle, úsudek; opak výslovného, např. konkludentní právní úkon (např. kývnutí hlavy na znamení souhlasu)
 konkrétní, adj.  konkret
skutečný, vĕcný, smysly vnímatelný, hmatatelný, např. uvést konkrétní příklady
 konkurence, f  Konkurrenz, die
soutĕžení, soupeření; znak hospodářské soutĕže, např. stoupající konkurence, firmy si navzájem konkurují na trhu
 konkurenční doložka, f  Konkurrenzklausel, die
doložka, klauzule ve smlouvĕ upravující otázku konkurence účastníka smlouvy, např. zákaz konkurence ve stejném oboru podnikání po určitou dobu po skončení smlouvy
 konkurovat  konkurrieren
soutĕžit, soupeřit, závodit
 konkurz, m  Konkurs, der
forma výbĕrového řízení; soudní řízení před konkurzním soudem na vyrovnání a zajištĕní majetku dlužníka (úpadce), konkurzní řízení, např. prohlášení konkurzu na předluženou obchodní společnost
 konkurzní podstata, f  Konkursmasse, die
majetek, který je předmĕtem konkurzního řízení, který je zpenĕžen a z jeho výtĕžku uspokojeni konkurzní vĕřitelé
 konosament, m  Konnossement, das
převoditelný cenný papír obsahující potvrzení o převzetí nebo naložení zboží k lodní nebo letecké přepravĕ
 konsekvence, f  Konsequenz, die
důslednost; důsledek, následek, např. každé jednání má své konsekvence
 konsekventní, adj.  konsequent
důsledný, vytrvalý, trvalý, zásadní, cílevĕdomý
 konsens, konsenzus, m  Konsens, der, Übereinkunft, die
projev shodné vůle, názorů a postojů; souhlas, součinnost, např. konsenzuální projev vůle
 konsolidace, f  Konsolidierung, die
zajištĕní, zpevnĕní, ustálení, urovnání, např. v poválečných letech došlo k postupné konsolidaci pomĕrů
 konsorcium, n  Konsortium, das
účelové sdružení právnických subjektů k provedení obchodní nebo finanční transakce, ekonomické sdružení
 konstatovat  konstatieren, feststellen
zjišťovat, zjistit, shledat, potvrzovat, poznamenat, např. suše konstatoval fakta
 konstituovat  konstituieren, festsetzen, bestimmen
ustavovat, zakládat, zřizovat, tvořit
 konstitutivní, adj.  konstitutiv, rechtsbegründend
ústavní; zakládající, mĕnící nebo rušící práva a povinnosti (opak: deklaratorní), např. konstitutivní monarchie, konstitutivní zápis do obchodního rejstříku
 konstitutivní účinky, pl.  konstitutive (rechtsbegründende) Wirkungen, die
účinky, které vyvolávají vznik, zánik nebo zmĕnu práv a povinností, opakem jsou deklaratorní účinky
 kontext, m  Kontext, der, Zusammenhang, der
souvislost; významová souvislost v jazykovém projevu nebo v textu, např. vĕta byla vytržena z kontextu
 kontingent, m  Kontingent, das
zákonem nebo smluvnĕ stanovený počet nebo množství; vojenské uskupení
 konto, n  Konto, das
otevřený účet, např. osobní konto, mít konto v bance, číslo konta
 kontokorent, m  Kontokorrent, das
bĕžný účet
 kontrahent, m  Vertragspartner, der, Vertragsgegner, der
smluvní strana, osoba, která uzavírá smlouvu
 kontrahovat  kontrahieren
smluvnĕ ujednat, uzavřít smlouvu
 kontrakt, m  Vertrag, der, Kontrakt, der
smlouva, dohoda, ujednání, např. uzavřít kontrakt, porušit kontrakt
 kontraktační povinnost, f  Kontrahierungszwang, der, Vertragsabschlußpflicht, die
povinnost uzavřít smlouvu, kontrakt
 kontrasignace, f  Gegenzeichnung, die
spolupodpis druhé smluvní strany nebo další oprávnĕné osoby, např. nĕkteré úkony prezidenta ČR musí kontrasignovat předseda vlády
 kontrasignovaný, adj.  mitunterzeichnet
spolupodepsaný
 kontrola, f  Kontrolle, die
přezkoumávání, dozor, dohled, ovĕřování, např. být pod kontrolou, kontrola zavazadel na letišti, státní kontrola, podrobit se kontrole
 kontrolní a ručící mechanismus, m  Kontroll- und Ausgleichsmechanismus, der
mechanismus kontroly a ručení
 kontrolní činnost, f  Kontrolltätigkeit, die
vykonávání kontroly, dozoru, dohledu
 kontrolor, m  Kontrolleur, der
osoba, která nĕco nebo nĕkoho kontroluje, dohlíží na nĕc nebo na nĕkoho, dozorčí úředník
 kontrolovat  kontrollieren, prüfen
vykonávat kontrolu, kontrolní činnost, dávat na nĕco pozor
 kontrolovatelný, adj.  kontrollierbar
schopný kontroly, umožňující být kontrolován, např. kontrolovatelné výdaje
 kontroverze, f  Kontroverse, die
spor, rozpor, hádka; vĕdecká debata; sporná otázka nebo vĕc
 kontumace, f  Säumnis, die, Abwesenheit, die
zmeškání soudního jednání, nedostavení se k soudnímu jednání; zdravotnická opatření zabraňující šíření nakažlivých nemocí; sankce za porušení soutĕžních pravidel, např. kontumační rozsudek (rozsudek pro zmeškání)
 kontumační rozsudek, m  Versäumnisurteil, das, Abwesenheitsurteil, das
rozsudek pro zmeškání, pokud se žalovaný za dalších zákonných podmínek nedostaví k soudnímu jednání bez řádné a včasné omluvy
 konvalidace, f  Konvaleszenz, die
přemĕna původnĕ neplatného právního úkonu v platný; uznání církevnĕ neplatného manželství, dodatečný církevní sňatek
 konvalidovat  gültig machen
zhojit, přemĕnit z neplatného na platný, např. konvalidovat právní úkon
 konvalidován  konvalidiert
od slovesa konvalidovat (zhojit), zhojený (v právním slova smyslu)
 konvence, f  Konvention, die, Übereinkommen, das
ujednání, úmluva, dohoda; zvyklost, ustálené pravidlo společenského chování
 konvenční, adj.  konventionell
dohodnutý, sjednaný, smluvní; obvyklý, bĕžný, např. konvenční chování
 konvergence, f  Konvergenz, die
sbíhavost, sbíhání, sbližování
 konvertibilita, f  Konvertibilität, die
volná smĕnitelnost mĕny, převoditelnost
 konvertibilní, adj.  konvertierbar, konvertiebel
volnĕ smĕnitelný, např. konvertibilní mĕna
 konvertovat  konvertieren, unwandeln
zmĕnit, obrátit, přestoupit, např. konvertovat na jinou víru
 konverze, f  Konvertierung, die, Verwandlung, die
přemĕna, zmĕna, obrat, smíšení
 konvokace, f  Einberufung, die, Konvokation, die
veřejná soudní výzva k přihlášení pohledávek
 konzul, m  Konsul, der
vedoucí diplomatického zastoupení v jiném státĕ; starořímský úředník s nejvyšší pravomocí
 konzulární, adj.  konsularisch
souvisící s úřadem konzula, např. konzulární úřad, konzulární úředník, konzulární služba
 konzulát, m  Konsulat, das
budova zastupitelského úřadu, sídlo konzula
 konzultace, f  Konsultation, die
porada odborník; porada s odborníkem; porada u vyučujícího, např. jít na konzulataci k panu profesorovi
 konzultant, m  Berater, der
odborný poradce, který poskytuje konzultaci
 konzultovat  konsultieren
tázat se na radu, radit se
 konzument, m  Konsument, der, Verbraucher, der
spotřebitel, odbĕratel
 kooperace, f  Kooperation, die
spolupráce, součinnost, pomoc, účast
 koordinace, f  Koordinierung, die
uvedení do vzájemného souladu, přiřazení sobĕ na roveň, optimální spolupráce
 koordinační činnost, f  Koordinierungstätigkeit, die
činnost spočívající v koordinaci
 koordinovat  koordinieren
uvádĕt do vzájemného souladu, přiřazovat sobĕ na roveň, optimálnĕ spolupracovat
 kopie, f  Kopie, die
opis, rozmnoženina, obtisk; napodobenina umĕleckého díla; další exemplář filmu k promítání
 kopírovat  kopieren
dĕlat rozmnoženiny, opisy nĕjaké listiny; napodobovat dílo nĕkoho jiného
 korekce, f  Verbesserung, die, Korrektur, die
oprava, úprava, náprava, zlepšení; vĕzeňská cela pro nápravné účely
 korektní, adj.  korrekt
správný, bez chyby, přesný, bezvadný, slušný, společensky bezvadný, např. korektní chování
 korespodence, f  Briefwechsel, der, Korrespodenz, die
dopisování, dopisy; vztah mezi jevy, které si vzájemnĕ odpovídají, např. vést s nĕkým korespondenci
 korigovat  korrigieren, berichtigen
opravovat, zlepšovat, provádĕt korekci
 korporace, f  Körperschaft, die, Korporation, die
sdružení nebo organizace osob, právnické osoby, jejichž znakem je personální substrát, sbor, spolek, sdružení, jednota, např. korporacemi jsou obchodní společnosti
 korporační právo, n  Korporationsrecht, das
právo zabývajícími se korporacemi, právo právnických osob, jejichž základním znakem je personální substrát (např. obchodní společnosti)
 korporativní, adj.  korporativ, gemeinschaftlich
společný, hromadný, stavovský
 koruna, f  Krone, die
mĕna; pokrývka hlavy patřící panovníkovi, např. v Čechách se platí korunami, královská koruna, v přeneseném slova smyslu: nĕčemu nasadit korunu (nĕco dovršit v negativním smyslu) - např. svou poznámkou nasadil celé již tak vypjaté situaci korunu
 korunní svĕdek, m  Kronzeuge, der
pachatel trestného činu, jemuž byl dán příslib, že nebude stíhán nebo že bude mírnĕji potrestán, pokud svou výpovĕdí usvĕdčí jiné spolupachatele, trestní právo v ČR tento institut prozatím nezná
 korunovační klenoty, pl.  Krönungskleinodien, die
předmĕty, které jsou symbolem moci panovníka (např. koruna, pečeť, trůn)
 korunován  gekrönt
od slovesa korunovat, král byl učinĕn králem slavnostním zpúsobem, byla mu nasazena koruna, stal se králem; úspĕšnĕ posledním činem nĕco dovršit, např. jeho studium bylo korunováno úspĕchem, když složil poslední zkoušku
 korupce, f  Korruption, die
podplácení, úplatkářství, získávání neoprávnĕných výhod
 korupční aféra, f  Korruptionsaffäre, die
událost, nepříjemný případ ohlednĕ podplácení
 korupční skandál, m  Korruptionsskandal, der
aféra vyvolaná korupcí, např. vypukl korupční skandál
 kořalka, f  Branntwein, der, Schnaps, der
vodka, lihovina
 kořist, f  Beute, die, Ausbeute, die
chycená, ulovená obĕť, např. zvíře chytlo svou kořist, velká, malá kořist
 kostlivec, m  Skelett, das, Knochenmann, der
skelet, lidská kostra, např. kostlivec ve skříni představuje potencionální nebezpečí, které může kdykoliv přijít
 kostra, f  Skelett, das, Knochengerüst, das
skelet; základní konstrukce, např. kostra človĕka, kostra zvířete, najít kostru dinosaura, najít kosti človĕka, kostra stavby, písemné práce
 kotelna, f  Heizraum, der
místo, kde je umístĕn kotel na topení, prostor, odkud se topí
 koupĕ, f  Kauf, der
nákup, získání majetku na základĕ kupní smlouvy, např. koupĕ pozemků, koupĕ cenných papírů
 koupĕchtivost, f  Kauflust, die
chuť k nakupování
 koupit  kaufen, anschaffen
opak slova prodat, nĕco získat na základĕ kupní smlouvy, tedy úplatnĕ, např. koupit zboží, koupit si levnĕ auto
 kov, m  Metall, das
metalické prvky jako např. železo, např. drahé kovy, zpracovávat kov, barevné kovy, leštit kov
 kód, m  Code, der
šifra; systém znaků a pravidel pro přepis jiných znaků
 kótace, f  Zuteilung von Wertpapierkennnummern, die, Notierung, die
úřední povolení k obchodování s určitými cennými papíry na burze; úřední záznam kurzů
 kótovat  codieren
provádĕt kótaci
 kradený, adj.  gestohlen
odcizený, získaný krádeží, např. kradené auto
 krach, m  Bankrott, der, Insolvenz, die
pád, ztroskotání, bankrot, např. krach firmy, krach plánů
 kraj, m  Bezirk, der, Region, die
název vyššího územnĕ samosprávného celku; krajina, např. Středočeský kraj, Kraj Vysočina, hezký kraj
 krajan, m  Landsmann, der
človĕk, který pochází ze stejného kraje, ze stejné části zemĕ nebo ze stejné zemĕ
 krajinářství, n  Landschaftsmalerei, die
malba krajin
 krajní nouze, f  Notstand, der
jedna z okolností vylučujících protiprávnost činu, který by jinak byl trestným činem, přestupkem nebo by zakládal odpovĕdnost za náhradu škody, krajní nouze spočívá v jednání, kterým nĕkdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chránĕnému zákonem
 krajnost, f  Extrem, das
extrém, např. docházet do krajností
 krajské státní zastupitelství, n  Regionsstaatsanwaltschaft, die
krajská státní zastupitelství se v soustavĕ státního zastupitelství nacházejí mezi okresními státními zastupitelstvími a vrchními státními zastupitelstvími
 krajský soud, m  Bezirksgericht, das, Kreisgericht, das
součást soudní soustavy v ČR, nachází se v správních obvodech krajů, dále existuje např. okresní soud, Nejvyšší soud, krajský soud rozhoduje vĕtšinou jako odvolací soud o rozhodnutích okresních soudů, může však na základĕ zákona rozhodovat o vĕci jako soud prvního stupnĕ
 krácení, n  Kürzung, die
zmenšení, snížení, např. krácení na právech, krácení dovolené
 krádež, f  Diebstahl, der
trestný čin, kterým si pachatel přisvojí cizí vĕc tím, že se jí zmocní, např. krádež auta, pachatel se dopustil krádeže
 krást  stehlen
odcizovat, přisvojovat si neoprávnĕnĕ cizí vĕci, např. krást peníze, krást auto
 krátce a stručnĕ  kurz und bündig
ustálený výraz pro vyjádření, že se nĕco bude řečeno či vysvĕtleno v krátkosti, tedy ne zdlouhavĕ
 krátce se vyjádřit  sich kurz fassen
sdĕlit nĕco stručnĕ, v krátkosti, ne detailnĕ
 krátit  kürzen
zmenšovat, snižovat; negativnĕ nĕco nebo nĕkoho omezovat, např. krátit dovolenou, krátit nĕkoho na právech
 krátkodobý, adj.  kurzfristig, kurzzeitig, kurzlebig
trvající krátký čas, ne dlouho, např. krátkodobé zamĕstnání, krátkodobá půjčka
 krátký, adj.  kurz
opak dlouhého, např. jít krátkou cestou, krátká lhůta
 kredit, m  Kredit, der
úvĕr; důvĕra, vážnost; hodnota, např. mít vysoký kredit
 kremace, f  Feuerbestattung, die, Leichenverbrennung, die
zpopelnĕní, pohřeb žehem, např. dnes probĕhla kremace zemřelého
 krematorium, n  Einäscherungshalle, die
budova, v níž se provádí kremace
 krev, f  Blut, das
důležitá tekutina nacházející se v tĕlĕ človĕka a nĕkterých zvířat, např. krev teče, ztratit hodnĕ krve, darovat krev, dostat krev
 krevní, adj.  Bluts-, leiblich
vztahující se ke krvi, např. krevní skupina (ale: pokrevní příbuzenství)
 krevní zkouška, f  Blutprobe, die
test krve, kterým se zjišťují např. stopy alkoholu v krvi nebo přítomnost jiných látek, virů apod., např. řidič se podrobil krevní zkoušce
 kriminalista, m  Kriminalist, der
osoba, která se zabývá kriminalistikou
 kriminalistika, f  Kriminalistik, die
vĕda zkoumající a zjišťující pachatele trestných činů, soudní důkazy, jejich uchování a využití k objasnĕní trestných činů
 kriminalita, f  Kriminalität, die
zločinnost, obecný pojem po všechny druhy kriminálních činů
 kriminální policie, f  Kriminalpolizei, die
složka policie, která se zabývá vyšetřováním trestných činů
 kritérium, n  Kriterium, das
srovnávací mĕřítko, hledisko při posuzování, určovací znak, např. přísná, spravedlivá, nevhodná kritéria
 kritický, adj.  kritisch
posuzující, hodnotící; náročný; kárající; soudný; nebezpečný, mezní, hraniční, krajní, např. kritické období
 kritika, f  Kritik, die
odborné hodnocení díla nebo činnosti; odborný posudek; znevážení, zpochybení, např. konstruktivní kritika, destruktivní kritika
 kritizovat  kritisieren
nĕco nepříznivĕ hodnotit, posuzovat, kárat, např. zkritizoval mi vše co se dalo
 krize, f  Krise, die
nebezpečný obrat ve vývoji; obtížná hospodářská situace, např. vrcholná krize, hospodářská krize, tvůrčí krize
 krok, m  Schritt, der
pohyb nohou při chůzi, pohyb dopředu, např. činit krok za krokem v nĕjaké činnosti, první krok dítĕte
 kromĕ  außer
mimo
 kronika, f  Chronik, die
zápis dĕjů v časovém sledu, letopis; pamĕtní kniha, např. staré kroniky, je to živá kronika
 kronikář, m  Chronist, der
osoba (muž), která píše kroniku
 kronikářka, f  Chronistin, die
osoba (žena), která píše kroniku
 kruhový objezd, m  Kreisverkehr, der
originální řešení silniční křižovatky ve tvaru kruhu
 krupiér, m  Croupier, der
pomocník bankéře u hracího stolu nebo v sázkové kanceláři
 krupobití, n  Hagel, der, Hagelschlag, der
silný déšť, při kterém padají ledové kroupy
 krutost, f  Härte, die
nemilost, bezcitnost, např. provádĕt krutosti na zvířatech
 krvácení, n  Blutung, die
unikání krve z tĕla, např. krvácení se nedalo zastavit, po nehodĕ mu v nemocnici zastavili krvácení
 krvácet  bluten
když teče krev, např. krvácel z nosu, krvácela mu hlava, mĕl nehodu a hodnĕ krvácel, po ošetření přestal krvácet
 krveprolévání, n  Blutdurchgießen, das, Gemetzel, das
působení zranĕní, při kterých teče krev
 krveprolití, n  Gemetzel, das, Blutbad, das
masakr, krvavá srážka, např. zbytečné krveprolití
 krycí, adj.  Deckungs-, deckend
zastírající, např. krycí adresa, krycí jméno
 krycí jméno, n  Deckname, der
falešné jméno užívané k zastření toho opravdového
 krytí, n  Deckung, die
pokrývání, krytí potřeb, např. krytí státního dluhu
 krýt  decken
skrývat, pokrývat, chránit, např. krýt vraha, krýt potřeby
 křeč, f  Krampf, der
bolestivé stahnutí svalů, např. mít křeč v noze
 křečovitý, adj.  kramphaft
škubavý, nucený, např. křečovité jednání
 křeslo, n  Lehnstuhl, der, Polsterstuhl, der
ozdobná židle na sezení, např. sednout si do křesla, to křeslo je velice pohodlné, křeslo patrí k sedací soupravĕ, zubařské křeslo
 křest, m  Taufe, die
náboženský rituál
 křestní list, m  Taufschein, der
veřejná listina o narození človĕka obsahující zákonem stanovené údaje
 křesťan, m  Christ, der
pokřtĕný človĕk, který je členem římskokatolické církve
 křivá výpovĕď, f  Falschaussage, die
trestný čin, kterého se dopustí svĕdek, znalec nebo tlumočník orgánem činném v trestním řízení uvede nepravdu o okolnosti, která má podtstný význam pro rozhodnutí, nebo takovou okolnost zamlčí, např. být potrestán za křivou výpovĕď
 křivda, f  Unrecht, das, Ungerechtigkeit, die
nespravedlivá újma, ublížení, např. odčinit křivdu
 křivdit  Unrecht tun, das
jednat vůči nĕkomu na základĕ nepravdivého úsudku, a tím způsobovat nespravedlnost, např. promiň, že jsem ti křivdil
 křivé obvinĕní, n  falsche Anschuldigung, die
trestný čin
 křivĕ předstírat  fälschlich vorgeben
úmyslnĕ uvádĕt nepravdu
 křivĕ přísahat  falsch schwören, einen Meineid ablegen
přísahat lež
 křivopřísežnický, adj.  meineidlich, eidbrecherisch
vztahující se ke křivé přísaze
 křivopřísežníctví, n  Meineid, der, Eidbruch, der
činĕní křivé přísahy
 křivopřísežník, m  Eidbrecher, der
človĕk, který se dopustil křivopřísežnictví, křivé přísahy
 křivopřísežný, adj.  eidbrüchig
vztahující se ke křivé přísaze
 křivý, adj.  krumm, falsch, ungerecht, schief
nerovný; lživý, např. křivá zeď, křivá výpovĕď, křivá přísaha
 křižovatka, f  Kreuzung, die
rozcestí, např. čekat na křižovatce
 KSČ, f  Kommunistische Partei der Tschechoslowakei, die
Komunistická strana Československa, politická strana
 kterýkoli, kterýkoliv  welcher auch immer
libovolný, lhostejno který, náhodnĕ vybraný, všichni, např. návrh je možno podat u kteréhokoliv soudu
 kulomet, m  Maschinengewehr, das
střelná válečná zbraň
 kulometný, adj.  wie ein Maschinengewehr
týkající se kulometu, např. kulometná střelba
 kulpózní, adj.  kulpos, schuldhaft
nedbalostní, neúmyslný, např. kulpózní trestný čin (trestný čin spáchaný nedbalostnĕ)
 kulturní přehled, m  kulturelle Übersicht, die
informovanost o kultuře, např. má velký kulturní přehled
 kumulace, f  Kumulation, die, Anhäufung, die
hromadĕní, nahromadĕní, nakupení, např. kumulace právních důvodů
 kumulativnĕ, adv.  kumulativ
najednou, současnĕ, hromadnĕ, např. podmínky musí být splnĕny kumulativnĕ
 kumulovaný, adj.  kumuliert, angehäuft
nahromadĕný, nakupený
 kumulovat  kumulieren
hromadit, nahromadit, nakupovat
 kupec, m  Kaufmann, der, Händler, der, Käufer, der
kupující, smluvní strana kupní smlouvy, která nĕco kupuje, tedy nabývá za úplatu
 kuplíř, m  Kuppler, der
obchodník s prostitucí
 kuplířka, f  Kupplerin, die
obchodnice s prostitucí
 kuplířství, n  Kuppelei, die
obchodování s prostitucí
 kupní, adj.  Kauf-, Einkauf-, Ankauf-
vztahující se ke koupi, např. kupní cena, kupní smlouva, kupní síla
 kupní smlouva, f  Kaufvertrag, der
smlouva, na základĕ které vznikne prodávajícímu povinnost předmĕt koupĕ kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmĕt koupĕ převzít a zaplatit za nĕj prodávajícímu dohodnutou cenu
 kuponová privatizace, f  Kuponprivatisierung, die
způsob privatitace (opak znárodňování) státního majetku po revoluci v roce 1989 v České republice, a to pomocí vydání kuponů (cenných papírů pro uplatnĕní práva na dividendu)
 kupovat  kaufen, einkaufen
získávat, nabývat koupí, tedy úplatnĕ, např. kupovat zboží
 kupón, m  Kupon, der
ústřižek; cenný papír, který lze vydat pro uplatnĕní práva na výnos z akcie (dividendu), dluhopisu nebo podílového listu, kupon lze vydat pouze jako cenný papír na doručitele
 kupující, m  Käufer, der, Einkäufer, der
ten, kdo na základĕ kupní smlouvy nabývá předmĕt koupĕ od prodávajícího
 kurátor, m  Kurator, der
pečovatel, opatrovník; správce nadace, ústavu nebo jmĕní; státní dozorčí úředník
 kurátorství, n  Kuratorium, das
opatrovnická správa, opatrovnictví, sbor kurátorů, správní výbor
 kurz, m  Kurs, der
cena cenných papírů, deviz na kapitálovém nebo devizovém trhu; soubor přednášek; školení; smĕr, např. kurz českého práva, smĕnný kurz
 kvalifikace, f  Qualifikation, die, Befähigung, die
způsobilost, schopnost; posudek, zhodnocení; sportovní soutĕž, závod o postup, např. učitel musí mít odbornou kvalifikaci
 kvalifikovaná vĕtšina, f  qualifizierte Mehrheit, die
aby bylo dosaženo přijetí určitého rozhodnutí kvalifikovanou vĕtšinou, musí být při hlasování dosaženo určeného počtu hlasů přesahující prostou vĕtšinu (např. 2/3)
 kvalifikovaný, adj.  qualifiziert
způsobilý, schopný, např. kvalifikovaná pracovní síla
 kvalita, f  Qualität, die
jakost, hodnota, stav vĕci, např. kvalita zboží, kvalita látky, dobrá kvalita, špatná kvalita
 kvalitativní, adj.  qualitativ
týkající se kvality či jakosti, např. kvalitativní a kvantitativní ukazatel
 kvantitativní, adj.  quantitativ
číselný, početní, vyjádřený v číslech, např. kvantitativní a kvalitativní stránka
 kvartál, m  Quartal, das
čtvrtletí, tři mĕsíce roku, čtyři kvartály je jeden rok, první, druhý, třetí, čtvrtý kvartál
 kvartální výpovĕď, f  Quartalkündigung, die
výpovĕď smlouvy je možná ke konci kvartálu
 kverulant, m  Querulant, der
stálý nespokojenec, vĕčný stĕžovatel; človĕk často trpící pocitem ukřivdĕní
 kvitance, f  Empfangsbestätigung, die, Quittung, die
písemné potvrzení o zaplacení dluhu
 kvóta, f  Quote, die
sjednaný limit, pomĕrná část, podíl, např. dovozní kvóta
 Kypr, m  Zypern, das
středomořský stát
 kývnutí hlavy  Kopfnikken, das
souhlasný pohyb hlavou
 
l  
 labilita, f  Anfälligkeit, die, Labilität, die
nestálost, kolísavost
 labilní, adj.  labil
nepevný, nestálý, kolísavý, vratký, např. labilní človĕk
 laboratoř, f  Laboratorium, das
vývojová, výzkumná, vĕdecká a jiná pracovna, např. chemická laboratoř
 laciný, adj.  billig
levný, opak drahého
 laický, adj.  laienhaft
neodborný, neškolený; necírkevní, svĕtský, např. laická znalost
 laik, m  Laie, der
neodborník, neškolený človĕk; příslušník církve, který není knĕzem
 lajdák, m  Pfuscher, der
hovorovĕ nepořádný človĕk
 lakomec, m  Geizhals, der
človĕk, který se nechce s ostatními o nic rozdĕlit, hromadí vše jen pro sebe
 lakomý, adj.  geizig
vztahující se k lakotĕ, lakomosti
 lakota, f  Habsucht, die
vlastnost človĕka, která představuje neochotu s nĕkým se o nĕco rozdĕlit
 lapálie, f  Nebensächlichkeit, die, Lappalie, die
drobná nepříjemnost
 lavice, f  Bank, die, Sitzbank, die
objekt k sezení, např. trestní lavice, školní lavice, lavice ze dřeva
 látka, f  Stoff, der, Materie, die, Subjekt das, Thema, das
materiál; tkanina; obsah učiva, např. látka pro švadlenu, naučit se probranou látku
 lázeňské místo, n  Kurort, der
území nebo část obce nebo více obcí, v nĕmž se nacházejí přírodní léčebné láznĕ, které jsou stanovené za lázeňské místo na základĕ zákona
 leasing, m  Leasing, das
pronájem výrobků za pevnĕ sjednané nájemné a úrok, např. finanční leasing, koupit si auto na leasing
 ledaže  außer dass, es sei denn
leda, vyjma, toliko
 legalita, f  Gesetzlichkeit, die, Legalität, die
stav odpovídající zákonu, zákonnost, např. princip legality
 legalizace, f  Beglaubigung, die, Legalisierung, die
uzákonĕní, dodatečné schválení zákonem; soudní nebo notářské potvrzení správnosti opisu listiny, podpisu na listinĕ, např. legalizace výnosů z trestné činnosti
 legalizační doložka, f  Beglaubigungsvermerk, der
klauzule o provedení legalizace
 legalizovat  legalisieren
uzákonit; učinit souladným se zákonem; potvrdit správnost opisu listiny nebo podpisu na listinĕ
 legální, adj.  legal, gesetzlich, rechtmäßig
jsoucí ve shodĕ s právním řádem, např. legální pobyt, legální podnikání
 legát, m  Gesandter, der, Legat, der
papežský vyslanec s mimořádnou plnou mocí; odkaz v závĕti
 legislativa, f  Legislative, die
zákonodárství, zákonodárná činnost, zákonodárná moc, zákonodárné shromáždĕní
 legislativní, adj.  gesetzgebend, legislativ
zákonodárný
 legislativní konzultant, m  Berater in Bezug auf die Gesetzgebung, der
poradce ohlednĕ zákonodárství
 Legislativní rada vlády, f  legislativer Regierungsrat, der
poradní orgán vlády pro legislativní otázky (z oblasti zákonodárství)
 legitimace, f  Ausweis, der; Legitimierung, die
průkaz, oprávnĕní, zmocnĕní; právní uznání
 legitimita moci  Legitimität der Macht, die
zákonnost, oprávnĕnost moci
 legitimní, adj.  legitim
právnĕ uznávaný, zákonný, založený na zákonném oprávnĕní, např. legitimní cestou, legitimní vláda
 legitimovaný, adj.  legitimiert
takový, který má k nĕčemu legitimaci (oprávnĕní, zmocnĕní)
 legitimován  legitimiert, berechtigt
od slovesa legitimovat, oprávnĕn, zmocnĕn
 lehce zranĕný, adj.  leicht verwundet
mající drobné poranĕní, ne příliš závažnou ránu, opak tĕžce zranĕného, např. zvíře je lehce zranĕné
 lehké ublížení na tĕle, n  leichte körperliche Verletzung, die, leichte Körperverletzung, die
onemocnĕní nebo poranĕní, které porušením normálních tĕlesných funkcí znesnadňuje výkon obvyklé činnosti, jde však o stav, který nezanechává trvalé následky a nevyžaduje náročného lékařského ošetření
 lehkomyslný, adj.  leichtsinnig
povrchní, ledabylý, lehkovážný, nedbalý
 lehkovážnost, f  Leichtfertigkeit, die
povrchnost, ledabylost, nedbalost, lehkomyslnost
 lehkovážný, adj.  leichtfertig
povrchní, ledabylý, nedbalý, lehkomyslný
 lehký, adj.  leicht
opak tĕžkého, např. lehký úkol, lehký předmĕt
 leknout se  sich erschrecken
polekat se, vydĕsit se, náhle se dostaví strach z nĕčeho negativního, např. lekl se, že přijde policie
 lektor, m  Lektor, der
předčitatel; učitel cizího jazyka; odborný posuzovatel literární práce pro nakladatelství, umĕleckých a vĕdeckých dĕl
 lesbický, adj.  lesbisch
vztahující se k lesbismu, např. lesbická žena, lesbický vztah
 lesbička, f  Lesbe, die
žena homosexuálka
 lest, f  List, die, Arglist, die, Finte, die
úskok, past, léčka
 leták, m  Flugblatt, das, Flyer, der
prospekt, propagační list, např. nechat vytisknout letáky
 letec, m  Pilot, der
pilot, aviatik
 letištĕ, n  Flugplatz, der, Flughafen, der
aeroport, např. mezinárodní letištĕ, letištĕ Ruzynĕ
 letištní dráha, f  Landebahn, die
dráha pro letadlo, např. přistát na letištní dráze
 lež, f  Lüge, die, Unwahrheit, die
nepravda, např. vyprávĕt lži
 léčení, n  Heilung, die
uzdravování, postup lékaře smĕřující k zlepšení zdravotního stavu pacienta
 léčka, f  Falle, die
past, lest, např. políčit léčku, byla to léčka
 lék, m  Arznei, die
medikament, léčící prostředek, např. homeopatický lék, zázračný lék
 lékař, m  Arzt, der
druh povolání - osoba s vysokoškolským vzdĕláním, která léčí lidi nebo zvířata, doktor, např. odborný lékař, praktický lékař
 lékárna, f  Apotheke, die
apotéka, obchod s léky a léčivými prostředky
 lhář, m  Lügner, der
človĕk, který nemluví pravdu, který lže, např. dokonalý lhář
 lhát  lügen
nemluvit pravdu jen lež
 lhůta, f  Frist, die, Termin, der
časový úsek, v nĕmž je třeba nĕco učinit nebo s jejímž uplynutím jsou spojeny určité následky, např. zákonná lhůta, soudcovská lhůta, hmotnĕprávní lhůta, procesní lhůta, konec lhůty, prominout zmeškání lhůty
 liberalizace, f  Liberalisierung, die
zrušení omezení a zásahů státu do vnitřního nebo zahraničního obchodu; přetváření společnosti v duchu liberalismu; uvolnĕní omezení
 liberalizovat  liberalisieren
zrušit omezení, uvolňovat
 libovolnĕ, adv.  beliebig
svévolnĕ, podle vlastní vůle
 libovolnost, f  Beliebigkeit, die, Willkür, die
svévolnost, možnost si vybrat podle své vůle, např. libovolnost řešení
 libovolný, adj.  willkürlich, beliebig
svévolný, lhostejno jaký, např. vyberte si libovolné místo
 licence, f  Lizenz, die
oprávnĕní k určité činnosti; v zahraničním obchodĕ druh vývozního nebo dovozního povolení; smlouva o využití zahraničního patentu nebo výrobní dokumentace; státní povolení k výkonu nĕjaké živnosti nebo obchodu, např. dovozní licence, výlučná licence, udĕlení licence
 lid, m  Volk, das
souhrnné označení pro lidi, např. lid České Republiky
 lidová milice, f  Volksmiliz, die
občanské dobrovolnické vojsko
 lidovecký, adj.  volksparteilich
vztahující se k lidové stranĕ (KDU-ČSL), např. lidovecký program (program lidovců)
 lidská důstojnost  Menschenwürde, die
váženost človĕka
 lidská důstojnost, f  Menschenwürde, die
vážnost človĕka
 lidské právo, n  Menschenrecht, das
právo, jehož nositelem je každý človĕk, např. základní lidská práva a svobody
 lidskost, f  Menschlichkeit, die, Humanität, die
humanita, mravní ideál založený na úctĕ k človĕku
 lidský, adj.  menschlich, human
vztahující se k človĕku, k lidu, k humanitĕ, např. lidské tĕlo, zkoušející profesor je přísný ale lidský, dĕlat chyby je lidské
 lidstvo, n  Menschheit, die
název pro lidi jako druh živých bytostí, např. dĕjiny lidstva
 lidumil, m  Menschenfreund, der
filantrop, človĕk, který má rád lidi, který je k lidem vlídný, dobročinný, neubližuje jim
 lidumilný, adj.  humanitär, menschenfreundlich
laskavý, dobročinný k lidem
 lichva, f  Wucher, der, Kreditwucher, der
trestný čin, při nĕmž pachatel buď zneužívaje nĕčí tísnĕ, nezkušenosti nebo rozumové slabosti nebo nĕčího rozrušení dá sobĕ nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnĕní, jehož hodnota je k hodnotĕ vzájemného plnĕní v hrubém nepomĕru, anebo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu ji uplatnit ji na sebe převede
 lichvář, m  Wucherer, der
ten, kdo provádí lichvu
 lichvářská cena, f  Wucherpreis, der
cena, která je v hrubém nepomĕru k hodnotĕ vzájemného plnĕní, ten, kdo ji požaduje se může dopustit trestného činu lichvy
 lichý, adj.  ungerade
opak sudého, např. liché číslo (1, 3, 5, 7 ...)
 liknavost, f  Säumnis, die
váhavost, pomalé reakce na nĕco, pomalé vyřizování nĕčeho, např. liknavost úředníka
 liknavý, adj.  säumig, zögernd, langsam
váhavý, pomalý, spojený s průtahy, např. liknavý úředník
 likvidace, f  Liquidation, die, Liquidierung, die, Abwicklung, die
vyúčtování, vyrovnání; zrušení, odtsranĕní, zničení, usmrcení, např. likvidace obchodní společnosti, likvidace odpadu
 likvidační, adj.  Abwicklungs-, Liquidations-
vztahující se k likvidaci, smĕřující k likvidaci, např. likvidační charakter konkurzního řízení, likvidační zůstatek
 likvidační zůstatek, m  Liquidationsrestbetrag, der
majetkový zůstatek, který vyplynul z likvidace, likvidační zůstatek se rozdĕlí mezi společníky společnosti
 likvidátor, m  Abwickler, der, Liquidator, der
osoba provádĕjící likvidaci obchodní společnosti, družstava či jiné právnické osoby, pro kterou stanoví právní předpis povinnost provedení likvidace
 likvidita, f  Liquidität, die
platební schopnost, finanční pohotovost, snadná zpenĕžitelnost, např. tato banka je likvidní
 likvidovat  liquidieren
ničit, vyřídit, zrušit, skoncovat, odstranit; vyúčtovat, vyrovnat
 limit, m  Limit, das
dolní nebo horní hranice nĕjaké hodnoty; cenová mez, krajní hodnota nákupní a prodejní ceny; horní hranice nĕjakého sportovního výkonu, jejíž dosažení je podmínkou pro účast v soutĕži
 limitovaný, adj.  begrenzt, limitiert
ohraničený; od nebo do nĕjaké meze, mezní hodnoty
 limitovat  limitieren
vymezit, ohraničit, určit nĕjakou mez, mezní hodnotu
 limitován  limitiert
od slovesa limitovat
 linie, f  Linie, die
čára, přímka, rys, tah, obrys; dopravní trať; rozhraní, mez, hranice; smĕr, zamĕření činnosti; vĕtev rodu
 list, m  Blatt, das, Schein, der, Urkunde, die
dokument; část stromu, např. list spadl ze stromu, rodný list, list papíru
 list vlastnictví  Eigentumsblatt, das
pro každého vlastníka, popř. pro stejný okruh spoluvlastníků v katastrálním území je vyhrazen jeden vlastnictví, do kterého jsou souhrnnĕ zapsány jejich všechny nemovitosti v daném území
 listina, f  Urkunde, die
listinný dokument, písemná zpráva podaná na movitém podkladĕ a vydavatelem podepsaná, např. veřejná listina
 Listina základních práv a svobod (LZPS)  Charta der Grundrechte und Grundfreiheiten, die
je jedním z předpisů ústavního pořádku České Republiky, je složená z preambule a 44 článků, rozdĕlených do šesti hlav, Listina je katalogem základních práv a svobod
 listinný, adj.  Urkunden-, urkundlich, dokummentarisch
vztahující se k listinĕ, např. listinný důkaz
 listinný doklad, m  Urkundenbeleg, der
doklad, dokument, který je zachycen na movitém podkladĕ, listu papíru
 listinný důkaz, m  Urkundsbeweis, der
je jedním z druhů důkazních prostředků, za listinu se považuje jakýkoliv hmotný substrát (nejen papír), který nese nĕjaký záznam, tento záznam je vlastním předmĕtem provádĕní důkazu
 listovní tajemství, n  Briefgeheimnis, das
ochrana tajemství zpráv uchovávaných v soukromí nebo zasílaných poštou nebo jiným způsobem, listovní tajemství je chránĕno Listinou základních práv a svobod, existuje také trestný čin porušování tajemství dopravovaných zpráv
 lišit  unterscheiden
odlišovat, dĕlat rozdíl mezi nĕčím, lišit se - být jiný než ostatní
 literatura, f  Literatur, die
písemnictví, slovesnost; vĕdecký a umĕlecký písemný projev určený veřejnosti, např. vĕdecká literatura
 litispendence, f  Rechtshängigkeit, die
překážka zahájeného řízení, která brání tomu, aby v téže vĕci probíhalo současnĕ u téhož nebo jiného soudu řízení
 litovat čeho  etwas bereuen
být smutný kvůli nĕčemu, pociťovat, že je škoda, že se nĕco stalo nebo nestalo, např. litovat svého jednání
 Litva, f  Litauen, das
stát u Baltského moře
 líčení, n  Schilderung, die, Verhandlung, die
barvité popisování nejčastĕji nĕjakého dĕje; nanášení různých zkrášlujících prostředků na obličej; hlavní líčení je řízení před soudem prvního stupnĕ v trestní vĕci
 líh, m  Spiritus, der
alkohol
 lístek, m  Blättchen, das, Blatt, das, Tiket, das
útržek; vstupenka, např. lístek na koncert, lístek do metra
 lítost, f  Reue, die
pocit spojený s litováním nĕčeho, co se stalo nebo nestalo, např. pocítit lítost nad opuštĕným dítĕtem
 loajalita, f  Loyalität, die
oddanost, vĕrnost; souhlasný postoj; snášenlivost v jednání s nĕkým, např. zamĕstnavatel vyžaduje od svých zamĕstnanců loajalitu
 loajální, adj.  loyal
oddaný, vĕrný; vyjadřující souhlasný postoj, např. loajální zamĕstnanec, loajální kolega
 lombardní sazba, f  Lombardsatz, der
sazba, kterou určuje Česká národní banka, jde o tzv. mĕrnou úrokovou sazbu, za kterou Česká národní banka poskytuje úvĕrové prostředky obchodním bankám
 los, m  Los, das
listina, ve které se slibuje v ní stanovené plnĕní, jestliže číslo, jímž je los označen, bude náhodnĕ vytažené z určité soustavy čísel při dodržení předem stanovených pravidel, los není cenným papírem
 losovat  auslosen
náhodnĕ vybírat los podle předem stanovených pravidel, např. promíchat shromáždĕné losy a jeden nebo víc z nich vybrat
 losování, n  Auslosung, die
vybírání jednoho (více) losu ze všech losů na základĕ předem stanovených pravidel
 lotr, m  Schurke, der
padouch, zlosyn, ničema, bídák
 Lotyšsko, n  Lettland, das
stát u Baltského moře
 loupení, n  Raub, der, Plünderung, die
plenĕní, drancování
 loupež, f  Raub, der
trestný čin, kterého se pachatel dopustí tím, že použije násilí nebo pohrůžku bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí vĕci, násilím se rozumí i uvedení poškozeného do stavu bezbrannosti lstí
 loupežná vražda, f  Raubmord, der
vražda spojená s loupeží, úmyslné usmrcení človĕka je spojeno s násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí v úmyslu se zmocnit vĕci cizí
 loupežný, adj.  räuberisch
vztahující se k loupeži, např. loupežná vražda
 lože, f  Bett, das, Lagerstätte, die
postel, lůžko k přenocování
 lstivost, f  Listigkeit, die, Arglist, die, Betrügerei, die
prohnanost, úskočnost
 lstivý, adj.  listig, arglistig, betrügerisch
vztahující se k lsti, záludný, zákeřný, klamající, prohnaný, např. lstivé jednání
 lup, m  Raub, der, Beute, die
kořist získaná nepoctivĕ, např. zmocnit se kořisti, padnout komu za kořist
 lupič, m  Räuber, der
ten, kdo loupí, krade
 lustrace, f  Einsichtnahme, die
kontrola úředních knih, záznamů a dokladů; provĕřování osob, např. lustrace příslušníků policie
 lustrovat  Einsicht nehmen, die, einsehen
kontrolovat, provĕřovat
 lynč, m  Lynchmord, der
svémocné trestání, tĕlesné týrání nebo usmrcení, obvykle bez řádného soudu
 lynčovat  lynchen
svémocnĕ trestat, tĕlesnĕ týrat obvykle bez řádného soudu
 lživost, f  Lügenhaftigkeit, die
vlastnost človĕka, která se projevuje tím, že tento človĕk (lhář) nemluví pravdu, kterou zastírá lžmi
 lživý, adj.  lügenhaft, lügerisch, verlogen
nemající pravdu, nepravdivý, klamající, např. lživé zprávy
 
m  
 macecha, f  Stiefmutter, die
nevlastní matka
 macešský, adj.  stiefmütterlich
vztahující se k maceše, nevlastní matce
 Maďarsko, n  Ungarn, das
stát v Evropĕ
 magisterský, adj.  Magister-
vztahující se k magistrovi, např. magisterská zkouška, magisterský studijní program
 magistr, m  Magister, der, Abk. Mgr.
akademická hodnost absolventů vysokých škol; mistr svobodných umĕní
 magistr, n  Magister, der
akademický titul Mgr., akademická hodnost absolventů vysokých škol
 magistrát, m  Gemeindeamt, das, Magistrat, der
správní úřad zákonem stanovených mĕst, např. Magistrát hlavního mĕsta Prahy
 machinace, f  Machenschaften, die
pletichy, pikle; lstivé, zákeřné, nepřípustné jednání, např. dopouští se různých machinací
 majetek, m  Vermögen, das, Immobilienbestiz, der
pojem, který je používán různými právními předpisy, které ho mnohdy vymezují odlišnĕ, jde o soubor všech vĕcí (movitých i nemovitých), soubor všech majetkových práv, jakož i soubor majetkových závazků, v jiných souvilostech se k pasivům ale nepřihlíží (např. při likvidaci dĕdictví)
 majetkoprávní, adj.  vermögensrechtlich
vztahující se k právu o majetku, např. majetkoprávní odbor se zabývá právním servisem ohlednĕ majetku určité osoby, instituce
 majetková újma, f  Vermögensnachteil, der
škoda na majetku
 majetkové hodnoty, pl.  Vermögenswerte, die
hmotné statky, majetkový prospĕch
 majetkové pomĕry manželů, pl.  Vermögensverhältnisse der Ehepartner, die
vztahy manželů ohlednĕ jejich majetku
 majetkové právo, n  Vermögensrecht, das
právo, které se zabývá majetkovými vztahy
 majetkové vztahy, pl.  Eigentumsverhältnisse, die
vztahy, jejichž předmĕtem je majetek, tedy movité nebo nemovité vĕci, majetková práva, závazky apod.
 majetkový, adj.  Vermögens-
vztahující se k majetku
 majetkový prospĕch, m  Vermögensvorteil, der
majetková hodnota, o kterou se nĕkdo obohatil, kterou nĕkdo získal
 majetný, adj.  wohlhabend, vermögend, begütert
bohatý (človĕk), zámožný, např. majetný podnikatel
 majitel, m  Eigentümer, der, Inhaber, der
vlastník
 majorita, f  Majorität, die, Mehrheit, die
vĕtšina
 makléř, m  Makler, der
fyzická osoba, která je na základĕ licence udĕlené Komisí pro cenné papíry oprávnĕna technicky obchodovat s cennými papíry jako zamĕstnanec obchodníka s cennými papíry. Každá společnost, která je obchodníkem s cennými papíry, může provádĕt obchody pouze prostřednictvím makléře; dohazovač, zprostředkovatel, senzál, obchodník na burze
 makléřský, adj.  Makler-
vztahující se k makléřovi, např. makléřská činnost
 malicherný, adj.  kleinlich, kleinkarriert
bezvýznamný, nezávažný, mapř. malicherná hádka
 malíř, m  Maler, der
umĕlec zabývající se malbou
 maloobchod, m  Einzelhandel, der
opak velkoobchodu, obchod pro privátní osoby, pro nepodnikatele
 maloobchodní, adj.  Einzelhandels-, Kleinhandels-
vztahující se k maloobchodu, např. maloobchodní ceny (jsou vyšší než velkoobchodní)
 Malta, f  Malta, das
středomořský stát
 management, m  Management, das
teorie a praxe řízení podniku, vedení podniku; manažerství, např. banka má dobrý management
 manažer, m  Manager, der
řídící pracovník podniku, organizace apod., člen managementu; program spravující nĕkteré počítačové systémy
 mandant, m  Mandant, der, Auftraggeber, der
zmocnitel, povĕřovatel, klient
 mandatář, m  Auftragnehmer, der
zmocnĕnec
 mandát, m  Mandat, das, Auftrag, der
plná moc, zmocnĕní, příkaz; doklad o plné moci nebo příkazu; funkce, práva a zmocnĕní voleného zástupce, např. poslanecký mandát
 manifestace, f  Manifestation, die
veřejné shromáždĕní, projev, projevování nĕčeho
 manifestovat  manifestieren
veřejnĕ projevovat, např. lid manifestoval svoji nevoli
 manipulace, f  Manipulation, die
zacházet s nĕčím; ovládání nĕkoho, způsob provádĕní nĕčeho; výrobní postup; úprava zboží, suroviny; nepoctivý způsob jednání
 manipulační, adj.  Manipulations-
vztahující se k manipulaci, např. manipulační poplatek
 manipulovat s kým s čím  manipulieren, mit jemandem, mit etwas
s nĕčím zacházet, nĕkoho ovládat; s nĕčím nakládat
 manko, n  Manko, das, Fehlbetrag, der
úbytek, ztráta, schodek v pokladnĕ; nedostatek, nĕčí slabá stránka
 manžel, m  Ehegatte, der
muž ženy, kterou si vzal za manželku
 manželé, pl.  Eheleute, die, Ehepaar, das, Ehegatten, die
označení pro manželský pár, muže a ženu, kteří spolu uzavřeli sňatek
 manželka, f  Ehegattin, die
žena muže, za kterého se provdala
 manželská povinnost, f  Ehepflicht, die
povinnost vyplývající z existence manželství
 manželský, adj.  ehelich
vztahující se k manželství, např. první manželský polibek, manželská postel
 manželství, n  Ehe, die
trvalé společenství ženy a muže, které vzniká zákonem stanoveným způsobem, např. neplatné manželství, šťastné manželství
 mapa, f  Landkarte, die
rovinný, podle určitých geometrických zásad zhotovený obraz zemského povrchu, např. nástĕnná mapa svĕta
 marasmus, m  Marasmus, der, Altersschwäche, die
stav duševní i tĕlesné zchátralosti, sešlost, zchátralost
 marketing, marketink, m  Marketing, das
koncepce obchodní a výrobní politiky firmy
 Markrabství, n  Markgrafschaft, die
historický správní celek, např. Markrabství moravské
 marné uplynutí (lhůty), n  fruchtloser Fristablauf, der
vypršení lhůty, aniž by bylo učinĕn předpokládaný úkon
 marnĕ, adv.  unnütz, erfolglos
nadarmo, zbytečnĕ, např. marnĕ se snažíš
 marnotratnost, f  Verschwendung, die, Verschwendungssucht, die, Luxus, der
rozhazovačnost, plýtvání s penĕzi
 marnotratný, adj.  verschwernderisch
rozhazovačný, plýtvající penĕzi
 marný, adj.  vergeblich, erfolglos
zbytečný, bezúspĕšný
 mařit  verderben, vereiteln, verhindern
bránit nĕčemu, činit nĕčemu překážky, např. neustále mi maří mé plány
 masovĕ, adv.  massenhaft
hromadnĕ, např. masovĕ propouštĕt ze zamĕstnání
 materiál, m  Material, das
látka, hmota, surovina; prostředek k uskutečnĕní nĕčeho, podklad
 materiální znak, m  materielles Merkmal, das
nikoliv formální vlastnost (atribut)
 mateřský, adj.  mütterlich, Mutter-
vztahující se k mateřství, např. mateřský jazyk
 mateřství, n  Mutterschaft, die
vyjádření vztahu matky a dítĕte
 matriční, adj.  Matrikel-
vztahující se k matrice, např. matriční úřad
 matrika, f  Matrikel, die, Personenstandsregister, das
úřední kniha záznamů o pohybu obyvatelstva, státní evidence narození, uzavření manželství a úmrtí fyzických osob na území České republiky a narození , uzavření manželství a úmrtí, k nimž došlo v cizinĕ, jde-li o státní občany ČR; seznam členů spolku nebo organizace
 matrikář, m  Standesbeamter, der
úředník příslušného obecního úřadu, jehož pracovní náplní je především vedení matriky
 matrikářka, f  Standesbeamtin, die
úřednice příslušného obecního úřadu, jehož pracovní náplní je především vedení matriky
 maturita, f  Abitur, das, Reifeprüfung, die
závĕrečná zkouška na střední všeobecné vzdĕlávací a odborné škole; tzv. "zkouška dospĕlosti"
 maximalizovat  maximieren
uvádĕt do nejvĕtší možné velikosti, extrémnĕ zvĕtšovat, např. maximalizovat výkon
 maximum, n  Maximum, das, Höchstmaß, das
nejvyšší hodnota, míra; nejvyšší množství, horní, krajní mez výkonu
 Máj, m  Mai, der
název známého díla K.H. Máchy, starší název pro mĕsíc kvĕten
 mást  wirren, verwirren, irremachen, beirren
klamat, plést
 memorandum, n  Memorandum, das, Denkschrift, die
forma diplomatické korespondence o faktické nebo právní stránce otázky, která je předmĕtem jednání států; pamĕtní spis, zápisní kniha
 menšina, f  Minderheit, die
část obyvatelstva státu, která je početnĕ menší než zbytek populace
 menšinový, adj.  Minderheits-
týkající se menšiny, např. menšinová vláda, menšinový akcionář
 meritorní, adj.  meritorisch
týkající se vĕci samé, např. meritorní rozhodnutí soudu (rozhodnutí ve vĕci samé)
 metoda, f  Methode, die, Verfahren, das
způsob, jak dosáhnout nĕjakého cíle; promyšlený způsob činnosti, učení, zkoumání, provádĕní nĕčeho
 metodický, adj.  methodisch
vztahující se k metodĕ, navádĕjící k určitému postupu
 metodika, f  Methodik, die
pracovní postup, návod; nauka o zákonitostech výuky nĕjakému předmĕtu a výuky vůbec
 mezera, f  Lücke, die, Spalte, die
skulina, štĕrbina, trhlina, prázdné místo, ale také např. mezera v zákonĕ (ve smyslu nedokonalého zákona, který nestanoví pro určitou vĕc žádné pravidlo nebo to činí nedokonale)
 mezerovitý, adj.  lückenhaft
neúplný, obsahující nežádoucí mezery, prázdná místa
 mezi  zwischen, unter
uprostřed, např. stát mezi dvĕma stoly
 mezi subjektem oprávnĕným a subjektem povinným  zwischen dem berechtigten Subjekt und dem verpflichteten Subjekt
mezi dvĕma osobami, z nichž prvá má vůči druhému určité oprávnĕní, nárok a druhá osoba má vůči první určitou odpovídající povinnost
 mezinárodnĕprávní ochrana dĕtí, f  völkerrechtlicher Kinderschutz, der
ochrana dĕtí s mezinárodním prvkem, např. ochrana dĕtí, kteří se ocitnou za hranicemi nebo jejichž rodič, který k nim má vyživovací povinnost, žije v cizinĕ
 mezinárodní, adj.  international, völkerrechtlich, weltweit
internacionální
 mezinárodní smlouva, f  völkerrechtliches Abkommen, das
mezistátní dohoda
 mezinárodní tribunál, m  internationales Tribunal, das
soudní orgán, který je ustanoven na základĕ mezinárodní smlouvy více státy s působností vztahující se na území více států
 meziválečný, adj.  Zwischenkriegs-
týkající se období mezi dvĕma svĕtovými válkami
 mezník, m  Grenzstein der, Markstein, der
rozhraní; důležitý časový předĕl
 ménĕcennost, f  Minderwertigkeit, die
menší hodnota ve vztahu k vlastnímu sebehodnocení nebo k vĕci
 ménĕcenný, adj.  minderwertig
být menší hodnoty, např. ménĕcenný tvor, cítit se ménĕcennĕ
 mĕna, f  Währung, die
zákonem upravený systém penĕžní jednotky, jejich forem a jejího obĕhu v určité zemi, penĕžní jednotka
 mĕnĕn  geändert
od slovesa mĕnit, být předmĕtem zmĕn
 mĕnĕn a doplňován  verändert und ergänzt
být předmĕtem zmĕn a doplnĕní, dodatků
 mĕnit  ändern, tauschen, wechseln
nĕčemu dávat jinou podobu, upravovat; smĕňovat, např. mĕnit právní pomĕry, mĕnit peníze
 mĕnový, adj.  Währungs-
vztahující se k mĕnĕ, např. mĕnový fond, mĕnová reforma
 mĕřit  messen
na základĕ mĕrných jednotek určovat nĕčí parametry, např. délku, váhu
 mĕřítko, n  Maß, das, Maßstab, der
kritérium, hledisko, určovací znak, např. profesor má vysoká mĕřítka
 mĕsíc, m  Monat, der
časový úsek roku, jedna dvanáctina roku, 30 dní
 mĕsto, n  Stadt, die
obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, pokud tak stanoví předseda Poslanecké snĕmovny po vyjádření vlády
 mĕstská hromadná doprava (MHD), f  öffentlicher Nahverkehr, der
doprava na území mĕsta, která je organizována tímto mĕstem (např. autobusy, tramvaje, trolejbusy apod.)
 mĕstský, adj.  städtisch, Stadt-
vztahující se k mĕstu, např. mĕstský úřad, mĕstská policie
 Mĕstský soud v Brnĕ, m  Stadtgericht in Brünn, das
označení pro okresní soud v Brnĕ
 Mĕstský soud v Praze, m  Stadtgericht in Prag, das
označení pro krajský soud v Praze
 milost, f  Gnade, die
označení pro rozhodnutí prezidenta republiky, vydaného na základĕ ústavního zmocnĕní, milost má buď formu abolice, agraciace nebo rehabilitace, milost může být udĕlena buď konkrétní osobĕ nebo hromadnĕ ve formĕ amnestie
 miminální, adj.  minimal
nejmenší možný, nepatrný, např. minimální ztráty, minimální mzda
 mimomanželský, adj.  außerehelich
nikoliv v manželství, např. mimomanželský pomĕr, mimomanželské dítĕ
 mimořádný, adj.  außergewöhnlich, außerordentlich
výjmečný, extraordinární, např. mimořádnĕ vysoký stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost
 mimořádný opravný prostředek, m  außerordentliches Rechtsmittel, das
opravný prostředek proti rozhodnutí, které je v právní moci
 mimosmluvní, adj.  außervertraglich
neujednaný smlouvou, např. mimosmluvní odmĕna advokáta podle tarifu stanoveného zvláštním předpisem
 mimosoudní, adj.  außergerichtlich
neprojednávaný soudem, např. mimosoudní vyřešení sporu
 mimovolný, adj.  unwillkürlich
bezdĕčný, mimovolný průbĕh
 mince, f  Münze, die
kovové platidlo, peníz, např. platit drobnými mincemi
 minerální olej, m  Mineralöl, das
olej vyrábĕjící se z minerálů
 minimalizovat  minimieren
zmenšit, snížit na nejmenší míru, např. minimalizovat ztráty
 minimum, n  Minimum, das
nejmenší míra nebo množství, nejmenší částka nebo část; nejmenší hodnota, např. minimum možností, minimum chyb
 ministerský, adj.  Ministerial-
vztahující se k ministerstvu nebo ministrovi, např. ministerské křeslo ve vládĕ
 ministerstvo, n  Ministerium, das
vládní orgán ústřední státní správy řídící určitý úsek státní a veřejné moci v čele s ministrem jako členem vlády, např. Ministerstvo zahraničních vĕcí České republiky
 Ministerstvo spravedlnosti  Justizministerium, das
ústřední orgán státní správy pro soudy, státní zastupitelství, vĕzeňství, probaci a mediaci
 Ministerstvo vnitra  Innenministerium, das
ústřední orgán státní správy
 ministr spravedlnosti  Justizminister, der
ministr stojí v čele ministerstva spravedlnosti
 minulý, adj.  vergangen, vorig
nastalý v minulosti, vztahující se na minulost, např. minulý režim, minulý týden
 mistr, m  Meister, der
odborník ve svém oboru; titul pro vítĕze určité soutĕže, např. mistr odborného výcviku, mistr svĕta ve skoku na lyžích
 mínĕní, n  Meinung, die, Ansicht, die, Anschauung, die
názor, např. mám o nĕm dobré mínĕní
 mír, n  Frieden, der
opak války
 míra, f  Maß, das, Rate, die, Quote, die
mĕrná hodnota, mĕřítko, množství, např. míra inflace, přesná míra
 mírnit  mäßigen, mildern, lindern
činit mírnĕjším, menším, klidnĕjším, slušnĕjším, např. mírnit se v chování, mírnit bolesti
 mírný trest, m  milde Strafe, die
trest, který není tvrdý, relativnĕ nízký nebo malý, např. soud uložil mítàný trest
 místní, adj.  örtlich
vztahující se k určitému místu, území, zdejší, nacházející se v místĕ, např. místní klimatické podmínky, místní banka
 místo, n  Ort, der, Platz, der
prostor, blíže vymezený prostor nebo území, např. místo spáchání trestného činu
 místo narození  Geburtsort, der
místo, kde se nĕkdo narodil
 místo podnikání, n  Geschäftsadresse, die, gewerbliche Niederlassnug, die
jeden z identifikačních znaků fyzické osoby podnikatele, jde o adresu, která se zapisuje do zákonem stanoveného seznamu (např. do obchodního rejstříku, živnostenského rejstříku apod.)
 místopředseda, m  stellvertretender Vorsitzender, der, Vizepräsident, der
zástupce předsedy, např. místopředseda soudu, místopředseda družstva, místopředseda představenstva
 mj.  u.a. (unter anderem)
zkratka "mimo jiné"
 Mladá fronta Dnes (MfD), f  "Junge Front Heute"
název novin, které vycházejí v České republice
 mladistvý, adj.  jugendlich, jung, Jugend-
pojem trestního práva označující osobu mezi 15. a 18. rokem vĕku
 mládež, f  Jugend, die, junges Volk, das
hromadný pojem pro mladé lidi
 mládí, n  Jugend, die, Jugendalter, das
časový úsek života, po který je človĕk mladý
 mlátit  schlagen, prügeln
bít, tlouct, např. mlátit se po hlavĕ
 mlčení, n  Schweigen, das
stav, kdy nĕkdo nic neříká, např. mlčení neznamená souhlas
 mlčenlivost, f  Verschwiegenheit, die
vlastnost človĕka, která spočívá v málomluvnosti; povinnost nesdĕlovat určité skutečnosti, např. povinnost mlčemñlivosti advokáta o skutečnostech, které se dozvĕdĕl v souvislosti s výkonem advokacie
 mlčky, adv.  stillschweigend, wortlos
beze slova, např. mlčky pokračoval dále ve své činnosti, mlčky souhlasil
 mluva, f  Sprache, die, Rede, die
řeč, hovor
 mluvčí, m  Sprecher, der
osoba, která sdĕluje nĕčí oficiální stanoviska veřejnosti, např. mluvčí ministerstva obrany
 mlynářský, adj.  Mühl-, Müller-
týkající se mlynáře, např. mlynářská čepice
 mnohostranná a dvoustranná mezinárodní smlouva, f  multi- und bilateraler völkerrechtlicher Vertrag, der
mnohostranná smlouva vyjadřuje přítomnost mnoha, více smluvních stran, dvoustranná smlouva je uzavřena pouze mezi dvĕma stranami
 mnohostranný, adj.  vielseitig
vztahující se k mnoha, více stranám, např. mnohostranná smlouva
 mnohoženství, n  Polygamie, die, Mehrehe, die, Vielweiberei, die
stav, kdy má jeden muž současnĕ více než jednu manželku
 množstevní, adj.  Mengen-, mengenmäßig
spojený s množstvím, kvantitativní, např. množstevní sleva
 moc, f  Macht, die, Gewalt, die
síla, vláda, panství, např. soudcovská moc, právní moc, plná moc
 mocenské centrum, n  Machtzentrum, das
středisko moci, místo, kde sídlí osoby nebo orgány, které jsou nadány mocí zpravidla nad určitým územím
 modalita, f  Modalität, die
možný způsob; posouzení obsahu daného soudu např. jako nĕčeho možného, nutného, pochybného apod.
 moderace, f  Milderung, die, Mäßigung, die
zmírnĕní, mírnost; duševní klid, rozvážnost
 moderační, adj.  Milderungs-, Mäßigungs-
vztahující se k moderaci, zmírňující, např. moderační právo soudu (snížit náhradu škody)
 modernizovat  modernisieren
činit modernĕjším
 modifikovaný, adj.  modifiziert
vztahující se ke stavu po modifikaci, obmĕnĕný, pozmĕnĕný, upravený, např. modifikované podmínky smlouvy
 monopol, m  Monopol, das
výhradní právo příslušející jedné osobĕ, skupinĕ osob nebo státu; výhradní ekonomické postavení, např. státní monopol na dodávku elektrické energie
 moratorium, n  Stundung, die, Moratorium, das
všeobecný nebo individuální odklad splatnosti pohledávek, prodloužení platební lhůty; dočasné zastavení
 morálka, f  Moral, die
společenskými pomĕry a vztahy podmínĕný způsob chování a mravní zásady jednotlivců a společenských skupin
 morální, adj.  moralisch
mravní, mravný, jsoucí v souladu s mravností, např. morální pravidla
 morální povinnost, adj.  sittliche Pflicht, die
mravní závazek, který není vymahatelný právem a který vyplývá z morálních pravidel uznávaných společností
 morální satisfakce, f  moralische Genugtuung, die
zadostiučinĕní v nepenĕžité formĕ (např. omluva)
 mortalita, f  Mortalität, die, Sterblichkeit, die, Sterberate, die
úmrtnost, pomĕr počtu úmrtí určitou chorobou k celkovému počtu obyvatel daného místa nebo zemĕ v dané dobĕ, např. vysoká mortalita
 motiv, m  Motiv, das, Beweggrund, der
důvod, podnĕt, pohnutka, jednání, východisko, námĕt, vedoucí myšlenka činnosti nebo díla; hlavní pohnutka trestného činu, např. motiv vraždy je neznámý
 motivace, f  Motivation, die, Motivierung, die
odůvodnĕní, zdůvodnĕní, určení volního aktu nĕjakou pohnutkou, např. mít motivaci
 motivovat  motivieren
zaujmout pro nĕco, probudit zájem, např. šance na odmĕnu ho motivovala k velkému pracovnímu nasazení
 moudrost, f  Weisheit, die, Klugheit, die
prozíravost, zkušenost, chytrost (v pozitivním smyslu)
 movitá vĕc, f  bewegliche Sache, die
movitost, vĕc v právním smyslu, která není nemovitostí, pohyblivá vĕc
 movitost, f  bewegliche Sache, die, bewegliches Vermögen, das
movitá vĕc, pohyblivá vĕc, vĕc v právním slova smyslu, která není nemovitostí
 movitý, adj.  beweglich
pohyblivý, opak nemovitého, např. movitá vĕc
 možnost, f  Möglichkeit, die
šance; nĕco, co může být, např. možnost volby
 možný, adj.  möglich
lze o nĕčem do budoucna předpokládat, že se stane, např. možný vývoj situace, tento postup je možný
 mrav, m  Sitte, die
určitý vzor, způsob chování, např. je dobrých mravů (má dobré vychování)
 mravní, adj.  Sitten-
týkající se mravů, pravidel chování
 mravní předpis, m  Sittenvorschrift, die
předpis o mravním chování
 mravnost, f  Sittlichkeit, die
soubor společensky uznávaných pravidel chování
 mravný, adj.  gesittet
morální, slušný, v souladu se společensky uznávanými pravidly chování
 mrhat  verschwenden, vergeuden, verschleudern
plýtvat, např. mrhat časem
 mrtvola, f  Leiche, die
mrtvé tĕlo človĕka
 mrtvý, adj.  tot
neživý
 mrtvý, m  Tote, der
zesnulá osoba
 mstivost, f  Rachsucht, die, Rachgier, die
vlastnost človĕka, která spočívá v touze po mstĕ
 mstivý, adj.  rachsüchtig
toužící po mstĕ, např. mstivý človĕk, mstivý nepřítel
 mstít se komu  sich an jemandem rächen
nĕkomu oplácet jeho čin, např. mstít se za spáchané křivdy
 mučednická smrt, f  Märtyrertod, der
označení smrti, která je obzvlášť útrpná, mučivá, je proto přirovnávána ke smrti mučedníka
 mučedník, m  Märtyrer, der
osoba, která byla umučena k smrti kvůli svému přesvĕdčení, myšlence, názorům
 mučen  gefoltert
od slovesa mučit, týrán
 mučení, n  Folterung, die, Marterung, die, Quälen, das
týrání, kruté zacházení s nĕčím nebo nĕkým
 mučidlo, n  Folterwerkzeug, das
nástroj k mučení, týrání
 mučit  quälen, martern, foltern
týrat nĕkoho, ubližovat nĕkomu, trápit nĕkoho nebo nĕco
 mučivý, adj.  quälend, marternd, peinigend
útrpný, týrající, např. mučivé myšlenky
 muž, m  Ehemann, der, Mann, der, Gatte, der, Gemahl, der
človĕk mužského pohlaví, protiklad ženy, dospĕlý chlapec
 mužný, adj.  männlich, mannhaft, mannbar
chovající se jako muž, budící dojem mužnosti
 mužský, adj.  männlich, Männer-
vztahující se k muži, pánský
 mylný, adj.  irrtümlich, falsch, unrichtig
nesprávný, chybný, např. mylná představa
 myslet  denken, meinen, glauben
přemýšlet, mínit
 myslitel, m  Denker, der
osoba, která je autorem velkých myšlenek
 myslitelný, adj.  denkbar
představitelný, možný, např. je myslitelné, že se to povede
 mystifikace, f  Mystifizierung, die, Irreführung, die
klamání, oklamání nepravdivou zprávou; nepravdivá, vymyšlená zpráva
 mystifikovat  mystifizieren
nĕkoho klamat, tvrdit nepraavdivou informaci
 myšlení, n  Denken, das
proces odehrávající se v mozku, při kterém vznikají myšlenky
 myšlenka, f  Gedanke, der, Idee, die
idea, nápad
 myšlenkový pochod, m  Gedankengang, der
posloupnost jednotlivých myšlenek, proces myšlení
 mýlit se  sich irren
dĕlat chybu, mít mylnou představu
 mýlka, f  Irrtum, der, Missverständnis, das
omyl, nedorozumĕní
 mzda, f  Lohn, der
odmĕna za vykonání práce zamĕstnancem
 mzdový, adj.  Lohn-
týkající se mzdy, např. mzdový tarif
 
n  
 na doživotí  auf Lebensdauer, auf Lebenszeit
do konce života, např. trest na doživotí
 na místĕ (být)  angebracht sein, an Ort und Stelle (sein)
je vhodné
 na náklad, m  auf Kosten
k tíži (o financích), např. na náklad kupujícího
 na rozdíl od, m  im Unterschied zu
naopak od nĕčeho
 na úkor, m  zum Nachteil
v neprospĕch, na újmu
 na vlastní pĕst, f  auf eigene Faust
sám, bez cizí pomoci, např. podniknout nĕco na vlastní pĕst
 na základĕ  auf Grund
na bázi, na principu
 nabádat  anstiften, aufreizen, antreiben
pobízet, upozorňovat nĕkoho na nĕco, napomínat nĕkoho, např. nabádal ho k dobrému chování
 nabídka, f  Angebot, das, Offerte, die
oferta, např. obchodní nabídka
 nabídka převzetí, f  Übernahmeangebot, das
veřejný návrh smlouvy na odkup akcií určený jejich majitelům
 nabídnout, nabízet  anbieten
učinit (činit) nĕkomu nĕjaký návrh, např. nabídnout nĕkomu pracovní místo
 nabízený, adj.  angeboten, offeriert
od slovesa nabídnout, např. nabízené zboží
 nabyt  erworben
od slovesa nabýt, získán (do vlastnictví)
 nabytí, n  Erwerb, der
získání, např. nabytí znalostí, nabytí nemovitosti
 nabyvatel, m  Erwerber, der
osoba, která nĕco získala, na kterou přešlo vlastnické právo k nĕjaké vĕci
 nabýt  erwerben
získat, např. zákon nabyl účinnosti, dĕdic nabyl nemovitost
 nabýt majetek  Eigentum erwerben, das
získat majetek do svého vlastnictví
 nabývat  erwerben
získávat, např. situace nabývá na závažnosti
 nabývání, n  Erwerb, der
získávání
 nad slunce jasné  sonnenklar
evidentnĕ zřejmé, např. je nad slunce jasné, že po noci přijde ráno
 nad stanovený počet  über das verpflichtende Maß hinaus
přesahovat daný počet
 nadace, f  Stiftung, die, Stipendium, das
účelové sdružení majetku, které je právnickou osobou
 nadační, adj.  Stiftungs-
vztahující se k nadaci, např. nadační listina, nadační fond
 nadále, adv.  weiterhin
i dále v budoucnu
 nadání, n  Begabung, die, Talent, das, Veranlagung, die
talent, např. nadání na jazyky
 nadávat  schimpfen, fluchen
hubovat, láteřit, např. nadávat na všechny lidi kolem
 nadávání, n  Beschimpfung, die, Schimpfrede, die
proud hrubých slov činĕných často ze vzteku
 nadbytečný, adj.  überflüssig
přebytečný, zbytečný, nadmĕrný, např. nadbytečné pracovní místo
 nadbytek, m  Überfluß, der
hojnost, přebytek
 nadĕje, f  Hoffnung, die
víra v nĕco, šance na dobrý konec, např. mít nadĕji, že všechno dobře dopadne
 nadhodnocení, n  Überbewertung, die
přeceňování, přidĕlení vĕtší hodnoty, než je hodnota skutečná
 nadmĕrný, adj.  übermäßig, überproportional
přílišný, příliš velký, např. nadmĕrný odpočet (daňová povinnost, kdy odpočet danĕ převyšuje daň navýstupu za zdaňovací období)
 nadnárodní, adj.  supranational, überstaatlich
supranacionální, nadstátní
 nadpis, m  Überschrift, die, Titel, der
titul, hlavička, např. nadpis kapitoly
 nadpoloviční vĕtšina, f  absolute Mehrheit, die
absolutní vĕtšina, více jak 50% vĕtšina
 nadržovat komu  jemanden begünstigen
nĕkoho podporovat na úkor druhých, učitel nadržuje jednomu žákovi
 nadřazen  übergeordnet
být funkčnĕ nad nĕčím, např. právo ES je nadřazeno (má přednost) před vnitrostátním právem
 nadřízený, adj.  vorgesetzt, übergeordnet
protiklad podřízeného, vedoucí, např. nadřízený zamĕstnanec
 nadřízený, m  Vorgesetzter, der
vedoucí osoba, protiklad podřízeného, např. nadřízený zamĕstnance
 nadřízený orgán, m  vorgesetztes Organ, das, überordnetes Organ, das
vyšší orgán, protiklad k podřízenému orgánu
 nadsazovat  übertreiben
přehánĕt, zlehčovat nĕco
 nadstavbový, adj.  Aufbau-
stavĕjící na nĕčem, tvořící nástavbu nĕčeho
 nadstranickost, f  Überparteilichkeit, die
nečlenství v politických stranách
 nahlédnout  einsehen, Einsicht nehmen
krátce se do nĕčeho podívat, např. nahlédnout do spisu
 nahlížení, n  Einsicht, die, Einsichtnahme, die, Ansicht, die
nahlédnutí do nĕčeho, pohled do nĕčeho, např. nahlížení do spisu je právo obvinĕného
 nahlížet  einsehen, nachschauen, hineinschauen
dívat se do nĕčeho (např. listin); nĕco vnímat, např. nahlížet na problém z jiné strany
 nahlížet do spisů  Akteneinsicht nehmen, die
možnost nahlížet do spisů, činit si z nich výpisy a poznámky
 nahodilý, adj.  gelegentlich
nepravidelný, náhodný
 nahradit  ersetzen, erstatten
jít na místo nĕkoho jiného, nĕco nahradit nĕčím jiným, uhradit (penĕzmi), např. starého jednatele nahradil nový jednatel, nahradit brýle kontaktními čočkami, nahradit náklady řízení
 nahradit způsobenou škodu  angerichteten Schaden ersetzen
odčinit či zaplatit újmu, která byla způsobena
 nahradit způsobenou škodu  angerichteten Schaden ersetzen
napravit nebo odškodnit vzniklou újmu
 nahraditelný, adj.  ersetzbar
zastupitelný, možný býti zastoupen nĕčím jiným, nebýt jedinečný, např. nahraditelné ztráty
 nahrazen  vergütet, erstattet
od slovesa nahradit
 nahrazovat  ersetzen
jít na místo nĕkoho jiného, nĕco nahradit nĕčím jiným, např. starého jednatele nahrazuje nový jednatel, nahrazovat náklady řízení
 nahrazující, adj.  ersetzend, stellvertretend
představující, činící náhradu, např. jednatel nahrazující původního jednatele
 nacházející se, adj.  befindlich
od slovesa nacházet se nĕkde, být nĕkde přítomen, např. nemovitost nacházející se v Plzni
 nacházet se (v)  sich befinden
nalézat se, objevovat se, např. Praha se nachází v České republice
 najevo  zutage
navenek, např. dát najevo svoje city
 najmout  mieten
vzít do nájmu, např. najmout si detektiva
 nakazit  anstecken
přenést nemoc, např. nakazit ostatní žloutenkou
 nakladatel, m  Verleger, der
osoba, která vlastní nakladatelství knih, vydává knihy
 nakladatelský, adj.  Verlags-
vztahující se k nakladatelství
 nakladatelství, n  Verlag, der
firma zajišťující vydávání knih, např. Nakladatelství BECK
 nakládat  einladen, verladen, verfrachten
skládat zboží do vozu; zacházet s nĕčím, s nĕčím disponovat, např. nenakládal s ní dobře, nakládat s vlastním majetkem
 nakládání, n   Aufladen, das, Behandlung, die, Einlage, die
skládání zboží do vozu, zacházení s nĕkým nebo s nĕčím
 nakládání, n  Verfügung, die, Aufladen, das, Behandlung, die
disponování s nĕčím; skládání nákladu; zacházení s nĕkým
 nalezenec, m  Findling, der, Findelkind, das
osoba, která byla nalezena
 nalezení, n  Auffinden, das
objevení, vyhledání
 naleznout  finden, erkennen
najít nĕco
 naléhat  dringen, drängen
vykonávat psychický nátlak na nĕkoho, např. naléhala, aby ji doprovodil
 naléhavý, adj.  dringend, dringlich
nutný, neodkladný, např. naléhavá záležitost, naléhavá žádost
 nalézací řízení, n  Erkenntnisverfahren, das
druh civilního procesu, který vede k rozhodnutí soudu, co je právem, anebo kterým právo vytváří, soud právo tzv. "nalézá"
 nalézt  finden
najít
 naložit  laden, aufpacken; verfahren mit
dát náklad do nĕčeho nebo na nĕco, uložit; učinit dispozici s nĕčím, např. naložit náklad do auta, naložit neuváženĕ s vlastním majetkem
 namáhavý, adj.  anstrengend, mühsam
tĕžký, náročný, např. namáhavá práce
 namísto  statt
místo, např. dítĕ si plete slova a namísto kuře říká kůže
 namítat  einwenden, eine Einwendung machen
nĕco navrhovat, podotýkat jako projev nesouhlasu, např. namítá promlčení nároku
 namítá se  es wird eingewendet
je činĕna námitka, nesouhlas, např. namítá se promlčení
 namítnout  einwenden, eine Einwendung machen
nĕco navrhnout, podotknout jako projev nesouhlasu, např. namítl promlčení nároku
 namítnut  eingewendet
od slovesa namítnout, být uplatnĕn jako námitka, být navržen, být podotknut, být vytčen
 namluvit  aufsprechen, einreden
napovídat, nalhat
 naopak  umgekehrt, im Gegenteil
opačnĕ, obrácenĕ, např. je tomu právĕ naopak
 napadat, napadnout  anfechten, angreiden, herabfallen; einfallen
popírat, popřít; fyzicky nebo slovnĕ zaútočit; dostat nápad, např. napadl rozsudek v plném rozsahu, pachatel napadl osobu zezadu
 napadené rozhodnutí, n  angegriffene Entscheidung, die
rozhodnutí, proti kterému byl podán opravný prostředek (např. odvolání)
 napĕtí, n  Spannung, die, Anspannung, die
tenze, tlak, např. elektrické napĕtí, napĕtí před soudem, bylo cítit napĕtí
 naplnĕn  erfüllt, angefüllt
od slovesa naplnit, byl splnĕn; byl učinĕn plným
 naplnĕní, n  Füllung, die, Erfüllung, die, Ladung, die
splnĕní (všech podmínek či předpokladů); učinĕní nĕčeho plným, např. naplnĕní všech znaků skutkové podstaty, naplnĕní sudu vodou
 naplnit  erfüllen; anfüllen
učinit plným; splnit, např. naplnit sud vodou, naplnit nĕkoho optimismem, jednání naplnilo všechny znaky trestní odpovĕdnosti
 naplňovat  erfüllen; anfüllen
činit plným; splňovat (podmínky, předpoklady)
 napodobení, n  Nachahmung, die
učinĕní podobným, např. napodobení hlasu
 napodobený, adj.  nachgeahmt, nachgemacht
učinĕný jako by byl skutečným, např. napodobený originál
 napomáhat  helfen, behilflich sein
nĕčemu pomáhat, přičiňovat se o nĕco, např. napomáhat spáchání trestného činu
 napomenout  ermahnen, verwarnen
nĕkoho na nĕco důraznĕ upozornit, např. učitel napomenul žáka, aby se choval slušnĕ
 napomenutí, n  Verwarnung, die, Mahnung, die, Ermahnung, die, Warnung, die
upozornĕní na nesprávné jednání, příkaz k nápravĕ, např. napomenutí od učitele
 napravit  verbessern, richtigstellen, wiederherstellen
nĕco odčinit, opravit, např. napravit svou chybu omluvou
 napravit se  sich bessern
polepšit se, polepšit své chování
 napravitelný, adj.  besserungsfähig, zu verbessern, verbesserbar
schopný zmĕny k lepšímu, např. napravitelné chování
 napravovat  bekehren, verbessern
činit nápravu, zlepšovat, např. napravovat chyby, napravovat osoby se špatnými sociálními návyky
 naprosto, adv.  ganz, völlig
zcela, úplnĕ
 naproti  gegenüber, gegen
oproti
 např.  zum Beispiel
například (zkratka)
 narážet  stoßen, anstoßen, aufprallen
narážet na překážku
 narodit se  geboren werden, zur Welt kommen
přijít na svĕt porodem
 narovnání, n  Ausgleich, der
narovnání v civilním řízení je jedním ze způsobů zániku závazku, při kterém strany upraví vzájemnĕ dosud sporná práva a povinnosti; narovnání v trestním řízení je typem odklonu, u nĕhož je kladen důraz na to, aby pachatel odčinil škodlivé následky způsobené poškozenému trestným činem
 narození, n  Geburt, die
protiklad smrti, příchod nového človĕka
 narušující, adj.  störend
rušící
 narůstat  ansteigen, anwachsen, zunehmen
růst nahoru, zvyšovat se, např. počet účastníků každý rok narůstá
 nařizovat  einrichten, befehlen
nakazovat, přikazovat, např. nekompromisnĕ nařizovat přísná pravidla
 nařídit  anordnen, anberaumen, anweisen, verfügen
nakázat, přikázat, např. nařídit výkon rozhodnutí
 nařízení, n  Verordnung, die, Anordnung, die, Verfügung, die
normativní akt; přikázání nĕčeho, např. nařízení exekuce, nařízení obce
 nařízení prodeje, n  Anordnung des Verkaufs, die
přikázání prodeje
 nasazení, n  Einsatz, der, Ansetzen, das
zapojení, např. s nasazením vlastního života
 nasciturus, m  Fötus, der
počaté, ale ještĕ nenarozené dítĕ, je považováno za osobu v právním smyslu, pokud se narodí živé
 nashromáždit  ansammeln, akkumulieren
nakupit, např. nashromáždit vĕci, důkazy
 naschvál, adv.  absichtlich, vorsätzlich
úmyslnĕ
 nastalý, adj.  eingetreten, entstanden
vzniklý, např. nastalý stav
 nastat  eintreten, entstehen, obwalten
začít existovat, vzniknout, např. nastal chaos
 nastávající, adj.  bevorstehend, angehend
budoucí, např. nastávající manželka
 nastávat  eintreten, entstehen, obwalten
začínat existovat, vznikat, např. nastávají dobré časy
 nastoupit  einsteigen, antreten
vejít, např. nastoupit do autobusu, nastoupit do práce
 nastoupit trest  Strafe antreten, die
začít si odpykávat trest, např. odsouzený nastoupil trest ve vĕznici
 nastupovat  einsteigen, vorliegen, antreten
vcházet do dopravního prostředku; přicházet na řadu; zahajovat (pracovní pomĕr), např. nastupovat do auta, pokud není splnĕna tato podmínka, nastupuje pravidlo číslo dvĕ, kdy nastupuješ do práce
 nasvĕdčovat  hindeuten
naznačovat, ukazovat, svĕdčit (o čem), např. všechny okolnosti tomu nasvĕdčují
 natrvalo, adv.  auf Dauer
napořád, navždy, např. zabydlel se zde natrvalo
 naturalia negotii, pl.  übliche Vertragspunkte, die
složky právního úkonu, které se v nĕm zpravidla vyskytují, jejich absence nemá vliv na vznik a platnost právního úkonu
 naturalizace, f  Einbürgerung, die, Naturalisation, die
souhrnné označení pro způsoby nabytí státního občanství po narození (nikoli narozením)
 naturální, adj.  natürlich
přírodní, nepenĕžní, např. naturální mzda
 naturální obligace, m  Naturalobligation, die
závazek, kterému chybí vynutitelnost cestou státního donucení, naturální závazky lze však dobrovolnĕ splnit (např. promlčený závazek)
 naturální právo, n  Naturalrecht, das
právo, kterému chybí vynutitelnost cestou státního donucení
 nauka, f  Lehre, die
učení o nĕčem, vĕda, např. právní nauka
 nauka, f  Kunde, die, Lehre, die
učení, doktrína
 navazovat  anknüpfen, anschließen
připojit, napojit, následovat, např. navazovat na nĕčí myšlenku či na nĕčí již započatou práci
 navazující, adj.  anschließend, anknüpfend
takový, který na nĕco navazuje, např. přesnĕ navazující vlakový spoj
 navádĕt  anstiften, anführen
pobízet nĕkoho k nĕčemu, např. navádĕt nĕkoho ke krádeži
 navázání kontaktu, n  Kontaktaufnahme, die
nakontaktování se, získání kontaktu, spojení se s nĕkým, např. navázání kontaktu se zahraničními partnery
 navenek  nach außen
napovrch, zevnĕ, např. navenek se tvářil klidnĕ, ale uvnitř zuřil
 navést  hinführen, anleiten, anführen, anstiften
nĕkoho k nĕčemu pobídnout, vzbudit v nĕm rozhodnutí k nĕčemu, např. navádí ho ke krádeži
 navrácení, n  Rückerstattung, die, Rückgabe, die, Wiedereinsetzung (in eine Frist), die
vrácení nazpĕt, vydání nazpĕt, např. navrácení lhůty v trestním řízení, navrácení dítĕte do péče matky
 navrátit  zurückgeben, zurückerstatten
dát nazpĕt
 navrhnout  vorschlagen, entwerfen, beantragen
učinit návrh
 navrhovat  vorschlagen, beantragen
podat návrh, např. navrhovat zmĕnu zákona
 navrhovatel, m  Antragsteller, der
osoba, která nĕco navrhuje, žádá
 navrhován  beantragt, vorgeschlagen
od slovesa navrhovat, např. jsou navrhována následující řešení
 navrhování, n  Antragstellen, das
podávání návrhu
 navržen  vorgeschlagen, ausgeführt
od slovesa navrhnout, např. byla navržena následující řešení
 navržený, adj.  beantragt, vorgeschlagen, entworfen, ausgeführt
ten, který byl nĕkým navrhnut, např. navržené znĕní zákona
 navzájem, adv.  gegenseitig
společnĕ, dohromady
 nazpĕt, adv.  zurück
zpĕt, např. otočit se a kráčet nazpĕt
 nazývat se  sich nennen, heißen
jmenovat se, např. toto mĕsto se nazývá Praha
 náboženské vyznání  Religionsbekenntnis, das
přihlášení se k určité víře
 náboženství, n  Religion, die, Glaube, der
víra, vyznání
 náhled, m  Ansicht, die, Meinung, die
názor, úhled pohledu na problém
 náhlý, adj.  plötzlich
ten, co se objevil zprudka, znenadání, najednou
 náhoda, f  Zufall, der
neplánovaná příhoda, např. naše setkání je velká náhoda
 náhodnĕ, adv.  zufälligerweise
neočekávanĕ, neplánovanĕ, nepředvídanĕ, např. vybral si náhodnĕ tuto restauraci
 náhrada, f  Ersatz, der, Entschädigung, die
odškodnĕní, např. náhrada vzniklé škody, náhrada ušlého zisku, náhrada ušlé mzdy, náhrada nákladů řizení
 náhrada škody, f  Schadenersatz, der
odškodnĕní, zaplacení vzniklé škody
 náhradní, adj.  Ersatz-, ersatzfähig, ersetzbar
daný do zásoby, zástupný, např. náhradní součástka, náhradní byt, náhradní ubytování, náhradní doba důchodového pojištĕní, náhradní rodinná péče
 náhradní dĕdic, m  Ersatzerbe, der
další dĕdic, který může převzít dĕdictví v případĕ úmrtí určeného dĕdice
 náhradní doručení, n  Ersatzzustellung, die
náhradní doručení spočívá v tom, že ačkoliv si adresát nevyzvedl uloženou písemnost, považuje se taková písemnost za zákonem stanovených podmínek za doručenou
 náhradní rodina, f  Pflegeeltern, die, Ersatzfamilie, die
rodina nahrazující skutečnou rodinu
 náhradní termín, m  Ersatztermin, der
nahrazující, např. soudce stanovil náhradní termín odročeného jednání
 náhražka, f  Ersatz, der, Surrogat, das
náhrada za nĕco původního, např. levná náhražka původního vybavení
 nájem, m  Miete, die
přenechání vĕci do užívání za úplatu, např. nájem bytu
 nájemce, m  Mieter, der, Pächter, der
smluvní strana nájemní smlouvy, která užívá cizí vĕc za úplatu
 nájemkynĕ, f  Mieterin, die, Pächterin, die
žena, která je nájemcem
 nájemné, n  Mietgeld, das, Mietzins, der, Miete, die
penĕžitá částka za užívání cizí vĕci na základĕ nájemní smlouvy, např. vysoké nájemné
 nájemní, adj.  Miet-, Pacht-
vztahující se k nájmu, např. nájemní smlouva
 nájemník, m  Mieter, der
nájemce bytu
 nákaza, f  Ansteckung, die, Infektion, die
choroba, která se přenáší na ostatní, např. nákaza se šíří rychle
 náklad, m  Kosten, die, Last, die
výdaj; předmĕt nákladní dopravy, např. převážený náklad nákladním autem, náklady soudního řízení
 nákladní, adj.  Last-, Fracht-
vztahující se k nákladu, např. nákladní doprava, nákladní list, nákladní vlak
 nákladní vůz, m  Lastkraftwagen, der
vozidlo, které slouží k přepravĕ velkého nákladu (nikoliv lidí), opakem je osobní vůz
 nákladný, adj.  kostspielig, aufwendig, teuer
drahý, např. nákladná oprava
 náklady řízení  Prozesskosten, die
výdaje spojené s řízením, které nenese stát, ale sami účastníci řízení
 náklonnost, f  Neigung, die, Neigen, das
zalíbení v nĕčem nebo v nĕkom, např. vyjádřil jí svou náklonnost
 nákup, m  Einkauf, der, Ankauf, der
nakoupené vĕci, proces nakupování, např. nákup za hotové, dnes udĕlám velký nákup na víkend
 nálepka, f  Aufkleber, der
etiketa, známka, např. etiketa na lahvi
 nález, m  Feststellung, die, Fundstelle, die, Befund, der
to, co bylo nalezeno, např. lékařský nález, úřední nález, zatajit nález, nález Ústavního soudu (rozhodnutí ve vĕci)
 nález Ústavního soudu  Entscheidung des Verfassungsgerichtes (Befund), die
forma rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti
 nálezce, m  Finder, der
osoba, která nĕco našla, např. nálezce oznámil nález
 nálezné, n  Finderlohn, der
odmĕna, která patří nálezci za naleznutou vĕc při jejím předání tomu, kdo vĕc ztratil, např. nálezné činí 10% z hodnoty nálezu
 náležet  zugehören, obliegen
příslušet, patřit
 náležet, být povinností  obliegen, gehören, gebühren, zustehen
příslušet, přináležet, např. každé osobĕ náležejí tato práva
 náležet k čemu  gehören zu etwas
patřit, např. to náleží na jiné místo
 náležet komu  gebühren, zustehen
patřit, příslušet, např. toto náleží jemu, do jeho pravomoci
 náležitĕ, adv.  gehörig, richtig
řádnĕ, jak se má, např. náležitĕ rozhodnout
 náležitost, f  Erfordernis, das, Voraussetzung, die
požadavek, např. podstatné náležitosti smlouvy
 náležitý, adj.  gehörig, gebührend, entsprechend, ordnungsgemäß
řádný, patřičný, odpovídající
 námaha, f  Mühe, die
úsilí psychické i fyzické, např. studium vyžaduje námahu
 námĕstek, m  Stellvertreter, der
název funkce, jejíž náplní je vĕtšinou zastupovat svého nadřízeného v nĕkterých oblastech, např. námĕstek ředitele
 námĕstek ministra, m  Staatssekretär, der
podřízený ministra, který plní úkoly, které mu ministr svĕří do jeho kompetence
 námĕt, m  Motiv, das, Thema, das
motiv, podnĕt, např. námĕt do diskuze
 námitka, f  Einrede, die, Einwendung, die
nesouhlasný projev, protikladný návrh, např. námitka promlčení v obchodních vztazích, námitka v daňovém řízení, námitky jako procesní obrana, námitky proti obsahu protokolu, námitky proti úkonům a opatřením spojených s výkonem správního rozhodnutí, námitky proti způsobu provádĕní úkonů v trestním řízení
 nápad, m  Einfall, der
idea, myšlenka
 nápad dĕdictví, m  Erbanfall, der
okamžik vzniku dĕdictví (tj. v okamžik smrti zůstavitele)
 nápadná podobnost, f  auffallende Ähnlichkeit, die
velmi zřejmá podobnost, např. sestry se vyznačovaly nápadnou podobností
 nápadný, adj.  auffällig
velmi rychle připoutávající pozornost, provokující, např. nápadná žena, nápadné oblečení, nápadné chování
 nápor, m  Andrang, der, Ansturm, der
útok; nával, např. vojenský nápor, velký psychický nápor
 náprava, f  Wiedergutmachung, die, Abhilfe, die
uvedení do původního stavu, polepšení, např. zjednat nápravu, náprava chování
 náprava pořadem práva, f  Abhilfe im Rechtswege, die
náprava pomocí právního řádu, práva
 náraz, m  Aufprall, der, Anstoß, der
střet, např. náraz autem do stromu
 náročný, adj.  anspruchsvoll
neskromný, požadující mnoho, mající vysoké nároky; vyžadující mnoho úsilí, např. náročný človĕk, náročný úkol
 národnĕ socialistický, adj.  national-sozialistisch
vztahující se k národu a socialismu, např. národnĕ socialistická (politická) strana
 národní právní řád, m  nationale Rechtsordnung, die
vnitrostátní právní řád určité zemĕ, např. právo Evropské unie a národní právní řád ČR existují vedle sebe
 Národní shromáždĕní, n  Volksversammlung, die, Nationalversammlung, die
název zákonodárného sboru
 nárok, m  Anspruch, der
právo, které je vymahatelné u soudu, např. právní nárok, zákonný nárok, žalovatelný nárok, částečný nárok, penĕžní nárok
 nárok na úhradu, m  Zahlungsanspruch, der, Vergütungsanspruch, der
vynutitelné právo na zaplacení nĕčeho, např. nárok na úhradu vynaložených nákladů
 nároky neprovdané matky vůči otci dítĕte, pl.  Ansprüche der unverheirateten Mutter gegen den Vater des Kindes, pl.
vynutitelné práva svobodné matky vůči muži, který je otcem jejího dítĕte, a to podle zákona o rodinĕ
 náruživost, f  Leidenschaft, die
vášeň pro nĕco, např. mít náruživost pro cestování, být náruživým cestovatelem
 nárůst, m  Anstieg, der, Zunahme, die
přírůstek, zvýšení, např. enormní nárůst žádostí
 násilí, n  Gewalt, die
psychické nebo fyzické použití síly vůči nĕkomu nebo nĕčemu jinému, např. nezákonné násilí, dopustit se domácího násilí, hrozit použitím násilí
 násilnĕ, adv.  mit Gewalt
s použitím násilí, např. nĕco získat násilnĕ
 násilnický, adj.  gewalttätig, rabiat, terroristisch
používání násilí je pro nĕco typické, např. násilnická povaha človĕka
 násilný, adj.  gewaltsam, gewalttätig, tätlich
s použitím násilí, např. násilný trestný čin
 následek, m  Folge, die
to, co v příčinné souvislosti následuje po nĕjakém úkonu nebo události, reakce na nĕjakou akci, např. jeho jednání mĕlo nesmírné následky, škoda je následkem škodné události
 následky rozvodu, pl.  Scheidungsfolgen, pl.
to, co následovalo po rozvodu, co jím bylo vyvoláno, např. jedním z následků jejich rozvodu bylo onemocnĕní jejich společného dítĕte
 následnĕ, adv.  anschließend, folglich
přicházející po nĕčem, potom, nato, např. začal hořet jeden pokoj, následnĕ se rozhořel celý dům
 následnícký, adj.  nachfolgend
vztahující se k následovníkovi (ten, kdo pokračuje v nĕčem po jiném), např. následnický trůn
 následovnĕ, adv.  folgendermaßen, wie folgt
jak dále následuje, např. následnĕ vám ukáži postup
 následující, adj.  folgend, nachfolgend
příští, další, dále přicházející, např. následující dokument je ještĕ zajímavĕjší, následující léta budou náročná
 násobit  multiplizieren
multiplikovat, zvĕtšovat, stupňovat, zesilovat, např. násobit čísla, zátĕž se násobí
 nástin, m  Entwurf, der
náčrt, koncept, plán v hrubých rysech, např. nástin žaloby, nástin dalšího postupu, nástin problému
 nástroj, m  Werkzeug, das, Apparat, der, Mittel, das
instrument, prostředek, např. nástroj použitý ke spáchání trestného činu
 nástup, m  Antritt, der
dostavení se k vykonání nĕčeho, např. nástup k výkonu trestu, první den nástupu do práce
 nástupce, m  Nachfolger, der
následovník, ten, kdo v nĕčem po nĕkom pokračuje, vstupuje na jeho místo, např. nástupce ředitele, učitele
 nástupnictví, n  Nachfolge, die
následovnictví, např. nástupnictví dĕdiců
 nátlak na koho, m  Druck auf jemanden, der
psychicky nebo fyzicky na nĕkoho působit s cílem, aby se určitým způsobem choval, např. činit nátlak na zamĕstnance, aby podal výpovĕď
 návod, m  Anleitung, die, Anweisung, die
informace o použití nĕčeho nebo provedení nĕčeho, např. návod k obsluze videa
 návod k trestné činnosti, m  Anstiftung zur Straftat, die
vzbuzení rozhodnutí v jiném spáchat trestný čin
 návodce, m  Anstifter, der
ten, kdo nĕkoho navádí, podnĕcovatel, např. návodce pachatele byl potrestán
 návrat, m  Rückkehr, die
příchod zpĕt, smĕr zpátky do minulosti
 návratnost, f  Rentabilität, die
označuje povinnost nĕco vrátit; označení užívané v souvislosti s investicemi, popisujícící pomĕr výše zisku z vložené investice ve vztahu k investované hodnotĕ, např. návratnost investic, návratnost kapitálu
 návratný, adj.  rückkehrend
vztahující se k návratnosti; vztahující se k povinnosti nĕco vrátit, např. návratná investice
 návrh, m  Antrag, der, Vorschlag, der, Entwurf, der
žádost; koncept, např. odvolací návrh, podaný návrh, pozmĕňovací návrh, žalobní návrh, návrh zákona
 návrh na rozvod, m  Scheidungsantrag, der
žádost o rozvod
 Návrh na zahájení řízení o přiznání příspĕvku na výživu, m  Antrag auf Einleitung des Verfahrens zur Anerkennung eines Unterhaltszuschusses, der
žádost o zahájení řízení, ve kterém se má rozhodnout o povinnosti platit příspĕvĕk na výživu
 návrh Poslanecké snĕmovny, m  Antrag der Abgeordnetenkammer, der
návrh (nejčastĕji zákona nebo jiného právního předpisu), který vzešel od Poslanecké snĕmovny (skupiny poslanců)
 návrh zákona, m  Gesetzesentwurf, der, Gesetzesvorschlag, der, Gesetzesvorlage, die
koncept zákona, navrhované znĕní zákona
 návštĕva, f  Besuch, der
zastavení se u nĕkoho doma nebo jinde, navštívení nĕkoho, např. jít k nĕkomu na návštĕvu, návštĕva lékaře
 návštĕvník, m  Besucher, der
človĕk, který nĕkoho nebo nĕco navštĕvuje, např. stý návštĕvník výstavy
 návyk, m  Abgängigkeit, die, Sucht, die, Gewohnheit, die
zvyk, kterého se lze vĕtšinou jen tĕžce zbavit, např. návyk pít alkohol, návyk na drogy
 návyková látka, f  Suchtmittel, das
ve smyslu trestního zákona se jedná o alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivĕ ovlivnit psychiku človĕka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování, zákon o návykových látkách v příloze jednotlivĕ tyto látky vyjmenovává
 název, m  Name, der, Titel, der, Ausdruck, der
jméno, označení, např. název knihy, název ulice
 názor, m  Ansicht, die, Meinung, die, Anschauung, die
mínĕní, úhel pohledu na určitou problematiku, např. mít vlastní názor, podle mého názoru, názor odborníka
 názorný, adj.  anschaulich
příkladný, uvedený na příkladu, např. názorná ukázka
 názorový, adj.  Meinungs-
vztahující se k názoru, např. názorový rozdíl
 názvosloví, n  Terminologie, die
terminologie, např. právnické názvosloví
 NDR  DDR, die
Nĕmecká demokratická republika (zkratka)
 neadekvátní, adj.  inadäquat, unangemessen
nepřimĕřený, nemístný, nevhodný, nerovný, nestejný
 neakceptovatelný, adj.  unakzeptabel, unannehmbar
nemožný akceptovat, přijmout, nebýt určený k souhlasu
 neaktuální, adj.  nicht aktuell, veraltet
zastaralý, nebýt aktuální, např. neaktuální zprávy
 nebezpečí, n  Gefahr, die
riziko, např. nebezpečí požáru
 nebezpečnost, f  Gefährlichkeit, die
opak bezpečnosti, jistoty, např. nebezpečnost trestného činu pro společnost
 nebezpečný, adj.  gefährlich, riskant
riskantní, např. nebezpečná situace
 neblahý, adj.  unselig, unglückselig
nešťastný, např. neblahý osud
 nebojácný, adj.  furchtlos, unerschrocken
odvážný, jsoucí bez pocitu strachu, např. nebojácný človĕk
 neboli  oder, bzw.
nebo, čili
 neboli  oder, bzw.
nebo, jinak řečeno, čili
 neboť  denn
protože
 nebránĕní, n  Nichtverhinderung, die
nekladení překážek, např. nebránĕní v postupu
 nebytový, adj.  nicht zu Wohnzwecken dienend
nevztahující se k bytu, nýbrž k nebytovému prostoru
 nebytový prostor, m  Geschäftsraum, gewerblicher Raum, Raum, der nicht Wohnzwecken dient
místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k jiným účelům než k bydlení, např. nebytové prostory jsou vhodné pro podnikání
 nebývalý, adj.  ungewöhnlich, außergewöhnlich
nevídaný, neobvyklý, mimořádný, např. nebývalý zájem
 nectnost, f  Untugend, die, Laster, das
neřest
 nečestnost, f  Ehrlosigkeit, die, Schändlichkeit, die
vlastnost človĕka, který se chová podle, nespravedlivĕ, nepoctivĕ
 nečestný, adj.  ehrlos, unehrenhaft
vztahující se k nečestnosti, nepoctivý, např. nečestné jednání
 nečinnĕ přihlížet  untätig zusehen
pozorovat situaci a nic nečinit, např. kolemjdoucí jen nečinnĕ přihlíželi havárii
 nečinnost, f  Untätigkeit, die
pasivita, např. nečinnost protistrany, nečinnost soudu
 nečinný, adj.  untätig, inaktiv
neaktivní, pasivní, např. nečinný soud
 nedatovaný, adj.  undatiert
postrádající datum, např. nedatovaný dopis
 nedbalost, f  Nachlässigkeit, die, Fahrlässigkeit, die
jedna z forem zavinĕní, např. vĕdomá nedbalost, nevĕdomá nedbalost
 nedbat  nicht beachten, vernachlässigen
ignorovat, nevšímat si, nebrat v potaz, např. nedbat pokynů, nedbat na svůj vzhled
 nedĕlitelnost, f  Unteilbarkeit, die
nerozlučnost, nemožnost rozdĕlení, např. nedĕlitelnost vĕci
 nedĕlitelný, adj.  unteilbar
nemožný rozdĕlit či dĕlit, nedílný, nerozlučný, např. nedĕlitelná čísla
 nediskrétnost, f  Indiskretion, die
netaktnost, neohleduplnost, nemlčenlivost, nezachování tajemství, např. nediskrétnost jeho chování
 nedobrovolný, adj.  unfreiwillig, die
povinný, opak dobrovolného, nesvobodný, např. nedobrovolné rozhodnutí
 nedobrý, adj.  nicht gut, übel
špatný, nepříznivý, např. nedobrá zpráva, nedobrý výkon
 nedobytnost, f  Uneinbringlichkeit, die, Nichtdurchsetzbarkeit, die
nevymahatelnost na dlužníkovi, např. nedobytnost pohledávky
 nedobytný, adj.  uneinbringlich, nicht durchsetzbar
vztahující se k nedobytnosti, nevymahatelnosti na dlužníkovi, např. nedobytná pohledávka
 nedocenitelný, adj.  unschätzbar
je tak významný, že nelze ani určit jeho hodnotu, např. nedocenitelná pomoc
 nedodaný, adj.  nicht geliefert
nebýt doručen, např. nedodané zboží
 nedodržení, n  Nichteinhaltung, die
nezachování, porušení, např. nedodržení stanovené lhůty
 nedokazatelný, adj.  unbeweisbar, nicht nachweisbar
neschopný být prokázán, např. nedokazatelná výpovĕď
 nedokonaný, adj.  unvollendet
nedovedený do konce, v trestním právu je nedokonaným trestným činem jednání pachatele, které nenaplnilo všechny znaky skutkové podstaty určitého trestného činu
 nedokonat  nicht vollenden, nicht beenden, nicht abschließen
nedokončit, neuzavřít, nedodĕlat, v trestním právu nedokonat trestný čin znamená nenaplnit všechny znaky skutkové podstaty trestného činu
 nedoložený, adj.  unbelegt, nicht nachgewiesen
nepodložený doklady, vyjadřující absenci dokladů nĕčeho, např. nedoložený návrh
 nedopatření, n  Versehen, das
omyl, přehlédnutí, neúmyslné pochybení, např. stalo se tak nedopatřením
 nedoplatek, m  Rückstand, der
následnĕ vzniklý dluh v souvislosti s již provedenou platbou, např. daňový nedoplatek
 nedorozumĕní, n  Missverständnis, das
nepochopení se navzájem, např. to bylo pouhé nedorozumĕní
 nedoručitelný, adj.  unzustellbar, nicht zustellbar
nemožný doručit, např. nedoručitelný dopis
 nedoslýchavost, f  Schwerhörigkeit, die
nahluchlost, onemocnĕní sluchu
 nedostatečnĕ, adv.  ungenügend
nepostačujícím způsobem, nevyhovujícím způsobem, např. být nedostatečnĕ připraven
 nedostatečný, adj.  ungenügend
nepostačující, nevyhovující, např. nedostatečná výživa, nedostatečná příprava
 nedostatek, m  Mangel, der, Fehler, der
nouze, chyba, závada, např. nedostatek času, nedostatek důkazů, formální nedostatky
 nedostavit se  nicht erscheinen
nepřijít, např. nedostavil se k soudu
 nedostávat se  mangeln, fehlen
chybĕt, např. pro málo penĕz se nedostávalo ani na koupi základních vĕcí
 nedošlo  es hat nicht stattgefunden, es ist nicht angekommen
nĕco se neuskutečnilo; nĕco nebylo doručeno, např. nakonec k válce nedošlo, dopis nedošel
 nedotčený, adj.  unerörtert, unerwähnt, unberührt, unversehrt
nedotknutý, neporušený, panenský, např. nedotčená příroda
 nedotknutelnost, f  Unantastbarkeit, die, Unverletzlichkeit, die, Immunität, die
neurčenost k dotčení, k narušení, např. nedotknutelnost obydlí, nedotknutelnost osoby a jejího soukromí
 nedotknutelný, adj.  unantastbar, unverletzlich, unberührbar
vztahující se k nedotknutelnosti, neurčený k narušení, dotčení, např. nedotknutelná práva
 nedovolené ozbrojování, n  unerlaubtes Anschaffen von Waffen, das (unerlaubter Waffenbesitz, der)
trestný čin
 nedovolené přerušení tĕhotenství  unerlaubter Schwangerschaftsabbruch, der
trestný čin
 nedovolený, adj.  unerlaubt, unzulässig, unstatthaft
nepovolený, zakázaný, jsoucí bez souhlasu, např. nedovolený zákrok
 nedůkladnost, f  Ungenauigkeit, die, Gewissenlosigkeit, die
nepřesnost, nesvĕdomitost, např. jeho slabou stránkou je nedůkladnost
 nedůležitý, adj.  unwichtig, irrelevant, unbedeutend
okrajový, nerozhodující, např. nedůležitá informace
 nedůstojnost, f  Unwürdigkeit, die, Würdelosigkeit, die
nemít důstojnost, vznešenost, vážnost, např. nedůstojnost jeho chování
 nedůstojný, adj.  unwürdig, würdelos
vtzahující se k nedůstojnosti, např. jednání nedůstojné jeho postavení ve společnosti
 nedůtklivý, adj.  empfindlich, zimperlich, wehleidig
nevrlý, tĕžko přístupný, např. nedůtklivý človĕl
 nedůvĕra, f  Mißtrauen, das, Argwohn, der, Unglauben, der
pochybnost, podezření, např. ten človĕk ve mnĕ budil nedůvĕru
 nedůvĕřivý, adj.  misstrauisch, ungläubig, argwöhnisch
ten, kdo nemá důvĕru k nĕkomu, kdo nĕkomu nevĕří, pochybuje o nĕm nebo o nĕčem, např. nedůvĕřivý klient
 nedůvĕřovat  misstrauen, argwöhnen
nĕkomu nevĕřit, pochybovat o nĕkom, např. nedůvĕřovat ani vlastnímu bratrovi
 nedůvodný, adj.  unbegründet, grundlos
jsoucí bez důvodu, nebýt opodstatnĕný, např. nedůvodná žaloba, nedůvodná námitka
 nefalšovaný, adj.  unverfälscht, echt
opravdový, skutečný, originálního původu, nezastíraná, např. nefalšovaná radost, nefalšovaný dokument
 neformálnost, f  Nichtförmlichkeit, die
týkající se obsahu, nikoli formy, ne podle právních předpisů či norem, např. neformální schůzka
 negativní, adj.  negativ, verneinend, ablehnend
opak pozitivního, záporný, např. negativní reakce
 nehlídaný, adj.  unbewacht, unbeaufsichtigt
nepodléhající kontrole, dohledu, např. nehlídané dítĕ, nehlídaný dům
 nehoda, f  Unfall, der, Unglück, das
úraz, porucha, neštĕstí, např. dopravní nehoda
 nehodlat  nicht vorhaben, nicht beabsichtigen
nechystat se, nezamýšlet, např. nehodlá to dĕlat zadarmo
 nehodnovĕrný, adj.  unglaubwürdig
nevzbuzující pocit pravdivosti, např. nehodnovĕrná výpovĕď
 nehospodárnost, f  Unwirtschaftlichkeit, die
nešetrnost, neúspornost, neekonomičnost, např. nehospodárnost jeho jednání mĕla za následek vznik velkých dluhů
 nehumánní, adj.  unmenschlich
nelidský, bez lásky k človĕku, např. nehumánní přístup
 nehybný, adj.  unbeweglich, bewegungslos, reglos
jsoucí bez pohybu, např. nehybný pacient
 nechat  lassen, nicht behindern
nebránit v nĕčem, dopustit nĕco, např. nechat si ubližovat
 nechtĕný, adj.  ungewollt
nežádaný, být proti nĕčí vůli, např. nechtĕné dítĕ
 nechuť, f  Abneigung, die, Widerwille, der
odpor, nedostatek chuti nebo nálady na nĕco, např. zmocnila se ho nechuť ten případ řešit
 nejasnost, f  Unklarheit, die, Undeutlichkeit, die
rozporuplnost, nezřetelnost, mlhavost, např. nejasnosti v textu
 nejasný, adj.  unklar, undeutlich
nesrozumitelný, mlhavý, např. tento problém je nejasný
 nejbližší příbuzní, pl.  die nächsten Verwandten
příbuzní s nejuzšími pokrevními vazbami, např. matka, otec, sourozenci, prarodiče, např. na svatbu pozvali pouze nejbližší příbuzné
 nejčastĕji, adv.  am öftesten, am häufigsten
nejvíce často
 nejčtenĕjší, adj.  meistgelesen
nejvíce čtený, nejoblíbenĕjší mezi čtenáři
 nejdříve, adv.  zunächst, zuerst, vorerst
zprvu, přednĕ, např. nejdříve vyřídíme toto, potom tamto
 nejdůležitĕjší, adj.  wichtigste
nejpodstatnĕjší, nejvýznamnĕjší
 nejednat se  handlen sich nicht
nejít o nĕco
 nejednotnost, f  Uneinheitlichkeit, die
rozdílnost, nesoulad, např. nejednotnost názorů
 nejednoznačnost, f  Mehrdeutigkeit, die, Vieldeutigkeit, die
nejasnost významu, mnohoznačnost
 nejménĕ  mindestens, zu mindest
minimálnĕ
 nejosobitĕjší, adj.  eigenartigste
nejoriginálnĕjší, nejsvéráznĕjší
 nejpozdĕji  spätestens
maximálnĕ (do určitého termínu), např. žalobu je nutno podat nejpozdĕji v pondĕlí
 nejprve uvedený, adj.  zuerst angeführt
uvedený na prvním místĕ, nejdříve uvedený
 nejpřísnĕjší, adj.  striktest, schwerst
nejtvrdší, nejstriktnĕjší, např. nejpřísnĕjší opatření, nejpřísnĕjší trest
 nejrozsáhlejší, adj.  umfangreichste
nejvíce rozsáhlý
 nejslavnĕjší, adj.  berühmteste
nejznámĕjší
 nejvyšší, adj.  höchste
superlativ od slova vysoký, např. Nejvyšší soud České republiky, nejvyšší hora na svĕtĕ
 Nejvyšší kontrolní úřad, m  Oberstes Kontrollamt, das
podle Ústavy ČR jde o nezávislý orgán, který vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnĕní státního rozpočtu
 Nejvyšší soud, m  Oberstes Gericht, das
soud, který stojí na vrcholu soustavy obecných soudů, např. Nejvyšší soud České Republiky má sídlo v Brnĕ
 Nejvyšší správní soud, m  Oberstes Verwaltungsgericht, das
vrcholný soudní orgán správního soudnictví, např. Nejvyšší správní soud má sídlo v Brnĕ
 Nejvyšší státní zastupitelství, n  Oberste Staatsanwaltschaft, die, Oberstaatsanwaltschaft, die
orgán se sídlem v Brnĕ, který stojí nejvýš v soustavĕ státního zastupitelství, které je státním úřadem, ústředním orgánem správy státního zastupitelství je Ministerstvo spravedlnosti
 nejvyšší trest, m  Strafmaximum, das, Höchststrafe, die
maximální možný trest
 nejvýznamnĕjší, adj.  bedeutendste
nejdůležitĕjší
 nekalá soutĕž, f  unlauterer Wettbewerb, der
jednání v hospodářské soutĕži, které je v rozporu s dobrýmui mravy a je způsobilé přivodit újmu jiným soutĕžitelům nebo spotřebitelům
 nekalost, f  Unlauterkeit, die, Nichtsnutzigkeit, die, Unehrenhaftigkeit, die, Unehrlichkeit, die
nečestnost, nepoctivost, rozpor s dobrými mravy, např. nekalost jednání
 nekalý, adj.  unlauter, unredlich
nečestný, nepoctivý, nečistý, v rozporu s dobrými mravy, např. nekalý úmysl, nekalá soutĕž
 nekolkovaný, adj.  ungestempelt
nemající kolek, nebýt opatřen kolkem, např. nekolkované cigarety
 nekompetentní, adj.  inkompetent, unzuständig
nepříslušný k nĕčemu, nemající k nĕčemu potřebnou způsobilost, např. nekompetentní úředník
 nekvalitní  von schlechter Qualität
nebýt kvalitní, mající špatnou kvalitu, nejakostní, nehodnotné, např. nekvalitní práce, nekvalitní výrobek
 nelibost, f  Unlust, die, Antipathie, die, Unwille, der, Abneigung, die
nespokojenost, nechuť, nevole, např. vyjádřit nelibost
 nelidskost, f  Unmenschlichkeit, die
krutost, nepodobající se človĕku, např. nelidskost jednání
 nelidský, adj.  unmenschlich
extrémnĕ krutý, neodpovídající normálnímu človĕku a jeho charakteru, např. nelidské chování
 nemajetková újma, f  immaterieller Schaden, der (Nachteil)
imateriální újma, škoda, újma nespočívající ve škodĕ na majetku, ale v jiné nehmotné škodĕ, např. v zásahu do práva na jméno, do práva na osobní svobodu apod.
 nemajetkový, adj.  nicht vermögensbezoge, d.h. persönliche Verpflichtung, die, Personen-
nevztahující se na majetek, nehmotný, např. nemajetková újma
 nemajetnost, f  Vermögenslosigkeit, die, Mittellosigkeit, die
chudost, nedostatek majetku, např. nemajetnost nejnižších vrstev obyvatelstva
 nemajetný, adj.  vermögenslos, mittellos
chudý, nikoliv bohatý, např. nemajetný človĕk
 nemanželský, adj.  unehelich, außerehelich
jsoucí mimo manželství, např. nemanželské dítĕ
 nemilosrdnost, f  Erbarmungslosigkeit, die, Hartherzigkeit, die
krutost, bezcitnost, nedostatek slitování, např. nemilosrdnost vraha
 nemilosrdný, adj.  hartherzig, erbarmungslos
bezcitný, bezlítostný, např. nemilosrdný človĕk, nemilosrdný rozkaz
 nemístný, adj.  unstatthaft, unpassend
nevhodný, nemající v dané chvíli místo, např. nemístná poznámka
 nemít v úmyslu  unbeabsichtigt, unabsichtlich, nicht in Absicht haben
nezamýšlet, např. nemít v úmyslu nĕkomu uškodit
 nemlčenlivý, adj.  indiskret
nedodržující povinnost mlčenlivosti, hovořící o nĕčem
 nemoc, f  Krankheit, die
choroba, onemocnĕní, např. vážná nemoc
 nemocenské (f nemocenská), n  Krankengeld, das
dávka nemocenského pojištĕní, která náleží zamĕstnanci, který je uznán dočasnĕ neschopným k výkonu svého zamĕstnání
 nemocenské a příslušné důchody, pl.  Krankengeld und entsprechende Renten, pl.
dávka nemocenského pojištĕní, která náleží zamĕstnanci, který je uznán dočasnĕ neschopným k výkonu svého zamĕstnání a další opakující se platby
 nemocnice, f  Krankenhaus, das
zařízení pro hospitalizaci pacientů, např. vyhlášená nemocnice
 nemorální, adj.  unmoralisch
nemravný, odporující dobrým mravům, amorální, např. nemorální chování
 nemovitost, f  Liegenschaft, die, Immobilie, die
druh vĕci v právním slova smyslu - pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem, např. drahá nemovitost
 nemovitý, adj.  unbeweglich, liegend, immobil
nemobilní, nepohyblivý; zámožný, bohatý, např. nemovitý majetek
 nemožnost, f  Unmöglichkeit, die, Unvermögen, das
neuskutečnitelnost, nedovolenost, např. nemožnost plnĕní označuje situaci, kdy plnĕní jako předmĕt smlouvy je nemožné a smlouva nevznikne
 nemožný, adj.  unmöglich, untunlich
neuskutečnitelný, nedovolený, např. nemožné plnĕní
 nemravnost, f  Sittenlosigkeit, die, Unsittlichkeit, die
amoralita, rozpor s dobrými mravy, nepoctivost, např. nemravnost jednání človĕka
 nemravný, adj.  unsittlich, unmoralisch, unzüchtig, sittenwidrig, obszön
nemorální, odporující dobrým mravům, nepoctivý, např. nemravné jednání
 nemyslitelný, adj.  undenkbar, unvorstellbar
nemožný, nepřicházející v úvahu, např. nemyslitelná situace
 nenapravitelný, adj.  unverbesserlich
nepolepšitelný, např, nenapravitelný zločinec
 nenarozené dítĕ, n  ungeborenes Kind, das
dítĕ, které je počato, ale je ještĕ v tĕle matky
 nenastat  unterbleiben, nicht eintreten
neuskutečnit se, např. nenastaly očekávané následky
 nenávidĕt  hassen, übelwollen
nesnášet, mít odpor k nĕkomu nebo k nĕčemu, např. nenávidĕt vraha dítĕte
 nenávist, f  Hass, der
zášť, např. nenávist k človĕku
 nenávistný, adj.  gehässig, feindselig, hasserfüllt
plný záštĕ, např. nenávistný pohled
 není evidován  ist nicht evident, ist nicht ersichtlich, ist nicht augenscheinlich, ist nicht registriert
není veden, registrován, není zapsán v seznamu, např. není evidován v katastru nemovitostí
 není třeba  nicht nötig
není nutno, není zapotřebí, nemusí se
 neobávat se nĕčeho, nĕkoho  fürchten sich, befürchten
nemít před nĕčím nebo nĕkým strach či obavy
 neobezřetnost, f  Unvorsichtigkeit, die, Unachtsamkeit, die
neopatrnost, nepozornost
 neobstát  nicht bestehen
nezvládnout, neprojít nĕjakou zkouškou, např. neobstát při zkoušce
 neobvyklý, adj.  ungewöhnlich, ungebräuchlich
vymykající se normálu, např. neobvyklý stav
 neobyvatelný, adj.  unbewohnbar
nezpůsobilý k bydlení, např. neobyvatelný dům
 neočekávaný, adj.  unerwartet, unvermutet, unverhofft, überraschend
nepředvídaný, např. neočekávané následky
 neodčinitelný, adj.  nicht gutzumachend, unersetzbar
nenapravitelný, např. neodčinitelné následky
 neoddĕlitelný, adj.  untrennbar
nedílný, integrální, např. neoddĕlitelná část vĕci
 neodkladný, adj.  dringlich, unaufschiebbar
naléhavý, nutný, např. neodkladná záležitost
 neodmyslitelný, adj.  unabdingbar, unwegdenkbar
bezpodmínečnĕ k nĕčemu patřící, např. neodmyslitelná součástka
 neodpovídat  nicht antworten; nicht entsprechen
nedávat odpovĕď; nesouhlasit, nebýt v souladu
 neodpustitelný, adj.  unverzeihlich
neprominutelný, např. neodpustitelná chyba
 neodstranitelnost, f  Unbehebbarkeit, die
nezpůsobilost k odstranĕní, např. neodstranitelnost skvrn
 neodstranitelný, adj.  unabstellbar, unbehebbar
nezpůsobilý k odstranĕní, k nápravĕ, např. neodstranitelné škody na majetku
 neodůvodnĕný, adj.  grundlos, unbegründet
postrádající odůvodnĕní, např. neodůvodnĕný rozsudek
 neodvolaný, adj.  nicht widerrufen, nicht abberufen
nebýt odvolán, ponechávající si účinky, např. neodvolaná výpovĕď, neodvolaný ředitel
 neodvolatelnost, f  Unwiderruflichkeit, die
nemožnost odvolání, např. neodvolatelnost právního úkonu
 neodvolatelný, adj.  unwiderruflich
není možné být odvolán, např. neodvolatelný akreditiv, neodvolatelný rozkaz, neodvolatelná nabídka
 neodvratitelná událost, f  unabwendbares Ereignis, das
situace, která nemohla být odvrácena nebo jejímuž vzniku nemohlo být zabránĕno
 neodvratitelný, adj.  unabwendbar
nemůže být odvrácen, zastaven, např. neodvratitelný zásah
 neohlášený, adj.  unangemeldet, unangekündigt
bez (předchozího) ohlášení, např. neohlášený pacient, neohlášená návštĕva
 neomezenĕ, adv.  unbeschränkt, unbegrenzt
bez omezení, bez hranic, bez limitu
 neomezený, adj.  unbeschränkt, unbegrenzt
nemající omezení, hranice, limity, např. neomezené možnosti, neomezená práva
 neomluvený, adj.  unentschuldigt
bez omluvy, např. neomluvená absence
 neomluvitelný, adj.  unentschuldbar, unverzeihlich
neodpustitelný, neprominutelný, např. neomluvitelná chyba
 neomylný, adj.  unfehlbar
ten, kdo se nemýlí, nedĕlá chyby, např. neomylný človĕk
 neopatrný, adj.  unvorsichtig
neobezřetný, riskantní, např. neopatrný postup
 neopodstatnĕný, adj.  unbegründet
postrádající důvod, vysvĕtlení, smysl, např. neopodstatnĕné jednání
 neopomenutelný dĕdic, m  Noterbe, der
dĕdic, který je potomkem zůstavitele, jehož dĕdické nároky jsou chránĕny tak, že se mu musí při dĕdĕní ze závĕti dostat jeho povinný podíl, nedošlo-li ovšem platnĕ k jeho vydĕdĕní
 neoprávnĕné držení platební karty  unberechtigter Besitz der Zahlungskarte, der
trestný čin
 neoprávnĕné podnikání, n  unberechtigtes Unternehmen, das
podnikání bez splnĕní právních předpokladů
 neoprávnĕnĕ, adv.  unberechtigt
protizákonnĕ, v rozporu se zákonem
 neoprávnĕný, adj.  unberechtigt
nemající oprávnĕní k nĕčemu, např. neoprávnĕný postup
 neoprávnĕný zásah, m  unberechtigter Eingriff, der
protizákonný zásah
 neovĕřený, adj.  unbeglaubigt
postrádající ovĕření, např. smlouva s neovĕřenými podpisy
 neovládající, adj.  nicht beherrschend
takový, který nemá ovládací schopnost, nedokáže nĕco ovládnout; takový, který nĕco neumí, např. neovládající své chování, neovládající žádný cizí jazyk
 neovlivnitelný, adj.  unbeeinflussbar
není možné nĕco nebo nĕkoho ovlivnit, např. neovlivnitelný úředník, neovlivnitelný faktor
 neozbrojený, adj.  unbewaffnet, ungerüstet
nemající u sebe zbraň, např. neozbrojený pachatel, neozbrojené síly
 neoznačený, adj.  unbezeichnet
nemající označení, např. neoznačené výrobky
 neoznámení, n  Nichtanmeldung, die, Nichtanzeige, die
neohlášení, nesdĕlení, např. neoznámení návštĕvy, neoznámení výsledků, neoznámení trestného činu
 nepadĕlaný, adj.  unverfälscht, original
pravý, originální, nefalšovaný, např. nepadĕlané dokumenty
 nepadĕlatelný, adj.  unverfälschbar
nezpůsobilý k padĕlání, např. nepadĕlatelný šek
 nepatrný, adj.  gering, bagatell
velmi malý, např. nepatrná chyba
 nepenĕžitý, adj.  nicht in Geld beruhend
jiný, než penĕžitý, např. nepenĕžitý vklad do obchodní společnosti
 nepenĕžitý vklad, m  Sacheinlage, die
vklad, který je v jiné než penĕžité formĕ, např. vklad v podobĕ nemovitého majetku, know-how apod.
 neplacení, n  Nichtzahlung, die, Nichtzahlen, das
opak placení, např. dlouhodobé neplacení nájemného
 neplacený, adj.  unbezahlt
nehrazený penĕzi (zpravidla po určitou dobu), např. neplacené pracovní volno
 neplatič, m  Nichtzahler, der
osoba která nehradí své penĕžité závazky
 neplatné manželství, n  ungültige Ehe, die
manželství, které trpí vadami, pro které je neplatné, nejedná se však o neexistující (nicotné) manželství
 neplatnost, f  Ungültigkeit, die
opak platnosti (validity), neplatnost právního úkonu je následkem vadného právního úkonu, kterému chybí nĕkterá z náležitostí, neplatný právní úkon vznikl, ale trpí vadou, jejíž nedostatek je sankcionován neplatností, zamýšlené následky spojené s takovým právním úkonem nenastanou
 neplatný, adj.  ungültig, nichtig
opak platného, v důsledku neplatnosti nenastanou zamýšlené následky spojené s určitým právním úkonem, např. neplatná smlouva, neplatný cestovní pas, neplatná jízdenka
 neplodný, adj.  unfruchtbar, unproduktiv, steril
nerodící plody, nepřinášející užitky, neschopný mít potomky, např. neplodná žena, neplodná práce
 nepodjatost, f  Unbefangenheit, die
stav neexistence osobního pomĕru k vĕci nebo určitým osobám odůvodňující schopnost zachování nestrannosti, např. nepodjatnost soudce
 nepodmínĕný trest, m  Stafe ohne Bewährung, die
trest, jehož výkon není vázán na podmínku (např. bezúhonného chování po zkušební dobu)
 nepodpořit  nicht unterstützen
neposkytnout podporu, např. voliči svého kandidáta ve volbách nepodpořili
 nepodstatný, adj.  unwesentlich, unwichtig
nedůležitý, nerozhodující, nezávažný, např. nepodstatná zmĕna
 nepochybnĕ, adv.  zweifellos, zweifelsfrei
bezpochyby, jistĕ, např. nepochybnĕ tomu tak bude
 nepojmenovaný, adj.  untypisiert, unbenannt
v zákonĕ typizovanĕ neupravený, netypizovaný
 neporušenost, f  Unversehrtheit, die
nezávadnost, nenarušenost, např. neporušenost vůle
 neposkytnutí pomoci  Unterlassen der Hilfeleistung, das
trestný čin
 nepostradatelný, adj.  unentbehrlich, unabkömmlich, unabdingabr
nezbytný, např. nepostradatelná pomůcka
 nepoškozovat  nicht verletzen, nicht beschädigen
neničit
 nepoužitelný, adj.  unanwendbar, nicht anwendbar
neupotřebitelný, ne k použití, např. tato metoda je v tomto případĕ nepoužitelná
 nepovolaný, adj.  unbefugt, inkompetent
neoprávnĕný, nevítaný, nepříslušný, např. nepovolaným vstup zakázán, dostat se do nepovolaných rukou
 nepravda, f  Unwahrheit, die, Unrecht, das
lež
 nepravdivost, f  Unwahrheit, die, Unwahrhaftigkeit, die
nesprávnost, opak pravdy, skutečnosti, např. nepravdivost výpovĕdi
 nepravdivý, adj.  unwahr, falsch
neodpovídajcí pravdĕ, skutečnosti, např. nepravdivá výpovĕď
 nepravost, f  Unrecht, das, Bosheit, die
nedostatek původnosti, originality, např. nepravost dokumentů
 nepravý, adj.  unecht, falsch
nepůvodní, nikoliv originální, falešný (příp. napodobený), např. nepravý rukopis
 neprávem, adv.  zu Unrecht, widerrechtlich, unrechtmäßig
nespravedlivĕ, nikoliv podle práva, např. obvinil ho neprávem
 neprávní, adj.  unrechtmäßig, rechtlos
nikoliv právní, např. neprávní záležitost
 neprávoplatný, adj.  rechtsunwirksam
nikoliv platný podle práva, neplatný, např. neprávoplatné uzavření manželství
 neprodlenĕ, adv.  unverzüglich
neodkladnĕ, bezodkladnĕ, bez odkladu, okamžitĕ, bez prodlení, např. odpovĕzte neprodlenĕ
 nepromlčet  nicht verjähren
neubĕhnout (promlčecí doba), např. nárok se nepromlčel
 nepromlčitelný, adj.  unverjährbar
nezpůsobilý promlčení, např. základní práva jsou nepromlčitelná
 nepromlčitelnost, f  Unverjährbarkeit, die
nezpůsobilost být promlčen, např. nepromlčitelnost základních práv a lidských svobod
 nepronásledovaný, adj.  unverfolgt
nestíhaný, např. nepronásledovaná kořist, nepronásledovaný zločinec
 nepronést  nicht aussprechen, nicht vorbringen
nevyjádřit se, např. nepronesl žádný projev
 neprospĕch, m  Ungunst, die
opak prospĕchu, např. soud rozhodl v neprospĕch žalovaného
 neprovdaná matka, f  unverheiratete Mutter, die
svobodná matka
 neproveditelnost, f  Unausführbarkeit, die
nerealizovatelnost, neuskutečnitelnost, např. neproveditelnost návrhu
 nepřátelský, adj.  feindlich, gegnerisch
opak přátelského, vztahující se k nepříteli, např. nepřátelský pohled
 nepředvedení, n  Nichtvorführung, die
opak předvedení, např. nepředvedení svého talentu, nepředvedení svĕdka před soud
 nepředvídanost, f  Unvorhersehbarkeit, die
neočekávanost, např. nepředvídanost zvratu celé situace
 nepředvídatelný, adj.  unvorhersehbar, nicht voraussehbar
neočekávatelný, dopředu neodhadnutelný, např. nepředvídatelné počasí, nepředvídatelný výsledek
 nepřekažení, n  Nichtverhinderung, die
nezabránĕní nĕco dokončit
 nepřekažený, adj.  ungehindert, ungestört
nepřerušený, nezastavený vnĕjším zásahem, nezmařený, např. nepřekažený plán
 nepřekonatelný, adj.  unüberwindlich
být k nepřekonání, k nezdolání, např. nepřekonatelná překážka
 nepřeložitelnost, f  Unversetzbarkeit, die (z.B. eines Richters gegen seinen Willen)
nemožnost přeložit, např. nepřeložitelnost soudce k jinému soudu, nepřeložitelnost cizího výrazu
 nepřerušovat  nicht unterbrechen
nezastavovat, nečinit v bĕhu nĕčeho přestávku
 nepřesný, adj.  ungenau
nikoliv exaktní, např. nepřesné hodinky
 nepřesvĕdčit se  sich nicht überzeugen
nezkontrolovat, nezjistit nĕco sám, nepotvrdit si nĕjakou informaci, např. nepřesvĕdčit se sám o opaku
 nepřetržitý, adj.  ununterbrochen
stálý, bez přestávek, nepřerušovaný, např. nepřetržitý provoz v podniku, nepřetržitá služba
 nepřihlížet  nicht auf etwas achten, nicht berücksichtigen
nebrát ohled na nĕco, nebrat nĕco v potaz; nedívat se, např. soudce nepřihlédl ke všem skutečnostem, diváci nepřihlíželi průvodu na ulicích
 nepřijatelný, adj.  unannehmbar
nakceptovatelný, např. nepřijatelný návrh, nepřijatelné podmínky
 nepřimĕřený, adj.  unangemessen, unverhältnismäßig
neadekvátní, nepomĕrný, neodpovídající, např. nepřimĕřený vĕkový rozdíl
 nepřipouštĕt  nicht zulassen, nicht gestatten
nepřijímat, nedopouštĕt, odmítat, např. nepřipouštĕt žádné námitky, nepřipouštĕt si vysoký vĕk
 nepřipravený, adj.  unvorbereitet
nikoliv připravený, např. nepřipravený žák, nepřipravená řeč
 nepřipustit  nicht zulassen, nicht gestatten
nepřijmout, nedopustit, odmítnout, např. nepřipustit žádné námitky
 nepříčetnost, f  Unzurechnungsfähigkeit, die
okolnost vylučující trestní odpovĕdnost, stav, ve kterém nĕkdo pro duševní poruchu v dobĕ spáchání trestného činu nemá rozpoznávací nebo ovládací schopnost
 nepříčit se  nicht widersprechen
neklást odpor, nebýt v rozporu, např. toto chování se příčí zákonu, toto se mi příčí
 nepříjemný, adj.  unangenehm
opak příjemného, např. nepříjemná záležitost
 nepříjmout  nicht annehmen, ablehnen
odmítnout, neakceptovat, např. nepřijmout nabídku
 nepřímo, adv.  mittelbar, indirekt
nikoliv přímo, oklikou, např. řekl to jen nepřímo
 nepřímý, adj.  mittelbar, indirekt
nikoliv přímý, indirektní, zprostředkovaný, např. nepřímá daň, nepřímá řeč, nepřímé jednání
 nepřímý pachatel, m  indirekter Täter, der, mittelbarer Täter, der
pachatel, který se dopustí trestného činu prostřednictvím jiné osoby
 nepřípustný, adj.  unzulässig, inakzeptabel
nedovolený, neakceptovatelný, např. nepřípustná hranice alkoholu v krvi
 nepříslušnost, f  Unzuständigkeit, die
nekompetentnost, např. nepříslušnost soudu
 nepřítel, m  Feind, der
opak přítele, kamaráda, např. nepřítel na život a na smrt
 nepřítomnost, f  Abwesenheit, die, Fernbleiben, das, Absenz, die, Alibi, das, Fehlen, das
absence, neúčast, např. nepřítomnost na jednání
 nepřítomný, adj.  abwesend
neúčastnící se, absentující
 nepříznivé důsledky, pl.  ungünstige Folgen, die
špatné, nevýhodné, negativní důsledky
 nepříznivý, adj.  ungünstig
nevýhodný, negativní, např. nepříznivé počasí, nepříznivý výsledek
 nepsaný zákon, m  ungeschriebenes Gesetz, das
pravidla se silou zákona, která mají nepsanou podobu
 nepůsobit nazpĕt  nicht zurückwirken
nemít zpĕtné účinky
 nerentabilní, adj.  unrentabel
nevýnosný, nevykazující zisk, nevýhodný, např. nerentabilní investice
 nerovnost, f  Ungleichheit, die, Ungleichmäßigkeit, die
opak rovnosti, např. nerovnost soupeřů
 nerozdĕlený, adj.  ungeteilt, unverteilt
takový, který nebyl rozdĕlen na jednotlivé části
 nerozdílnĕ, adj.  gesamtschuldnerisch, unteilbar, solidarisch
bez rozdílu, např. být zavázán společnĕ a nerozdílnĕ (solidárnĕ)
 nerozhodnutá otázka, f  offene Frage, die, unbeantwortete Frage, die
otázka, na kterou nebyla daná odpovĕď, nevyřešený problém
 nerozhodnutý, adj.  unentschieden, unentschlossen
nevyřešený, např. nerozhodnutý boj
 nerozlučitelný, adj.  untrennbar, unauflösbar
neoddĕlitelný, nerozdĕlitelný
 nerozlučnĕ, adv.  untrennbar
neoddĕlitelnĕ, nerozdĕlitelnĕ
 nerozvážný, adj.  uneinsichtig, unbedacht
lehkomyslný, činí rychle rozhodnutí bez vĕtšího rozmyslu, např. nerozvážný mladík
 nesamostatný, adj.  unselbständig
závislý, neschopen samostatného jednání či samostatné existence, např. nesamostatný človĕk
 nesezdané soužití, n  Zusammenleben ohne Heirat, das
soužití muže a ženy jako druha a družky, nikoliv v manželském svazku
 neschopný, adj.  unfähig
nemohoucí, nezpůsobilý, např. neschopný práce, neschopný pracovník
 neschválení, n  Nichtgenehmigung, die, Missbilligung, die
nepovolení, nepřijetí kladného rozhodnutí, např. neschválení návrhu
 neschválit  nicht billigen, nicht genehmigen, missbilligen
nepovolit, nerozhodnout o nĕčem kladnĕ, nesouhlasit dodatečnĕ, např. neschválit územní plán
 neskutečný, adj.  unwirklich, wahnsinnig
neopravdový; nepředstavitelný, např. neskutečný příbĕh, neskutečná legrace (tj. mimořádnĕ velká legrace)
 neskutečný borec, m  Wahnsinnsbursche, der
nepředstavitelnĕ dobrý muž (zpravidla v nĕjakém oboru nebo v nĕčem)
 neslučitelnost, f  Unvereinbarkeit, die
inkompatibilita, např. neslučitelnost dvou kapalin, neslučitelnost názorů
 neslučitelný, adj.  unvereinbar
inkompatibilní, např. neslučitelný názor
 neslušný, adj.  unanständig, unbillig, ungebührlich
opak slušného, proti dobrým mravům, např. neslušné chování
 nesmírnĕ, adv.  äußerst, sehr
velmi, ohromnĕ, neskonale, nadmíru
 nesnesitelný, adj.  unerträglich
otravný, např. nesnesitelný zápach
 nesoudnost, f  Mangel an Urteilskraft, der, Urteilslosigkeit, die
neadekvátnost v hodnocení určité skutečnosti, např. jeho charakterovou vlastností byla nesoudnost
 nesoudný, adj.  urteilslos
neadekvátnĕ uvažující, posuzující, např. nesoudný človĕk
 nesouhlas, m  Nichtübereinstimmung, die, Dissens, der
svolení, schválení, např. jednoznačný nesouhlas
 nesouhlasný, adj.  nicht übereinstimmen
nesouhlasící s nĕčím, neodpovídající nĕčemu, např. davem se rozlehl nesouhlasný šepot
 nespáchat  nicht begehen
nedopustit se
 nesplacený, adj.  nicht bezahlt, unbeglichen
nazaplacený, neuhrazený, nesplnĕný (penĕžitý závazek), např. nesplacený dluh
 nesplnĕní, n  Nichterfüllung, die
neposkytnutí plnĕní; nedodržení nĕčeho, např. nesplnĕní snů
 nesporný, adj.  unstreitig, nicht streitig
není předmĕtem sporu, např. nesporná záležitost, nesporný bod smlouvy
 nesporný rozvod, m  unstreitige Scheidung, die, einweindfreie Scheidung, die
rozvod, se kterým souhlasí oba manželé
 nespravedlivý, adj.  ungerecht, unbillig
proti pravidlům spravedlnosti, např. nespravedlivé potrestání, nespravedlivý rozsudek, byl nespravedlivý k synovi
 nesprávný, adj.  unrichtig, falsch, fehlherhaft
chybný, vadný, např. dát nesprávnou odpovĕd¡, nesprávné údaje, nesprávná výslovnost
 nesrovnalost, f  Unstimmigkeit, die, Gegensätzlichkeit, die, Missverhältnis, das
rozpor, např. smlouva vykazuje určité nesrovnalosti, jeho výpovĕď obsahuje určité nesrovnalosti
 nesrovnatelný, adj.  unvergleichbar, unvergleichlich
není možné s nĕčím nebo nĕkým porovnat, např. nesrovnatelná situace, kvalita jeho práce je nesrovnatelná s kvalitou práce jeho kolegy
 nesrozumitelný, adj.  unverständlich
nejasný, nepochopitelný, např. nesrozumitelný text
 nestačit  nicht genügen, nicht ausreichen
být nedostatečný; nestihnout, např. nestačit se připravit, taková příprava nestačí
 nestíhaný, adj.  nicht verfolgt
ten, kdo není stíhán (zpravidla trestnĕ), např. nestíhaný pachatel
 nestrannĕ, adv.  unparteiisch, ohne Ansehen der Person
objektivnĕ, neutrálnĕ, bez zaujetí pro jednu ze stran, např. soud musí postupovat nestrannĕ
 nestrannost, f  Unparteilichkeit, die
neutrálnost, nezaujatost, např. nestrannost soudce
 nestřežený, adj.  unbewacht, unverwahrt, unbeaufsichtigt
nehlídaný, např. nestřežený objekt, v nestřeženém okamžiku ukradl kabelku
 nesvĕdomitý, adj.  gewissenlos, skrupellos
nikoliv pečlivý, např. nesvĕdomitý žák
 nesvoboda, f  Unfreiheit, die
opak svobody
 nesvobodný, adj.  unfrei
nemající svobodu, např. nesvobodný muž (tj. ženatý muž), nesvobodné volby
 neškodnost, f  Unschädlichkeit, die
absence nebezpečnosti vzniku škody nebo ohrožení, např. neškodnost provedeného pokusu
 neškodný, adj.  unschädlich, schadlos, harmlos, ungefährlich
nehrozící způsobením škody nebo jiné újmy, např. neškodný přípravek
 neštĕstí, n  Unglück, das, Unheil, das
pohroma, katastrofa, např. stalo se velké dopravní neštĕstí
 netknutý, adj.  unberührt, unverletzt, unversehrt
nedotčený, neporušený, např. netknutá příroda
 netrestaný, adj.  nicht vorbestraft, straflos, nicht bestraft, nicht straffällig
nĕkomu nebyl uložen žádný trest, např. dosud netrestaná osoba
 netušit  nicht ahnen
nemít tušení, nemít potuchy, např. netušit nic o jeho kriminální minulosti
 netýkat se  nicht berühren, nicht antasten, nicht betreffen
nevztahovat se na nĕco, např. tato vĕc se tĕ netýká
 neučinit  nicht tun, nicht zutreffen
neudĕlat, nevykonat, např. neučinit žádná opatření
 neudržitelný, adj.  unhaltbar, unstichhaltig
není již nadále ovladatelný, nelze nĕco udržet v určitých hranicích, např. neudržitelný stav
 neukáznĕný, adj.  undiszipliniert, zuchtlos, ungebunden
nedisciplinovaný, porušujícící pravidla chování, např. neukáznĕný žák
 neuplatnit se  nicht zur Anwendung kommen
nepoužít
 neuposlechnutí, n  Nichtbefolgung, die
nejednání v souladu s příkazem, např. neuposlechnutí příkazu
 neuposlechnutí rozkazu  Nichtbefolgung des Befehls, die
trestný čin
 neupotřebitelný, adj.  unbrauchbar
nemožný použít k nĕčemu, např. neupotřebitelný vynález
 neupřímný, adj.  unaufrichtig
nechovající se podle svých skutečných pocitů, např. neupřímná gratulace
 neurčený, adj.  unbestimmt
nestanovený, nevymezený, např. neurčený zákonem
 neurčitost, f  Unbestimmtheit, die
nepřesnost, např. neurčitost ustanovení zákona
 neurčitý, adj.  unbestimmt, undeutlich
nepřesný, např. neurčité ustanovení zákona
 neuskutečnĕní, n  Nichtverwirklichung, die, Nichtzustandekommen, das
nerealizace, nevykonání, např. neuskutečnĕní předsevzatého cíle
 neuskutečnit  nicht verwirklichen
nestát se skutečností, neprovést, nerealizovat, např. neuskutečnil své plány
 neuskutečnitelný, adj.  undurchführbar, unausführbar, nicht realisierbar
neproveditelný, nerealizovatelný, např. neuskutečnitelný plán
 neuspokojený, adj.  nicht befriedigt
ten, který nedosáhl uspokojení nebo žádoucího plnĕní, např. neuspokojený vĕřitel
 neuspořádaný, adj.  ungeordnet, unsortiert, verworrene, verwirrt, chaotisch
chaotický, postrádající řád, např. vést neuspořádaný život
 neustanovený, adj.  unbestimmt
ten, který nebyl ustanoven, určen k výkonu nĕčeho, např. neustanovený opatrovníkem
 neustávat  andauern
nepřestávat, trvat, např. bolesti neustávaly
 neustupovat  nicht nachgeben
neudĕlat krok vzad, trvat na svém, např. protistrana ze svých tvrzení neustupovala
 neutrpĕt  keinen Schaden nehmen
nedostát, např. neutrpĕl žádnou újmu na zdraví
 neuvážený, adj.  nicht erwogen, unbedacht
bez rozvahy, bez předchozího rozmyslu, např. neuvážené rozhodnutí
 neuvĕřitelný, adj.  unglaublich
tĕžko k uvĕření, např. neuvĕřitelný příbĕh
 neuznání, n  Nichtanerkennung, die, Verkennung, die
neakceptace, nepřijmutí, např. neuznání dluhu
 neužívaní, n  Nichtgebrauch, der
nepoužívání, neaplikace, např. neužívání léků
 neúčast, f  Teilnahmslosigkeit, die, Nichtteilnahme, die, Abwesenheit, die, Desinteresse, das
absence, např. omluvená neúčast na jednání
 neúčastnit se  sich nicht beteiligen, nicht teilnehmen, fernbleiben, einer Sache fernstehen
absentovat, na nĕčem se nepodílet, např. neúčastnit se soutĕže
 neúčelný, adj.  unzweckmäßig, zwecklos
bez účelu, bez schopnosti dosáhnout cíle, např. neúčelná argumentace
 neúčinnost, f  Unwirksamkeit, die
opak účinnosti, výraz označující absenci účinků
 neúčinný, adj.  wirkungslos, unwirksam
bez účinků, např. neúčinný lék
 neúmyslný, adj.  absichtslos, unabsichtlich, unvorsätzlich, unbewusst, ungewollt
bez úmyslu, např. neúmyslné jednání
 neúnosný, adj.  untragbar, nicht hinnehmbar
nelze vydržet, snést, např. neúnosný stav
 neúplatný, adj.  unbestechlich, unentgeltlich
opak úplatného, bez penĕžitého protiplnĕní, zadarmo, např. neúplatná smlouva
 neúplný, adj.  unvollständig, läckenhaft, mangelhaft
kusý, mezerovitý, částečný, např. neúplná výpovĕď
 neúřední, adj.  nicht amtlich, inoffiziell
opak úředního, např. neúřední postup
 neúspĕch, m  Misserfolg, der, Erfolglosigkeit, die
opak úspĕchu, např. obchodní neúspĕch
 neúspĕšnost, f  Erfolglosigkeit, die
opak úspĕšnosti, např. velká neúspĕšnost při státních zkouškách
 neúspĕšný, adj.  erfolglos
opak úspĕšného, nemající úspĕch, např. neúspĕšný pokus
 neústavní, adj.  verfassungswidrig
odporující ústavĕ, např. neústavní postup policie
 neústavnost, f  Verfassungswidrigkeit, die
nesoulad s ústavou, např. neústavnost je spatřována v postupu státního orgánu
 neústupnost, f  Unnachgiebigkeit, die
zarputilost, např. jeho neústupnost je známá
 neústupný, adj.  unnachgiebig
zarputilý, nepolevující ve svých názorech, např. neústupný človĕk
 neútočení, n  Nichtangreifen, das
opak útočení, absence ataku, např. neútočení na obĕť
 nevážit si koho čeho  jemanden, etwas mißachten, jemanden, etwas geringschätzen
nemít v úctĕ nĕco nebo nĕkoho, nepovažovat si, např. neváží si toho, co má
 neveřejný, adj.  nicht öffentlich
opak veřejného, nepřístupný veřejnosti, např. neveřejné zasedání v trestním řízení, neveřejnost jednání v daňovém řízení
 nevĕdomá nedbalost, f  unbewusste Fahrlässigkeit, die, (leichte Fahrlässigkeit, die)
culpa negligentia, vychází z nedostatku představ osoby o tom, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zákonem chránĕný zájem, ačkoliv o tom vzhledem k okolnostem případu a k svým osobním pomĕrům vĕdĕt mĕla a mohla
 nevĕdomost, f  Unwissenheit, die, Unkenntnis, die, Ignoranz, die
neznalost, např. udĕlat chybu z nevĕdomosti
 nevĕra, f  Untreue, die, Unglaube, der
podvod partnera s jinou osobou
 nevĕrný, adj.  treulos, untreu
ten, který podvádí svého partnera s nĕkým jiným, např. nevĕrný své přítelkyni
 nevĕrohodný, adj.  unglaubwürdig
nebudící důvĕru v nĕčí pravdivost, nĕco nebo nĕkdo, čemu se nedá vĕřit, např. nevĕrohodný svĕdek
 nevhodný, adj.  unpassend
nehodící se, nežádoucí, např. nevhodný moment
 nevidomý, adj.  blind
slepý, např. nevidomá osoba
 nevina, f  Unschuld, die
opak viny, např. nevina obžalovaného vyšla brzy najevo, dokázal svou nevinu
 nevinný, adj.  nicht schuldig, unschuldig
bez viny, prostý viny, např. prohlásit nĕkoho za nevinného
 nevlastní, adj.  stief-, uneigentlich
opak vlastního, např. nevlastní bratr, nevlastní rodiče
 nevlastní dítĕ, n  Stiefkind, das, Adoptivkind, das
dítĕ, které není z hlediska práva dítĕtem určité osoby, ale mezi nimi panuje vztah obdobný vztahu rodiče a dítĕte
 nevlastní matka, f  Stiefmutter, die, Adoptivmutter, die
žena, která není z hlediska práva matkou dítĕte, ale která se za určitých okolností jako matka chovat může
 nevlastní otec, m  Stiefvater, der, Adoptivvater, der
muž, který není z hlediska práva otcem dítĕte, ale který se za určitých okolností jako otec chovat může
 nevlastní rodič, m  Stiefelternteil, der
muž nebo žena, kteří nejsou z hlediska práva rodičem dítĕte, ale kteří se za určitých okolností jako otec a matka chovat mohou
 nevlastní rodiče, pl.  Stiefeltern, die, Adoptiveltern, die
muž a žena, kteří nejsou z hlediska práva rodiči dítĕte, ale kteří se za určitých okolností jako otec a matka chovat mohou
 nevlastní sourozenci, pl.  Stiefgeschwister, die, Adoptivgeschwister, die
osoby, které nejsou z hlediska práva sourozenci, ale které se za určitých okolností jako sourozenci mohou chovat, např. druhým sňatkem mé matky jsem získal nevlastní sourozence - dĕti nového manžela mé matky
 nevracet, adj.  nicht zurückgeben, nicht zurückkehren
nedat nazpĕt, nejít nazpĕt, např. nevrací mi knihu, nevrací se z cesty
 nevraživost, f  Gehässigkeit, die, Feindschaft, die
odpor, antipatie, např. z jeho jednání byla cítit nevraživost
 nevstoupit do dalšího manželství  keine weitere Ehe schließen, die
neuzavřít další sňatek
 nevyčerpat  nicht erschöpfen
nevyužít, nevypotřebovat
 nevydaný, adj.  nicht ausgegeben, nicht ausgeliefert
opak vydaného, např. nevydaná kniha, nevydaný majetek v restitučním řízení
 nevyjasnĕný, adj.  ungeklärt, unklar, unaufgeklärt
nevysvĕtlený, např. nevyjasnĕná situace
 nevykazovat trvale ztrátu  keinen dauerhaften Verlust ausweisen
nemít stále ztrátu (ekonomickou), neudávat ztrátu (v určité dokumentaci)
 nevykonaný, adj.  nicht vollzogen, nicht vollstreckt
nerealizovaný, neprovedený, např. nevykonaná práce
 nevykonatelný, adj.  undurchführbar, unvollziehbar
neproveditelný, nerealizovatelný, např. nevykonatelný rozsudek (ve smyslu exekuce)
 nevykonání, n  Nichtvollzug, der, Nichtdurchführung, die
neprovedení, nerealizace, např. nevykonání práce, nevykonání trestu
 nevykonávání, n  Nichtausübung, die
opakující se nebo určitou dobu trvající neprovádĕní nĕčeho, např. dlouhodobé nevykonávání práce
 nevymáhaný, adj.  nicht eingetrieben, ungefordert
ten, co se nevymáhá, např. nevymáhaná pohledávka
 nevymínĕný, adj.  unbedingt
nevyžádaný, např. nevymínĕné vlastnosti výrobku při jeho prodeji
 nevynutitelný, adj.  nicht erzwingbar
nezpůsobilý být vynucen, např. nevynutitelné právo
 nevypátraný, adj.  nicht ermittelt, unausgeforscht
pátráním nezjištĕný, nevystopovaný, např. nevypátraný pachatel trestného činu
 nevyplacenĕ, adv.  unfrankiert, portofrei
bez vyplacení v hotovosti, prostý poštovného, osvobozený od poštovného
 nevyplnĕný, adj.  unausgefüllt, unerfüllt
postrádající uvedení požadovaných údajů, např. nevyplnĕná plná moc, nevyplnĕná křížovka
 nevypovĕditelný, adj.  unkündbar, unaufkündbar
nelze být vypovĕzen, např. nevypovĕditelná smlouva
 nevypovĕzený, adj.  ungekündigt
ten, co nebyl vypovĕzen, komu nebyla dána výpovĕď, např. nevypovĕzená smlouva
 nevyrovnaný, adj.  unausgeglichen, unbeglichen
nestabilní, nebýt v rovnováze; neuhrazený, např. nevyrovnaný stav, nevyrovnané účty
 nevyslovený, adj.  unausgesprochen
opak vysloveného, neprojevený, např. nevyslovená pravda
 nevyspĕlost, f  Unreife, die
nezrálost, např. sexuální nevyspĕlost, intelektuální nevyspĕlost
 nevysvĕtlený, adj.  unerklärt, unaufgeklärt, unerörtert, nicht erläutert
postrádající vysvĕtlení, např. nevysvĕtlený příklad
 nevyšetřený, adj.  nicht untersucht
postrádající vyšetření, např. nevyšetřená vražda, nevyšetřený pacient
 nevyvratitelná právní domnĕnka, f  unwiderlegbare (Rechts-)vermutung, die
platí kategoricky, proti ní není důkaz opaku přípustný
 nevyvratitelnost, f  Unwiderlegbarkeit, die
nemožnost podat k nĕčemu protiargument, nemožnost prokázat opak, např. nevyvratitelnost jeho názorů, nevyvratitelnost domnĕnky
 nevyvratitelný, adj.  unwiderlegbar
nelze prokázat opak, např. nevyvratitelný důkaz, nevyvratitelná domnĕnka
 nevyzvaný, adj.  unaufgefordert
nikoliv vyzvaný, neoslovený, nĕkomu nebyla adresována výzva, např. nevyzvaný žák začal sám nahlas odpovídat
 nevyzvednout  nicht abholen
nĕco nĕkde nebo odnĕkud nepřevzít, např. nevyzvednout si balík na poštĕ
 nevyžadovaný, adj.  ungefordert
nepožadovaný, nežádoucí, nepotřebný, např. nevyžadovaný dokument
 nevyžadovat  etwas erfordert nicht, etwas braucht nicht
nežádat, nechtít, nepotřebovat, např. nevyžadovat žádné jazykové znalosti
 nevýhodný, adj.  ungünstig
nepříznivý, takový, který se nevyplatí, např. nevýhodný obchod, nevýhodné podmínky
 nevztahovat se  sich nicht beziehen, sich nicht erstrecken
netýkat se, např. tento zákon se nevztahuje na cizince
 nezabavený, f  ungepfändet, nicht beschlagnahmt, nicht konfisziert
ten, co nebyl zabaven, nezabraný, např. nezabavené vozidlo policií
 nezabavitelný, adj.  unpfändbar
ten, co nelze zabavit, neodejmutelný, např. nezabavitelná penĕžní částka v rámci exekučního řízení
 nezabránĕní, n  Nichtverhinderung, die
nepřekažení, nepoložení překážky, např. nezabránĕní osudu
 nezabránit čemu  etwas nicht verhüten, etwas nicht verhindern
nepřekazit nĕco nĕkomu, nezastavit nĕkoho v nĕčem, např. nezabránil mu v cestĕ
 nezadatelný, adj.  nicht erteilbar
nelze nĕkomu zadat, dát, např. nezadatelná práva
 nezadlužený, adj.  unverschuldet
nikoliv zadlužený, bez dluhů, např. nezadlužený podnikatel
 nezahajovat  etwas nicht eröffnen, etwas nicht einleiten
nezačínat, např. nezahajovat soudní proces
 nezahálet  nicht faulenzen, nicht müßig sein
nelenošit, být pilný, být aktivní, např. nezahálet a pilnĕ se učit
 nezakázaný, adj.  nicht verboten
nikoliv zakázaný, např. co není zakázané, je dovolené
 nezamĕnitelnost, f  Unverwechselbarkeit, die
nelze nĕco zamĕnit s nĕčím nebo za nĕco jiného, např. nezamĕnitelnost jednotlivých rolí v rodinĕ, nezamĕnitelnost listin
 nezamĕstnanost, f  Arbeitslosigkeit, die
opak zamĕstnanosti, např. vysoká nezamĕstnanost, nízká nezamĕstnanost
 nezamĕstnaný, adj.  arbeitslos, Arbeitsloser, der
jsoucí bez práce, bez zamĕstnání, např. v našem mĕstĕ je mnoho nezamĕstnaných (osob)
 nezanechat  nicht hinterlassen, nicht zurücklassen
nenechat po sobĕ nĕkde nĕco, např. človĕk, který zemře a nezanechá nic dĕdicům, nezanechat žádný majetek
 nezaopatřenost, f  Nichversorgung, die, Nichtversorgtheit, die
zákonem vymezený stav, kdy se určitá osoba není schopna sama o sebe finančnĕ postarat, např. nezaopatřenost dítĕte
 nezaopatřený, adj.  unversorgt
vztahující k nezaopatřenosti, např. nezaopatřené dítĕ
 nezapírat  nicht leugnen
nezamlčovat, např. nezapírat chybu, nezapírat údaje
 nezaplacení, n  Nichtzahlung, die
neuhrazení penĕžitého závazku, např. nezaplacení dluhu
 nezaplatit  nicht bezahlen
neuhradit, nevyrovnat, např. nezaplatit účet
 nezaručený, adj.  nicht verbürgt, ohne Gewähr
nejistý, nepotvrzený, to, za co se nedá zaručit, např. nezaručená zpráva
 nezasloužený, adj.  unverdient
nebýt podle zásluhy, např. nezasloužená odmĕna
 nezasloužit si  etwas nicht verdienen
nezískat podle zásluhy, např. za špatnou práci si nezasloužil odmĕnu
 nezastavený, adj.  unverpfändet
není předmĕtem zástavy, např. nezastavená nemovitost
 nezastavĕný, adj.  unbebaut
není pokrytý zástavbou, např. nezastavĕný pozemek
 nezastoupený, adj.  nicht vertreten, unvertreten
nemající zástupce, např. nezastoupená strana
 nezatížený, adj.  unbelastet, lastenfrei
nenesoucí nebo nemající žádné břemeno, např. pozemek nezatížený zástavním právem
 nezaujatost, f  Unvoreingenommenheit, die
nepředpojatost, nestrannost, nemající nĕjaké zaujetí, např. nezaujatost soudce
 nezaujatý, adj.  unvoreingenommen
nepředpojatý, nestranný
 nezavdat příčinu  Anlass nicht geben, keinen Anlass bieten
nezpůsobit, nevyvolat, např. nezavdat příčinu k pochybnostem
 nezákonnost, f  Gesetzeswidrigkeit, die, Ungesetzlichkeit, die, Rechtlosigkeit, die, Illegalität, die
stav odporující zákonu, např. nezákonnost rozhodnutí
 nezákonný, adj.  gesetzeswidrig, ungesetzlich, gesetzlos, illegal
odporující zákonu, např. nezákonné rozhodnutí
 nezámožný, adj.  mittellos, nicht vermögend
nebohatý, např. nezámožný človĕk
 nezávadný, adj.  einwandfrei, anstandslos
bez závad, bez vad, např. nezávadný výrobek
 nezávaznost, f  Unverbindlichkeit, die
opak závaznosti, opak povinnosti, např. nezávaznost přihlášky
 nezávazný, adj.  unverbindlich, fakultativ, zügellos, unerheblich
nepovinný, např. nezávazná přihláška
 nezávažný, adj.  unerheblich, bedeutungslos, irrelevant
nepodstatný, mít malý význam, např. nezávažná chyba
 nezávislost, f  Unabhängigkeit, die
opak závislosti, samostatnost, svoboda, volnost, např. nezávislost advokáta, finanční nezávislost
 nezávislý, adj.  unabhängig, selbständig, autonom, frei
vztahující se k nezávislosti, např. být finančnĕ nezávislý
 nezávislý a nestranný soud, m  unabhängiges und unparteiliches Gericht, das
soud nemá závislost na ostatních složkách veřejné moci a nevystupuje v zájmu žádné z procesních stran, nýbrž rozhoduje z pozice nezávislého třetího
 nezbytnĕ, adv.  unbedingt, dringend, unerlässlich, unvermeidlich
nutnĕ, bezpodmínečnĕ
 nezbytný, adj.  unerläßlich, unbedingt, notwendig, unabkömmlich
nutný, potřebný, např. nezbytná operace
 nezcizitelný, adj.  unveräußerlich
nelze převést na jiného, např. nezcizitelné právo
 nezdanitelný, adj.  steuerfrei, unversteuerbar
není předmĕtem danĕ, např. nezdanitelný obnos, nezdanitelný příjem
 nezdravý, adj.  ungesund, gesundheitsschädlich
nemocný, např. nezdravý človĕk, nezdravé prostředí
 nezdůvodnĕný, adj.  unbegründet, grundlos
bez uvedení důvodu, např. nezdůvodnĕná omluva
 nezfalšovaný, adj.  unverfälscht
nikoliv falešný, pravý, např. nezfalšovaný dokument
 nezhotovený, adj.  nicht ausgefertigt, unausgefertigt
nehotový, nevyrobený, neudĕlaný, např. nezhotovený výrobek
 neziskový, adj.  gemeinnützig, nicht gewinnorientiert, unprofitabel
nikoliv za účelem dosažení zisku, např. nezisková organizace
 nezištnost, f  Uneigennützigkeit, die
vlastnost človĕka, který nĕco nečiní pro získání nĕjakých výhod, např. nezištnost sponzora
 nezištný, adj.  uneigennützig, selbstlos
činĕný nikoliv za účelem získání nĕjakých výhod, např. nezištný dar
 nezjištĕný, adj.  nicht festgestellt
neobjevený, ten, o kterém nebyly získány informace, např. nezjištĕný pachatel, nezjištĕná informace
 nezkazit  nicht verderben
neudĕlat špatnĕ, nestát se zkaženým, např. nezkazit legraci, jídlo se v ledničce nezkazí
 nezkrácený, adj.  unverkürzt
nikoliv zkrácený, např. nezkrácená suknĕ, nezkrácená verze textu
 nezkušený, adj.  unerfahren, erfahrungslos
postrádající zkušenosti, např. nezkušený řidič
 nezletilec, m  Minderjähriger, der
osoba, která nedosáhla zletilosti
 nezletilé dítĕ, n  minderjähriges Kind, das
dítĕ, které nedosáhlo zletilosti
 nezletilost, adj.  Minderjährigkeit, die
právnĕ významná skutečnost, která znamená nedosáhnutí osmnáctého roku vĕku fyzické osoby, před dosažením tohoto vĕku se zletilosti nabývá jen uzavřením manželství
 nezletilý, m  Minderjährige, der
osoba, která nedosáhla zletilosti, zletilost se nabývá dovršením osmnáctého roku, před dosažením tohoto vĕku se zletilosti nabývá jen uzavřením manželství
 nezletilý, adj.  minderjährig
týkající se období nezletilosti
 nezmĕnitelný, adj.  unveränderlich, unabänderlich
nelze nĕco nebo nĕkoho zmĕnit, např. nezmĕnitelná situace
 nezmínĕný, adj.  unerwähnt
neuvedený, o nĕčem nebylo zmínky, např. nezmínĕný problém
 nezmírnĕný, adj.  ungemildert
neučinĕný mírnĕjším, např. nezmírnĕný stav
 neznalost, f  Unkenntnis, die, Unwissenheit, die
nevĕdomost nĕčeho, např. neznalost zákona neomlouvá
 neznalý, adj.  unkundig, unwissend
nevĕdoucí, neví o nĕčem, např. človĕk neznalý zákona
 neznámý, adj.  unbekannt, ruhmlos, fremd, dunkel
opak známého, co človĕk nezná, např. neznámý dĕdic, neznámá osoba
 nezodpovĕdnost, f  Unverantwortlichkeit, die
opak zodpovĕdnosti, např. nezodpovĕdnost rodičů
 nezodpovĕdný, adj.  unverantwortlich
nemající pocit zodpovĕdnosti, např. nezodpovĕdný človĕk
 nezpochybňovat  nicht in Frage stellen, nicht bezweifeln
nečinit nĕco pochybným, nejistým
 nezpracovaný, adj.  nicht verarbeitet, nicht bearbeitet
nebyl předmĕtem zpracování, např. nezpracovaný materiál
 nezpůsobilost, f  Unfähigkeit, die, Untauglichkeit, die
neschopnost, nemohoucnost, nekompetentnost
 nezpůsobilost k práci, f  Arbeitsunfähigkeit, die
neschopnost pracovat
 nezpůsobilost k právním úkonům  Geschäftsunfähigkeit, die
stav neschopnosti činit platnĕ právní úkony
 nezpůsobilý, adj.  unfähig
neschopný, nemohoucí, nekompetentní, např. nezpůsobilý k práci
 nezrušený, adj.  nicht aufgehoben, nicht widerrufen
ten, co nebyl zrušen, např. nezrušený zákon
 nezrušitelný, adj.  unaufhebbar, unauflösbar
ten, co nelze zrušit, např. nezrušitelné právo
 neztracený, adj.  nicht verloren
nikoliv ztracený, např. neztracená penĕženka
 nezúčastnĕný, adj.  unbeteiligt
ten, kdo se neúčastní nĕčeho, např. nezúčastnĕný na diskuzi
 nezúčastnit se  nicht teilnehmen, nicht beteiligt sein
nepodílet se, nebýt při nĕčem nebo na nĕčem přítomen, např. nezúčastnit se schůze
 nezúročitelný, adj.  unverzinslich, unverzinsbar
ten, který se nedá zúročit, např. nezúročitelná půjčka
 nezvĕstnost, f  Verschollenheit, die, Vermisstsein, das
stav, kdy nĕkdo zmizel nebo se ztratil, např. nezvĕstnost dítĕte
 nezvĕstný, adj.  veschollen, vermisst
ztracený, zmizelý, např. nezvĕstná osoba
 nezvĕstný, adj.  verschollen
pohřešovaný, např. pobyt nezvĕstné osoby je neznámý
 nezvolitelnost, f  Nichtwählbarkeit, die
nemožnost být zvolen, např. nezvolitelnost jiné možnosti
 nezvratný, adj.  unwiderlegbar
nemožný ovlivnit, nelze určit jiný průbĕh nĕčeho, např. nezvratný bĕh událostí
 nezvyklost, f  Ungewöhnlichkeit, die, Ungewohntheit, die
neobvyklost, např. jsou zde určité nezvyklosti
 nezvýhodnĕný, adj.  nicht begünstigt, nicht bevorrechtigt
nemající výhody, např. nezvýhodnĕná pozice ve sporu
 nežalovaný, adj.  nicht beklagt
ten, kdo není žalovaným, např. nežalovaná osoba
 nežalovatelnost, f  Nichteinklagbarkeit, die
nemožnost být předmĕtem žaloby, např. nežalovatelnost nároku
 nežádoucí, adj.  unerwünscht
nechtĕný, nepotřebný, např. nežádoucí osoba, nežádoucí komplikace
 neženatý, adj.  ehelos, unbeweibt
svobodný muž, muž, který není manželem
 nĕmý, adj.  stumm
neschopný mluvit, např. nĕmý svĕdek, nĕmý film
 nicménĕ  gleichwohl
ale přece, avšak, přesto
 nicotnost, f  Nichtigkeit, die
nulita, jeden z následků vadného právního úkonu, kterému chybí jedna z podstatných náležitostí a který proto ani nevznikl, v důsledku toho je takový právní úkon absolutnĕ neplatný
 nicotný, adj.  nichtig
nulitní, nicotný právní úkon budí pouze zdání, že vznikl, ale pro svou vadu je absolutnĕ neplatný
 ničení, n  Vernichtung, die
destrukce, zkáza nĕčeho, rozbíjení nĕčeho, zneškodňování, např. ničení vĕcí, ničení dobrých vztahů
 ničit  vernichten
rozbíjet nĕco, zneškodňovat, např. ničit vĕci, ničit dobré vztahy
 ničitel, m  Zerstörer, der
ten, kdo ničí, např. ničitel dobrých vztahů
 ničivý, adj.  vernichtend, destruktiv
destruktivní, přinášející zkázu, např. ničivé záplavy
 nikoli  nein, nicht mehr, nicht
nikoliv, ne, např. nikoli v zimĕ, ale v létĕ
 nikoliv  nicht, mitnichten, keineswegs
nikoli, ne
 Nizozemí, n  Niederlande, die
stát v Evropĕ
 nižší instance, f  Unterinstanz, die
nižší stupeň řízení v hiearchii, např. podat odvolání proti rozhodnutí nižší instance
 níže podepsaný  nachstehend unterzeichnet
být podepsaný na následujích řádcích, např. já, níže podepsaný, tímto prohlašuji
 níže uvedený, adj.  nachstehend, untenerwähnt
takový, který je uveden nebo napsán na následujících řádcích, např. je obsažen v níže uvedeném seznamu
 nocležné, n  Wohngeld, das, Übernachtungsgebühr, die
náklady na přenocování
 noční, adj.  nächtlich, Nacht-
vztahující se k noci, např. noční klid, noční hlídač, noční smĕna
 nomenklatura, f  Nomenklatur, die
odborné názvosloví, odborný jazyk, souhrn všech odborných výrazů a slov v určitém vĕdním oboru
 nominální, adj.  nominal
jmenovitý, odpovídající jmenovité hodnotĕ bankovky, např. jmenovitá hodnota akcie
 nominován  nominiert
od slovesa nominovat, např. byl nominován na Nobelovu cenu
 norma, f  Norm, die
pravidlo, právní předpis, vzor, např. technická norma, právní normy
 normativní, adj.  normativ
zakládající se na normĕ, odpovídající normĕ, určující normu, např. normativní teorie
 normativní právní akt, m  normativer Rechtsakt, der
právní předpis, např. zákon je normativní právní akt orgánu legislativy
 normální, adj.  normal
pravidelný, obvyklý, průmĕrný, bĕžný, odpovídající rozumným požadavkům, např. normální průbĕh nemoci
 nositel, m  Träger, der
osoba, která nĕco "nosí" v tom smyslu, že jí nĕco přináleží, např. nositel práva, nositel Nobelovy ceny
 nostrifikace, f  Nostrifikation, die, Einbürgerung, die
úřední uznání cizích vysokoškolských hodností v tuzemsku; udĕlení státního občanství; přenesení sídla a vedení podniku ze zahraničí do tuzemska
 nostrifikovaný, adj.  (amtlich) anerkannt
takový, který byl nostrifikován, úřednĕ uznaný
 nostrifikován  anerkannt
od slovesa nostrifikovat, např. jeho diplom byl nostrifikován
 nošení, n  Tragen, das, Beisichtragen, das
přemísťování nĕčeho z místa na místo; ve smyslu mít nĕco u sebe, nosit při sobĕ, např. nošení zbranĕ
 notář, m  Notar, der
fyzická osoba splňující zákonem stanovené předpoklady, kterou stát povĕřil notářským úřadem
 notářský, adj.  Notariats-, notariell
vztahující se k notáři, např. notářský čekatel, notářské ovĕření, notářské poplatky, notářský úřad, notářský zápis
 notářský zápis, m  notarielle Niederschrift, die
kvalifikovaná forma písemného právního úkonu, která je v nĕkterých případech vyžadovaná zákonem, např. notářský zápis je veřejná listina
 notorický, adj.  notorisch
všeobecnĕ známý, nepotřebující důkazu, povĕstný, např. notorický lhář
 nouze, f  Not, der, Notstand, der
chudoba, nuznost, např. mít nouzi o práci
 nouzová situace, f  Notstandssituation, die
výjimečná situace, krajní situace, nebezpečná situace
 novace,